komentář daniela Kaisera

Mlha nad švédskou cestou se pomalu zvedá

komentář daniela Kaisera
Mlha nad švédskou cestou se pomalu zvedá

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Evropu v minulých dnech nepotěšila hrozivá čísla pádu národních ekonomik za druhé čtvrtletí. Dokonce i robustní Německo zaznamenalo pokles o více než 10 bodů. Eurozóna jako celek se zmenšila o 12 procent. Vedle hlášení z těchto zemí vypadá pak českých 8,4 procent ještě velice dobře. Zapomíná se ale na jednu zemi, která na jaře budila pozornost celého světa, protože v západním světě jako jediná nešla do tvrdé karantény. Samozřejmě jde o Švédsko.

Protože zaznamenalo dosti vysoký počet zemřelých „s Covidem“ – při srovnatelné velikosti populace dvanáctinásobek českých čísel -, vnucuje se otázka: Vyplatila se švédská cesta aspoň ekonomicky? Českému pozorovateli se může zdát, že nevyplatila. Pád švédské ekonomiky v mezičtvrtletním srovnání je téměř českých 8,6 procenta. Celkově se jejich ekonomika letos vyvíjela až dosud lépe, neboť v prvním čtvrtletí o pár desetin procentních bodů vyrostla, zatímco česká se už v prvním čtvrtletí zmenšila, o dvě procenta. A vyhlídky do konce roku? Pro Českou republiku předvídají ekonomové teď už růst, který zčásti vymaže ztráty z prvního pololetí. Helena Horská z Raiffeisenbanky tipuje za celý rok -6,6 procenta. Jsou i lehce optimističtější odhady, ale nezaregistroval jsem, že by si někdo dovolil tak radostný odhad jako pro Švédsko londýnská agentura Capital Economics, která mu prognózuje pro celý letošní rok pokles o pouhé 1,5 procento HDP. Podle londýnských ekonomů vyjde země tří korunek z krize poškozena nejméně v celé Evropě.

To ještě uvidíme na začátku příštího roku. Předpokládá se ale, že Švédové, které jejich vláda během epidemie na jaře vyzývala, ať se chovají pokud možno jako normálně, utrpí jako celek menší škody na zdraví, protože lidé nepřestali chodit k lékaři, neodkládaly se operace. Zcela zásadní je to, že žactvo základních škol tam neztratilo půl roku výuky, kterou už jejich čeští vrstevníci nikdy nezískají nazpátek. Společná zpráva národních zdravotních agentur Švédska a Finska konstatuje stejný poměr dětí nakažených koronavirem (v obou případech 0,05 procenta). Finsko přitom školy zavřelo. Plyne z toho, že zavírat školy ze strachu před nákazou opravdu nedává žádný smysl. Příklad by si z toho měly vzít i hygienické stanice v České republice před začátkem školního roku.

Pokud výsledky Švédska nevypadají až tak zářně z českého pohledu, pro pozorovatele v takových zemích, jako je Británie s 22procentním pádem ekonomiky za druhé čtvrtletí, musí Švédsko být předmětem neskonalé závisti. A Británie je tu důležitá ještě v jednom ohledu: proslulý epidemiologický model Nialla Fergusona z Imperial College v Londýně předpovídal Británii 500 tisíc mrtvých, pokud se vláda nerozhodne pro karanténu. Dnes jsou čísla o trochu vyšší než 40 tisíc (po jednom statistickém očištění, další korekce v metodice by zřejmě číslo stlačily níž), což je hodně, a přece v jiném řádu.

Karanténisté mají vždycky argument, že ona zmíněná apokalypsa by právě nastala, kdyby se nepřikročilo k plošnému zavírání ekonomiky a škol. Tady se ale stalo to, že skupina epidemiologů z univerzity v Uppsale, která laxní postup své země ostře kritizovala, vzala Fergusonův model a přiložila ho na Švédsko. Vyšlo jim, že do konce června bude při zachování dosavadní strategie v zemi 96 tisíc mrtvých do konce června. V takovém případě by se samozřejmě i HDP poroučel k zemi prudčeji než o oněch 8,4 procenta.

Dnes tedy víme, že cenou za liberální epidemická opatření v zemi velikosti České republiky není nekontrolovatelný, exponenciální nárůst infekce, ale zřejmě několik set nebo několik tisíc předčasných smrtí. Pro čistotu debaty o karanténě by se od švédských 5,7 tisíce mrtvých musela odečíst asi polovina, která zemřela v domovech důchodců; ty v časech epidemie nařídí zavřít i nejliberálnější epidemiolog, samozřejmě se zavřely i ve Švédsku, virus do nich bohužel přesto pronikl.

Na druhé misce vah je o něco méně poškozená ekonomika, v chodu udržené školství, celkově lepší zdravotní stav společnosti v jiných nemocech, než je ostře sledovaný covid-19. Jsou to všechno čísla do vážných debat o tom, zda příště po příchodu nových virů vypínat ekonomiku a společnost. Odpovědi musejí dávat politici.

14. srpna 2020