Tag: Lichtenštejnsko

Články k tagu

Přelomová dohoda s Indií. Podepsaly ji Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko

Členské země Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) získávají značnou výhodu oproti členským zemím EU. Čtveřice zemí EFTA – Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko – totiž dnes uzavřela přelomovou dohodu o volném obchodu s Indií. Tu EU zatím nemá, a ani se k ní neblíží, na rozdíl od Velké Británie. Země ETFA se v rámci úmluvy, dojednávané dlouhých šestnáct let, zavázaly investovat v Indii sto miliard dolarů. Během patnácti let by tak úmluva měla vést k vytvoření milionu pracovních míst v Indii.

Miliardové majetky Lichtenštejnů. Co vše jim před rokem 1945 patřilo?

Lichtenštejni se soudí s Českou republikou o zabavené majetky v Čechách i na Moravě, které jim byly zkonfiskovány po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Nejbohatšímu šlechtickému rodu v Evropě předtím patřily rozsáhlé polnosti, lesy, ale také statky, zámky a hrad u Olomouce. Hodnota majetku je i dnes obrovská, ale současně velmi obtížně vyčíslitelná. Otázka znárodnění lichtenštejnského majetku je znovu otevřena poté, co Nadace knížete z Lichtenštejna přišla na konci října s nabídkou na mimosoudní vyrovnání táhlého majetkového sporu, v němž jde o miliardové majetky na území Česka.

Tlak a zájmy prezidentova okolí? Vylučujeme, říká Hrad ke kauze Lichtenštejnů

Prezident Petr Pavel už poněkolikáté v krátkém časovém sledu vzbudil pozornost svým vystoupením. Naposledy když informoval vládu o lichtenštejnském návrhu na mimosoudní vyrovnání sporu o majetek, který tamní šlechtický rod ztratil na základě Benešových dekretů. Podle některých informací by za snahou angažovat se v lichtenštejnském případu mohl být zájem prezidentova okolí a různých lobbistických skupin, kterým by se odblokování situace mohlo hodit. Pražský hrad to ale popírá.

Prezident doslova neví, čí je

Petr Pavel se před pár dny vyslovil pro kompromis s Lichtenštejnskem, který se na první poslech může jevit lepší než sériové žaloby tohoto knížectví na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva. Mezinárodněprávní stránkou lichtenštejnských nároků se tu ve čtvrtek zabýval Martin Weiss. Zbývá jen otázka, jak se může stát, že se do toho prezident míchá a co z toho o povaze dosavadního prezidentství Petra Pavla můžeme vyvozovat. Kromě mezinárodně-právní roviny je tu jakási historicko-morální, jejíž elementární znalost se od prezidenta vyžaduje. Nemusíme zacházet až do pobělohorských Čech, důležitější jsou 30. a 40. léta 20. století,

Hlavně neprolomit Benešovy dekrety. Vláda mimosoudní dohodu s Lichtenštejny nepodporuje

Další politická debata ohledně sporu s Lichtenštejnskem nyní zřejmě nepřichází v úvahu. Představitelé vlády Petra Fialy (ODS), která je v této věci kompetentním orgánem, totiž nemají zájem prolamovat Benešovy dekrety, čemuž by mimosoudním vyrovnáním došlo. Na dotaz deníku Echo24 to řeklo hned několik členů vlády. Návrh vláda nejspíš neprojedná, dokud neskončí probíhající soud.

Proč Pavel řeší Lichtenštejny?

Představte si, že by se v jedné z debat před posledními prezidentskými volbami moderátor zeptal generála Pavla, zda hodlá usilovat o vydání majetku Lichtenštejnům. Asi by se z toho stal středobod mediálních kritik. Komentátoři by dávali najevo pobouřený úžas nad tím, proč se dotyčný moderátor rozhodl vtáhnout do debaty zcela irelevantní, absurdní, avšak k demagogii svádějící otázku. Dospělo by se ke konsenzuálnímu závěru, že moderátor selhal a je zcela nezpůsobilý plnit svou roli.

Prezident Pavel asistuje Lichtenštejnům u prolomení Benešových dekretů

Prezident Petr Pavel sehrává roli prostředníka ve vleklém sporu mezi Lichtenštejnskem a Českem kvůli rozsáhlým majetkům, o něž alpské knížectví přišlo v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Lichtenštejni u soudů opakovaně neuspěli, přesto se snaží získat je zpět. A právě Pavel je tím, kdo nyní české vládě tlumočí lichtenštejnský návrh na mimosoudní vyrovnání. Většině vládní koalice s výjimkou lidovců takový návrh nedává smysl.

Lichtenštejnové zámky v Lednici a Valticích nedostanou, neuspěli u krajského soudu

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně dnes potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Šlechtický skandál: Lichtenštejnský princ zastřelil patrně největšího medvěda v Rumunsku

Lichtenštejnský princ zastřelil při lovu "největšího" medvěda v Rumunsku. Podle agentury AFP o tom ve čtvrtek informovaly dvě nevládní organizace, které se zabývají ochranou přírody. Případ vyšetřuje rumunská policie. "Arthurovi bylo 17 let a byl to největší známý medvěd v Rumunsku a zřejmě i v Evropské unii," uvedl Gabriel Paun z rumunského ekologického spolku Agent Green s odvoláním na svědectví hajného ve středorumunské župě Covasna.

Bývalý ministr Herman se stane honorárním konzulem Lichtenštejnska v Brně

Lichtenštejnsko poprvé v historii zřídí v České republice honorární konzulát, konzulem jmenuje bývalého ministra kultury Daniela Hermana. Konzulát bude v Brně. ČR zřídila svůj honorární konzulát v Lichtenštejnsku v roce 2018 a honorárním konzulem byl jmenován Thomas Zwiefelhofer. Kvůli majetku vyvlastněnému v České republice lichtenštejnskému vládnoucímu rodu po druhé světové válce je mezi oběma zeměmi vleklý majetkový spor.