Dokážeme správně rozhodnout o osudu stromu?

Pokácíme dědovu lípu

Dokážeme správně rozhodnout o osudu stromu?
Pokácíme dědovu lípu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Máme celkem větrnou zimu, a tak pozorujeme docela četné pády stromů. Velké vichřice, které dřív chodívaly jednou za pár let, byly vždycky očistnou zkouškou a u zdravých stromů sundávaly toliko suché větve. To aby se hospodář nemusel unavovat lezením na strom. Na stromech vyvrácených či zlomených, které se zhroutily do silnice, na parkoviště či na plotky a garáže, je zajímavé sledovat příčiny. Tady soused uřízl před patnácti lety kosterní větev třicet na průměru, zůstala neošetřená, vznikla dutina a javor spadl na krytý bazén druhého souseda. Dobře, říkat jim to nebudeme.

Vyvrácená lípa hupsla na garáž, protože před deseti lety se kolem brutálně vykopla kanalizace a bagr si s kořeny nelámal hlavu. Báječné obrubníky instalované kolem paty kmene při rekonstrukci parkoviště s nefalšovanou betonářskou něhou stojí za šesti poškozenými auty pod padlým topolem. Veřejnost tolik chtěla parkovat a zároveň zachovat stávající stromy! Samozřejmě že příčinu by přečetl toliko soudní znalec a rozhořel by se hon na konkrétního viníka, kdy pojišťovny by rády přiložily nejedno polínko. Přitom udělat parkoviště přátelské ke stromům je relativně snadné. Jen se to nedělá, ač parkovat v létě ve stínu je velice žádané.

Kolem stromů se šíří zvláštní panika živená mediální sférou, která znázorňuje stromy nikoli krásné a zdravé, ale zásadně jako pachatele. Strom, který před lety zabil holku běžící do parku za větru se sluchátky na uších, je vrah. Nechci to zlehčovat, je to politováníhodná událost a beru ji vážně. Jistá míra nepředvídatelnosti zůstává kolem nás všudypřítomná a vyjít ze dveří vyžaduje odvahu. Ve srovnání s auty jsou ovšem stromy učinění beránci. Zmíněná panika vede bohužel často ke kácení věkovitých vitálních zdravých stromů jen proto, že by „mohly“ spadnout na chalupu. Jediným důvodem je, že jsou vyšší než chalupa. Proto mají spadnout. To není pravda. Naopak. Pokud strom rostl přirozeně v místě po celý život a nekopete pod ním septik nebo základy sklepa, není žádný důvod pro to, aby spadl. Je zcela adaptovaný. Jiná věc je, když smrk necháte zplundrovat suchem, nebo vám jasan vezme útokem třeba houbové onemocnění chalara. Jsou různé situace.

Před rokem jsme byli u lípy v Telecí, která se posléze stala stromem roku. Již po staletí roste v bezprostředním sousedství stavení. Stejně jako mnohé jiné stromy ve vsi sloužila kdysi coby hromosvod, zdroj lipového květu a příležitostně i drobného dřeva na opravy dřevěných detailů či vyřezání betléma. Je vitální, stabilní, a jakkoli je dutá, nic nenasvědčuje tomu, že by se chtěla zřítit na chalupu. Proč by to ostatně měla dělat? Jejím posláním je růst, nikoli padat.

Existuje bezpečný strom? Ne, stejně jako neexistuje bezpečné zápraží, na kterém si nezvrtnete chodník. Za většinou defektů stromů stojíme my, protože se ke stromům neumíme chovat. Poškozování dřevin v koruně i v kořenech stojí za drtivou většinou tragických událostí, které s nimi jsou spojovány. Kdyby měly svého advokáta, podají na nás hromadnou žalobu za kriminalizaci a nutně to musejí vyhrát. Pokud se bojíte, pozvěte si certifikovaného arboristu. Prohlédne strom, řekne, jak na tom je, udělá třeba tahovou zkoušku nebo diagnostikuje jeho dutiny tomografem. Stanoví postup třeba i na několik let. Jsou různé způsoby, jak strom stabilizovat. Kácení mezi ně nepatří. To, že děda sázel, nemusí nutně znamenat, že vy musíte kácet. Nejste tu sami a stromy pro své přežití potřebujeme všichni.

13. března 2022