Ve středu proběhl telefonický hovor mezi bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který odstartoval proces příprav na mírové rozhovory. Zatímco Trump se snaží zahájit diplomatické úsilí, jeho ministr obrany vzkázal evropským spojencům, že většina odpovědnosti za jakékoli dohody o urovnání konfliktu padne právě na jejich bedra, píše agentura Bloomberg.
Obchodní válka už probíhá, ale ne mezi USA a Evropskou unií, ale jde o válku EU proti vlastnímu průmyslu. Pro Echo24 to řekl europoslanec Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě), který je zároveň v Evropském parlamentu členem frakce Patriotů pro Evropu. Ta se označuje za přirozeného a nejbližšího evropského partnera amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle oslovených expertů dává spojení Patriotů s Trumpem politicky smysl, nicméně z pohledu USA zřejmě nejsou evropské frakce příliš důležitou entitou a Patrioti budou tahat za kratší konec provazu.
V Paříži se sešly světové špičky, aby debatovaly o hrozbách, jež přináší nástup umělé inteligence. Projev tam měl i americký viceprezident J. D. Vance, jeho čtvrthodinové vystoupení mělo velký ohlas, nedivím se tomu. Byla to dobře přednesená řeč, taky dobře napsaná – ne ve smyslu výjimečných literárních kvalit, ale srozumitelná, neužvaněná, věcná a nezanesená prefabrikovanými obraty. Označil bych ji za přesvědčivé vyjádření stanoviska, s nímž v mnoha ohledech nesouhlasím.
Zdá se, že Evropská unie (EU) otáčí podle směru administrativy Donalda Trumpa. Nově totiž oznámila, že plánuje přezkoumat svoji zahraniční finanční podporu v hodnotě několika miliard eur. Důvodem by měla být snaha lépe sladit rozdělování prostředků se svými zahraničněpolitickými zájmy v náročném mezinárodním prostředí. Tento krok přichází poté, co prasklo, že EU finančně podporovala některé mediální domy krátce před volbami, nebo i některé neziskové organizace lobbující za zelenou politiku.
Schyluje se k dalšímu skandálu v Bruselu? Vedení Evropské unie (EU) čelí obvinění z netransparentního přesměrování 132 milionů eur do různých mediálních domů těsně před evropskými volbami. Tato finanční operace měla být provedena prostřednictvím soukromé reklamní agentury Havas Media France. Hlavními aktéry tohoto kroku měla být vysoká úřednice a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence (AI) v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů Kč). V projevu na summitu o AI v Paříži to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Česká republika má devátou nejvyspělejší ekonomiku z 27 států Evropské unie, meziročně si polepšila o pět příček. Do první desítky jí pomohlo snížení inflace, rostoucí podíl národního důchodu na HDP či stabilizace veřejného dluhu. Česká ekonomika je tak v lepší kondici než například Finsko, Belgie či Itálie a vrátila se na úroveň, na které byla v roce 2022. Naopak překážkou pro růst ekonomiky v Česku je hospodářské oslabení domácností a nízká přidaná hodnota práce.
Odpověď na americká cla na hliník a ocel musí být chytrá. Problém je ale hlavně v tom, že třeba Čína a Indie přesměrují svůj export z USA do Evropy a ohrozí zdejší produkci. Pro Echo24 to uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Evropská komise podle něj musí s USA proaktivně jednat, jinak hrozí obchodní válka, na kterou doplatí hlavně Evropská unie.
Evropská unie neponechá nejnovější americká cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států bez odpovědi. V prohlášení to uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Ministři obchodu sedmadvacítky budou o možné reakci EU jednat prostřednictvím mimořádné video konference ve středu, uvedla s odkazem na diplomaty agentura Reuters.
Víkendové referendum ve Švýcarsku (ach, jak já tyhle možnosti Švýcarům závidím!) mělo rozhodnout o tom, zda alpská konfederace akceptuje velmi ambiciózní návrh místní mládežnické organizace Zelených. Podle něj by součástí švýcarské ústavy byl závazek zredukovat uhlíkovou stopu státu o více než 90 procent. Referendum skončilo očekávaným neúspěchem, ale rozsah toho neúspěchu očekávání překonal: proti se postavilo zhruba 70 procent občanů a iniciativa nezískala na svoji stranu ani jeden ze 26 kantonů. O moc jednoznačněji už nějaký návrh odmítnout nelze.
Lidé v České republice věří jaderné energetice nejvíce z celé EU. V její pozitivní efekt do budoucna věří až 77 procent Čechů, což je nejvyšší číslo ze všech unijních zemí. Naopak negativní přístup nejvíce projevují v sousedním Rakousku. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr.
Spojené státy i přes plánované budoucí dodávky zbraní dají zřejmě ruce pryč od Ukrajiny a její bezpečnosti. Jasně to dnes uvedl v rozhovoru pro televizi NBC poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Mike Waltz. Upozorňuje na to agentura Unian.
Evropská komise plánuje v týdnu představit pětibodový plán na snížení byrokracie, který zahrnuje revizi pravidel v oblastech zelených hlášení, investic, bezpečnosti produktů, kybernetické bezpečnosti a zemědělství. Komisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis oznámil, že Komise pak v následujících měsících předloží několik souhrnných nařízení, která mají zjednodušit stávající legislativu.
Myšlenka připojení Kanady k Evropské unii opět nabírá na intenzitě. Tento koncept získal novou pozornost poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě vysokými cly a návrhy na připojení ke Spojeným státům. Změna v obchodní politice Spojených států by mohla zásadně ovlivnit kanadskou ekonomiku, a proto se někteří odborníci zamýšlejí nad jinou alternativou – užší spolupráci s Evropou.
V Madridu se v sobotu sešli lídři frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu, mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, šéfka francouzské strany Národní sdružení (RN) Marine Le Penová či místopředseda italské vlády Matteo Salvini. Z českých politiků byl mimo jiné přítomen předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Akci skupiny narušila polonahá aktivistka Femenu, která křičela „už ani jeden ústupek fašismu“, informoval španělská agentura Europa Press.
Spojené státy chtějí snížit obchodní deficit s Japonskem a příští týden by mohly zavést nová cla na dovoz zboží z mnoha zemí. Prohlásil to dnes americký prezident Donald Trump před jednáním s japonským premiérem Šigeruem Išibou. Současně podle Deníku Financial Times chce EU předejít Trumpovu hněvu a chce snížit cla na auta dovážená do Evropy.
Krátce poté, co v Polsku evropští ministři vnitra řešili, jak změnit evropskou migrační politiku, polský premiér Donald Tusk oznámil další zpřísnění vlastní politiky vůči migrantům. Polsko brzy tvrdě zakročí proti migrantům, kteří spáchají trestný čin a bude je deportovat, uvedl Tusk při setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Tusk také zkritizoval evropský migrační pakt se systémem relokací migrantů do jednotlivých zemí.
Evropská komise zahájila na konci ledna strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu a první signály naznačují, že lobbisté z odvětví by mohli uspět v boji proti přísným emisním regulacím. Německý magazín Der Spiegel uvedl, že zástupci Evropské unie poprvé nevyloučili možnost prodeje plug-in hybridních vozů (PHEV) po roce 2035.
Na evropský trh může zamířit další hmyzí pochoutka. Evropská komise otevřela dveře pro prášek z celých larev potemníka moučného, zařadila ho mezi tzv. nové potraviny pro Evropany. Tento schválený produkt se tak připojuje k dříve povoleným netradičním potravinám, jako jsou sušené kobylky, sarančata nebo cvrčci. Podrobnosti vysvětluje Evropská komise na svém webu. Konzumace hmyzu prý pozitivně přispívá k životnímu prostředí, zdraví a živobytí a prý také přispěje k cílům Green Dealu.
Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes odsoudil rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit sankce proti jeho činitelům, kteří se podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael, a vyzval členské státy k jednotě. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy uvalení sankcí ohrožuje nezávislost haagského soudu. Izraelská diplomacie exekutivní příkaz, který Trump podepsal ve čtvrtek večer, naopak uvítala.
V Madridu se v pátek a sobotu setkají špičky unijní frakce Patrioti pro Evropu. Summit organizuje španělská strana Vox. Mezi účastníky budou maďarský premiér Viktor Orbán či francouzská politička Marine Le Penová, z Česka dorazí šéf hnutí ANO Andrej Babiš, dorazit má i šéf Motoristů Petr Macinka, europoslanec strany Filip Turek i europoslankyně Přísahy Nikola Bartůšek. Hlavním tématem setkání má být politická strategie frakce, jejíž je Vox součástí.
O zpřísnění pravidel pro nové krby a kamna na dřevo nebo brikety se bude jednat později. Schůze k návrhu nového nařízení měla původně proběhnout v Bruselu příští středu. Evropská komise ji ale po kritice Česka a dalších států odvolala na neurčito. Do té doby může návrh projít významnou revizí.
Jak má Česká republika reagovat na nový civilizační faktor, jímž je v západním světě Trump 2.0.? Protože staronový prezident USA se svou politikou nedotýká našich zájmů jen široce diskutovanou hrozbou cel, ale především ústupem od zelené politiky. Evropská komise minulý týden potvrdila, že od ní a od dekarbonizace nehodlá ustoupit. EU tak začíná být ekonomicky „nahá v trní“ a Českou republiku jako nejprůmyslovější členský stát si můžeme představit jako naháčovy slabiny.
Inflace se vrací k normálu. Inflační tlaky ale pořád jsou a už zůstanou. Kromě potravin jsou nebezpečným faktorem ceny energií. To, co se děje, inflaci přirozeně pohání, protože si výrobu elektřiny uměle zdražujeme. Kvůli vysokým nákladům energeticky náročných podniků se v průmyslu propouští, lidé přicházejí o práci. Průmysl se v loňském roce opět propadl o 1,4 procenta. Nezaměstnanost je zase podle prosincových čísel nad čtyřmi procenty a vývoj v průmyslu riziko zvyšuje. Sbíhá se tu tedy několik protichůdných faktorů, které ale všechny vedou k dalšímu úpadku v zájmu dekarbonizace.
Komise to se svým návrhem ke kamnům na dřevo přepískla a je potřeba dát jí to jasně najevo. Uvedl to europoslanec Ondřej Krutílek (ODS), který společně se svým kolegou Alexandrem Vondrou napsal dopis eurokomisařům, ve kterém vyzývají ke stažení prvotního návrhu týkajícího se právě omezení krbů a kamen, který vyvolal v Česku velkou vlnu reakcí. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) označil záměr za „naprostou blbost“.
První výkop návrhu Evropské komise, který má zpřísnit technické parametry pro nové krby a kamna na dřevo nebo brikety, vyvolal paniku kvůli možným extrémním dopadům především na lidi na venkově. Také výrobci topidel napříč Evropou se brání tomu, že by nová kamna musela být vybavena jakousi řídící jednotkou zajišťující automatickou regulaci spalování a funkčnost filtračních systémů. Česko s návrhem nesouhlasí. „První diskuze proběhne příští týden v Bruselu,“ řekl deníku Echo24 náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman (STAN).
Po pár intenzivních dnech ve znamení uvalení cel ze strany Spojených států se potvrzuje, že Donald Trump v první řadě opravdu zkouší, kam koho dotlačí. A že je to součást hry. To však rozhodně neznamená, že je namístě se nechat ukolébat a že žádná celní válka nenastane. Čína na Trumpem dodatečně uvalené tarify už odpověděla a žádná eskalace není žádaná. A až 20procentní cla na dovoz z EU mohou být stále na pořadu dne. Nedostatečný boj s nelegální migrací a pašováním fentanylu je opravdu spíše zástupný důvod zavádění cel.
Česká republika se včera oficiálně přidala k honu Bruselu na Viktora Orbána a teď je otázka, proč. Jde o kdovíkolikáté řízení Evropské komise proti Maďarsku. Tentokrát Komisi vadí maďarský zákon na ochranu národní suverenity, který zakazuje financování politických stran ze zahraničí a dále mimo jiné zřizuje jakýsi úřad na ochranu svrchovanosti.
Krátce poté, co polský premiér Donald Tusk zorganizoval neformální setkání ministrů vnitra k otázce řešení migrace, dočkal se tvrdé kritiky z řad polské opozice, že přes tvrdá prohlášení, neřešil to nejpodstatnější, a to hrozící relokace migrantů do zemí EU. Na setkání řešili politici například rychlejší deportace azylantů, kteří spáchají trestný čin, možnost řešení azylu v třetích zemích či změnu tzv. Ženevské úmluvy o uprchlících. Informuje server Dorzeczy.
Nové emisní a technické požadavky Evropské komise (EK) pro kotle a kamna na biomasu ohrožují trh, tvrdí tuzemští výrobci. Podle nich by návrh, na který začátkem týdne upozornil deník Echo24, vyřadil až 90 procent produktů na současném trhu, další by pak výrazně zdražil. Apelují proto na významnou revizi návrhu Komise. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) k tomu v úterý sdělil, že s návrhem Komise nesouhlasí a bude prosazovat jeho revizi.
