Nemá to nic společného s tou velkou zemí a její mocí, protože kytky knížky nečtou a hranice nectí. Moc dobře ji znáte, takové oranžové kvítí vysoko nad listem, připomíná lilii. Už víte? Tak jsme doma. Ona je doma samozřejmě od Kavkazu až po Japonsko podél celého Himálaje i v jižním Rusku a Koreji. Samozřejmě též na Tchaj-wanu. Pozoruhodné je, jak za poslední čtyři století tohle kvítko u nás zdomácnělo a tuze se zabydlelo.
Vědci přestanou používat označení hmyzu „cikánská můra“ a „cikánský mravenec“ poté, co tyto názvy Americká etnologická společnost (ESA) označila za „nevhodné a urážlivé“. Informoval o tom server The Independent. Jedná se o první případ, kdy ESA změnila název kvůli tomu, že by byl urážlivý. V minulosti k tomuto kroku docházelo pouze u názvů, které nebyly vědecky přesné.
Třeba to už znáte, možná to na vás ještě čeká, ale když čas trhne oponou, nikdo se na nic neptá. Najednou máte sad a starejte se. Jabloně střídají hrušky a ty zase třešně a modré ovoce. Vzpomínky z dětství, se sadem spojené, jsou tak mile bezstarostné a tak málo připomínají to, co člověka čeká a nemine. Dědeček si polepšil, když mu Masaryk svěřil po pozemkové reformě schwarzenberské stráně, pod kterými se dolovalo uhlí.
Existují některá zaručená faux pas, třeba když nevíte, co všichni „už dávno znají“, nebo ještě lépe, pokud nepoznáte „produkt“, který už všichni přece dávno mají. Nejzajímavější jsou taková selhání v různých branžích, které si mimořádně potrpí na cechovní hantýrku a nepsané zvyklosti. Ano, i zahradníci takové chvíle mají. Samozřejmě, zejména co se týče kytek. „Ty ještě nemáš žlutý kakost, to já už dávno,“ řekne, ačkoli ho přivezl teprve včera a navíc žádný takový neexistuje. I když třeba žlutolistý ano.
Kytice pivoněk ve váze může učinit pokoj i neobyvatelným, stejně jako nezapomenutelným. První letní dny na verandě, kdy skla házejí prasátka po stole a velké plátky květů do těch světel postupně padají. To už okouzlilo nejednoho suchara. Začíná jimi náš letní život otevřených oken, dveří dokořán a přemíry času ukrojeného z noci. Pivoňky samozřejmě nemají nic společného s pivem, jakkoli to zavdalo příčinu mnoha vtipům, které se vlastně notoricky točí kolem rozdílných zájmů žen a mužů v tomto jazykovém významu.
Zdá se, jako bychom se začali o stromy zajímat. Snad je to obavou o vlastní stín, literaturou tajemna, stavem vody ve studni, rentgenem plic nebo účtem za elektřinu. Kůrovcová kalamita mnohým z nás vzala krajinu dětství či snad jen místo, kam chodit na houby. Suché roky si vybírají svou daň se zpožděním a překvapivě vlahé jaro plné svěží zeleně protínají tu a tam zcela suchá torza velikánů. Znali jsme je celý život a přicházíme o ně.
Na Slovensku zabil medvěd sedmapadesátiletého muže u obce Liptovská Lúžna v okrese Ružomberok v Žilinském kraji. V úterý to potvrdila pitva. Podle serveru Sme.sk jde o první případ zabití medvědem na Slovensku za posledních sto let. Mrtvého muže nalezl v pondělí jeden z místních obyvatel. Mrtvý měl na hlavě, krku a boku poranění, která byla způsobena pokousáním. Na místě byly čerstvé stopy medvěda. Že muž skutečně zemřel po útoku medvěda, potvrdili odborníci.
Ondřej Fous je zahradník. Ale ne obyčejný zahradník, i když lze mít za to, že každý zahradník je neobyčejný. Ondřej Fous je zahradník-aristokrat, který se přitom dal rostlinám do služeb. Má za sebou několik let praxe v Anglii, jako doma se pohybuje v evropských zahradách, ví všechno o historii zahrad a zná se se všemi zahradníky několik století dozadu. Vládne zámeckému zahradnictví v Ctěnicích na okraji Prahy, kde jsme zaliti sluncem a vůní květů spolu mluvili a mohlo by to být donekonečna.
Čím jsem starší, tím víc chápu smysl existence rady starších. Instituce, kterou si držely prozíravé civilizace od starých Řeků po americké indiány. Vždycky to byli chlapi, kteří něco dokázali, kteří byli nositeli hodnot, zkušeností, odkazu, paměti, která připomínala, že některé věci nelze nakonec změnit, protože fundament života a jeho základních pudů jsou elementárním předpokladem pro existenci života.
„Rasistický odkaz, který nosí mnoho ptáků“, to je název článku amerického deníku The Washington Post. Autor Darryl Fears se v něm zabývá "důležitým kulturním problémem," o kterém do té doby svět nevěděl, že je důležitý a mělo by se o něm mluvit. Ornitologové totiž vedou ve svých kruzích debaty o pojmenování některých ptáků. Jedná se především o ty druhy, které nesou jméno „otrokářů, rasistů a vykradačů hrobů“.
Lichtenštejnský princ zastřelil při lovu "největšího" medvěda v Rumunsku. Podle agentury AFP o tom ve čtvrtek informovaly dvě nevládní organizace, které se zabývají ochranou přírody. Případ vyšetřuje rumunská policie. "Arthurovi bylo 17 let a byl to největší známý medvěd v Rumunsku a zřejmě i v Evropské unii," uvedl Gabriel Paun z rumunského ekologického spolku Agent Green s odvoláním na svědectví hajného ve středorumunské župě Covasna.
Vystudovaný přírodovědec a veterán politických bojů Alexandr Vondra prosadil do volebního programu ODS návrh, aby si Češi vybrali svého národního ptáka. Samozřejmě že takový nápad okamžitě vyvolá ironii, sarkasmus a poznámky, že právě ODS trpí fixací na ptactvo, které bylo v oněch slavných letech, kdy pták zdobil jejich stranický prapor, ztotožněno se strakou.
Po filipojakubské noci jsme se probudili do prvomájového rána. První máj, to je v téhle zemi zajímavě rozpolcený den. Je to den milostně bojovný, jediný den, kdy měsíci říkáme latinským jménem, což naznačuje, že nejde o obyčejný první květen. Díky geniální Máchově básni ho máme spojený s jakousi sentimentálně růžolící představou, která je ale v rozporu s pochmurným vyzněním Máchovy tragické historky. Ta je, když to velmi zjednodušíme, o hrůze z toho, že po smrti asi nic není a člověk se vrací do nicoty.
Johann Wolfgang Goethe o květinách řekl, že to je tajný jazyk přírody, jímž nám dává najevo, jak nás miluje. Jsou lidé, kteří jsou o tom hluboce přesvědčeni a domnívají se, že květiny jsou nejdostupnější způsob, jak učinit svět a vlastně i život krásnější a vlídnější. Jsou pak jiní, kteří na to nedbají. Jak jsme na tom my? Jsme květomilní, nebo květohluší a květoslepí?
Se šílenstvím kolem akcií Gamestopu dorazila vlna populistických revolt na nové teritorium – akciové trhy. I ona je poháněna sociální sítí – po známějším Facebooku a Twitteru vstoupil na politické kolbiště Reddit, síť pro „nerdy“. Jak je to šílené? Kdybyste chtěli nějakému normálnímu člověku tváří v tvář tvrdit, že „akcie vždy jen stoupají“, budete za nebezpečného blázna. Když to v této komunitě odprezentujete ve formátu memu třeba s fotkou Mela Gibsona z filmu Braveheart, jste za hrdinu, který ukazuje cestu ostatním.
Před dvěma lety jsme společně s lesníky z České lesnické společnosti začali přemýšlet nad knihou o současném stavu a budoucnosti našich lesů. A teď již třetí týden sedím v samotě pískovcové rokle na Kokořínsku nad 500 někdy rozpornými stránkami od dvaceti významných znalců. Situaci je obtížné jednoduše popsat, anebo navrhnout obecně platná doporučení, protože se zdá, že každý les má svoji hlavu. Jsou místa, kde smrk pravděpodobně už nikdy nevyroste, i lokality, a to i v nižších polohách, kde se daří jenom jemu. Ale pojďme to vzít popořádku a začněme minulostí lesa.
BBC nazývá svůj pořad o zahradničení vlajkovou lodí, protože v Británii se nějakou formou zahradničení zabývá kolem 27 milionů lidí a toto číslo roste překvapivě i mezi mileniály. V některých částech anglického venkova se udává, že počet lidí starajících se o zahradu vzrostl za tři roky až o 70 %. Pochopitelně k tomu v tomto roce přispěl i koronavirus. Pojďme se v obrovském zahradním sortimentu zaměřit na dva sblížené typy zahrad – na zahrady přírodní a léčivé.
Zatímco všichni skuteční komentátoři komentují to, co většina vidí v přímém přenose a ví bez nich, na někoho musí zbýt komentovat to, co bychom si neměli nechat uniknout. Totiž podzim.
Velká smečka vlků v noci na sobotu zaútočila na stádo ovcí v Lachově, části Teplic nad Metují.
Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, kritizují pondělní rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu Dunaj-Odra-Labe (DOL) mezi Ostravou a polskými hranicemi. Jeho výstavbu prosazuje prezident Miloš Zeman. Megalomanský projekt podle nich nenávratně poškodí krajinu. Podle jejich prohlášení je nepřijatelné, aby vláda dělala takové kroky bez náležité společenské a odborné diskuse. Plánování takových projektů je hazard, uvedli ve společném prohlášení. Jejich seznam je na konci článku.
Největší ekologická katastrofa za poslední léta postihla na začátku týdne moravskou řeku Bečvu. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) havárii způsobily kyanidy, které do Bečvy unikly poblíž Valašského Meziříčí.
Po úniku neznámé jedovaté látky do řeky Bečvy na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje uhynulo v řece již 20 tun ryb, stav však ještě není konečný. Způsobené škody půjdou podle rybářů do milionů. Podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zde uhynulo několik druhů ryb včetně chráněné ouklejky pruhované. Jedná se o jednu z největších ekologických katastrof tohoto druhu za posledních 10 let. Inspektoři zatím nezjistili původce kontaminace, vyloučili však, že by jím mohla být chemička DEZA z koncernu Agrofert spadajícího do svěřenských fondů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).
Mezi všemi nepříjemnými, ba i temnými zvěstmi, jichž je nyní kolem plno, by nemělo zaniknout prosté konstatovaní, že pomalu končí právě jedno hezké léto.
První rekreanti v sobotu vstoupili do areálu jezera Most. Na místě, kde stávalo středověké město a následně se těžilo uhlí, vznikla vodní plocha větší než Máchovo jezero s hloubkou 71 metrů, která se vyrovnává Orlické přehradě. Připravené jsou pláže, mola, dětské hřiště, objet lze celé jezero na kole. V plánu je stavba kempu, zázemí pro vodní sporty.
Ještě před dvěma měsíci hovořili znalci o pětisetletém suchu, během pár týdnů ho však vystřídaly přívalové povodně. Půda nedokáže zadržet vodu, která rychle odteče a zanechá po sobě suchou poušť. Stále častěji se proto mluví o tom, že je třeba najít recept, aby půda zničená industrializovaným zemědělstvím zase dokázala vodu udržet. Účinným nástrojem, jak se vrátit do minulosti, je rozčlenit krajinu znovu na menší celky, obnovit meze a malé vodní plochy. To je úkol zeměměřičů a krajinářů sdružených v Asociaci podnikatelů v geomatice a jejich šéfa Martina Hrdličky.
Aktuální stav sucha na území České republiky je horší, než tomu bylo v polovině dubna v letech 2019 a 2018.
Je stoprocentní nesmysl, že by byl virus vyroben uměle, tvrdí evoluční virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Pokud se vydáte na cestu po norském pobřeží, budete mít na výběr celkem z osmnácti různých turistických tras, které vás zavedou k úžasným vodopádům, romantickým fjordům i na strmé vrcholky hor. Ať už se ale ocitnete kdekoli, putování dramatickou severskou krajinou vám budou zpříjemňovat originální vyhlídkové plošiny, odpočívadla, kempy, parkoviště i veřejné toalety, na něž běžně narazíte také na stránkách architektonických časopisů po celém světě. Během téměř třiceti let tu vzniklo okolo dvou set padesáti drobných i větších realizací – všechny dohromady přitom spojuje jedna vskutku ambiciózní vize.
Veřejně prezentované názory předsedy vlády a hnutí ANO Andreje Babiše jsou v rozporu s tím, jak se projevují někteří jeho poslanci. Ti totiž v zemědělském výboru nepodpořili konec tzv. obohacených klecí pro slepice v zemědělských chovech. Podle Babiše byli proti zrušení klecových chovů čtyři poslanci jeho hnutí a on s jejich pozicí „zásadně nesouhlasí“. Premiérův názor je tak v rozporu s tím, co prosazuje poslanecký klub jeho hnutí či holding Agrofert, který Babišovi patřil a po jeho odchodu z politiky mu znovu patřit bude.
Řeku obvykle vnímáme jako mokrý tekoucí pás mezi dvěma břehy, ale řeka je také říční niva a všechny štěrky a písky pod jejím korytem. Těmi může téct srovnatelné či ještě větší množství vody než samotným říčním tokem. Je to neviditelná podzemní řeka, která pomáhá doplňovat prameny a udržovat stálou hladinu vody ve studních. Když hydrologové v suchých oblastech měřili průtok Eufratu, byli překvapeni, že jeho kapacita kolísá, a to i v dlouhých úsecích, kde řeka nemá žádný povrchový přítok. Mohou za to vlastnosti hlouběji položených říčních sedimentů. Prostředí pod dnem řeky a nad pevnými horninami v podloží říkáme hyporeál.
