Má se za to, že období, kdy bohyně Flóra přihlíží radovánkám nebo se sama přičiňuje, patří jaru. Asi ano, neboť se tomu věnuje od nepaměti jistá pozornost. Jak tak sleduji zahradu kolem sebe, řekl bych, že ne všichni podlehnou jarní básnické vášni; mnozí si nechají leccos na léto.

Kupříkladu slimáci, ta milá hladká stvoření, která s neskrývanou elegancí těl dokážou vyprodukovat nespočet antiperlí v rekordně krátkém čase. Já vím, jsou to bestie. Nenávidíme je všichni. Chtěl jsem ale jen na chvíli podlehnout představě, že vůči nim nemám předsudky. Mám ovšem nůžky. Tím jsem si zcela jist. Z dalších příkladů různé omladiny, která se prohání po zahradě, jde vesměs o různou havěť od pavouků, ropuch a ještěrek přes užovky či svíjející se chroustí larvy. O jejich užitečnosti můžeme aspoň diskutovat, protože slimák sdílí zhruba stejný osud s krtkem. Třeba Britové volí jako nekonfliktní téma k rozhovoru „počasí“. Dokonce požádáte-li v návaznosti o peníze, máte daleko větší šanci než bez několika vět o slunci a dešti. Zkuste to u nás třeba s krtkem, postaru, nebo ponovu se slimáky. Nevím, jak by to zafungovalo v metru, možná by člověk dostal kabelkou nebo holí, ale v zahrádkářské osadě by to mohlo vést přinejmenším k sérii monologů.

Přes den v zahradě ale svět vypadá velice idylicky a v pořádku. Nedávno přiletěl otakárek, který se u nás objevuje s železnou pravidelností, tak jako kdysi filmový Štefan s práškovacím čmelákem. Navštíví rozrazilovec odrůdy Fascination a flox odrůdy The King. Nic jiného nežere. Letos zakroužil nad rozrazilovcem Erica a floxem Babyface, prohlédl si denivky a byl pryč. Prostě ho tato sestava nijak neupoutala. Celé dni ovšem makají na třapatkách i třapatkovkách armády baboček a čmeláků, aby odvedly svou práci. Vždycky nad tím kroutím hlavou, jak národně neuvědomělý máme hmyz. Jak může tak bezostyšně dlít na zcela americké květeně a proč neukájí své potřeby toliko na koukolu a chrpě v našich proherbicidovaných polích?

Samozřejmě tanečky motýlů probíhají nejlépe u hodovních stolů a nelze než obdivovat jejich denní kázeň v programu. Ráno se rozehřívají na lehátkách. To jsou ideálně vybrané svahy obrácené k východu. Pak se tedy věnují poletování, za vedra volí siestu a odpoledne zas dovádějí. Je fakt, že mají rádi svou letovou pohodu. Buď přistávají na plochých terčích echinaceí, anebo si vybírají vertikální květy báječné pro zavěšení. Rozrazilovce, agastache nebo šuškardy, to je jejich. Tuhle jsme zahlédli na konopáči takovou kohortu admirálů, že skoro nebyly vidět květy v té tlačenici.

Jak se překulí prázdniny, také se setkáváte s různými nečekanými hříchy, respektive s jejich důsledky. Najdete třeba echinaceu, která svědčí o mimořádné promiskuitě jejích rodičů, protože se ta úplně planá z čisté nedozírné prérie spustila s tou nejvíc prošlechtěnou plnokvětou čupřinou. Něco jako když víla hupsne na matrjošku. Šílené. Kytky zásadně knihy nečtou, a tudíž velmi rády překračují nastavené hranice. Odcházejí si ze stínu na slunce a naopak, suchomilku najdete v blátě a břehovku někde v kamení. Obvykle je za tím nějaký více či méně okoukaný trik, ale někdy je to také jepičí život sebevražednosti.

Jistě napjatě čekáte, jak jsem zatočil s těmi slimáky. Je to zcela apolitická rada, ale zkuste meloun. Pokud ho ti vaši ještě neznají. Naši už ho znají a velice je nudí. Ti už vlezou leda jeden na druhého.