Může to znamenat parádní výhled do kraje, ale taky vidrholec a výpek. Žijete vlastně na rovině a díváte se do údolí. To má své výhody i nevýhody. Stejně jako život ve svahu. Naši předci si usedlosti nezakládali na kopcích ani v bažinách. Usedli se obvykle tam, kde nezabírali nejúrodnější půdu, nehrozily jim mrazové inverze, povodně ani úpal a vichřice. Chráněné místo. Hledali a využívali přirozený reliéf. Často ho museli nákladně dotvářet, najdeme terasy i opěrné zdi, které musely dát opravdu hodně práce. Stálo jim to za to? Ano, byl to život jejich a život dalších generací po nich.

Dodnes žasneme, jak kámen a hlína se dřevem dokážou po staletí fungovat. Chaloupky jsou chráněny ze severu, mají tlusté zdi, málo oken z návětrné strany, mají celý rok stabilní teplotu, a dokud se staráme o střechu, nic se jim neděje po staletí. Základy jsou pečlivě odvodněny, stráně chyceny masivními tarasy a peckoviny v humnech brání sesuvům. Všechno je vymyšleno, a pokud něco selže, je to obvykle naší neznalostí či ignorancí. Překopané trativody, zasypané drény, vykácené stromy a zazděné fuky mění vztah stavby s krajinou. A nejen ty.

Staré domy je třeba nadýchat, musíte se s nimi sžít. Čas je zde nejdražší a chyby nenapravitelné. Jak ale postupovat u nových domů? Svah bývá považován dnes za prokletí spojené jen s vícenáklady. Dodavatelé se předhánějí v černých scénářích a doporučují zaručené recepty, jak vše zglajchšaltovat do roviny a svahu se zbavit. Není nic hloupějšího. Klíčovým je posazení nuly domu. Výhody se mohou proměnit v nevýhody už jen špatnou bilancí výkopů a násypů. Spolu se zvládnutím vody jde o hlavní riziko celé stavby.

Na prvním místě stojí záchrana ornice. Nenechte si ji znehodnotit. Je třeba ji skrýt, deponovat v nízké figuře a pečovat o ni po celou dobu deponie. Nedopusťte její zaplevelení. Pomohou vám třeba dýně nebo obyčejný hrášek. Nevěřte tomu, že koupíte lepší. Nekoupíte. Tahle má místní chemismus a komplex půdního života. To je drahocenné.

Druhým tématem je zvládnutí vody. Musíte v dešti vypozorovat, jak na pozemku funguje voda. V tom už krajinář může pomoci a analyzovat retenci i podle společenstev rostlin na pozemku a půdního profilu. Usazení domu a natočení ke světovým stranám je pak o spolupráci všech profesí. Společný názor je za všechny peníze a nikdy se nenechte od nikoho dostat „pod tlak“. Všechny argumenty musí být vyslechnuty a zhodnoceny. Všechno jsou kilowatty a peníze. Ne ty momentální, ale ty, které budete platit každý měsíc.

Je docela dobře možné, že vznikne horní zahrada, terasa domu a dolní zahrada. Ta situace má spoustu řešení a to je dobře. Pozor na statiku, práci s rostlým terénem, řádné hutnění nových figur a koncept vsakování. Srážkovou vodu nevsakujte jako nutné zlo, ale jako podporu života v zahradě. Neukolébejte se jedním vsakovacím záhonkem, ale hledejte komplexní řešení pro stromy, pro záhony a kulisy keřů stejně jako pro splachování a šedou vodu. Srážková voda je nejlepším řešením vaší intimity.

Největší chyby? Vykácením stromů ničíte hodnotu pozemku i jeho mikroklima. Výkopek základů rozprostřený na místní ornici vytváří toxické prostředí a je přípravou pro sesuvy. Špatně posazený dům vede k vyvolaným investicím. Navyšování terénu, vznik nežádoucích expozic, odvodňování na sousední pozemky, nutnosti stavby opěrných zdí v ceně domu. Nezbudou vám peníze ani na zahradu, ani na život. Tisícovka profesantovi je sto tisíc proinvestovaných. Nešetřete na začátku, ušetříte na konci.