Zatímco se Česká republika vydala cestou čím dál tvrdších opatření s tím, že nechce dopadnout jako Švédsko, skandinávská země dala přednost promořování populace a minimu restrikcí. Oba státy se nyní ovšem potkávají na podobném počtu úmrtí. V případě ČR bývá vina kladena na pomalou reakci vlády, která se nechala ukolébat jarním úspěchem. Benevolentní přístup Švédů se podle některých hodnocení považoval za úspěch až do posledních několika týdnů, kdy šla covidová čísla raketově nahoru. Země tak musela sáhnout po přísnějších opatřeních, kterým se tak dlouho bránila.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na konci září v jednom ze svých pravidelných hlášení vymezil vůči tomu, že někteří lidé vidí vzor ve Švédsku, které zvolilo v boji proti nákaze znatelně uvolněnější přístup a získal tím pozornost médií. „Švédsko šlo cestou promoření, což vyústilo v to, že tam zemřelo celkově 5865 lidí s covidem. Jedenáctkrát více než u nás. Také tam mají zakázané všechny kulturní akce nad padesát lidí. Jinými slovy, opatření jsou tam přísnější než doposud u nás,“ řekl tehdy Babiš.

Tehdy ovšem ještě netušil, že ho již za rohem čekají nelichotivá říjnová a listopadová čísla. Počet nakažených a mrtvých výrazně předehnal denní i týdenní statistiky z jarní vlny pandemie covidu-19, dlouho pak Česká republika držela smutné prvenství, co se týká nejvíce případů koronaviru v přepočtu na počet obyvatel. Z této perspektivy je nyní situace horší například v Rakousku, Slovinsku či Polsku.

I přes současné klesající denní přírůstky nakažených nemá ČR ani zdaleka vyhráno. Stále tu jde o relativně velký počet infikovaných, navíc mají Češi v rukou jiný smutný rekord – za poslední dva týdny totiž u nás zemřelo v přepočtu na obyvatele nejvíce lidí v celé unii. A co víc, v počtu mrtvých jsme už předehnali i tolik obávané Švédsko.

Česko na jaře zvolilo tvrdá opatření, vláda tehdy například výrazně omezila volný pohyb a uzavřela drtivou většinu obchodů. Podzimní restrikce jsou rovněž poměrně přísná, přestože spousta podniků může mít nadále otevřeno. Zmatky ale způsobilo překotné zavádění vládních opatření a špatná komunikace, vůle je dodržovat je také mnohem menší. Četná varování před podzimní vlnou v tomto ohledu moc nepomohla, mnozí kritici včetně epidemiologů a imunologů tvrdí, že kabinet přišel s novými pravidly příliš pozdě.

Nová opatření v přípravě, lockdown nikoliv

Švédsko, jehož liberální strategie boje proti koronaviru vyvolala pozornost světa, v posledních několika dnech hlásilo rekordní počty potvrzených případů koronavirové infekce. Dohromady se v desetimilionové skandinávské zemi nakazilo přes 200 tisíc lidí, nedělní statistiky ukazují 6406 mrtvých od začátku pandemie.

V poměru k velikosti populace má země několikanásobně vyšší počty obětí než sousední státy, ale je na tom lépe než některé větší evropské země. Zároveň toto číslo českou optikou znamená, že i přes promořovací plán bez ráznějších restrikcí, který čelil kritice kvůli obavám z velmi vysokých počtů mrtvých, jsou na tom Švédi lépe než my. Je nicméně na místě dodat, že skandinávská země hlásí nové covidové statistiky s několikadenním zpožděním.

Švédská vláda se dosud situaci snažila zvládnout bez plošných zákazů a příkazů, vydávala doporučení a spoléhala především na zodpovědnost občanů stejně jako třeba Japonsko, které například omezení ve volném pohybu nemůže ani vynucovat. V reakci na skokový nárůst nakažených ale Švédsko výrazně mění strategii a zpřísňuje některá opatření.

Například v uplynulém týdnu premiér Stefan Löfven oznámil, že místo dosavadních 300 se od 24. listopadu bude smět na veřejnosti najednou setkat nanejvýš osm lidí. Od minulého pátku se rovněž nesmí po 22:00 hodině podávat alkohol v restauracích, hospodách a barech.

Předseda vlády zmínil i další opatření, která mají umožnit dostat pod kontrolu stále sílící druhou vlnu koronavirové pandemie. „Nechoďte do posiloven, nechoďte do knihoven, nepořádejte večeře,“ vyzval premiér občany země, která je ze severských států koronavirovou pandemií zasažena nejhůře. „Nevěříme v úplný lockdown,“ zdůraznil nicméně Löfven.

Švédský ministr vnitra Mikael Damberg řekl, že nové omezení shromáždění bude v platnosti čtyři týdny s možností prodloužení i přes vánoční svátky. V případě České republiky má potrvat nouzový stav do 12. prosince, již nyní se ovšem mluví o postupném rozvolňování. Protiepidemický systém PES také počítá s tím, že Vánoce stále prožijeme s několika omezeními.