Nejen krize na energetickém trhu, ale také všeobecné zdražování kvůli sílící inflaci jsou tím, co mnoha domácnostem nyní nahání ty největší obavy. Ceny ještě dále razantně povyskočí, o čemž svědčí prognóza jak ministerstva financí, tak centrální banky, podle které se může inflace dostat nad šest procent. Utahování opasků tak bude nejcitelnější za posledních více než dvacet let, což tvrdě odnesou především ti, kteří již nyní s měsíční výplatou jen těžko vycházejí. Každý pátý Čech neušetří po zaplacení účtů a dalších nezbytných výdajů téměř vůbec nic. Do těžké finanční situace se tak kvůli vysokým cenám může brzy dostat další významné procento lidí.

Podle resortu financí se nad očekávání zrychlující inflace stává významným makroekonomickým problémem. Pro příští rok výrazně zvýšil její odhad na více než šest procent. Ještě v srpnu přitom ministerstvo počítalo pro příští rok s průměrnou inflací 3,5 procenta.

Více než šestiprocentní inflace by znamenala, že se životní úroveň Čechů v příštím roce sníží nejvýrazněji od krizového roku 2013. Podle říjnového pravidelného šetření České národní banky totiž průměrná nominální mzda poroste v příštím roce pětiprocentním tempem. Reálná mzda českých pracovníků by se tak snížila o více než jedno procento.

„Ani pokles reálné mzdy přesahující dokonce i úroveň 1,5 procenta nelze pro příští rok vyloučit. To by znamenalo, že Češi si budou muset utáhnout opasky nejvýrazněji od devadesátých let,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ministerstvo se svým odhadem následuje Českou národní banku, která již v minulém týdnu upravila svůj odhad průměrné inflace v příštím roce výrazně směrem vzhůru. Místo 2,8procentního průměrného meziročního růstu hladiny spotřebitelských cen nyní ČNB prognózuje vzestup dvojnásobný na 5,6 procenta. Ekonomové pak upozorňují na to, že se nejedná jen o přechodný jev, ale že se zdražování udrží.

„Průměrná inflace tak v příštím roce bude zhruba trojnásobně překonávat inflační cíl ČNB ve výši dvou procent. V takovém případě lze již jen těžko hovořit o přechodnosti. Vždyť už letos ve druhém čtvrtletí činila průměrná inflace 4,1 procenta. A pokud vyjde předpoklad nově zveřejněné prognózy ČNB, v letošním čtvrtém čtvrtletí vykáže inflace průměrnou úroveň 5,3 procenta. Takže to v souhrnu znamená, že by inflace převyšující cíl dvoj- až trojnásobně byla realitou po dobu půldruhého roku. Letos ve druhém pololetí a po celý příští rok. To už má k přechodnosti vskutku poměrně daleko,“ vyjádřil se Kovanda.

Spotřebitelské ceny rychlým tempem rostou a zdražuje vše od elektřiny, služeb a zboží až po ty nejzákladnější potraviny. Spolu s inflací se navíc znehodnocují prostředky tradičně spíše konzervativně spořících Čechů, protože míra inflace vysoce převyšuje bankami nabízené úroky na účtech.

Alarmující je pak zjištění, že poměrně významná část Čechů neumí vycházet s penězi a na konci měsíce jim před výplatou nezbývá vůbec nic. Až dvaceti procentům lidí chybí obvykle kolem dvou tisíc, sedmdesáti procentům pak zase přebývají jen v průměru čtyři tisíce korun, více ušetřit schopni nejsou. Takové jsou alespoň výsledky průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank, kterého se účastnilo 1031 lidí ve věku 18 až 64 let.

„Každý pátý Čech se potýká s nedostatkem peněz před výplatou. A s rostoucí inflací a aktuálními rekordními cenami za řadu zboží i služeb se mohou tito lidé dostat do ještě složitější situace,” uvedla pro deník Echo24 mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.

„Zvláště v tomto období je důležité nepodcenit situaci a věnovat osobním financím pozornost. Banky dokážou
pomoct například se sloučením a refinancováním půjček, případně s úpravou splátkového kalendáře tak, aby nedošlo k dalšímu zatížení rozpočtu,” dodala Kopecká.

Nejčastěji chybí peníze ženám a lidem do 35 let s nižším vzděláním a příjmem do 40 tisíc korun, ale také Čechům žijícím ve městech do sto tisíc obyvatel. Více než třetina těch, kterým na konci měsíce chybí finance, postrádá do dvou tisíc korun, pětině chybí až čtyři tisíce a 17 procentům více než 4 000 korun. Každý desátý Čech vychází „tak akorát“, i zde se častěji jedná o ženy a lidi s nižším vzděláním.

Naopak téměř 70 procentům lidí na konci měsíce alespoň občas něco zbývá. Častěji to jsou muži starší 35 let se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním a čistým měsíčním příjmem nad 40 tisíc korun.

Ačkoliv se ČNB snaží proti rostoucí inflaci zasahovat zvyšováním základní úrokové sazby, kterou nyní prudce navýšila o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, horizont její měnové politiky je delší než rok. Kroky centrální banky tak mohou ovlivnit zdražování až zhruba na přelomu let 2022 a 2023. Pro přelom letošního a příštího roku naopak nelze vyloučit ani dokonce osmiprocentní inflaci. Klíčovou roli zde bude hrát další vzestup cen energií.