Tag: příroda

Články k tagu

VIDEO: Strašidlo z hlubin. Ponorka natočila rybu s průhlednou hlavou a velkýma očima

Vědci z mořského výzkumného ústavu MBARI natočili u pobřeží amerického státu Kalifornie s pomocí dálkově ovládané hlubokomořské ponorky jen zřídka vídanou, bizarně vypadající rybu, která má průhlednou hlavu a velké, zelené oči. Strašíka maloústého (Macropinna microstoma) se podařilo natočit v hloubce 600 až 800 metrů. Video trvající 54 vteřin zachycuje nezvykle vypadající rybu s průsvitnou hlavou a ocasem, hnědým tělem a zelenýma očima,

Záhon není produkt

Zahradníkům sázecí sezona vrcholí a zahrádkáři už zimují. Čím to? Jsou profesionálové takoví bordeláři? Trochu ano, vědí, co si ke květinkám mohou dovolit. Příčinou je ale většinou návaznost na terénní práce, dobývací sezonu stromů a harmonogram celého díla. Květinový dekor prostě často přichází nakonec jako třešinka na dortu. Samozřejmě, optimum je někde na konci září, kdy vám všechno ještě krásně zakoření, cibule se skvěle usadí a zjara jdou takříkajíc hned do plnejch. To je ideální verze.

Orient na suchu

Obyvatelé Blízkého východu se nemohli dočkat konce léta, které bylo nezvykle teplé. Jenže podzim nepřinesl takovou úlevu, v jakou doufali. Tento region je stále víc vyprahlý a nezmění se to ani do budoucna. Se všemi důsledky, které to může mít. Letos se to dělo častěji než kdykoli předtím: lidé otočili kohoutkem – a nic. Vlády a příslušné podniky prostě nedokázaly zajistit pitnou vodu, což je pro každý režim dost ponižující situace. Od Alžírska po Írán se konaly demonstrace, jejichž hlavním tématem byl nedostatek nejzákladnější tekutiny.

Život mezi stromy

Jednou z mnoha konferencí, které se letos neuskuteční, je i ta zahradnická. Koná se již desítky let tradičně v Luhačovicích, jednom z krajinářsky nejpozoruhodnějších měst v zemi. Rok co rok se tu odborníci sejdou, aby probrali, co rok dal a vzal. Aby se viděli. Obvykle se má rokovat samozřejmě na nějaké téma, ale princip výročního setkání je silnější. Uplynulá sezona si obvykle svoje témata vynutí sama, a profesionálové tak mohli vždy probrat, co je těší a co je pálí.

Veterináři zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem, včetně domácích slepic

Veterináři zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem, musí se umisťovat do budov. Výjimku má chov holubů a běžců, jako jsou pštrosi, informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Nařízení SVS vydala prostřednictvím mimořádných veterinárních opatření. Za jejich nedodržení hrozí až dvoumilionová pokuta pro podnikající a právnické osoby, u fyzických osob je pokuta do 100 000 korun.

Listopadky

Mezi zahradníky se má za to, že chryzantémy považuje lid obecný za kytky na hrob, a ty si to nezaslouží. Je to jedna z nejzakořeněnějších představ o zažitých postojích našich zákazníků, co vůbec znám. A ne a ne dojít nějaké změny. Buď zákazníci mají skutečně „chryzule“ jen za hřbitovní kvítí, nebo jsou zahradníci národ pařezů. Vsadil bych na to druhé. Ne nadarmo se říká „hluchý jako pařez“.

Padá nám listí

Mám takovou příruční zahradnickou knihovničku. Nejstarší kus je z poloviny 19. století a zahradník Josef Šámal v něm zkouší a občas neví. S přibývající literaturou je patrné, že naši předkové se rozrodili a rozcestovali, což přineslo mnohé nové styly a zkušenosti. Před první světovou válkou například Krása našeho domova uveřejnila návod, jak vyzdívat stromy, a již tehdy jí univerzitní profesor oponoval, že dutiny jsou součástí živé přírody a strom je na život s nimi vybaven.

Mám svah

Může to znamenat parádní výhled do kraje, ale taky vidrholec a výpek. Žijete vlastně na rovině a díváte se do údolí. To má své výhody i nevýhody. Stejně jako život ve svahu. Naši předci si usedlosti nezakládali na kopcích ani v bažinách. Usedli se obvykle tam, kde nezabírali nejúrodnější půdu, nehrozily jim mrazové inverze, povodně ani úpal a vichřice. Chráněné místo. Hledali a využívali přirozený reliéf. Často ho museli nákladně dotvářet, najdeme terasy i opěrné zdi, které musely dát opravdu hodně práce. Stálo jim to za to? Ano, byl to život jejich a život dalších generací po nich.

Dřevěný kříž musí z kopce pryč. CHKO se kvůli vysoké návštěvnosti obává o mechy

Čtyřmetrový dřevěný kříž, který byl před týdnem vztyčen na vrcholu jménem Vozka v Jeseníkách, nakonec dostane nové místo. Iniciativa několika nadšenců, kteří ho na skalnatém vrcholu vztyčili „z lásky k horám, přírodě a lidem“, se totiž nelíbí Správě CHKO ani části pohoršených horalů. Svůj záměr totiž skupina nikomu neoznámila a nepožádala o povolení ani vlastníka pozemků Lesy ČR. Podle vedoucího Správy CHKO by kříž na tomto místě přitahoval zbytečně velkou pozornost lidí.

Venku se smráká a jezevec by šel spát

Dodám, že jezevec se nechal očkovat, ne že by si myslel, že to je spása, ale protože je to konformista a některý druh odporu mu za to nestojí. Věří, že si to schovává na lepší věci. Snad je pozná. Nejlepší to teď mají zvířata, která se chystají na zimní spánek. Takový plch, ježek nebo netopýr se brzy přesune do stavu hibernace, ztuhne, stočí se do klubka nebo se zavěsí na strop a procitne na jaře, kdy zase bude, snad, po všem.

Brno na suchu

Když se akce jmenuje Nenech Brno na suchu, můžete od toho čekat cokoli. Ve skutečnosti se vodaři a zahradníci potřebovali potkat, aby se ve městech dalo žít. Já vím, zní to jako oblíbené strašení apokalypsou, ale v letech 2015–2018 se stromům ve městech stalo něco vážného a důsledky jsou alarmující. Zahradníci to prožívají zdaleka nejvíc, vodaři zase již léta řeší problém srážkové vody, kanalizace a čištění.

Sloup

Každá branže má nepochybně otázky oblíbené a otázky děsivé. U nás zahradníků či všelijakých tvůrců zahrad, ať už si říkají jakkoli, je takových hezkých vět několik. Třeba: „My bysme rádi koupili pozemek takhle v kopcích a slyšeli jsme, že nám dobře poradíte...“ Případně další taková milá věta: „Zdědil jsem chaloupku po dědovi, ještě se rozkoukávám, nechtěl byste přijet?“ To hned člověk balí fidlátka a nadšeně jede. Pak jsou takové ty proklaté věty, které už předem ukazují, že to bude zatrolená plichta, z které koukají jen samé dohady a hořké jedy.

Prasečí ledvina fungovala s lidským tělem. Je to budoucnost transplantací, míní vědci

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život. Pozornost vědců, kteří se zabývají nedostatkem orgánů použitelných k transplantaci, se v poslední době zaměřuje právě na vepře. Narážejí ale na mnoho potíží, například na cukr obsažený v buňkách vepřů, který způsobuje okamžité odmítnutí orgánu.

Peříčko, nebo beton?

Kdyby vám titulek přišel třeba jako Křidýlko, nebo stehýnko?, tak to není náhoda. V podstatě dnes půjde o totéž jako v onom filmu. Tedy jestli konzumujeme lahodné originály, nebo nechutné výlisky. Připravit pro kvítka zem na záhoně platilo mezi zahradníky za vrchol řemesla a základ všehomíra. Byla to vždy největší věda a k těmto dovednostem patřila i různá tajemství a triky předávané po generace.

Tradice se mají měnit a výstavy s nimi. Zahradníci dokázali i nemožné

Světem zahrad otřáslo za poslední dvě sezony leccos, jako ostatně čímkoli jiným. Jednou z opravdu šokujících zpráv byla i skutečnost, že tradiční londýnská Chelsea Flower Show se bude konat na podzim, a nikoli na jaře. Poprvé ve víc než stoleté historii se tedy nekonala na konci května, ale na sklonku září. Pro britské zahradníky to byla výzva a už to samo budilo zvědavost, jak si s takovou štrapácí poradí. Vzrušující byl i předpoklad, že se dostanou ke slovu druhy, které celá léta ostrouhávaly, kvetouce tradičně pozdě.

Kytky knížky nečtou

Mezi zahradníky je ustálené takové rčení, které v různých obměnách používají. Obvykle je to něco jako „Rostliny číst neumějí“. V oblibě ho měl dendrolog brněnského arboreta Antonín Nohel, když vysvětloval rozdíly mezi jednotlivými skalníky, často sobě velice podobnými, a snažil se připojit k nim nějaké latinské jméno. Zahradníci si, podobně jako všechny obory lidské činnosti, museli vytvořit nějaké škatulky, aby zvládli tu míru složitosti.

Cibule, nebo cibule

Našim pradědečkům a prababičkám kolotal v hlavách jakýsi liturgický kalendář, kdy každý úkon na polích i v sadech byl napojen na příslušného svatého a dokořeněn adekvátní pranostikou. Bylo to jejich živobytí laděné po staletí, ovlivněné zkušenostmi generací a lokálními podmínkami. To, co platilo na jižní Moravě, nemělo zhola nic společného s Pošumavím. Stejný svatý, jiné zvyky. Dvacáté století nás zbavilo mnoha selských tradic, ba dokonce celého selského stavu,

Je to jako v přírodě

Vynechám tu věc s chladnutím planety i dinosaury a začnu tím, že člověk si u řeky vykácel les, postavil dům, zoral pole, opekl prase, zasadil jabloň a uvázal psa. Druhému se to zdálo jako dobrý nápad a začalo město. Kultura. Divokou květenu kultivovat byla fuška a největší práci jsme odvedli na jabloni nebo ještě lépe na růži. Zatímco jablko je docela užitečná věcička, růže báječně zbytná svou krásou.

První nevyšetřená havárie po desetiletích. Otrava Bečvy se z důkazní nouze nikdy nevymaní, míní odborník

V kauze ekologické katastrofy na řece Bečvě zůstávají po roce jen pochybnosti. Uniklý kyanid způsobil škody na zhruba čtyřiceti kilometrech vodního toku a způsobil uhynutí přes 40 tun ryb. Viník přesto zatím nebyl usvědčen a brzy zjevně nebude. Znalecký posudek, který vznikal osm měsíců, totiž vzápětí zpochybnili odborníci. A kritice čelí i práce úřadů na zajištění stop. „Je to důkazní nouze, ze které ta kauza už nikdy nevybředne,“ řekl deníku Echo24 hydrochemik Jakub Hruška.

Proč stromy umírají?

Končící prázdniny by si zasloužily malé ohlédnutí. Mnozí z nás je věnovali aspoň na chvíli české krajině či výletům po neznámých městech a jednomu z opakujících se obrazů nebylo možné uniknout. Suchý strom. Často na vrcholcích kopců, jindy překvapivě ve vlahém údolí, ale pořád stejně beznadějně mrtvý. Člověk si řekne, když už druhým rokem docela hezky a často prší, proč ty stromy stále schnou?

Praha má nejlepší parky na světě. Nechala za sebou i Londýn nebo Moskvu

Praha se ve všelijakých žebříčcích pravidelně umísťuje na nejvyšších příčkách a výjimkou není ani studie serveru abcFlora.com, podle níž je česká metropole městem s vůbec nejlepšími parky. Nechala za sebou i New York se svým Central Parkem, parky v Londýně nebo Moskvu. Portál žebříček sestavil na základě několika kritérií, mezi něž patří recenze uživatelů nebo jaký ruch v parcích vládne, z toho pak vzešlo finální hodnocení na desetibodové stupnici.

Soustava špatných rozhodnutí

„Soustava špatných rozhodnutí investora vyústila v opěrnou zeď na hranici pozemku“ zněla přibližně věta, kterou mne před lety zaujala kolegyně Jana Kolková. Občas se člověk setká s projektem, kde na začátku stálo jedno „blbé“ rozhodnutí a pak už se to valilo. Takovým typickým klíčovým momentem je třeba určení nuly domu, vykácení všeho živého nebo ignorování vody na pozemku.

Venkovská zahrádka

Moje babička měl zahrádečku jako dlaň před okny světnice, jen takový docela malý obdélníček v průčelí chalupy. Byly tam natahané lilie martagon, podléšky i konvalinky z lesa, stejně jako petrklíč, netřesk a plicník nejasného původu. Stejné kytky se daly najít po celé vsi, ba dokonce i v okolních vsích. Lid Dolíků nedal zahradníkům nikdy moc vydělat, zato udat přes plot kytku, co se rozrostla, bylo velice běžné. Takovým distribučním centrem většího významu byl hřbitov.

Sex v zahradě

Má se za to, že období, kdy bohyně Flóra přihlíží radovánkám nebo se sama přičiňuje, patří jaru. Asi ano, neboť se tomu věnuje od nepaměti jistá pozornost. Jak tak sleduji zahradu kolem sebe, řekl bych, že ne všichni podlehnou jarní básnické vášni; mnozí si nechají leccos na léto. Kupříkladu slimáci, ta milá hladká stvoření, která s neskrývanou elegancí těl dokážou vyprodukovat nespočet antiperlí v rekordně krátkém čase.

VIDEO: Slovensko zasáhlo tornádo. Vyvracelo stromy a poničilo domy

Oblast východního Slovenska ve čtvrtek v podvečerních hodinách zasáhly velmi silné bouřky a dokonce i tornádo. Přírodní pohroma zasáhla obce Skrabské a Petkovce, kde strhla několik střech a poškodila domy. Informoval o tom server iMeteo.sk nebo in-Počasí. V obci Petkovce východně od Prešova strhlo tornádo střechy čtyř rodinných domů, tři další střechy poškodilo.

Prázdniny s floxem

Každý rok se znovu a s přiznanou marností snažím přeložit si slavný citát z pera Vity Sackville-Westové. Dáma, která stvořila jednu z nejkrásnějších zahrad světa, obklopující Sissinghurts Castle, se v něm vyznává ze svého zahradního blues. Lká nad smutnou chvílí, kdy rozkvete v zahradě první flox, a nad jantarovým světlem, které spolu s ním přináší konec toho převelikého rozpuku časného léta. Připomíná nám, že musíme již přemýšlet v ústrety podzimu. Přitom není pražádný důvod mít přece cokoli proti podzimu, plnému své vlastní krásy.

Další česká lokalita na seznamu UNESCO. Nově se zařadily i Jizerskohorské bučiny

Na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO patří nově Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. O jejich zařazení dnes rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). O výsledku informoval ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu. Snaha o zápis je společným projektem několika zemí z Evropy, původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami.

Slovenská poslankyně v zakázaném jezírku. Pochlubila se na sítích a teď je z ní meme

Slovenská internetová scéna má novou hvězdu. Je jí slovenská poslankyně za stranu Obyčejní lidé a bývalá vrcholová tenistka Romana Tabák, která se na dovolené v Tatrách vykoupala v horském potoku s oblasti nejvyššího stupně ochrany. Fotku z koupání potom přidala na svůj Instagram, kde rozpoutala rozhořčení u části Slováků. Někteří ve fotce uviděli potenciál a začali z ní tvořit desítky vtipných obrázků.

Co předvede strom za dvacet let?

Procházíme arboretem plným mladých stromů. Majitelé je sázeli do někdejších luk ponejvíc v dekádě 2003–2013. Stále sázejí, nicméně místa ubylo a jsou také vybíravější. Hříchy nezralých rozhodnutí museli vykácet a nabývají zkušeností, kterých se zřejmě jinak než osobně nabýt nedá. Sázet je volba, kácet nutnost. Sázeno bylo ale s rozmyslem, nikdo nečekal les.

Kouzlo denivek

Nemá to nic společného s tou velkou zemí a její mocí, protože kytky knížky nečtou a hranice nectí. Moc dobře ji znáte, takové oranžové kvítí vysoko nad listem, připomíná lilii. Už víte? Tak jsme doma. Ona je doma samozřejmě od Kavkazu až po Japonsko podél celého Himálaje i v jižním Rusku a Koreji. Samozřejmě též na Tchaj-wanu. Pozoruhodné je, jak za poslední čtyři století tohle kvítko u nás zdomácnělo a tuze se zabydlelo.