Mnohé z vůbec nejlepších českých staveb šedesátých a sedmdesátých let najdeme v zahraničí. Ambasády dávaly totiž architektům neobvyklou míru tvůrčí svobody i šanci spolupracovat s kvalitními západními firmami. Díky tomu mohl vzniknout nefalšovaný gesamtkunstwerk v brutalistickém kabátě. „Při zahajovací recepci ve Stockholmu projevil nejvýznamnější švédský host zájem o rozhovor s architektem.
Dvě letadla Air Tractor ze Švédska, která při hašení rozsáhlého požáru v Českém Švýcarsku nahradí italské letouny Canadair, jsou už na cestě. Jejich přílet se očekává kolem 12:30. Každé z letadel pojme 3000 litrů vody. Na twitteru o tom informovali hasiči. Letouny z Itálie, které mají nádrže na 6000 litrů, se dnes musely vrátit, aby se zapojily do hašení požárů na Apeninském poloostrově. Švédska letadla budou využívat pro nabírání vody jezero Milada u Ústí nad Labem.
Švédi neskrývají své rozčarování nad výsledkem zakázky na nové stíhací letouny pro českou armádu. Ministryně obrany Jana Černochová totiž oznámila záměr nahradit gripeny nejvyspělejšími americkými stíhačkami typu F-35. Švédsko přitom nevyjde úplně na prázdno, jeho průmysl se bude podílet na obnově české mechanizované brigády skrze zakázku na bojová vozidla pěchoty (BVP).
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý vyslal nad území Barentsova moře nadzvukové jaderné bombardéry Tu-160 zvané též bílé labutě. Území, které se nachází severně od od Norska, Švédska a Finska, si Putin zřejmě vybral, aby demonstroval svou jadernou sílu před Finskem a Švédskem. Země totiž požádaly o vstup do Severoatlantické aliance (NATO), čímž se výrazně rozšíří hranice mezi NATO a Ruskem. Informoval o tom například web The Daily Mail.
Ukrajina podle několika neoficiálních zdrojů údajně dostala od Švédska nejmodernější samohybné houfnice Archer (Lučištník). Ty patří mezi chloubu jejich dělostřelectva. Archery umí střílet satelitně naváděné dělostřelecké granáty až na vzdálenost 60 kilometrů a spolu s americkými raketomety HIMARS teď budou zřejmě v rukou ukrajinských vojáků patřit mezi největší devizu ukrajinské jižní protiofensivy. O dodání houfnic Archer se hovořilo už delší dobu, švédské ani ukrajinské oficiální zdroje ale zatím dodávku nepotvrdily.
Konec zdánlivě nekonečného tendru na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) pro českou armádu je na dohled. Ministerstvu obrany se totiž podařilo přimět novými podmínkami dva ze tří finalistů soutěže, aby stáhli své nabídky. Nic tak nabude bránit zrušení tendru a nákupu obrněnců napřímo, formou mezivládní dohody. Půjde o historicky největší nákup české armády – za přibližně 52 miliard korun. Na jeho konci by měla mechanizovaná brigáda obdržet od Švédska 210 kusů moderních vozidel CV90.
Česká republika oficiálně nedostala ze Švédska žádnou nabídku, která by se týkala bezplatného převodu stíhacích letounů Gripen, které nyní používá česká armáda a které jí Švédsko pronajímá. Na tiskové konferenci to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla, že měla bilaterální schůzku se švédským ministrem a podobná nabídka na ní nezazněla. Domnívá se, že švédský velvyslanec svými vyjádřeními v médiích překročil svou pravomoc.
Turecká vláda nepředá do parlamentu dokumenty k rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters.
Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl ve čtvrtek na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Přístupové protokoly poté musí ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO. Dvojice skandinávských států podala žádosti o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko.
Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v návaznosti na telefonát se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou řekl, že v souvislosti se snahou Švédska vstoupit do NATO nenastal žádný pokrok. Informovala o tom agentura AFP. Více než měsíc poté, co Švédsko společně s Finskem požádaly o přijetí do aliance, a těsně před jejím summitem, tak jednání patrně zůstávají zablokovaná.
Severoatlantická aliance by mohla rozhodnout o přijetí Švédska a Finska do svých řad až po summitu v Madridu, který se bude konat na konci června. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Helsinkách řekl, že vrcholná schůzka nikdy nebyla konečným termínem pro rozhodnutí o rozšíření aliance. Obavy Turecka, které se opakovaně postavilo proti vstupu obou severských zemí do aliance, jsou podle Stoltenberga legitimní a je nutné je brát vážně, informovala agentura Reuters.
Již víc než 100 let historici debatují o příčinách vypuknutí první světové války. Proč se Evropa, jež zažívala bezprecedentní období míru a prosperity, rozhodla jít do zničující industriální války, jež rozvrátila celý kontinent a byla počátkem konce evropské dominance? Tlusté knihy o mnoha stovkách stran obviňují Německo, Rusko, Británii, Francii, Habsburky, analyzují neklid na Balkáně, soupeření v koloniích a nespočet dalších problémů konce 19. století.
Když oznámilo Finsko a Švédsko historické rozhodnutí o možném vstupu do Severoatlantické aliance, objevil se nečekaný zvrat. Kde se očekával tvrdý odpor Ruska, přišel paradoxně naopak nečekaný odpor zevnitř. Turecko ostře jejich přijetí odmítlo a stanovilo si tvrdé podmínky. A pozadu za ním nezůstal ani chorvatský prezident Zoran Milanović, který vyrukoval s dalším kontroverzním a těžko splnitelným požadavkem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto "teroristů". Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.
Švédsko a Finsko učinily ve středu klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců. Dlouhodobě neutrální Stockholm a Helsinky změnily svůj pohled na členství v alianci pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu.
Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. V pondělí to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který znovu zopakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky v pondělí oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.
Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO jsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko by muselo reagovat, pokud by Aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, upozornil. Řekl rovněž, že Rusko nemá se Švédskem ani Finskem potíže a že rozšíření aliance je zájmem USA. Situaci komentoval na moskevském summitu Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), mezinárodní regionální organizace sdružující bývalé státy Sovětského svazu.
Švédská vládní sociálně demokratická strana v neděli podpořila vstup země do NATO. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní. Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka však v poslední době několikrát naznačila, že nedávný ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci.
Rusko svou agresivitou ohrožuje svobodu zemí Severoatlantické aliance, proto je třeba NATO posílit politicky i vojensky. V neděli to na úvod neformálního zasedání ministrů zahraničí států NATO prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. „Naše bezpečnost, svoboda a demokracie jsou ohroženy, společně se ale ubráníme,“ řekla Baerbocková. Ministryně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, kterou označila za agresivní porušení mezinárodního práva.
Prezident Miloš Zeman je zcela pro případný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Informoval o tom jeho mluvčí na Twitteru. Helsinky už avizovaly, že budou vzhledem k ruské agresi na Ukrajině usilovat o připojení k alianci, od Švédska se něco podobného očekává v brzké době. Prezident Zeman tím pokračuje ve svém názorovém obratu, donedávna se totiž Ruska zastával, po jeho vpádu na Ukrajinu ale Moskvu tvrdě odsoudil.
„Suďte mě za rok“, prohlásil v létě 2020 vrchní švédský epidemiolog Anders Tegnell. Tehdy ještě doznívala jeho mezinárodní kritika za prý netečný přístup ke covidu-19. Švédsko nezavedlo téměř žádné uzávěry, dokonce celou dobu ponechalo otevřené základní školy. Roušky a respirátory nařízeny nebyly, pouze doporučeny. To všechno je známo, známo je i to, že předpokládaná morová rána ve Švédsku neudeřila.
Británie ve středu uzavřela dohody se Švédskem a Finskem na podporu evropské bezpečnosti. Jejich součástí je slib, že Londýn poskytne těmto zemím pomoc, pokud by se staly terčem útoku. Oba severoevropské státy dnes navštívil britský premiér Boris Johnson. Stockholm i Helsinky vážně zvažují, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu vstoupí do NATO.
Švédsku se nepodařilo integrovat velké počty migrantů, které v posledních dvou desítkách let přijalo. To vedlo ke vzniku paralelních společností a násilí vyvolávanému gangy, řekla ve čtvrtek švédská premiérka Magdalena Anderssonová, když představovala několik iniciativ k boji proti organizovanému zločinu.
Finsko a Švédsko se ještě nerozhodly, zda podají žádost o členství v Severoatlantické alianci, s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu ale chtějí bezpečnostní situaci přehodnotit co nejrychleji. Uvedly to premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Andersonová po dnešním jednání ve Stockholmu. Finsko se ohledně případného vstupu do NATO rozhodne během příštích několika týdnů, prohlásila Marinová.
Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu spáchal „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států. Putin „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině odůvodňoval mimo jiné snahou zabránit rozšíření NATO. Finská přihláška do NATO je očekávána v červnu, Švédsko by mělo následovat.
Ruská vláda se ostře opřela do Finska a Švédska kvůli jejich zájmu o vstupu do NATO. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová se ostře vymezila proti Finsku a Švédsku. V poslední době se debatuje o tom, že by obě země mohly vstoupit do Severoatlantické aliance. Mluvčí Zacharovová poznamenala, že NATO je primárně vojenská organizace a vstup zemí do aliance by donutil Rusko k "odpovídajícím krokům" a vážným vojenským důsledkům.
Není problém vyjmenovat ty budovy, které vynikají po stránce estetické, technologické, environmentální nebo komunitní. Ovšem těch, které dokážou propojit všechna tato hlediska, je jen pár. Kulturní a společenský komplex Sara k nim patří. Jde o druhou nejvyšší budovu na světě postavenou výhradně ze dřeva, která zároveň podněcuje rozvoj celého regionu.
Kdyby existoval festival podzimních filmů, jako že možná existuje, určitě by se tam musela promítat Podzimní sonáta, ten komorní film Mistra Ingmara Bergmana, který se hodí právě do dnů, jako jsou tyto. Tedy do dnů, které se už hodně zkracují a kdy odpoledne je šero a snáší se opar, který rozpíjí obrysy věcí a všemu dodává zastřenou podobu. Předmětům i duši, která hledá a nachází útěchu třeba i v krutých mistrovských filmech.
Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David McMillan za vývoj nového způsobu konstruování molekul, známého jako asymetrická organokatalýza. Oznámil to ve středu ve Stockholmu generální tajemník Královské švédské akademie věd Goran Hansson. Práce obou oceněných vědců měla podle akademie velký vliv na výzkum v oblasti farmacie a učinila chemii „zelenější", zdůvodnil rozhodnutí Nobelův výbor.
