Koronavirová katastrofa, kterou svět vyhlížel, na Švédsko zatím neudeřila

Švédsko: maják pořád svítí

Koronavirová katastrofa, kterou svět vyhlížel, na Švédsko zatím neudeřila
Švédsko: maják pořád svítí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Švédský amatérský fotbal zažívá nápor zájmu od sázkařů napříč celým Západem. Totéž první fotbalová liga v Bělorusku – jsou to dvě země v Evropě, které se vymykají obecnému trendu za koronakrize a neuvalily na své obyvatelstvo karanténu. Lukašenkovo Bělorusko nemá dobrou pověst a jeho zdravotním statistikám by nikdo nevěřil. Švédsko je pro příznivce karantény mnohem tvrdší oříšek. Jako stát, který se snaží jít světu příkladem jak v objemu rozvojové pomoci, tak velkorysou azylovou politikou, je země tří korun miláčkem velkých světových, zpravidla levicových médií.

Nicméně letos na jaře socialistický premiér Stefan Löfven svou zahraniční klientelu zaskočil. Podobně jako jeho český kolega Andrej Babiš se i on řídil radou státních epidemiologů v Agentuře pro veřejné zdraví. Ale ve Švédsku neúřaduje Roman Prymula, nýbrž Anders Tegnell (64). Ten Švédům naordinoval mnohem liberálnější přístup. Stěžejním principem jsou dobrovolnost a zdravý rozum, který na rozdíl od české situace není používán jako výmluva na tiskových konferencích, když zrovna ministr vnitra neumí odůvodnit to či ono nařízení. Švéd, který na sobě pozoruje příznaky choroby COVID-19, má zůstat doma. Vyjít ven mu vláda doporučuje nejdřív dva dny poté, co příznaky odezněly. A mezitím občanovi stačí předložit potvrzení od lékaře, od té chvíle mu nabíhá 80 procent platu.

Zdravým se doporučuje pouze dodržovat odstup v délce paže – na chodnících, v kavárnách nebo v nočních klubech (ano, i ty jsou pořád otevřeny). Přímo zakázané zůstává jen sezení na baru, návštěvy v domovech důchodců a veřejná shromáždění nad 50 účastníků. Žáci do 16 let věku dál chodí do školy, vyšší školy a univerzity zavřely a vyučují na dálku.

„Vedou nás do katastrofy“

Švédská cesta od začátku vyvolává ostrou kritiku – více v zahraničí než doma. Pozoruhodně se to odráží i uvnitř země. Anglicky psaný stockholmský deník The Local uspořádal mezi svými čtenáři-expaty anketu, 77 procent respondentů žádalo přísnější režim. To kontrastuje s mnoha průzkumy, v nichž rodilí Švédové mohutně podporují kurz epidemiologa Tegnella a vlády.

U kritiky ze zahraničí rozhodně nelze tvrdit, že by byla nějak předurčena ideologicky. O Stockholm se otřel Donald Trump („Mohli jsme jít švédskou cestou. A měli bychom dva miliony mrtvých.“), avšak nerozumějí mu ani velká progresivistická média. Britský Guardian 30. března psal o surreálném klidu v zemi, která se vzpírá evropskému trendu a ve které roste počet mrtvých. V textu souhlasně citoval z petice vědců a zdravotníků, kteří po vládě žádali lockdown v kontinentálním stylu, protože prý zemi vede do katastrofy. Ve stejném duchu pokračuje dodnes.

Ale co to katastrofa je? Löfven hned na začátku veřejnost připravil na to, že viru může podlehnout až několik tisíc lidí. Vzhledem k tomu, že po započtení inkubační doby a rozvoji příznaků nemoci se udává, že aktuální nákaza se ve statistikách zobrazí nejpozději do deseti dnů, musíme konstatovat, že Švédsko se ani zdaleka neblíží italskému nebo newyorskému scénáři.

Zatímco zmíněného 31. března evidovala země 4028 pozitivně testovaných a 146 mrtvých, v neděli 19. dubna to bylo 14 385 pozitivně testovaných a 1540 mrtvých. Obětí přibývá pořád stejným tempem. V přepočtu na obyvatele má Švédsko o řád vyšší počet mrtvých než Norsko nebo Finsko a dvakrát větší než Dánsko. I když necháme stranou pochybnosti o statistice mrtvých (do kolonky se dostává řada pacientů, kteří bezprostředně zemřeli na jinou nemoc a koronavirus byl u nich pouze zjištěn), rozhodně ve Švédsku nelze mluvit o nějakém exponenciálním růstu. Přitom obavou z exponenciálně se šířící nákazy zdůvodňovaly vlády na kontinentu tuhé restrikce a domácí vězení pro celé obyvatelstvo.

Tím pádem se ve Švédsku nevyplnila ani obava z přetížení nemocnic. Lůžka s intenzivní péčí nejsou obsazena ani z poloviny. Na okraji Stockholmu polní lazaret zřízený pro nakažené koronavirem ještě v půlce dubna zel prázdnotou.

Je Švédsko skutečně nesrovnatelné?

Proti přenášení švédského modelu do jiných zemí se nejčastěji používají dvě švédská specifika: malá hustota obyvatelstva a jeho vysoká disciplinovanost. Může ale někdo po zkušenostech z karantény a občas až fanatickém vynucování roušek u spoluobčanů tvrdit, že Češi jsou neposlušná banda? Argument o hustotě obyvatelstva je pochybnější ještě víc.

V Británii sice žije 274 obyvatel na kilometr čtvereční, v Německu 233, v Itálii 200 rovných, v České republice 135, v ohromném Švédsku s „českým“ počtem obyvatel je to pouhých 23 lidí na kilometr čtvereční. Ovšem Stockholm samotný, v němž byla evidována polovina hospitalizovaných případů, čítá jeden milion a metropolitní oblast kolem něj 2,4 milionu lidí – to dělá čtvrtinu švédské populace. Země má další velká města: Malmö, Göteborg, Lund... Celkově ve městech žije 88 procent Švédů. V Německu to je 77 procent, u nás 75 procent. Pouze u Británie srovnatelné číslo (83 procent ve městech) zprostředkovává jinou kvalitu – tou je Londýn. Ani Stockholm, ani žádné město v Německu, natož v České republice, není takovým globálním uzlem a lidé v nich nežijí tak namačkaní na sebe. Praha je hektičtější než Stockholm, nicméně má rozhodně blíž k němu než k Londýnu.

Nejprve za rok, až bude známa celková úmrtnost v jednotlivých evropských zemích a odchylky vůči jejich ročním průměrům, přijde čas na definitivní soudy. Už dnes někteří lékaři – mj. epidemiolog Petr Smejkal z IKEM, který si ze stáže v Lundu odnesl trvající respekt ke švédskému zdravotnictví – spekulují, že ještě letos v létě se data z nemocnic mezi Švédskem a Evropou mohou vyrovnávat.

Pokud jde o ekonomiku, ministryně financí Magdalena Anderssonová minulý týden odhadla propad švédského HDP za letošek o čtyři procenta HDP. Její česká kolegyně Alena Schillerová byla téměř současně přinucena jít s odhadem poklesu našeho HDP na 7–8 procent.

22. dubna 2020