Tag: EU

Články k tagu

„EU nás brala na hůl, ale teď jsem prezident“. Trump oznámil brzké zavedení dovozních cel 25 procent

Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, která budou činit 25 procent. Během prvního zasedání své vlády to ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. Washington také podle něho od 2. dubna zavede dovozní cla pro Kanadu a Mexiko, která měla původně začít platit od března. Trump od svého lednového nástupu do úřadu oznámil zavedení řady cel, která se mají vztahovat jak na americké rivaly jako je Čína, tak na dosavadní spojence z Evropy či Ameriky..

„Problémy s plánováním“. Kallasová se s Rubiem nakonec nesejde, ačkoli je již ve Washingtonu

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se během své návštěvy Washingtonu nesetká se svým americkým protějškem Markem Rubiem, oznámil její tiskový mluvčí Anouar El Anouni. Důvodem jsou "problémy s plánováním", sdělil mluvčí novinářům bez bližších podrobností. Kallasová se sejde pouze s americkými senátory a kongresmany. Unijní představitelka v pondělí před jednáním ministrů zahraničí EU uvedla, že následující den odletí do USA, kde bude jednat s americkým ministrem zahraničí Rubiem.

Jaký bude opravený Green Deal? Nová klimastrategie EU vyvolává obavy, kde se na to vezme

Evropská komise představila Clean Industrial Deal (CID), nový strategický rámec zaměřený na dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a dosažení větší strategické autonomie. CID v zásadě navazuje na neslavný Green Deal a měl by v následujících pěti letech formovat průmyslovou politiku unie. Reakce na jeho představení jsou však smíšené – zatímco ekologické organizace v návrhu vidí klíčový krok k udržitelné ekonomice, průmyslové svazy varují před hrozbou dalšího oslabení evropských firem.

„Takové prostinké triky nepomohou.“ Lavrov odmítá evropské vojáky v roli mírových sil na Ukrajině

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války. "Nemůžeme zvažovat žádné varianty," prohlásil Lavrov podle ruské agentury TASS.

Válka, ve které se Rusko a Západ navzájem podcenily

Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. Postupně se podoba konfliktu ustálila ve vyčerpávající a zdlouhavou „opotřebovávací válku“. Na diplomatické frontě ale vývoj prudce akceleroval, když nový americký prezident Donald Trump prohlašuje, že konflikt chce co nejrychleji ukončit. Evropu zároveň ale znejišťuje, když ji odstrkuje na vedlejší kolej, a vůči Ukrajině a Volodymyru Zelenskému vystupuje výrazně kritičtěji než jeho předchůdce. V Salonu Echa jsme o tom debatovali s Michaelem Žantovským, Jiřím Šedivým, Jiřím Weiglem, Ondřejem Soukupem a Jiřím Justem.

Green Deal nestačil. Plán na definitivní ukončení průmyslu je tu

Jaká bude cena za vypouštěné emise. To je rozhodující faktor pro budoucnost evropského průmyslu a energetiky. Totální nejistota a nulová předvídatelnost u cen emisních povolenek, evropského nástroje umělého zdražování, znamená, že nikdo neví, jaké technologie a obory zůstanou životaschopné a konkurenceschopné. V souvislosti se stavem německé ekonomiky se takto nejen o cenách energií jako o silně „znepokojivém trendu“ rozepsal pro německý deník Die Welt podnikatel (mimo jiné v energetice) a zároveň nejbohatší Čech Daniel Křetínský.

Fiala chce na obranu 93 miliard eur z pandemických let. Musíme si umět něco odepřít, namítá Kalousek

V Evropě nyní platí jasný apel zvyšování investic na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) vidí možnost využít 93 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) z pandemických let z takzvaného fondu obnovy. Podle Fialy by tyto peníze měly mimo jiné jít na podporu společných nákupů pro evropské armády či posílení kritické infrastruktury. Apel na zvýšení unijní obranyschopnosti vychází ze dvou schůzek evropských lídrů z minulého týdne.

Horký zájem o těžbu ukrajinských nerostů. EU kontruje svou nabídkou pro Kyjev

Evropská unie v pondělí nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů. Server Politico uvedl, že je oboustranně výhodná. Evropská nabídka přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump prohlásil, že Washington je blízko uzavření dohody s Kyjevem o právech na jeho rozsáhlé přírodní zdroje. Evropský komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné uvedl, že konkurenční návrh předložil ukrajinským představitelům, s nimiž se setkal v Kyjevě během návštěvy Evropské komise u příležitosti třetího výročí ruské invaze.

Kde vzít výdaje na obranu? „Jinak než na dluh to nepůjde, ekonomika to musí unést“

Pokud jde o obranu, ekonomika i rozpočet musí unést v podstatě cokoliv. Shodují se na tom oslovení ekonomové s tím, že výdaje na obranu, po jejichž zvyšování volá nejenom americký prezident Donald Trump, ale také Evropská unie, a nyní i premiér Petr Fiala, by měly být primárním cílem vlády. Například podle ekonoma Petra Dufka nepůjde při současném stavu státního rozpočtu nárůst financovat jinak než na dluh.

Putin nemá nic proti účasti Evropy na mírových jednáních ani proti zachování ukrajinské státnosti

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělním rozhovoru pro První kanál hovořil o jednáních o míru na Ukrajině, hodnocení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a perspektivě společných projektů se Spojenými státy. Mimo jiné uvedl, že Trump nejedná ve prospěch Ruska, ale Ukrajiny. Rovněž sdělil, že Rusko chce co nejrychleji dosáhnout míru. Tomu ale podle něj stojí v cestě Zelenskyj, což je "toxická postava". Na účasti Evropy na mírových jednáních Putin "nevidí nic špatného".

Při výročí invaze na Ukrajinu oznámili v Kyjevě spojenci novou pomoc v hodnotě 14 miliard eur a 5 miliard dolarů

Při příležitosti tříletého výročí invaze na Ukrajinu řada spojenců ohlásila další vojenskou pomoc napadené zemi. Celkem dnes evropští spojenci oznámili, že na Ukrajinu brzy doputuje přes 14 miliard eur ( přibližně 350 miliard korun). Kanada pak oznámila pomoc ve výši pěti miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv a řadu přímé vojenské pomoci, včetně dodání simulátorů F-16. Stalo se tak na setkání řady spojeneckých politiků s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě.

„Je čas na změnu.“ Křetínský varuje před evropskou ideologickou zelenou politikou. Chce pragmatismus

Podle podnikatele Daniela Křetínského se Evropa nejpozději od roku 2017 vydala na cestu ideologického boje za klima a přestala při tom brát zřetel na ekonomickou prosperitu a nastavovala nerealistické cíle, které vedly v řadě odvětvích k velké nejistotě. Současný stav, kdy EU „vede příkladem“, se podle Křetínského neosvědčil a vede k zaostávání v klíčových oblastech ekonomiky za USA a Čínou. Navrhuje proto návrat pragmatismu a zvolení cesty, kterou označil za „přinášení řešení“.

Zemědělci vyjedou 27. února na protest proti dovozu potravin z Ukrajiny a dalších zemí mimo EU

Čeští zemědělci se ve čtvrtek 27. února připojí k evropským protestům proti dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii. Protestní jízdy traktorů a další techniky se uskuteční po celé ČR i na hranicích. ČTK o tom informovali zástupci Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR, kteří jsou hlavními organizátory. Podrobnosti o protestních akcích zveřejní zemědělské nevládní organizace ve středu. Dále požadují snížit byrokracii a podporu evropské iniciativy Stop falšovaným potravinám.

Vrcholní představitelé EU přijeli do Kyjeva na výročí ruské invaze

Do Kyjeva dnes ráno přicestovala delegace Evropské unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Antóniem Costou. Stalo se tak u příležitosti třetího výročí zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. "Jsme dnes v Kyjevě, protože Ukrajina je Evropa. V tomto boji o přežití nejde jen o osud Ukrajiny, ale o osud Evropy," uvedla šéfka unijní exekutivy na sociální síti X. Příspěvek doprovodila videem, kde ji spolu s Costou vítá na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Bulhaři proti zavedení eura. Zaútočili na kancelář EU v Sofii

V bulharské metropoli Sofii došlo k násilnému protestu proti plánům země na přijetí eura v roce 2026. Tisíce příznivců opoziční strany Revival se pokusily proniknout do sídla mise Evropské unie. Během protestu demonstranti házeli červenou barvu, petardy a Molotovovy koktejly na sídlo EU. Incident si vyžádal zranění asi deseti policistů, kteří utrpěli lehká zranění, a šest osob bylo zadrženo. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová situaci odsoudila na síti X.

EU spěchá na balíček pomoci pro Ukrajinu, které dochází střelivo. Některé země se zdráhají

Dva klíčoví hráči blokují nový evropský balíček pomoci pro Ukrajinu. Podle deníku der Spiegel by se mělo jednat o Francii a Itálii, země jsou totiž velmi zadlužené a v jejich rozpočtech nezbývá prostor pro financování dalšího podpůrného balíčku. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak do jednání o pomoci Ukrajině vnesl nové měřítko svoláním bezpečnostní schůzky v Paříži, kam pozval pouze zástupce vybraných zemí. Toto jeho počínání pak kritizovala například italská premiérka Giorgia Meloniová.

Německo ještě odmítá léčbu

Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Mohou se tak jevit v dnešním mezinárodním kontextu: růst cen energií, krize průmyslu, jíž Německo trpí nadprůměrně a přibližně stejně jako Česká republika; rostoucí opozice vůči Green Dealu napříč Evropou a vzestup populistické pravice od Itálie přes Rakousko po Nizozemsko; do toho v USA návrat Donalda Trumpa. Kdyby podobným směrem vykročili ještě i Němci, asi bychom se najednou všichni ocitli v konstelaci, kdy se dají zastavit centralizační procesy v EU a třeba i o kus vrátit.

Pláč a skřípění zubů

Proč vznikl tak šílený poplach, jako by šlo o život? Co řekl na mnichovské konferenci o bezpečnosti americký viceprezident J. D. Vance tak strašného? Čím evropské „mandaríny“, jak kariérní diplomaty, poradce, experty fór, komisí a panelů celé té nomenklatury eurounijního provozu nazval Jiří Peňás v Echu, tak vyděsil, že organizátor zasedání nebyl na závěr mocen slova a měl slzy v očích? Někteří delegáti se nad jeho slovy o společných euroamerických zásadách svobody a demokracie, jež spojil s obranou Evropy jako kdysi Ronald Reagan a Margaret Thatcherová, zašklebili nebo uchechtli. Vance jim totiž s americkou přímočarostí vynadal.

„Česko je lídrem ve vysokorychlostní železnici.“ Fiala s dalšími vůdci EU žádají více dotací

Česko je lídrem na poli vysokorychlostní železnice, zní od vrcholných českých politiků. Skupina evropských prezidentů a premiérů v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) poslala Evropské komisi otevřený dopis, jenž žádá o zvýšení evropských dotací na vysokorychlostní tratě. "Česká republika jako lídr budoucího rozvoje vysokorychlostní železnice v Evropě! Naše iniciativa, kterou podpořilo dalších devět členských států EU, otevírá důležitou debatu o rozvoji a financování vysokorychlostních železnic," uvedl premiér.

Přátelství je založeno na sdílených hodnotách, řekl k Evropě Vance

Viceprezident Spojených států J.D. Vance na konzervativní konferenci CPAC v Marylandu kritizoval současnou situaci v Evropě, adresoval jasná slova jejím lídrům a varoval před masovou nelegální migrací i ústupem od svobody slova. V projevu, nadšeně přijatým přítomným publikem, zdůraznil, že spojenectví s Evropou bude záviset na tom, zda bude s USA sdílet společné hodnoty. Ty podle něj narušila administrativa Joea Bidena a stačí tedy následovat cestu jeho nástupce Donalda Trumpa.

Navýšíme vojenskou pomoc Ukrajině o šest miliard eur, navrhuje EU

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války. Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí.

Tenkrát v Mnichově

U zpráv o tom, jak v nějaké západoevropské zemi migrant nebo potomek migrantů zaútočil na lidi, už pomalu nevíte, jestli se ještě mluví o té z minulého týdne, nebo o nějaké nové. Tak pravidelně teď přicházejí. Jsou strašné, a přesto jako by k nim nebylo co říct. Tedy co nového říct. Podobně fungují třeba pravidelné zprávy z Ruska o tom, že člověk s nějakou funkcí či postavením náhodou vypadl z okna. Víme, co znamenají, i bez komentářů. Samozřejmě že komentáře přicházejí. Obohacení. Wir schaffen das. Sarkastické, kruté a vždy stejné.

Z KSČM vyhodili „komunistu s lidskou tváří“ Dolejše. Prý odrazoval voliče

Z KSČM vyhodili svého zřejmě nejliberálnějšího člena. Strana ve čtvrtek v tiskové zprávě oznámila, že její výkonný výbor ukončil členství bývalému dlouholetému poslanci za KSČM a ekonomickému expertovi strany Jiřímu Dolejšovi. Důvodem je nesoulad se základním směřováním KSČM a jeho kritika. To Dolejš odmítl. Podle mluvčího komunistů Romana Rouna dlouholetý poslanec i místopředseda KSČM hlasoval pro programové cíle strany, ať už šlo o vystoupení z NATO a referendum o vystoupení ČR z EU.

Stanjura: EU si musí vybrat mezi šílenými výdaji na dekarbonizaci a penězi na obranu

V nejbližších letech budeme muset financovat vyšší výdaje na obranu ze státního rozpočtu. Do budoucna si ale Evropská unie bude muset vybrat, jestli bude dávat šílené peníze na dekarbonizaci, nebo na obranu. Pro Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci vývoj posledních dní, kdy od evropských lídrů zaznívá apel na zvýšení výdajů na společnou evropskou obranu.

Trumpa při chuti uspokojit nelze

Až překvapivě rychlý vývoj kolem řešení války na Ukrajině upozaďuje další celní plány Donalda Trumpa. Ještě před pár dny byl přitom jeho sílící protekcionismus téma číslo jedna. A Trump stíhá všechno, i když ani v případě uvalování cel teď nepostupuje vyloženě takticky. Často spíš až nepochopitelně. Platilo, platí a platit každopádně bude, že obchodní bilance je pro něj nejdůležitější ukazatel. Zdaleka nejvyšší obchodní deficit mají USA s Čínou, 354 miliard dolarů. S Evropou má Amerika ve zboží obchodní deficit čítající 150 miliard dolarů. Na tom se nejvíc podílejí Němci, které Trump kvůli tomu nemá rád,

Evropané zaskočeni realitou

Z jedné strany je panika, která zavládla po posledních amerických krocích, tedy po Mnichovské bezpečnostní konferenci a zahájení amerických rozhovorů s Rusy o Ukrajině, nepochopitelná. Pokud Američané překročili meze toho, co se dalo už dlouho čekat, tak jen velmi mírně. Viceprezident J. D. Vance se pustil do kritiky vnitřních poměrů v Evropě, která se může zdát troufalá, jen když si odmyslíme, že Evropané považují za své právo a povinnost kritizovat či ušklíbat se nad Amerikou, kam paměť sahá. Kovbojové. Náboženští fanatici. Burani oddaní nezřízenému konzumu. Kdy už zakážou střelné zbraně a trest smrti a přestanou zakazovat potraty?

Ukrajinské hoře a evropská bezmoc

Počátek americko-ruského vyjednávání o Ukrajině dává za pravdu pesimistům. Jistěže o všem rozhoduje konec, ale pokud jde o šíři toho, co lze taky prezentovat jako vyjednávací pozici či parametr, vypadá to, že nejsou vyloučeny ani možnosti depresivní a nechutné. Zatímco se v Rijádu na jednání prý i vtipkovalo, na veřejnost pronikly detaily amerického návrhu smlouvy o využívání ukrajinského nerostného bohatství, již Ukrajincům předložil americký ministr financí Bessent. Svého času se u nás diskutovalo, co to je vlastně ta velezrada, kuse definovaný trestný čin, ze kterého může podle naší ústavy být obžalován prezident.

„Musíme jednat hned“. Litevský prezident chce mít Ukrajinu v EU do roku 2030

Litevský prezident Gitanas Nausėda vyzývá evropské lídry k okamžitému a razantnějšímu jednání ve prospěch Ukrajiny. Podle něj už nestačí nekonečné diskuze – je třeba konat. Ve svém prohlášení nastínil klíčové kroky, které by měly zajistit jak bezpečnost Ukrajiny, tak i Evropy jako celku. Prezident Litvy zdůraznil, že Ukrajina potřebuje reálné bezpečnostní záruky, přičemž členství v NATO musí zůstat na stole. Dále apeloval na to, aby Rusko bylo hnáno k odpovědnosti za válečné zločiny.

Neziskovky se po utnutí peněz z USA obrací na Brusel. „To se nestane,“ reaguje Orbán

Okolo šedesáti neziskových organizací se v otevřeném dopise pod hlavičkou neziskové organizace International Commission of Jurists (Mezinárodní výbor právníků) obrátilo na představitele EU s urgentní žádostí o financování poté, co stejný proces na 90 dní pozastavily Spojené státy. Podle výzvy těchto organizací hrozí vážné výpadky v jejich humanitárních projektech například na financování nemocnic, potratů či projektů na podporu lidských práv. Na výzvu upozornil maďarský premiér Viktor Orbán, který je označil za "Sorosovu síť"

Evropa musí investovat do obrany, aby byla brána vážně, uvedl Fiala k summitu v Paříži

Ve Francii probíhá ve středu už druhý summit evropských státníků o podpoře Ukrajiny. A to poté, co ho svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na jednání o míru na Ukrajině mezi USA a Ruskem. Premiér Petr Fiala v České televizi uvedl, že se politici na schůzce shodli, že je nutné investovat do obrany a zbraní, aby Evropa byla ve světě brána vážně. Podle Fialy se politici shodli, že je klíčové zvýšit investice do obrany, jak na úrovni národních států, tak na úrovni EU.