I když se může zdát, že peníze pro poškozené firmy bere Babišova vláda jen z obřího deficidního 500 miliardového rozpočtu, tak ve skutečnosti z toho tratí kraje a obce. Ministryně financí Alena Schillerová (aza ANO) tento krok použila už na jaře, kdy obcím chtěla sebrat desítky milionů korun na to, aby peníze dostali poškození podnikatelé vládními restrikcemi. Krok Schillerové zřejmě narazí v Senátu, kde bude odeslán zpět do sněmovny. Ministryně reaguje ve smyslu, že tím se pomoc k firmám dostane o to později.

Vládní pomoc je často kritizována za zdlouhavou a byrokarticky náročnou. Kvůli koronavirové krizi a jarnímu vypnutí ekonomiky se současný státní rozpočet vyšplhal na astronomických dlužných 500 miliard korun. Ministryně financí ale nechce, aby pomoc tekla jen ze státních peněz a obrací se i na ostatní. Svým rozhodnutím tak připravila o několik milionů obce a kraje, které tyto peníze používají zejména na investice a opravy silnic či budov.

Tyto peníze mají dostat podnikatelé, kteří kvůli aktuálním opatřním nemohou provozovat svou činnost nebo jsou restrickemi omezeni. Žádat mohou o příspěvek 500 korun na den, který ve zrychleném režimu schválila sněmovna ve středu. Háček je ale v tom, že peníze půjdou ze sdílené daně, o kterou se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Samosprávy tak získají méně peněz. „Obce a kraje současný neutěšený stav nezavinily, a je proto absurdní, že vláda, která nese největší díl zodpovědnosti za současnou situaci, předkládá návrh, aby nově přijímané zákonné kompenzace byly opět vypláceny z rozpočtových příjmů samospráv. Tyto dopady by tak měla nést vláda ve státním rozpočtu, nikoli rozpočty samospráv,“ řekl předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák.

Zákonodárci dolní komory navíc odmítli všechny pozměňovací návrhy, které by výpadky v rozpočtech obcí a krajů kompenzovaly. Na jaře byla situace obdobná, kde ministryně financí také zasáhla do rozpočtů obcí, následně ale musela odeslat obcím náhrady ve výši 1200 korun na obyvatele. „Tyto prostředky obce obdržely v létě, jakožto náhradu za výpadky daňových příjmů i za kompenzační bonus. Realita však bude taková, že letní náhrada pokryje pouze náklady kompenzačního bonusu, které v samosprávných rozpočtech způsobila vláda, a na pokles daňových příjmů obce neobdrží nic,“ řekl dále Polčák.

Podobná situace se vyskytla na jaře, kdy ministryně financí sebrala peníze obcím kvůli kompenzačním bonusům. Tehdy návrh na kompenzace pro obce podpořila i vládní sociální demokracie. Starostové pak před volbami do krajských zastupitelstev ocenili, že mohou peníze dál využít. „Jsem si jistý, že nebýt obrovského tlaku stovek starostů a tisíců komunálních zastupitelů, vláda by obcím nikdy kompenzační bonus neschválila. Věřit tomu ale budu, až budou peníze na účtu města,“ napsal dříve Jan Jakob (TOP 09), starosta Roztok. „Dokud to obec nebude mít na účtu, neuvěřím,“ uvedl zase Jan Grolich, starosta Velatic.

Polčák tak nyní vyzývá premiéra Andreje Babiše i šéfku státní kasy, aby náhrady obcím byly navýšeny o 7,8 miliardy korun. „Připomínám, že obce v důsledku jarních zásahů vlády do jejich rozpočtů logicky zastavily téměř veškeré své investice a návrat jejich investiční aktivity měla podpořit právě letní vyplacená náhrada. Pokud rozpočtové příjmy obcí budou opět podlomeny tímto novým návrhem, obce své investiční plány budou muset znovu výrazně redukovat. Vláda tak opakuje svou chybu z jara letošního roku,“ dodal Polčák.