Není problém vyjmenovat ty budovy, které vynikají po stránce estetické, technologické, environmentální nebo komunitní. Ovšem těch, které dokážou propojit všechna tato hlediska, je jen pár. Kulturní a společenský komplex Sara k nim patří. Jde o druhou nejvyšší budovu na světě postavenou výhradně ze dřeva, která zároveň podněcuje rozvoj celého regionu.
Kdyby existoval festival podzimních filmů, jako že možná existuje, určitě by se tam musela promítat Podzimní sonáta, ten komorní film Mistra Ingmara Bergmana, který se hodí právě do dnů, jako jsou tyto. Tedy do dnů, které se už hodně zkracují a kdy odpoledne je šero a snáší se opar, který rozpíjí obrysy věcí a všemu dodává zastřenou podobu. Předmětům i duši, která hledá a nachází útěchu třeba i v krutých mistrovských filmech.
Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David McMillan za vývoj nového způsobu konstruování molekul, známého jako asymetrická organokatalýza. Oznámil to ve středu ve Stockholmu generální tajemník Královské švédské akademie věd Goran Hansson. Práce obou oceněných vědců měla podle akademie velký vliv na výzkum v oblasti farmacie a učinila chemii „zelenější", zdůvodnil rozhodnutí Nobelův výbor.
Švédská popová skupina ABBA se bezmála 40 let po rozpadu dala opět dohromady a vydává nové album. Hudebníci to ve čtvrtek oznámili v online přenosu, podle kterého příští rok v Londýně chystají i digitální koncert. „Nahráli jsme nové album," uvedli 76letý Björn Ulvaeus a 74letý Benny Andersson, představitelé mužské poloviny legendární čtveřice.
Zločinecká kariéra toho muže trvala jenom jeden den, což stačilo k tomu, aby se stal nejmasovějším vrahem moderní norské historie: sedmdesát sedm mrtvých, šedesát devět zastřelených a osm předtím zabitých výbuchem bomby. Jde samozřejmě o Anderse Breivika. Od jeho vraždění uplynulo deset let. Jsou rozumné důvody jeho jméno a jeho čin, či jak to nazvat, nepřipomínat. Tak aspoň připomenu knihu, kterou stojí za to si přečíst.
Vládnoucí švédská sociálnědemokratická strana chce zavést milionářskou daň. Ti nejbohatší by tak více přispívali na podporu systému sociálního zabezpečení. Uvedla to ministryně financí Magdalena Anderssonová. Systém je už teď citelně zatížen podporou velkého množství migrantů, z nichž většina žije ze sociální podpory. Švédsko patří mezi ekonomicky nejvíce rovnoprávné země na světě. Rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími v zemi však v posledních desetiletích roste.
Minulý týden se Česká republika vrátila do jakéhosi stavu na půl cesty mezi plnokrevným lockdownem a starým normálem. Všeobecně se předpokládá, že někdy v první třetině nového roku se infekce koronaviru vrátí, jako účet za vánoční a silvestrovskou svobodu. A s ní že přijde třetí přiškrcování života, který obnáší všechny ty nadbytečné, škodlivé sociální kontakty. Každým lockdownem, říká se, si kupujeme čas. Myslí se tím pro zdravotnictví, ale nikde není psáno, že toho času nelze využít k načerpání zkušeností zpoza hranic. Teď je čas ptát se, kde to na podzim vzali za lepší konec.
Zatímco se Česká republika vydala cestou čím dál tvrdších opatření s tím, že nechce dopadnout jako Švédsko, skandinávská země dala přednost promořování populace a minimu restrikcí. Oba státy se nyní ovšem potkávají na podobném počtu úmrtí. V případě ČR bývá vina kladena na pomalou reakci vlády, která se nechala ukolébat jarním úspěchem. Benevolentní přístup Švédů se podle některých hodnocení považoval za úspěch až do posledních několika týdnů, kdy šla covidová čísla raketově nahoru.
Švédští zaměstnavatelé nesmí bránit svým zaměstnancům v modlení se během pracovní doby, rozhodl správní soud ve Švédsku.
Švédské království je země s nejdelší historií garantované svobody slova. Přesto se tam podle některých názorů právě snaží umlčet nepříjemného kritika.
Ti skeptičtější z nás, kdo jsme od jara byli v opozici vůči celostátní karanténě a od té doby kriticky sledovali debatu o koronaviru, musejí uznat body, v nichž se nenaplnily některé naše optimistické předpoklady. Tedy ten bod je v zásadě jeden: koronaviru neučinila přítrž jarní ani letní sezona, ultrafialové sluneční záření ho zřejmě sice oslabovalo, tak jak oslabuje jiné viry, ale méně, než by bylo potřeba. Vyšší testování by vysvětlilo vyšší počet pozitivních případů, ale virus opět víc škodí – což nelze popřít, poněvadž potom bychom popírali oficiální čísla o počtu hospitalizovaných a speciálně lidí s těžším průběhem nemoci. Takový je trend posledních dvou týdnů.
Po půl roce babišovské hry na Koreu tady máme Švédsko a k tomu navíc 500 miliard korun nových státních dluhů jen za letošní rok a ekonomiku za rok chudší o 660 miliard korun.
Švédsko má velmi malý podíl pozitivních testů na koronavirus, pouze 1,2 procenta, což je nejméně od počátku pandemie, oznámil v úterý podle agentury Reuters švédský zdravotní úřad. Experti to přičítají disciplinovanosti tamního obyvatelstva, pokud jde o dodržování nezávazných opatření, i vysoké promořenosti. Švédsko eviduje celkem 85 707 koronavirových případů, minulý týden provedlo přes 120 000 testů, z nichž jich bylo jen 1300 pozitivních. Na jaře však v zemi zemřely s covidem tisíce lidí.
Dnes tedy víme, že cenou za liberální epidemická opatření v zemi velikosti České republiky není nekontrolovatelný, exponenciální nárůst infekce, ale zřejmě několik set nebo několik tisíc předčasných smrtí.
Smrt dvanáctileté dívky, kterou zabila zbloudilá kulka při přestřelce mezi zločineckými gangy, rozbouřila dlouhotrvající debatu o bezpečnosti Švédska. Mnozí obyvatelé Stockholmu kritizují tamější policii, že se jí nedaří zkrotit organizovaný zločin v ulicích hlavního města i jiných částech země, přestože bezpečností složky slíbily posílení hlídek a tvrdší tresty, informuje server BBC a švédský Expressen.
Švédsko bylo na počátku koronavirové pandemie dáváno za vzor – na rozdíl od ostatních evropských zemí tu totiž nezavedli přísná celoplošná opatření, aby udrželi ekonomiku v chodu, a přesto se počet nakažených držel na nízké úrovni. S odstupem času se ale ukazuje, že švédská cesta nebyla moudrá, konstatují New York Times. Mrtvých je v severské zemi nakonec v poměru násobně více než u jejích sousedů a padá i ekonomika, všímá si americký deník.
Švédská prokuratura ve středu oznámila, že ukončila vyšetřování dosud neobjasněné vraždy někdejšího švédského premiéra Olofa Palmeho z roku 1986.
Anders Tegnell si zaslouží uznání za to, že otevřeně promluvil o tom, co považuje za své chyby. Není to dnes zvykem.
Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, podle jehož rad Švédsko nepřijalo tak přísná omezující opatření proti šíření koronaviru jako jiné evropské země, ve středu připustil, že úřady mohly situaci řešit lépe. Informoval server BBC News. „Měli jsme hned od začátku přijmout víc opatření,“ prohlásil Tegnell ve veřejnoprávním rozhlase a souhlasil s názorem moderátora Sveriges Radio, že v zemi zemřelo příliš brzy příliš mnoho lidí.
Ve Švédsku, které zvolilo benevolentnější přístup k opatřením kvůli pandemii koronaviru než většina evropských zemí, zemřelo od 12. do 19. května nejvíce lidí na milion obyvatel z celé Evropy. Od čtvrtka však smutné prvenství opět převzala Velká Británie. Vyplývá to ze statistických údajů serveru urworldindata.org. Přesto má však od začátku epidemie Švédsko v celkovém součtu stále nižší počet obětí v přepočtu na milion obyvatel než Británie, Španělsko, Itálie, Belgie či Francie.
Švédsko zřejmě čeká podobný propad ekonomiky jako ostatní evropské země i přesto, že se Stockholm rozhodl nezavádět kvůli koronaviru přísná restriktivní omezení obchodu a pohybu obyvatel.
Sledované takzvané reprodukční číslo ve Švédsku v posledních dnech kleslo pod hodnotou jedna. Znamená to, že jeden člověk s koronavirem SARS-CoV-2 nakazí v průměru méně než jednu další osobu. Potvrdil to v rozhovoru s televizí SVT hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell. Skandinávská země přitom k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států. Dosud například neuzavřela školy, obchody či restaurace.
Ve věku 85 let zemřel jeden z nejvýznamnějších švédských spisovatelů a dramatiků 20. století Per Olov Enquist. Švédským médiím to sdělila literátova rodina, podle které zemřel v sobotu večer ve spánku po dlouhé nemoci. Řadu jeho děl dramaticky ztvárnila i česká divadla.
Švédsko je v Evropě naprostým unikátem v řešení koronavirové pandemie. Zatímco obyvatelé jiných zemí jsou omezeni přísnými opatřeními, zvolilo Švédsko liberálnější přístup, jehož symbolem jsou nadále otevřené restaurace a hospody. Českou pivnici s příhodným názvem PIVO v Malmö spoluvlastní kytarista slavné kapely The Ark Martin Axén, který v rozhovoru pro Echo24 popsal, jak situace ve švédských hospodách vypadá. Švédové podle něj vzorně dodržují doporučení vlády, a restaurace proto přišly o 50 až 90 % hostů.
Švédsko se během koronavirové krize dostalo do středu mezinárodní pozornosti. Pro svůj poměrně liberální postup, který je formulovaný státním epidemiologem Andersem Tegnellem a politicky zaštítěný premiérem Stephanem Löfvenem, bývá často kritizováno. O popis situace na místě a o pomoc s pochopením přístupu švédského státu k nemoci COVID-19 požádal Týdeník Echo velvyslance České republiky ve Švédském království Jiřího Šitlera. Velvyslanec Šitler je matadorem naší diplomacie, ve Stockholmu letos v létě završí čtyři roky.
Švédský amatérský fotbal zažívá nápor zájmu od sázkařů napříč celým Západem. Totéž první fotbalová liga v Bělorusku – jsou to dvě země v Evropě, které se vymykají obecnému trendu za koronakrize a neuvalily na své obyvatelstvo karanténu. Lukašenkovo Bělorusko nemá dobrou pověst a jeho zdravotním statistikám by nikdo nevěřil. Švédsko je pro příznivce karantény mnohem tvrdší oříšek. Jako stát, který se snaží jít světu příkladem jak v objemu rozvojové pomoci, tak velkorysou azylovou politikou, je země tří korun miláčkem velkých světových, zpravidla levicových médií.
Hloučky lidí se prochází po stockholmských nábřežích, někteří na slunci popíjí koktejl. Na první pohled se situace velmi liší od většiny zemí světa, kde bylo shromažďování kvůli šíření koronaviru zakázáno. Epidemiolog Anders Tegnell, který je v této skandinávské zemi hlavním stratégem v boji proti koronaviru, ale z pohledu na lidi procházející se po městě obavy nemá. Píše o tom agentura AP.
Zpravodajství o Švédsku se neslo ve zcela jiném duchu – „Podívejme se, jak to ti rozumní, přemýšliví Švédové dělají“
I kdyby česká karanténa skončila zítra, je zřejmé, že hospodářské a sociální škody budou nemalé. Diskuse o tom, jestli karanténa byla přiměřená, nebo nepřiměřeně přísná, nás nemine. Ale prymulovci budou mít systémovou výhodu. Pokud bychom v republice i přes přijatá opatření registrovali stovky, ne-li tisíce „mrtvých s koronavirem“, mohou a budou tvrdit, že nebýt jejich drastické kúry, mrtvých by byly tisíce a desetitisíce. Pokud, doufejme, bude mrtvých méně, vláda, natož epidemiologové Prymulova typu, nikdy nepřipustí, že třeba tento koronavirus ve skutečnosti nebyl takový zabiják, jak se zdálo v době uvalení karantény. Bude to vždycky jen díky tomu, jak byli nesmlouvaví.
Švédsko jde v boji proti koronaviru poměrně liberální cestou, přestože země eviduje již přes tři stovky úmrtí lidí nakažených onemocněním COVID-19. Vláda sice ve středu zakázala návštěvy v domovech pro seniory, ale zákaz shromažďování platí až nad 50 osob, restaurace jsou stále otevřené, lidé nemají nařízené nošení roušek a kabinet stále nevyhlásil nouzový stav. Podle Češky žijící ve Švédku nebyla vláda na tuto situaci vůbec připravena.
