Brno umí kácet

Brno umí kácet

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Moravské náměstí se stalo dějištěm jedinečné obnovy. Vítězný návrh studia Consequence forma vzal pod sebe krajinářský tým, který využívá některé pokročilé metodické postupy ochrany měkkých a zranitelných struktur parku, dosud neobvyklé v našich končinách. Vyzdvihnu několik z nich. Na prvním místě jsou to přípravné zásahy podporující adaptaci stromu na městské klima a eliminující některé stresy. Mezi soutěží a realizací zpravidla uběhne několik let, které lze využít pro „průzkum bojem“ a připravit park na následnou obnovu, aby utrpěl co nejméně. Zpravidla se to nedělá kvůli charakteru investičních celků, a přitom právě peníze tento způsob předběžných opatření šetří. Umožňuje vyhodnotit reakci stromů a daleko lépe využít přirozený potenciál místa.

Druhým tématem, které je velmi dobré vidět na vlastní oči, je ochrana stromů na staveništi. Ovšem ne taková ta „ze zákona“, tj. čtyři prkna chycená drátem kolem kmene, ale skutečně účinná a systémová. Tato se musí dostat již do zásad organizace výstavby, musí být naceněná a vymahatelná. Jelikož má poškozování dřevin v našem stavebnictví vybudovanou dlouholetou tradici, jde o velmi aktivní boj, který lze vymezit pouze ploty. Jsem přesvědčen, že dobré slovo není bohužel cesta. I nechtěná poškození jsou prostě příliš četná. Pojezdům kořenových zón, skladování materiálu a kontaminacím se dá zabránit pouze mechanicky, a to dostatečně bytelně.

Třetím tématem je pak úplná výměna stromořadí na degradovaném stanovišti. To je u nás zatím poměrně unikátní situace, a je proto dobré jí věnovat pár slov, protože vyžaduje nejen profesi, ale i odvahu a dobrou komunikaci. Jako reference posloužila ulice Mezibranská, kde v roce 2018 došlo k velice podobnému zásahu a výsledek této změny je dostatečně výmluvný. V Brně je situace o to pikantnější, že jde o trnovníky, tedy stromy, o nichž se má za to, že vydrží celkem všechno. Není to pravda. Soubor stupňujících se stresů je schopen udolat cokoli a průběh růstové křivky u těchto stromů je vážným varováním o vlivu vibrací a zhutnění na životní prostor stromů. Pokud chceme mít stromy v bezprostředním okolí kapacitních komunikací, musíme pro ně vytvořit podmínky. To je razantní změna přemýšlení a ne každý se s ní smíří. Můžeme kriminalizovat množství aut anebo můžeme hledat řešení, které dá stromům perspektivu. Možnost zachránit životy těchto trnovníků jsme propásli zhruba před dvaceti lety, kdy přestávaly zdravě růst.

Copak jsme nemohli ty akáty zachránit? Existuje řada technologií, kterými ulehčujeme či prodlužujeme odcházení stromů podporující péčí. Je to běžné a užitečné u památných stromů nebo u jedinců s velkým kulturním přesahem. Poptávka po takovém přístupu je velmi vysoká a řada parků se dostává do stavu permanentního odcházení, kdy významná část prostředků určených na péči směřuje do zmírnění a znenápadnění nepříjemné pravdy. Park má ovšem nabízet vitální krásné stromy, pestré věkově a druhově, vibrující krásou a pulzující životem, nikoli potěmkinovskou vesnici plnou mrzáků. Jsou to samozřejmě těžká rozhodnutí a cesta k nim není jednoduchá. Nelze vytrhávat jednotlivosti z celku. Pokud se kácí i sází pravidelně, každoročně, park je stabilní a zásahy nemají šokující charakter. To už léta oceňují například návštěvníci pražské Stromovky. Každý vidí stovky nových ujatých stromů. To je budoucnost. Důležité je tyto kroky veřejně vysvětlit a stát za nimi. S podporou místních se pak daří je i dotáhnout.

24. dubna 2022