Nouzový stav ve státním rozpočtu. Tak dříve varovalo před rozpočtovým provizoriem ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové, když se nedařilo schválit státní rozpočet kvůli váhajícím sociálním demokratům a komunistům. Situace se ale obrací a analytici upozorňují, že rozpočtové provizorium je velkou příležitostí, jak napravit špatně nastavený státní rozpočet na příští rok, který je poslední pod vedením Aleny Schillerové. V rozpočtovém provizoriu se sice stopnou dříve naplánované investice státu, přesto by se neměla zastavit slibovaná pomoc podnikům kvůli koronavirovým omezením.

V rozpočtovém provizoriu musel stát hospodařit v době samostatného českého státu pouze dvakrát. Potřetí do něj vstoupí v roce 2022, kdy kvůli říjnovým volbám nebyl odhlasován státní rozpočet. Ten byl totiž schválen pouze vládou Andreje Babiše se schodkem 376,6 miliard korun. Schválit tak vysoký schodek ale sněmovna v novém složení a Fialova vláda odmítá. Podle nich by mělo dojít k přepracování rozpočtu, kdy by měl schodek dosáhnout pouze 300 miliard korun.

Státní rozpočet by tak měl být hotov do konce března a rozpočtové provizorium platit pouze tři měsíce. Během nich se mohou zastavit plánované investice, se kterými počítala Alena Schillerová nebo státní dotace firmám. A to jak investiční, tak i neinvestiční trasnfery, které budou dle dřívějších vyjádření seškrtány.

V momentě, kdy stát začíná hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řídí se posledním schváleným rozpočtem. Jeho jednotlivé kapitoly dostávají v každém měsíci peníze do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Ministerstva tak budou na rozdíl od předchozích let šetřit.

Přitom v minulosti před rozpočtovým provizoriem varovalo ministerstvo financí, které 17. prosince minulého roku uvedlo, že jej připravuje. V té době totiž ještě nebyl schválený státní rozpočet hlasy hnutí ANO, sociální demokracie a komunistů a resort financí uveřejnil, kde všude by se muselo škrtat. „Vzhledem k tomu, že v průběhu provizoria není možné zvyšovat platy a schvalovat tarifní tabulky, zůstaly by platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na úrovni roku 2020,“ uvedlo ministerstvo.

Platy pedagogů přitom měly od 1. ledna vzrůst o 9 procent, platy nepedagogických pracovníků ve školství o 4,3 procenta. Slíbené zvýšení ohodnocení by se odložilo také pracovníkům v sociálních službách. „Dalším významným problémem spojeným s provizoriem je nemožnost vypisovat nové dotační tituly, což může přímo narušit plynulost další pomoci ekonomice, ale také investiční akce, rozvoj regionů a čerpání evropských peněz,“ varovalo ministerstvo. Rozpočet se pak hnutí ANO podařilo schválit.

Právě současné šetření, přepracování rozpočtu a stav veřejných financí je podle ratingové agentury Fitch Ratings na stupni AA-, což je stejný rating jako obdržel stát v letošním červnu.

I analytici oslovení redakcí Echo24 uvedli, že rozpočtové provizorium bude příležitost a nikoliv výzvou nebo postrachem. „Rozpočtové provizorium zakazuje a škrtá i předschválené růsty výdajů. Nakonec tak může samotné provizorium ušetřit státnímu rozpočtu, alespoň po dobu provizoria, v porovnání s tím, kdybychom jeli podle rozpočtu staré vlády již od prvního ledna. V této situaci, s takto schváleným a neobhajitelným dluhem, nijak nesníženým oproti skutečným covidovým letům, je provizorium příležitost, nikoli výzva,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň.

S ním souhlasí i hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal. „Ve standardní době by to problém být mohl, dnes si toho ale v celé té záplavě negativních zpráv člověk ani nevšimne. A nakonec je to ze všech těch špatných zpráv jen taková, nad kterou mávneme rukou. Mnohem důležitější jsou rekordní schodky, které z velké části ani nemají obhájení. Rozpočtové provizorium nás nakonec může i trochu zbrzdit, pokud bychom se chtěli rozmáchnout ještě více, což už snad ani není možné, ale v pandemii rozpočtové schodky nepřestávají překvapovat,“ řekl pro Echo24 Stroukal.