Končící prázdniny by si zasloužily malé ohlédnutí. Mnozí z nás je věnovali aspoň na chvíli české krajině či výletům po neznámých městech a jednomu z opakujících se obrazů nebylo možné uniknout. Suchý strom. Často na vrcholcích kopců, jindy překvapivě ve vlahém údolí, ale pořád stejně beznadějně mrtvý. Člověk si řekne, když už druhým rokem docela hezky a často prší, proč ty stromy stále schnou?
Praha se ve všelijakých žebříčcích pravidelně umísťuje na nejvyšších příčkách a výjimkou není ani studie serveru abcFlora.com, podle níž je česká metropole městem s vůbec nejlepšími parky. Nechala za sebou i New York se svým Central Parkem, parky v Londýně nebo Moskvu. Portál žebříček sestavil na základě několika kritérií, mezi něž patří recenze uživatelů nebo jaký ruch v parcích vládne, z toho pak vzešlo finální hodnocení na desetibodové stupnici.
„Soustava špatných rozhodnutí investora vyústila v opěrnou zeď na hranici pozemku“ zněla přibližně věta, kterou mne před lety zaujala kolegyně Jana Kolková. Občas se člověk setká s projektem, kde na začátku stálo jedno „blbé“ rozhodnutí a pak už se to valilo. Takovým typickým klíčovým momentem je třeba určení nuly domu, vykácení všeho živého nebo ignorování vody na pozemku.
Moje babička měl zahrádečku jako dlaň před okny světnice, jen takový docela malý obdélníček v průčelí chalupy. Byly tam natahané lilie martagon, podléšky i konvalinky z lesa, stejně jako petrklíč, netřesk a plicník nejasného původu. Stejné kytky se daly najít po celé vsi, ba dokonce i v okolních vsích. Lid Dolíků nedal zahradníkům nikdy moc vydělat, zato udat přes plot kytku, co se rozrostla, bylo velice běžné. Takovým distribučním centrem většího významu byl hřbitov.
Má se za to, že období, kdy bohyně Flóra přihlíží radovánkám nebo se sama přičiňuje, patří jaru. Asi ano, neboť se tomu věnuje od nepaměti jistá pozornost. Jak tak sleduji zahradu kolem sebe, řekl bych, že ne všichni podlehnou jarní básnické vášni; mnozí si nechají leccos na léto. Kupříkladu slimáci, ta milá hladká stvoření, která s neskrývanou elegancí těl dokážou vyprodukovat nespočet antiperlí v rekordně krátkém čase.
Oblast východního Slovenska ve čtvrtek v podvečerních hodinách zasáhly velmi silné bouřky a dokonce i tornádo. Přírodní pohroma zasáhla obce Skrabské a Petkovce, kde strhla několik střech a poškodila domy. Informoval o tom server iMeteo.sk nebo in-Počasí. V obci Petkovce východně od Prešova strhlo tornádo střechy čtyř rodinných domů, tři další střechy poškodilo.
Každý rok se znovu a s přiznanou marností snažím přeložit si slavný citát z pera Vity Sackville-Westové. Dáma, která stvořila jednu z nejkrásnějších zahrad světa, obklopující Sissinghurts Castle, se v něm vyznává ze svého zahradního blues. Lká nad smutnou chvílí, kdy rozkvete v zahradě první flox, a nad jantarovým světlem, které spolu s ním přináší konec toho převelikého rozpuku časného léta. Připomíná nám, že musíme již přemýšlet v ústrety podzimu. Přitom není pražádný důvod mít přece cokoli proti podzimu, plnému své vlastní krásy.
Na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO patří nově Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. O jejich zařazení dnes rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). O výsledku informoval ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Snaha o zápis je společným projektem několika zemí z Evropy, původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami.
Slovenská internetová scéna má novou hvězdu. Je jí slovenská poslankyně za stranu Obyčejní lidé a bývalá vrcholová tenistka Romana Tabák, která se na dovolené v Tatrách vykoupala v horském potoku s oblasti nejvyššího stupně ochrany. Fotku z koupání potom přidala na svůj Instagram, kde rozpoutala rozhořčení u části Slováků. Někteří ve fotce uviděli potenciál a začali z ní tvořit desítky vtipných obrázků.
Procházíme arboretem plným mladých stromů. Majitelé je sázeli do někdejších luk ponejvíc v dekádě 2003–2013. Stále sázejí, nicméně místa ubylo a jsou také vybíravější. Hříchy nezralých rozhodnutí museli vykácet a nabývají zkušeností, kterých se zřejmě jinak než osobně nabýt nedá. Sázet je volba, kácet nutnost. Sázeno bylo ale s rozmyslem, nikdo nečekal les.
Nemá to nic společného s tou velkou zemí a její mocí, protože kytky knížky nečtou a hranice nectí. Moc dobře ji znáte, takové oranžové kvítí vysoko nad listem, připomíná lilii. Už víte? Tak jsme doma. Ona je doma samozřejmě od Kavkazu až po Japonsko podél celého Himálaje i v jižním Rusku a Koreji. Samozřejmě též na Tchaj-wanu. Pozoruhodné je, jak za poslední čtyři století tohle kvítko u nás zdomácnělo a tuze se zabydlelo.
Vědci přestanou používat označení hmyzu „cikánská můra“ a „cikánský mravenec“ poté, co tyto názvy Americká etnologická společnost (ESA) označila za „nevhodné a urážlivé“. Informoval o tom server The Independent. Jedná se o první případ, kdy ESA změnila název kvůli tomu, že by byl urážlivý. V minulosti k tomuto kroku docházelo pouze u názvů, které nebyly vědecky přesné.
Třeba to už znáte, možná to na vás ještě čeká, ale když čas trhne oponou, nikdo se na nic neptá. Najednou máte sad a starejte se. Jabloně střídají hrušky a ty zase třešně a modré ovoce. Vzpomínky z dětství, se sadem spojené, jsou tak mile bezstarostné a tak málo připomínají to, co člověka čeká a nemine. Dědeček si polepšil, když mu Masaryk svěřil po pozemkové reformě schwarzenberské stráně, pod kterými se dolovalo uhlí.
Existují některá zaručená faux pas, třeba když nevíte, co všichni „už dávno znají“, nebo ještě lépe, pokud nepoznáte „produkt“, který už všichni přece dávno mají. Nejzajímavější jsou taková selhání v různých branžích, které si mimořádně potrpí na cechovní hantýrku a nepsané zvyklosti. Ano, i zahradníci takové chvíle mají. Samozřejmě, zejména co se týče kytek. „Ty ještě nemáš žlutý kakost, to já už dávno,“ řekne, ačkoli ho přivezl teprve včera a navíc žádný takový neexistuje. I když třeba žlutolistý ano.
Kytice pivoněk ve váze může učinit pokoj i neobyvatelným, stejně jako nezapomenutelným. První letní dny na verandě, kdy skla házejí prasátka po stole a velké plátky květů do těch světel postupně padají. To už okouzlilo nejednoho suchara. Začíná jimi náš letní život otevřených oken, dveří dokořán a přemíry času ukrojeného z noci. Pivoňky samozřejmě nemají nic společného s pivem, jakkoli to zavdalo příčinu mnoha vtipům, které se vlastně notoricky točí kolem rozdílných zájmů žen a mužů v tomto jazykovém významu.
Zdá se, jako bychom se začali o stromy zajímat. Snad je to obavou o vlastní stín, literaturou tajemna, stavem vody ve studni, rentgenem plic nebo účtem za elektřinu. Kůrovcová kalamita mnohým z nás vzala krajinu dětství či snad jen místo, kam chodit na houby. Suché roky si vybírají svou daň se zpožděním a překvapivě vlahé jaro plné svěží zeleně protínají tu a tam zcela suchá torza velikánů. Znali jsme je celý život a přicházíme o ně.
Na Slovensku zabil medvěd sedmapadesátiletého muže u obce Liptovská Lúžna v okrese Ružomberok v Žilinském kraji. V úterý to potvrdila pitva. Podle serveru Sme.sk jde o první případ zabití medvědem na Slovensku za posledních sto let. Mrtvého muže nalezl v pondělí jeden z místních obyvatel. Mrtvý měl na hlavě, krku a boku poranění, která byla způsobena pokousáním. Na místě byly čerstvé stopy medvěda. Že muž skutečně zemřel po útoku medvěda, potvrdili odborníci.
Ondřej Fous je zahradník. Ale ne obyčejný zahradník, i když lze mít za to, že každý zahradník je neobyčejný. Ondřej Fous je zahradník-aristokrat, který se přitom dal rostlinám do služeb. Má za sebou několik let praxe v Anglii, jako doma se pohybuje v evropských zahradách, ví všechno o historii zahrad a zná se se všemi zahradníky několik století dozadu. Vládne zámeckému zahradnictví v Ctěnicích na okraji Prahy, kde jsme zaliti sluncem a vůní květů spolu mluvili a mohlo by to být donekonečna.
Čím jsem starší, tím víc chápu smysl existence rady starších. Instituce, kterou si držely prozíravé civilizace od starých Řeků po americké indiány. Vždycky to byli chlapi, kteří něco dokázali, kteří byli nositeli hodnot, zkušeností, odkazu, paměti, která připomínala, že některé věci nelze nakonec změnit, protože fundament života a jeho základních pudů jsou elementárním předpokladem pro existenci života.
„Rasistický odkaz, který nosí mnoho ptáků“, to je název článku amerického deníku The Washington Post. Autor Darryl Fears se v něm zabývá "důležitým kulturním problémem," o kterém do té doby svět nevěděl, že je důležitý a mělo by se o něm mluvit. Ornitologové totiž vedou ve svých kruzích debaty o pojmenování některých ptáků. Jedná se především o ty druhy, které nesou jméno „otrokářů, rasistů a vykradačů hrobů“.
Lichtenštejnský princ zastřelil při lovu "největšího" medvěda v Rumunsku. Podle agentury AFP o tom ve čtvrtek informovaly dvě nevládní organizace, které se zabývají ochranou přírody. Případ vyšetřuje rumunská policie. "Arthurovi bylo 17 let a byl to největší známý medvěd v Rumunsku a zřejmě i v Evropské unii," uvedl Gabriel Paun z rumunského ekologického spolku Agent Green s odvoláním na svědectví hajného ve středorumunské župě Covasna.
Vystudovaný přírodovědec a veterán politických bojů Alexandr Vondra prosadil do volebního programu ODS návrh, aby si Češi vybrali svého národního ptáka. Samozřejmě že takový nápad okamžitě vyvolá ironii, sarkasmus a poznámky, že právě ODS trpí fixací na ptactvo, které bylo v oněch slavných letech, kdy pták zdobil jejich stranický prapor, ztotožněno se strakou.
Po filipojakubské noci jsme se probudili do prvomájového rána. První máj, to je v téhle zemi zajímavě rozpolcený den. Je to den milostně bojovný, jediný den, kdy měsíci říkáme latinským jménem, což naznačuje, že nejde o obyčejný první květen. Díky geniální Máchově básni ho máme spojený s jakousi sentimentálně růžolící představou, která je ale v rozporu s pochmurným vyzněním Máchovy tragické historky. Ta je, když to velmi zjednodušíme, o hrůze z toho, že po smrti asi nic není a člověk se vrací do nicoty.
Johann Wolfgang Goethe o květinách řekl, že to je tajný jazyk přírody, jímž nám dává najevo, jak nás miluje. Jsou lidé, kteří jsou o tom hluboce přesvědčeni a domnívají se, že květiny jsou nejdostupnější způsob, jak učinit svět a vlastně i život krásnější a vlídnější. Jsou pak jiní, kteří na to nedbají. Jak jsme na tom my? Jsme květomilní, nebo květohluší a květoslepí?
Se šílenstvím kolem akcií Gamestopu dorazila vlna populistických revolt na nové teritorium – akciové trhy. I ona je poháněna sociální sítí – po známějším Facebooku a Twitteru vstoupil na politické kolbiště Reddit, síť pro „nerdy“. Jak je to šílené? Kdybyste chtěli nějakému normálnímu člověku tváří v tvář tvrdit, že „akcie vždy jen stoupají“, budete za nebezpečného blázna. Když to v této komunitě odprezentujete ve formátu memu třeba s fotkou Mela Gibsona z filmu Braveheart, jste za hrdinu, který ukazuje cestu ostatním.
Před dvěma lety jsme společně s lesníky z České lesnické společnosti začali přemýšlet nad knihou o současném stavu a budoucnosti našich lesů. A teď již třetí týden sedím v samotě pískovcové rokle na Kokořínsku nad 500 někdy rozpornými stránkami od dvaceti významných znalců. Situaci je obtížné jednoduše popsat, anebo navrhnout obecně platná doporučení, protože se zdá, že každý les má svoji hlavu. Jsou místa, kde smrk pravděpodobně už nikdy nevyroste, i lokality, a to i v nižších polohách, kde se daří jenom jemu. Ale pojďme to vzít popořádku a začněme minulostí lesa.
BBC nazývá svůj pořad o zahradničení vlajkovou lodí, protože v Británii se nějakou formou zahradničení zabývá kolem 27 milionů lidí a toto číslo roste překvapivě i mezi mileniály. V některých částech anglického venkova se udává, že počet lidí starajících se o zahradu vzrostl za tři roky až o 70 %. Pochopitelně k tomu v tomto roce přispěl i koronavirus. Pojďme se v obrovském zahradním sortimentu zaměřit na dva sblížené typy zahrad – na zahrady přírodní a léčivé.
Zatímco všichni skuteční komentátoři komentují to, co většina vidí v přímém přenose a ví bez nich, na někoho musí zbýt komentovat to, co bychom si neměli nechat uniknout. Totiž podzim.
Velká smečka vlků v noci na sobotu zaútočila na stádo ovcí v Lachově, části Teplic nad Metují.
Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL) mezi Ostravou a polskými hranicemi. Jeho výstavbu prosazuje prezident Miloš Zeman. Megalomanský projekt podle nich nenávratně poškodí krajinu. Podle jejich prohlášení je nepřijatelné, aby vláda dělala takové kroky bez náležité společenské a odborné diskuse. Plánování takových projektů je hazard, uvedli ve společném prohlášení. Jejich seznam je na konci článku.
