Ruská invaze na Ukrajinu urychluje vyzbrojování české armády modernějšími zbraněmi i těžkou technikou. V příštích dvou letech chce ministerstvo obrany dát do zbrojení více než 48 miliard korun, nakoupit chce další obrněné transportéry Pandur nebo vozidla Titus, prioritou je i nákup vojenských dronů. Ministryně Jana Černochová bude v USA jednat také o navýšení dosavadní objednávky dvanácti vrtulníků Venom a Viper. Ministryně řekla, že na úspory v oblasti bezpečnosti nebo obrany bychom měli v tuto chvíli zapomenout.

Česká armáda je dlouhodobě podfinancována. Některá její technika z dob sovětské éry připomíná spíš vojenské muzeum než bojeschopný vozový park. Vývoj nekončícího konfliktu na Ukrajině ve spojení s obavami o bezpečnost regionu však zásadním způsobem mění původní skromné plány vlády na investice do zbrojení.

V přímé reakci na ukrajinský konflikt vláda na poslední schůzi minulý týden schválila zrychlení modernizace české armády. Na její omlazení a posílení má jít do roku 2024 více než 48 miliard korun.

„Ministerstvo plánuje ještě letos zahájit akviziční proces u projektů za 14,58 miliardy korun, konkrétně se jedná například o nákup balistických prostředků, munice, náhradních dílů, posílení pozemní přepravy, prostředky C4ISTAR a také ruční palné zbraně. V následujících dvou letech chce resort urychlit nad rámec původních plánů nákupy za 33,77 miliard korun. Jedná se například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků,“ uvedla pro deník Echo24 za ministerstvo obrany mluvčí Jana Zechmeisterová.

Černochová chce nakoupit víc vrtulníků

ČR aktuálně čeká na dodání dvanácti víceúčelových bojových vrtulníků od společnosti Bell, osm Venomů a čtyř Viperů. Ministryně Jana Černochová (ODS) se opakovaně nechala slyšet, že jejich počet je nedostatečný. Během návštěvy USA chce s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem jednat o navýšení dosavadní objednávky. Smluvené vrtulníky se nyní kompletují, ministerstvo očekává jejich dodání v roce 2023.

Resort obrany nyní pálí i otázka pozastaveného tendru na 210 pásových bojových vozidel pěchoty. Ty měla ČR původně nakoupit za 52 miliard korun (v souvislosti se zvýšenou poptávkou však může být dnešní reálná cena i kolem 70 miliard). Tendr pozastavil resort ještě pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO), žádná ze tří firem podle něj nesplnila formální požadavky. Armáda nyní provozuje pouze stovku starších BVP-2 československé výroby.

Podle informací redakce by v budoucnu mohla vláda od výběrového řízení úplně upustit a nakoupit BVP v takzvaném režimu Government to Government, tedy na přímo od některého z aliančních partnerů. „Ministryně obrany nechala zpracovat právní analýzu. Aktuálně se vedení resortu seznamuje s jejími výsledky, až poté bude možné rozhodnout o řešení této zakázky. Rozhodnutí musí být takové, aby ochránilo ČR i MO před hrozbou arbitráží a soudních sporů. Cílem nadále zůstává vybudování moderní těžké brigády, jak jsme slíbili spojencům v NATO,“ vysvětluje Zechmeisterová.

Armáda pořídí nové drony ještě letos

Horkou otázkou je i nákup bojových dronů, jejichž význam ukázal i právě probíhající konflikt – slavné se staly záběry, na nichž ukrajinská armáda dokázala úspěšně ničit ruské konvoje díky dronům Bayraktar turecké výroby. Už v tomto roce bude armáda pořizovat čtyři komplety bezpilotního systému Puma 3AE. V příštích letech má v plánu koupit jeden komplet taktického bezpilotního průzkumného systému složeného ze tří bezpilotních letounů s průzkumnou výstrojí a leteckou výzbrojí. Zařazeny mají být do výzbroje budovaného 533. praporu bezpilotních systémů, který má být schopný samostatných operací od roku 2028.

Válka na Ukrajině byl nepříjemný budíček, říká Černochová

Ministryně Jana Černochová na pondělní bezpečnostní konferenci ve sněmovně řekla, že „válka na Ukrajině byl nepříjemný budíček pro nás všechny“, proto je podle ní potřeba urychleně připravit modernizaci armády. „Měli bychom zapomenout na jakékoli úspory v oblasti bezpečnosti nebo obrany, protože, kdo šetří na vlastní bezpečnosti, ten se se zlou potáže. A vidíme to dnes na Ukrajině, která je vděčná za každou naši pomoc, za každý náš příspěvek. A pokud nechce, abychom byli v podobně zoufalé situaci za pár let my sami, tak musíme do naší bezpečnosti a obrany investovat, a to pořádně. Deset let starý údaj, že naše armáda má deficit v podobě vnitřního dluhu 100 miliard korun, už dávno neplatí, ta částka je mnohem vyšší,“ řekla ministryně.

Co nejdříve bude podle Černochové potřeba navýšit výdaje na obranu dokonce i nad kýžená 2 procenta HDP, ke kterým jsme se jako člen NATO zavázali. Měli bychom se snažit o to, abychom ta 2 procenta – přestože v programovém prohlášení máme termín do roku 2025 – naplnily co nejdříve. Polský ministr obrany řekl, že jdou na 3 procenta, baltské země jdou na 2,5 procenta už nyní a ostatní země se přidávají. My jsme na 1,4 procenta,“ popisuje Černochová.

„Budeme přepracovávat některé strategické dokumenty, protože se nechceme připravovat na staré války,“ dodává s tím, že je nutné soustředit se i na moderní prostředky vedení války. Na druhou stranu řekla, že je proti tomu, aby se rezignovalo na nákupy těžké techniky. Do budoucna bude podle ní nutné zrealizovat i nákup nových tanků. Česká armáda totiž nyní provozuje asi pouze dvě desítky modernizovaných verzí tanků T-72 československé výroby. Řekla také, že do roku 2026 musí mít ČR plně vybavenou těžkou brigádu.