Země Evropské unie téměř naplnily své zásobníky plynu v rámci příprav na zimu a na případné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Zásobníky jsou nyní naplněny z 90 procent. Druhým rokem za sebou se tak podařilo dosáhnout cílového limitu 90 procent již v srpnu, tedy s dostatečným předstihem před listopadovým termínem. Uvedla to dnes Evropská komise. Německo, které má největší zásobníky v EU, je naplnilo na 93 procent kapacity.
Česká ekonomika nadále roste téměř nejpomaleji v Evropě. Podobně či hůře je na tom pouze Estonsko, Finsko a také největší český obchodní partner – Německo. Důvodů k pomalému růstu je hned několik, například dozvuky vysoké inflace, ale také chybějící zakázky, vyčerpaný trh práce či malý kapitálový trh. Česko má jednak krátkodobé problémy, ale také ty strukturální, které jsou z dlouhodobého hlediska kritické.
Tým prezidentské kampaně Donalda Trumpa prostřednictvím prohlášení svého mluvčího Stevena Cheunga na síti X v pondělí obvinil Evropskou unii z pokusu o vměšování se do amerických prezidentských voleb poté, co vysoký představitel EU, konkrétně komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, varoval miliardáře Elona Muska, aby před svým rozhovorem s Trumpem nešířil „potenciálně škodlivý obsah“.
Evropská unie nedávno přišla s ambiciózními emisními plány, které by potenciálně mohly ohrozit provoz starších dieselových aut, třebaže doposud splňovala normy. Důvodem je změna způsobu měření emisí, které by se nově provádělo přímo v provozu. Proti chystané legislativě, pro níž se vžilo označení „kladivo z Bruselu“, se hlasitě ozvalo Německo, podle českého ministerstva dopravy pak Brusel po intervenci přislíbil, že stávajícím majitelům dieselů život nijak neznepříjemní.
Na pořízení vlastního bytu v Česku potřebujete více než třináct ročních hrubých příjmů. Jsme na tom nejhůře z celé Evropy, ukázala nedávno zveřejněná data Deloitte Property Indexu. Praha je navíc nejméně dostupnou evropskou metropolí, hned po nizozemském Amsterdamu. Za posledních pět let u nás vzrostly ceny bytů dvojnásobně, v horizontu deseti let jde o trojnásobný nárůst. Byty jsou zkrátka moc drahé a jejich zdražování má obrovský náskok před růstem českých mezd.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes vyjádřil zděšení nad zprávami o izraelském úderu na školu v Pásmu Gazy, který podle palestinských zdrojů ráno zabil desítky lidí. Uvedl, že šlo o několikátý útok na školu za poslední týdny a že tyto „masakry“ nemají žádné ospravedlnění. Incident odsoudily také Británie, Turecko či Francie. Bílý dům uvedl, že v Gaze nadále umírá příliš mnoho civilistů.
Visegrádské země jsou si v mnoha ohledech velmi podobné. Vůbec přitom nejde pouze o minulost. Mají srovnatelnou úroveň HDP na obyvatele, podobnou strukturu výroby, zahraniční investoři je vnímají téměř jako jednotný trh. Spolu s několika dalšími středoevropskými zeměmi patří Polsko, ČR, Slovensko a Maďarsko v posledních desetiletích k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících regionů .V testech PISA pro středoškoláky dosahují zdejší mladí lidé lepších výsledků než Němci nebo Francouzi. Je však obecněji střední Evropa schopna lépe než doposud politicky zúročit onen téměř civilizační skok, jenž byl učiněn po pádu komunistické diktatury?
Elektřina i plyn zdraží. Zatím jen málo, o desítky korun ročně. Ale je to jen začátek. Ke zdražení energií v tuto chvíli dojde kvůli tomu, že ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšení poplatků za činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zatím ho vláda neschválila, lze ale čekat, že tak brzy učiní. Řeč je o zdražení regulované složky elektřiny, u které je nutné počítat s tím, že na rozdíl od samotné silové elektřiny nevyhnutelně poroste. Její poměrně masivní navýšení jsme už zažili počátkem letošního roku. A platby v rámci regulované složky porostou dál, kvůli dekarbonizaci a rozvoji zelených obnovitelných zdrojů se totiž bude muset do sítě ohromně investovat. Na éru zelené energetiky založené na občasně vyrábějících zdrojích, do které EU vstoupila, totiž rozhodně není stavěná.
Nově zvolená europoslankyně za hnutí STAN Danuše Nerudová se po angažmá v českém prostředí ocitla v centru mezinárodní pozornosti, a to díky částečně její iniciativě za prošetření vízové politiky Maďarska. Iniciativa přichází v době, kdy je čím dál tím více jasné, že se takřka určitě nestane příští českou eurokomisařkou, ačkoliv její jméno bylo mezi navrhovanými kandidáty.
Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.
České firmy a jejich zástupci dlouhodobě volají po snížení byrokratické zátěže, regulace se však i se současnou vládou dále kupí a v řadě případů navíc zasahují nejvíce do práce menších podnikatelů a firem. U řady regulací si navíc Česko hází samo klacky pod nohy, zatímco ukazuje na Evropskou unii. Jeden z nejvýraznějších případů poslední doby je poslední zásadní změna zákoníku práce, která „pomohla“ zaměstnancům přijít o úvazky. Stejné nešvary se ale projevují u řady dalších transpozic: Česko regulace bezdůvodně přitvrzuje nad rámec požadavků EU.
Turisté ale i místní se na pobřeží Jadranského moře musejí potýkat s tzv. slunečníkovou mafií. Ta se skládá z místních rodin vlivných podnikatelů, kteří na rekreantech vydělávají miliony eur ročně tím, že jim na plážích za horentní sumy pronajímají lehátka se slunečníkem. Cena za dvě lehátka a jeden slunečník může někdy vystoupat až na 75 eur (zhruba 1900 korun). Za tolik se dá pořídit nocleh v hotelu. Takový druh podnikání rodinám umožňuje dřívější rozhodnutí italského státu, píše například deník Bild.
Za úplně nejhloupější potyčku minulého týdne na domácí politické scéně je třeba považovat kritiku toho, že vláda nominovala na eurokomisaře Jozefa Síkelu. Podle kritiků totiž měla nominovat kandidáty dva, jak si to přála předsedkyně Komise von der Leyenová. Asi můžeme pominout Danuši Nerudovou, plédující ve vlastní věci (neboť ona by měla být tou druhou na výběr). Ale podle ministra pro evropské záležitosti je to od české vlády dokonce „furiantské“.
Na obzoru se objevilo "nové kladivo" na automobily z Bruselu. Nová evropská směrnice chce plošně změnit měření emisí tak, že místo standardního měření ve specializovaných střediscích se začnou emise testovat přímo během provozu na silnici. Nové předpisy Evropské unie, které půjdou na podzim k unijnímu soudu, kritizoval německý ministr dopravy Volker Wissing. "Prosím, ukončete už tu bruselskou anti-automobilovou politiku. Lidé s tím nesouhlasí a automobily potřebují," uvedl podle německého deníku Bild.
Maďarsko zjednodušilo podmínky vstupu pro občany Ruska a Běloruska, a to nedlouho poté, co maďarský premiér Viktor Orbán navštívil Moskvu. Napsal to dnes mediální dům RND. Krok podle některých představitelů Evropské unie může znamenat bezpečnostní hrozbu, obavy panují například ohledně ruské špionáže v zemích EU.
Válka na Ukrajině jednou skončí a EU bude muset nějakým způsobem spolupracovat s Ruskou federací, prohlásil slovenský premiér a šéf vládní strany Směr-SD Robert Fico. "Válka jednou skončí a vláda, kterou vedu, odmítá politiku nové železné opony mezi Ruskem a Evropskou unií," řekl Fico ve videu, které zveřejnil na svých sociálních sítích. "Pokud se EU bude chtít vymanit z pod totálního vlivu USA, tak musí začít přemýšlet o nějakém novém formátu spolupráce s Ruskem," uvedl.
Změny na pravé části politického spektra v Evropském parlamentu částečně překreslily pomyslnou mapu rozdělení sil. V současné době je v jediném přímo voleném tělesu v Evropské unii osm frakcí, v nichž se sdružuje většina ze 720 europoslanců. Ještě se čeká na vznik nové konzervativně levicové frakce. Nejvíce českých europoslanců je v nové skupině Patriotů pro Evropu, pouze pět členů EP se podílí na „vládní koalici“.
Dejte nám souhlas se sledováním vašich online konverzací, jinak vám zakážeme posílat fotky. Zhruba tak vypadal poslední „kompromisní“ návrh, s kterým přišlo belgické předsednictví Rady EU. Ten byl už druhým pokusem o prosazení nařízení o ochraně dětí proti sexuálnímu zneužívání na internetu, který nakonec zastavily členské státy. Ani tím však není snaze prolomit šifrované konverzace konec, návrh se znovu vrátí k jednání za nynějšího předsednictví Maďarska.
Evropská unie oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Oznámila to Rada EU, která zastupuje členské státy. Disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem už v červnu doporučila zahájit Evropská komise (EK). Uvedených sedm zemí loni u deficitů překročilo tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó oznámil, že Bulharsko nabídlo Maďarsku pomoc při překonávání problémů spojených se zákazem dodávek ropy od ruského Lukoilu ze strany Ukrajiny, informoval server Hungary Today. Politik naopak kritizoval blíže neurčené členské státy EU za to, že omlouvají Ukrajinu a ignorují vnitřní solidaritu EU. Evropský komisař pro obchod Valdis Dombrovskis řekl, že EU potřebuje k reakci více času.
Vláda se v horkém červenci zabývá zákony, které obyvatelstvu zdraží pohonné hmoty a topení v domácnostech v přímé souvislosti s unijním Green Dealem. Politický střet kolem zdražování, které začne nabíhat od roku 2027, se vyčerpává ve sporech, jestli za trpnou účast ČRy na této unijní politice může víc tento, nebo minulý premiér. Zástupci hnutí ANO, osvobození od břemene vládnutí, veřejně tvrdí, že Green Deal je hloupost. To soukromě potvrzují i někteří vládní politici. Jakýsi širší rámec pro politiku, jejímž jádrem je expanze tzv. OZE, jsme se pokusili načrtnout se známým „skeptickým ekologem“ Bjørnem Lomborgem.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se chystá odejít z čela unijní strany Evropských konzervativců a reformistů (ECR), píše italský tisk. O místo šéfa ECR má zájem bývalý polský premiér a šéf hnutí Právo a spravedlnost (PiS) Mateusz Morawiecki, který tvrdí, že post je jakousi kompenzací za to, že se nepřidali k nově vzniklé unijní straně Patriotů pro Evropu. Italští politici ale v zákulisí mluví o tom, že by se šéfem evropských konzervativců mohl stát český premiér a předseda členské strany ODS Petr Fiala.
Minulý týden jsme se dověděli zásadní rozhodnutí. Další dva jaderné bloky nám nebudou stavět Francouzi, ale Korejci. Kolem celé věci je mnoho neznámých, na které jsme od vlády zatím nedostali odpověď. Především to, kdo a jak přesně největší novodobou investici zaplatí a jak moc reálné (nebo spíš nereálné) je dodržení ceny 200 miliard korun za jeden blok. Další vývoj bude proto třeba pozorně sledovat. Od vládního kabinetu jsme ale čekali i výsledky jednání o důležitých klimaticko-energetických dokumentech. A zároveň i rozhodnutí o tom, jak dostat do zákona výbušné téma rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn.
Odcházející šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí oznámil, že srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti. Reagoval tak na maďarský mírový postoj k válce na Ukrajině. Psali jsme o tom zde. Jednání ministrů zahraničí EU bylo interpretováno tak, že všichni kromě Slovenska se do Maďarska tvrdě pustili. Německý deník Die Welt ale dnes tvrdí, že Borrellova odplata nemá takovou podporu, pět zemí s ním nesouhlasí a avizují, že do Budapešti by jely.
Maďarsko bude blokovat vyplacení kompenzace ve výši 6,5 miliardy eur členským zemí EU za převod zbraní na Ukrajinu z Evropského mírového nástroje (EPF), dokud Kyjev znovu neumožní ruskému Lukoilu přepravovat ropu přes Ukrajinu do Maďarska. Oznámil to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v maďarské televizi ATV. EPF slouží k financování priorit v oblasti obrany a bezpečnosti.
Tranzit ruské ropy od společnosti Lukoil na Slovensko a do Maďarska přes území Ukrajiny stále nebyl obnoven. S odkazem na ruský zdroj z odvětví to uvedla agentura Reuters. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu přes své území, firmu si totiž přidala na svůj sankční seznam. Bratislava a Budapešť pak tento měsíc oznámily, že ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu přestaly dostávat.
Česká obchodní inspekce (ČOI) při kontrolách slunečních brýlí v Ústeckém a Libereckém kraji odhalila u 78 z 89 kontrolovaných modelů pochybení. Kontroly inspektoři prováděli od 1. dubna do 31. května. Výrobky spadají do kategorie osobních ochranných prostředků a musí splňovat požadavky Evropské unie. U 72 kontrolovaných modelů chybělo prohlášení výrobce o shodě s požadavky EU. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informoval mluvčí ČOI František Kotrba.
Chtějí držet stůj co stůj. Tuší, že vítr začíná vanout jiným směrem, z nastaveného kurzu uhnout nechtějí a řítí se ke skalinám. Stále věří, že větru poručí, jsou schopni obětovat zdravý úsudek, jen aby žili svůj sebeklam. Je to patrné na vládnoucích elitách podporovaných korporátními, dříve velmi respektovanými médii v Americe i Evropě. Platí za to ztrátou důvěry. Nekritické prosazování progresivistických ideologií se pro vnitřní rozpory ukazuje jako utopistické a naráží na pochopitelný vzdor. Přesvědčení o správnosti vede k o to sveřepějšímu prosazování ideologie.
Srpnové jednání unijních ministrů zahraničí se uskuteční v Bruselu, nikoli v Budapešti, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval tak na maďarský mírový postoj k válce na Ukrajině. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zemí EU, označované jako Gymnich. Ve věci se angažoval i šéf polského ministerstva zahraničí Radosław Sikorski. Navrhl svolat neformální setkání ministrů zahraničí EU na Ukrajinu, což podle něj Maďaři zablokovali.
Maďarsko a Slovensko společně zahájily konzultační řízení s Evropskou unií ohledně Ukrajiny, která zastavila dodávky ruské ropy od společnosti Lukoil do těchto zemí. Řekl to dnes v Bruselu maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó. Zdůraznil, že ukrajinské rozhodnutí ohrožuje energetickou bezpečnost obou zemí vzhledem k tomu, že jsou silně závislé na ruské ropě prostřednictvím ropovodu Družba, uvedla maďarská média.
