KANÁL DUNAJ-ODRA-LABE

„Zemanův“ kanál nenávratně poškodí krajinu, protestují desítky vědců

KANÁL DUNAJ-ODRA-LABE
„Zemanův“ kanál nenávratně poškodí krajinu, protestují desítky vědců

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL) mezi Ostravou a polskými hranicemi. Jeho výstavbu prosazuje prezident Miloš Zeman. Megalomanský projekt podle nich nenávratně poškodí krajinu. Podle jejich prohlášení je nepřijatelné, aby vláda dělala takové kroky bez náležité společenské a odborné diskuse. Plánování takových projektů je hazard, uvedli ve společném prohlášení. Seznam signatářů je na konci článku.

První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle.

V prohlášení vědců stojí, že s ohledem na závěry Studie proveditelnosti i odborných studií je zřejmé, že projekt by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. Dokument uvádí, že životní prostředí v Česku potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny a jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí podle signatářů patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí. Upozorňují, že právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky cenná území, kterým hrozí zničení.

„V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem,“ uvádí prohlášení. „Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů,“ stojí v závěru textu. Prohlášení v úplném znění dostupné zde.

Ministerstvo dopravy (MD) v reakci označilo prohlášení za zavádějící. „Investorská příprava tohoto úseku v žádném případě není rozhodnutím o zahájení výstavby vodního koridoru jako celku. Uvažované splavnění Odry do Ostravy může mít ještě řadu variant, které budou teprve diskutovány,“ uvedl mluvčí resortu František Jemelka. „Je zcela samozřejmé, že před jeho případnou realizací musí takové dílo projít procesem posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejné diskuse a jednání s dotčenými obcemi a regionem,“ dodal. Podle resortu vláda vzala studii proveditelnosti na vědomí a uložila MD zpracování podkladů pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí. „Výsledky tohoto vyhodnocení by měly být vládě předloženy v roce 2023 a teprve pak bude možné rozhodovat o dalším postupu,“ uvedl mluvčí.

Prohlášení podepsalo osm desítek vědců. Kromě děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, k nim patří například ředitel Biologického centra Akademie věd ČR (AV) Libor Grubhoffer, ředitel Botanického ústavu AV Jan Wild, Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Michal Marek, který vede Ústav výzkumu globální změny AV, a řada dalších zástupců akademické sféry a různých organizací.

Rozhodnutí vlády už v pondělí odsoudili ekologové a také zástupci opozice. Kromě ničivého dopadu na přírodu podle kritiků nedává projekt smysl ani z ekonomického hlediska. Zastánci koridoru naopak tvrdí, že by přinesl ekonomické možnosti, pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou.

Prohlášení podepsali:
doc. Robert Antonín, Ph.D.
, děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity
doc. Petr Bogusch, Ph.D., vedoucí katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové
prof. Tomáš Cajthaml, Ph.D., zástupce ředitele Ústavu pro životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
prof. Ivan Čepička, Ph.D., vedoucí katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR
doc. Aleš Dolný, Ph.D., vedoucí katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
doc. Pavel Drozd, Ph.D., prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Ostravské univerzity
Ing. Ondřej Feit, ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu
RNDr. Jiří Flousek, Ph.D., předseda České společnosti ornitologické
prof. Jan Frouz, CSc., ředitel výzkumné infrastruktury SoWa
prof. Martin Hanel, Ph.D., vedoucí katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze
doc. Alice Gojová, Ph.D., děkanka Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity
prof. Libor Grubhoffer, CSc., ředitel Biologického centra Akademie věd ČR
Mgr. Jiří Hájek, Ph.D., vědecký tajemník České společnosti entomologické
Ing. Roman Heimlich, Ph.D., jednatel Českého rybářského svazu
doc. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
doc. Miroslav Holeček, Dr., rektor Západočeské univerzity v Plzni
doc. Pavel Chromý, Ph.D., prezident České geografické společnosti
prof. Milan Chytrý, Ph.D., ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
prof. Pavel Jungwirth, D.Sc., předseda Učené společnosti České republiky
prof. Lukáš Kalous, Ph.D., proděkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze
Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů
doc. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., předseda České asociace geomorfologů
doc. Jan Konvalinka, CSc., prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy
doc. Ondřej Koukol, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. František Kowolowski, děkan Fakulty umění Ostravské univerzity
prof. Pavel Kozák, Ph.D., děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. David Král, Ph.D., předseda České společnosti entomologické
doc. Stanislav Kraft, Ph.D., vedoucí katedry geografie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
prof. Lukáš Kratochvíl, Ph.D., vedoucí katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Jan Kříž, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové
doc. Martin Kubala, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
prof. Jan Kubečka, CSc., ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR
prof. Jakub Langhammer, Ph.D., proděkan pro vnější vztahy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
prof. Jan Lata, CSc., rektor Ostravské univerzity
PhDr. Karel Mach, MSc., předseda Českého rybářského svazu
prof. František Marec, CSc., ředitel Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR
prof. Michal V. Marek, DrSc., ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR
prof. Jan Mareš, vedoucí Oddělení rybářství a hydrobiologie Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
prof. Bedřich Moldan, CSc., zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
doc. Daniel Münich, Ph.D., výkonný ředitel akademického think tanku IDEA při Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI)
doc. Vladan Ondřej, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
prof. Stanislav Pekár, Ph.D., místopředseda České arachnologické společnosti
prof. Adam Petrusek, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Martin Pivokoňský, Ph.D., ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR
doc. Václav Pižl, CSc., předseda České zoologické společnosti
doc. Petr Pokorný, Ph.D., ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR
prof. Karel Prach, CSc., předseda České botanické společnosti
prof. Petr Pyšek, CSc., vedoucí Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR
Ing. Jana Pyšková, předsedkyně České asociace pro krajinářskou architekturu
prof. Petr Ráb, DrSc., vedoucí Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR
prof. Tomáš Randák, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologické Fakulty rybářství a ochrany vod JU
doc. Pavel Raška, Ph.D., vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
RNDr. Ivan Rehák, CSc., prezident České herpetologické společnosti
doc. Martin Rulík, Ph.D., zástupce vedoucího katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
doc. Petr Rumpel, Ph.D., vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., předseda České arachnologické společnosti
doc. Alena Salašová, děkanka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
Ing. Vladimír Sitta, vedoucí Ústavu krajinářské architektury Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze
prof. David Storch, Ph.D., místopředseda České společnosti pro ekologii
doc. Josef Suchomel, Ph.D., vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
prof. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze
prof. Hana Šantrůčková, CSc., děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D., předsedkyně České společnosti pro krajinnou ekologii (IALE-CZ)
prof. Bořivoj Šarapatka, CSc., předseda České pedologické společnosti
RNDr. Václav Škarpich, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc., předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR
doc. Milan Štech, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RNDr. Karel Tajovský, CSc., ředitel Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR
doc. Václav Treml, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
RNDr. Robert Tropek, Ph.D., předseda České společnosti pro ekologii
doc. Michal Varady, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické
prof. Petr Volf, CSc., člen kolegia rektora Univerzity Karlovy
prof. Jaroslav Vrba, CSc., vedoucí katedry biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
doc. Jan Wild, Ph.D., ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR
prof. Jiří Zima, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
doc. Petr Znachor, Ph.D., předseda České limnologické společnosti
doc. Jan Zukal, Dr., ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR

,

8. října 2020