Obchodní válka už probíhá, ale ne mezi USA a Evropskou unií, ale jde o válku EU proti vlastnímu průmyslu. Pro Echo24 to řekl europoslanec Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě), který je zároveň v Evropském parlamentu členem frakce Patriotů pro Evropu. Ta se označuje za přirozeného a nejbližšího evropského partnera amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle oslovených expertů dává spojení Patriotů s Trumpem politicky smysl, nicméně z pohledu USA zřejmě nejsou evropské frakce příliš důležitou entitou a Patrioti budou tahat za kratší konec provazu.

Americký prezident Donald Trump v pondělí večer oznámil, že Spojené státy zavedou 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku. Opatření se týká všech zemí a podle sdělení Bílého domu začne platit 12. března. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v úterním prohlášení uvedla, že EU neponechá toto opatření bez odpovědi.

Podle europoslance Filipa Turka je zavedení cel na ocel a hliník ze strany USA legitimním krokem na ochranu jejich průmyslu. „Je však paradoxní, jak Evropská komise okamžitě reaguje hrozbami odvetných opatření, když sama prosazuje podobná ochranářská opatření v podobě CBAM (nástroj pro boj proti úniku uhlíku – pozn. red.),“ uvedl pro Echo24 Turek.

„Co se týče plánované odpovědi EK – tzv. ‚rozhodná a přiměřená protiopatření‘, o kterých mluví von der Leyenová, jsou přesně tím typem eskalace, který může vést k plnohodnotné obchodní válce. EU by místo toho měla: Zahájit přímá jednání s USA o vzájemně výhodném řešení, přehodnotit vlastní protekcionistická opatření jako CBAM a zaměřit se na posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu snížením regulační zátěže,“ dodal.

Na otázku ohledně hrozby obchodní války Turek reagoval, že válka už „bohužel probíhá“. „Ale ne mezi USA a EU. Je to válka EU proti vlastnímu průmyslu prostřednictvím přeregulace a Green Dealu. Americká cla jsou jen logickou reakcí na situaci, kdy EU sama deformuje trh svými opatřeními,“ dodal Turek s tím, že USA "jasně ukazují, že chrání své průmyslové zájmy". „Je čas, aby i EU přestala s ideologickým přístupem a začala skutečně hájit zájmy evropských výrobců a pracovních míst,“ doplnil europoslanec.

Jeho kolegyně z frakce Patriotů Klára Dostálová (ANO) pro Echo24 řekla, že vyvolat obchodní válku s USA rozhodně není v zájmu EU. „EU by měla přestat vše svalovat na USA a jednat. Pokud chce EU pomoci ocelářství, ať začne doma a zruší emisní povolenky pro strategický průmysl a pomůže mu být opět konkurenceschopným. Stejně tak musí rychle najít lídra, který bude schopen jménem EU s Trumpem jednat. Nikým nevolený úředník to asi nebude,“ řekla Dostálová.

O pevné bratrství nepůjde, říká amerikanista

Patrioti se označují za přirozeného evropského partnera pro novou americkou administrativu. Šéf hnutí ANO a spoluzakladatel Patriotů Andrej Babiš opakovaně Trumpa označuje za spojence. Napojení Patriotů na Trumpa se ukázalo právě při jejich setkání v Madridu, na kterém takto Babiš hovořil, kde si vybrali za svůj slogan heslo Make Europe Great Again, což je převzaté z Trumpova Make America Great Again. Obdiv k americkému prezidentovi vyjádřil například šéf španělské strany Vox Santiago Abascal, který ho v Madridu označil za „spolubojovníka v boji za dobro, za pravdu, zdravý rozum a svobodu“.

Amerikanista Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro Echo24 řekl, že problém Donalda Trumpa s EU je relativně jednoznačný. „Podle něj a jeho spolupracovníků jde o byrokratický moloch, který pouze vymýšlí regulace a ukrajuje z národní suverenity členských zemí. Mluvil o tom v úterý JD Vance na pařížském summitu k AI a sám Trump již několik let zmiňuje historku, jak mu přeregulovaná EU nedovolila provádět úpravy na jeho golfovém resortu v Irsku,“ uvedl Hornát s tím, že Trump zároveň vnímá i to, že představitelé EU a konkrétně třeba Evropská komise měla vždy blíže k Demokratické straně a že tato ideologická afiliace přetrvává.

„Zjednodušeně je pro Trumpovu administrativu Brusel plný stejně smýšlejících institucí a úředníků, kterých se nyní DOGE snaží zbavit. Do tohoto prostoru pak vstupují Patrioti – kteří mají na EU podobné názory a ještě své pozice budou upravovat tak, aby získali pozornost Trumpa či jeho viceprezidenta. Už v prvním prezidentském období se Trumpův poradce Steve Bannon snažil budovat jakousi „populistickou internacionálu“, respektive síť politických aktérů, kteří by podporovali Trumpovu agendu i v Evropě, takže nejde o nový fenomén,“ vysvětlil Hornát.

„Na druhou stranu jsme viděli, že tehdy Trump těmto svým ‚přirozeným‘ partnerům v EU nevěnoval tolik pozornosti, kolik oni sami doufali, že získají. Domnívám se, že to tentokrát to dopadne podobně – frakce bude Trumpově administrativě sloužit pouze jako nástroj a páka pro mobilizaci nátlaku na EU při jednáních o amerických zájmech. V tomto kontextu se opravdu asi role Patriotů rozšíří, ale nepůjde o nějaké hluboké transatlantické ‚MAGA/MEGA bratrství‘, které by stálo na pevných základech a hodnotách,“ dodal Hornát s tím, že pro Trumpa to bude pragmatický a transakční nástroj, který využije pouze tehdy, když to podpoří americké zájmy.

Expert na evropskou politiku Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že vzhledem k profilaci členských stran Patriotů dává afilace s Trumpem smysl, protože rétoricky a hodnotově si jsou v řadě agend blízcí. „Na druhou stranu – pochybuji, že pro americkou stranu je politická frakce v EP či eurostrana entita, kterou vnímají jako důležitou. Mnohem podstatnější je, kdo z Patriotů a v jakých státech EU bude mít vládní odpovědnost – což se zatím příliš, zvláště ve velkých státech neděje,“ uvedl Kaniok.

Patriotům ale spojení s Trumpem podle Kanioka moc nepomůže ani z opačného pohledu. „Jejich pozici to nijak nezmění – Evropský parlament nehraje v zahraniční politice EU zásadní roli, takže jakékoliv názorové spojenectví či blízkost nějaké politické skupiny v něm opravdu nepředstavuje zdroj potenciální změny,“ řekl Echu Kaniok.