Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se úřadu ujme 20. ledna příštího roku, už připravuje opětovné odstoupení od Pařížské dohody o klimatu. Podle informací deníku New York Times již má tým připraven příslušný exekutivní příkaz, který odstoupení od dohody nařizuje.
Téma této debaty je naprosto nekonfliktní, budeme se bavit o budoucnosti levice. „Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku. A řekla bych, že je to dáno tím, že sociálnědemokratické strany se od začátku hodně koncentrovaly na socioekonomická témata, zatímco ta kulturní, o kterých se dnes hodně mluví, zůstávala v pozadí,“ myslí si politoložka Kateřina Smejkalová. Budeme tedy debatovat!
Doufal jsem, přál jsem si to, ale nedovolil jsem si výsledek amerických voleb odhadnout. V redakci Echa máme na americkou politiku několik autorů, kteří ji sledují pečlivěji, hlouběji a jsou kompetentnější. Jejich pohled najdete na následujících stránkách našeho týdeníku, jehož vydání jsme o den posunuli, i když nám stále ještě budou chybět data pro detailnější analýzu vítězství Donalda Trumpa. Volba amerického prezidenta totiž také významně ovlivní Evropu, a tedy i Českou republiku, i když v našem případě spíš symbolicky a s velkou ozvěnou.
Evropu v její ekonomické stagnaci, celkovém úpadku a neschopnosti konkurovat nemůže v příštích letech čekat nic moc dobrého, pokud nedojde k převratné změně. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém posledním výhledu růstu ekonomiky čísla eurozóny ještě zhoršil. A to hlavně pro Německo, které za letošek vykáže nulový růst a ani příští rok nebude přílš veselý. Jeho hospodářský model se vyčerpal, jak mnozí upozorňovali již dříve. Volkswagen nyní potvrdil plán zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ještě více může Evropu podlomit potenciální výhra Donalda Trumpa, který slibuje rozpoutat novou obchodní válku.
Česko se nesmí stát fosilním skanzenem, ztráta konkurenceschopnosti spočívá právě v trvání na těchto zdrojích. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. Dále hovořil o tom, že je pro zrušení zákazu spalovacích motorů, o novém složení Evropské komise a Green Dealu či o sjezdu KDU-ČSL, kde se nestal prvním místopředsedou.
Opakovaná hádka mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem o to, kdo z nich dvou víc může za Green Deal, se vyznačuje jednou zvláštností: oba se tu hádají o minulost, o léta 2019–2022, kdy Evropská unie základní rysy Zelené dohody přijímala.
Rok před sněmovními volbami se premiér Petr Fiala (a celá jeho ODS) podle všeho rozhodl sázet na Green Deal a jeho zmírnění. Premiér napsal komentář o tom, jak se „Evropa musí probudit, jinak končí“, jak se musí podpořit české firmy a že jeho vláda celou dobu klimatickou politiku Bruselu mírnila. Není tomu tak, což dokazují i výroky některých členů ODS.
Evropa ztrácí dech, má patologický sklon k byrokracii a klimatické cíle nastavené Green Dealem jsou nerealistické. Uvedl to dnes premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak mimo jiné na nedávnou zprávu italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Podle něj Evropě ujíždí ve srovnání se světem vlak. ODS nedávno EK navrhla revizi Green Dealu a zrušení zákazu spalovacích motorů. Opozice Fialovi obratem připomněla reálné postoje jeho vlády ke klimatické politice.
Jediný kandidát na prvního místopředsedu lidovců a kůň nového předsedy Marka Výborného neuspěl a volba se tak musí opakovat. Ministr životního prostředí Petr Hladík nedokázal ani v jednom ze dvou kol volby získat většinu hlasů. Před volbou musel čelit i otázkám na to, zda se tradiční žlutá barva KDU-ČSL „nepřetře“ s jeho vstupem do vedení na zelenou. Hájil sre, že sice zelenou politiku dělá, ale jinou, než liberální „zelené“ strany. Strana tak bude na sjezdu celou volbu prvního místopředsedy opakovat.
V Salonu Echa tentokrát zkoumáme, jak průchodný je nápad české vlády zásadně revidovat evropskou Zelenou dohodu a speciálně zrušit zákaz aut se spalovacími motory. Do studia přišli místopředseda ODS Alexandr Vondra a jeho kolega v Evropském parlamentu a lídr Motoristů Filip Turek. Proti nim se na dálku připojil pirát Mikuláš Peksa, který sice nově už není v Evropském parlamentu, ale výmluvně jsme ho zastihli v Bruselu.
Minulý týden jsme otiskli rozhovor s prezidentem Hospodářské komory Zdeňkem Zajíčkem. Rozhovor měl původně mít dvě tematické poloviny, protože ale Echo není nafukovací, publikovali jsme jen tu o digitalizaci a Ivanu Bartošovi. Druhé téma bylo úplně jiné – Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu, která nás má k roku 2050 přivést k emisní neutralitě. Dovést tam nás má soubor opatření, předpisů a zákazů. Zákaz aut se spalovacími motory je skutečně jen špička ledovce. Veřejnost si pořád ještě neuvědomuje, jak všestranný tento Green Deal je. K poznání se dá dojít různě.
Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v úterní debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. Řešení toho, jak obnovit konkurenceschopnost evropských výrobců, ale vidí odlišně. Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) je nutné okamžitě revidovat Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, a zrušit zákaz spalovacích motorů, který EU naplánovala na rok 2035.
Pirátská strana o víkendu hlasovala pro odchod z vlády. Byla to reakce na odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše pro nedostatky při digitalizaci stavebního řízení. Následovala výměna názorů a invektiv do té doby v pětikoalici nevídaná. Do toho přišly výsledky druhého kola senátních voleb a opět neúspěch většiny stran dosavadní pětikoalice včetně ODS. S veteránem nejsilnější vládní strany a harcovníkem české politiky Markem Bendou hovoříme o dopadech krajských i senátních voleb a o tom, jestli v posledním roce mandátu Fialovy vlády může ODS změnit směr a vracet se ke kořenům.
Druhá Evropská komise Ursuly von der Leyenové je, soudě podle jejího složení, programu uhlíkové neutrality a Green Dealu oddána stejně silně jako ta předchozí. Nárůst protirežimních stran, který můžeme pozorovat napříč Evropou, nebyl prozatím tak silný, aby si v EU vynutil změnu kurzu. Avšak žádosti o revizi Green Dealu zaznívají, nově i od významných politiků, jako je premiérka Itálie Giorgia Meloniová. U nás svůj návrh revize vypracovala Hospodářská komora ČR.
Andreje Babiše jsme v pondělí zastihli na pražském Chodově v dobré náladě. Mluvili jsme o možných partnerech pro eventuální druhou vlády, o Green Dealu, Jozefu Síkelovi nebo válce na Ukrajině.
Hostem Echa Pavla Štrunce byl Martin Jahn, člen představenstva Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. V rozhovoru tvrdí, že i přes škrty v německém koncernu Volkswagen zůstává česká Škoda Auto v mimořádně dobré kondici. Firma se drží na vrcholu evropského trhu hlavně díky pragmatické kombinaci německé preciznosti a české vynalézavosti. „Škoda je v současné době ve velice dobré situaci, možná nejlepší za posledních 30 let,“ řekl Jahn a dodal, že firma dosahuje rekordních zisků i příjmů.
Italská premiérka Giorgia Meloniová požaduje revizi Evropské zelené dohody, takzvaného Green Dealu. Meloniová na dohodě kritizuje hlavně ideologický přístup a zároveň se obává možné deindustrializace. Kritiku vyjádřila italská premiérka na středeční konferenci Confindustria.
Do popředí české veřejné debaty se vrací ekonomika. Návrh státního rozpočtu na příští rok v sobě ukrývá schodek 230 miliard korun, kumulovaný oficiální schodek vlády pětikoalice tak na konci jejího mandátu dosáhne 1,13 bilionu korun. Rozpočet je takzvaně prorůstový v situaci mírného oživování ekonomiky (například v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta), zato průmysl i stavebnictví v podobném objemu padají. To, že rozpočet je poslední, znamená, že Fialově vládě už ekonomové mohou vystavit konečné vysvědčení.
Naším cílem je, aby došlo k přehodnocení návrhu, v zájmu občanů je, aby směrnice týkající se obchodování s povolenkami dopadla na hospodářství co nejméně. Pro Echo24 to řekl předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Adamec (ODS). Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se podle něj vyjádřil nevhodně.
Velmi vynalézavě přifoukl českou diskusi o emisních povolenkách ministr pro Evropu Martin Dvořák (STAN). V neděli na ČT při televizní debatě, která se stočila k rozšíření emisních povolenek na pohonné hmoty do aut a na domácí topení, Dvořák nejprve připustil, že benzin a nafta kvůli Green Dealu zdraží, možná významně, aby nám posléze vysvětlil, k čemu to bude: „Cílem opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné abychom také nedávali vydělat Rusku.“
Boj proti Green Dealu je v ruském zájmu, když budeme méně jezdit autem, dáme méně vydělat Rusku. Za tato slova sklízí ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) kritiku nejen od opozice, ale také například od koaličních ODS a lidovců. Kritici argumentují tím, že lidé ve většině případů nejezdí pro radost, ale proto, že se potřebují dostat například do práce. Dvořák uznal, že je ve vládě se svým názorem v menšině.
Vládní koalice už vymyslela trik, jak do české legislativy vloží směrnici týkající se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu, plyn a další paliva, tedy jejich cílené zdražování. To současná vláda odsouhlasila loni na Radě EU a také europarlament, ale špatně se jí to potom přiznávalo. Implementaci každopádně udělá chytře, to nejhorší, tedy zdražování u koncových spotřebitelů, prakticky přehodila na další volební období. Ještě větší absurditu z celé věci udělaly víkendové výroky ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) o tom, že boj proti Green Dealu a zeleným opatření je v ruském zájmu.
Potenciální eurokomisařka pro životní prostředí Teresa Riberaová, která je ostře proti jaderné energii, je pro Česko nepřijatelná. Uvedla to šéfka vlivného zemědělského výboru v Evropském parlamentu Veronika Vrecionová (ODS). Riberaová má nejen v Česku celou řadu kritiků, kteří ji mají za fanatičku. Vrecionová ji označuje „Franse Timmermanse v sukni“.
Je horké léto. Padlo rozhodnutí o vítězi tendru na Dukovany, po kterém se členové vlády rozprchli na své dovolené. Vše ostatní, o čem se v české energetice mělo rozhodovat, se odsunulo na neurčito. Pomineme-li, že kabinet Petra Fialy raději po smršti veřejné kritiky úplně odstoupil od jednání o výbušných materiálech k naplňování Green Dealu, pořád tu máme Státní energetickou koncepci, jejíž aktualizovaná podoba se schválit musí. Nejenže má tento dokument představovat závazné vodítko pro investory, kteří musejí vědět, do jakých zdrojů dává smysl investovat.
Ofenziva Evropské unie proti klimatické změně neustává. Došli jsme na práh stavu, kdy i letargičtější občan pohledem do peněženky zjistí, že Green Deal ho něco stojí. Přímé náklady budou způsobeny tím, že od roku 2027 se evropský systém emisních povolenek ETS rozšiřuje o vytápění domácností, tedy v podstatě bude zavedena daň na plyn, a o pohonné hmoty, tedy bude zavedena další daň na benzin a naftu. V první fázi, ETS 1, musely povolenky kupovat „pouze“ energeticky náročnější obory jako ocelárny, cementárny, uhelné elektrárny či ústřední teplárny. Povolenky na osobní dopravu a vytápění domácností se jmenují ETS 2.
Vláda se v horkém červenci zabývá zákony, které obyvatelstvu zdraží pohonné hmoty a topení v domácnostech v přímé souvislosti s unijním Green Dealem. Politický střet kolem zdražování, které začne nabíhat od roku 2027, se vyčerpává ve sporech, jestli za trpnou účast ČRy na této unijní politice může víc tento, nebo minulý premiér. Zástupci hnutí ANO, osvobození od břemene vládnutí, veřejně tvrdí, že Green Deal je hloupost. To soukromě potvrzují i někteří vládní politici. Jakýsi širší rámec pro politiku, jejímž jádrem je expanze tzv. OZE, jsme se pokusili načrtnout se známým „skeptickým ekologem“ Bjørnem Lomborgem.
Minulý týden jsme se dověděli zásadní rozhodnutí. Další dva jaderné bloky nám nebudou stavět Francouzi, ale Korejci. Kolem celé věci je mnoho neznámých, na které jsme od vlády zatím nedostali odpověď. Především to, kdo a jak přesně největší novodobou investici zaplatí a jak moc reálné (nebo spíš nereálné) je dodržení ceny 200 miliard korun za jeden blok. Další vývoj bude proto třeba pozorně sledovat. Od vládního kabinetu jsme ale čekali i výsledky jednání o důležitých klimaticko-energetických dokumentech. A zároveň i rozhodnutí o tom, jak dostat do zákona výbušné téma rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn.
Známe zásadní rozhodnutí o tom, kdo postaví nové jaderné bloky. Bude to překvapivě korejská KHNP, francouzská EdF zřejmě kvůli špatné situaci v zemi a podle vlády také kvůli horší nabídce, je mimo hru. Vláda ale měla místo výsledku tendru oznámit výsledek plánovaného jednání o třech klimaticko-energetických materiálech. A také jsme se měli dozvědět to, jak do české legislativy zakomponujeme třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn.
Hlavní událostí domácí politiky v minulém týdnu byla částečná otočka vlády v zelené a energetické politice. Premiéra Fialu vyděsila pozornost, jíž se pouhých pár dní před středeční schůzí vlády dostalo tzv. českému Green Dealu. Ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN), který předkládal Národní klimaticko-energetický plán a k němu ještě dokument zvaný Politika ochrany klimatu, Petr Fiala oznámil, že se projednávat nebudou. Následovala ostrá diskuse, jakou patrně tento kabinet dosud nezažil. Nebožák Síkela přitom chtěl „jen“ uvést do života ony neslavné emisní povolenky pro vytápění doma a na pohonné hmoty.
Je stále sporné, zda se blíží konec spalovacích motorů, či nikoli, píše německý deník Bild. Během volební kampaně konec nesmyslného zákazu slibovala Evropská lidová strana (EPP), jejíž kandidátkou na post předsedkyně Evropské komise byla Ursula von der Leyenová (CDU), která byla ve čtvrtek díky lidovecké frakci, ale i Zeleným poslancům znovu zvolena. Ta ale těsně před svým zvolením prohlásila, že na Green Dealu se nic nemění.
