Šéfredaktor Echa Dalibor Balšínek měl historicky s Milošem Zemanem dramatické až otevřeně nepřátelské vztahy, ani prezident Zeman Echu od jeho vzniku nedal ani jeden rozhovor. Následující debatu je proto třeba chápat jako setkání starých kozáků po válce.

Balšínek: Když na sklonku vašeho prezidentského mandátu různí lidi spekulovali o vašem zdravotním stavu, muselo to pro vás být lidsky mimořádně těžké. Ustál jste to i navzdory pokusům odvolat vás z funkce. Dnes jste na tom zdravotně možná lépe než tehdy. Poměrně často mediálně vystupujete. Moje otázka je, co tím sledujete. Sledujete svým vystupováním i nějaké veřejné cíle?

Zeman: Tak být ve veřejném prostoru znamená sledovat politický cíl, pokud zrovna nedáváte rozhovor pro list paní a dívek, což, tuším, není tak úplně váš případ. No a můj politický cíl je velmi jednoduchý a nezávisí na funkci. Politickým cílem je snaha, aby tato země měla dobrou vládu. Dobrá vláda není ta, se kterou nutně souhlasím. Dobrá vláda je profesionální. A každá amatérská vláda, byť bych se i shodoval s jejími názory, je škoda pro tuto zemi. No a protože v současné době podle mého názoru máme amatérskou vládu, tak při různých příležitostech, jako je například i tato příležitost, se snažím říct publiku, proč si myslím, že bychom měli jít k volbám a tuto vládu odstranit.

Balšínek: Co je alternativa, kdo by podle vašeho názoru byl lepší než stávající vláda?

Zeman: Vždycky cituji Jana Wericha: Když tu není ten, koho mám rád, mám rád toho, kdo tu je. Dokázal bych si představit nějakého ideálního politika, který by převzal vládu. Ale ideální politici existují pouze v čítankách. Nu a takové menší zlo je pro mě Andrej Babiš prostě proto, že aspoň v životě něco dokázal. Což se o jeho konkurentech říci nedá.

Balšínek: Když před třemi lety těsně vyhrála koalice SPOLU, chtěl jste pověřit sestavováním vlády Andreje Babiše. Byla to od vás naprosto hráčská úvaha, ale neměl jste partnera.

Zeman: Ano, Andrej Babiš to neuměl hrát.

Balšínek: A proč mu nadále důvěřujete, že bude schopný politik a hráč, když vás tenkrát zklamal?

Zeman: Protože má, byť omezenou, schopnost poučit se z vlastních chyb. Například si myslím, že už nikdy nebude kandidovat na prezidenta, ale že bude usilovat o to, být premiér. A protože jediný způsob, jak se stát premiérem, je neopakovat svoji chybu, která spočívala v odmítnutí premiérské funkce, tak bude muset přijmout, absorbovat i nové koaliční partnery. Tehdy jsem mu nabízel dva pokusy a říkal jsem mu, že ODS by za jistých okolností do koalice s Babišem šla. To byla informace, kterou ode mě dostal, kterou jsem posléze řekl i veřejně a kterou mimochodem nikdo nedementoval. Možná proto, že se příslušní lidé obávají, že jsem si je nahrál.

Kaiser: To je kdo, Pavel Blažek?

Zeman: To je Blažek s Fialou. Ti dva krátce před volbami přišli za mnou a na otázku Šli byste do koalice s ANO? odpověděli Ano.

Balšínek: Vidíte u Andreje Babiše nějaký ekonomický program? Česká republika je zralá na výraznou ekonomickou reformu. Když se podíváte, stojíme před kolapsem zdravotnictví. VZP sama upozorňuje na svůj deficitní rozpočet. Předpokládá se, že řada zdravotních pojišťoven bude po roce 2025 před krachem, že to ustojí právě jenom VZP. Výrazně jsme zanedbali dopravní infrastrukturu, jak železniční, tak automobilovou. Země je přeregulovaná, není tu vůbec žádný ekonomický rozvoj, táhne nás dolů i Německo, do toho obrovské dopady Green Dealu. Registrujete u Babiše, že by měl ekonomický recept nebo politický program k ozdravení ekonomiky, který nepovede jen k dalšímu zadlužování?

Zeman: Někde ano a někde ne. Shoduji se s ním v názorech na Green Deal. Kdybychom se Green Dealu dokázali aspoň částečně zbavit, tak by to bezesporu vedlo k ekonomickým úsporám. Neshoduji se s ním v názorech na zrušení superhrubé mzdy, protože to zaťalo do rozpočtu dodatečný deficit ve výši 120 miliard. A tak bych v reakci na to, co jste právě jmenoval, mohl pokračovat bod po bodu. Ale když proti němu jako kontrapozice stojí premiér, který má program za čtyři roky dosáhnout německých mezd, tak i Pepek Vyskoč z Putimi by v této kontrapozici byl pozitivní přínos.

Peňás: Vy jste vždycky byl mistr takových trefných vyjádření, bonmoty se tomu říkalo. My starší si pamatujeme váš článek v Technickém magazínu a potom v listopadu 1989 na vaše vystoupení na Letné. A tam v podstatě byly věci, které byly apelativního rázu. Když jste uvedl svoje proslulé srovnání Československa s Nepálem, taky jste později připustil, že se úplně nezakládalo na pravdě.

Zeman: Počkejte, musím vás přerušit. UNESCO tehdy ve své ročence skutečně uvedlo, že podíl vysokoškolských vzdělaných osob je v Nepálu o nějaké procento vyšší než v české populaci. Jediný rozdíl byl v tom, a to jsem tehdy nevěděl, že to nebyl podíl na celkové populaci, ale na gramotné populaci, což u Nepálu je dost vošajslich. No tak je chyba, že statistika UNESCO tohle neuvedla a že se to muselo dohledávat.

Peňás: Ale víte co? Tehdy to zapůsobilo, mělo to svůj smysl. Lidé si řekli: Je to možný? To jsme padli tak hluboko? Já mezi nimi. A svým způsobem to mělo z pragmatického pohledu svůj význam. Možná že Fiala se pokusil o něco podobného.

Zeman: Uvedl bych tu tři možné hypotézy, proč to Fiala řekl. Jsou všechny od bývalých premiérů. První hypotéza je od Andreje Babiše. Podle něj se Petr Fiala zbláznil. Druhá hypotéza je od Jiřího Paroubka, který napsal, že Petr Fiala byl pod drogami. Třetí hypotéza je ode mě. Protože jsem prognostik, tvrdím, že Petr Fiala se pokusil o prognózu ekonomického kolapsu Německa. A konečně poslední z premiérů, který dosud mlčí, je Václav Klaus. Ten se podle mého odhadu řídí heslem Karla Schwarzenberga: Když se kecají blbosti, tak spím.

Štrunc: Navážu na Jiřího s tím, jestli to nebyla nadsázka. Když jsem tu měl ministra kultury Martina Baxu, tvrdil, že to od premiéra byl jiný populismus než populismus SPD a hnutí ANO, ale zároveň pokus stanovit si dlouhodobý cíl – ne možná za ty čtyři roky, ne možná za osm let, ale vyrovnat se Německu může být něco, k čemu se lidé mohou upnout.

Zeman: Nesouhlasím s vámi, to je pouze jakýsi trapný pokus dovysvětlit něco, co se vysvětlit nedá. Pronese-li politik nějakou blbost, má v podstatě dvě možnosti: buď se za tu blbost omluvit, anebo ji rozpatlávat. Fiala se vydal tou druhou cestou a ve svých tweetech nyní tvrdí, že to právě byla motivace a že ti, kdo ji kritizují, nepřejí české ekonomice úspěch. Díky tomu Fiala definitivně prohraje volby za deset měsíců. Protože jestli něco český národ neodpouští, tak je to směšnost, trapnost a kašpárkovství.

Peňás: S dovolením, vy si přece pamatujete výrok vašeho kolegy Valtra Komárka, který začátkem 90. let sliboval marku za tři koruny.

Zeman: No, myslím, že i to byl nesmysl.

Peňás: A představil byste si v roce 1990 vy, tehdy silný muž české hospodářské politiky, nebo později jako předseda vlády, že byste v roce 2024 mohl nevěřícně poslouchat, když někdo slibuje platy srovnatelné s těmi německými?

Zeman: Moje hospodářská politika byla svého času založena mimo jiné na podpoře zahraničního kapitálu. To se promítlo například v privatizaci bank, což u levicového premiéra je naprosto pochopitelné. Ale nikdy jsem nepronášel výroky typu, že – ať už za jakoukoli dobu – doženeme Německo nebo Rakousko.

Peňás: Čili je to nedosažitelný cíl?

Zeman: In the long run – řečeno s Keynesem – je to samozřejmě možné, in the short run je to možné, jen pokud v Německu dojde k ekonomickému kolapsu. Ale to asi nedojde. Z toho vyplývá, že takové vábničky oslovují pouze pologramotnou populaci. Já myslím, že převážná většina české populace je v tomto smyslu ekonomicky gramotná, už proto, že občas do toho Německa jezdí.

Kaiser: Když jsme spolu kdysi před prezidentskou volbou vedli rozhovor do Lidových novin, tak jste si osvojil takovou figuru, že Schwarzenberg zastupuje patricije a vy plebejce. Tak mě zajímá, jak se díváte na Donalda Trumpa, na to, čemu by se řeklo populistická kontrarevoluce v západním světě. Kdybyste ještě byl v politice, cítil byste se její součástí?

Zeman: Asi ano, ale odpověděl bych na vaši otázku přece jen trošku podrobněji. Dichotomie mezi patriciji a plebejci je stará jako lidstvo samo, začíná, jak víte, u bratří Gracchů. A vyšla zajímavá kniha, jmenuje se Understanding Trump, napsal ji Newt Gingrich a ten právě akcentuje plebejský rozměr Trumpovy politiky. V podstatě schopnost rozumět takzvaným normálním lidem, mluvit jejich jazykem a nehrát si na to, čemu se po jeho vítězství teď v amerických médiích říká snobská washingtonská elita. Což je v podstatě něco jako ti patricijové. Ale to vůbec neznamená, že bych Trumpa vždy a všude obdivoval. Myslím si, že nejslabší místo jeho programu je protekcionismus. To znamená zavádění cel na všechno možné i nemožné. Tato naivní, řekněme merkantilistická představa byla v ekonomii vyvrácena již zhruba před sto lety.

Kaiser: Je Trump součástí nějakého širšího procesu, nebo je to solitér?

Zeman: Je to širší proces a dá se definovat negativně jako odpor proti progresivismu. Já tedy nechápu, proč se progresivismus chápe jako levicový jev, progresivismus je, jak by řekl Nietzsche, jenseits von Gut und Böse (mimo kategorie dobra a zla – pozn. red.). Není ani levicový, ani pravicový, protože 99 pohlaví nehlásá ani levice, ani pravice. Ale dobře, to byla odbočka. Ano, společný jmenovatel tu je odpor proti progresivismu. Trump je jeho součástí, jeho součástí je mnoho jiných politiků a on tu není žádnou výjimkou. Jediné, co je zajímavé, je, že je to nejmocnější muž světa.

Balšínek: A obecně jste jeho vítězství přivítal, nebo ne?

Zeman: Já jsem si navlékl Trumpovu červenou čepici v Xaverově XTV. Jeho vítězství jsem přivítal z toho prostého důvodu, že viceprezidentka, která za čtyři roky nic nedokázala, by neměla mít šanci na úspěch.

Balšínek: Jaký si myslíte, že bude mít vítězství Donalda Trumpa a americké nové ekonomické politiky dopad na Evropu? Myslíte, že Evropa bude ještě sveřepěji trvat na Green Dealu a bude se vůči Americe vymezovat, nebo to může spustit nějaké politické procesy a změnu i v Evropě?

Zeman: V jednom ze svých předvolebních projevů Trump označil Green Deal za podvod století. A já jsem naivní člověk, který předvolební projevy bere vážně. Budu tedy očekávat, že Trump odstoupí od Pařížské klimatické dohody. A že podnikne i veškeré další kroky k tomu, aby to zelené šílenství v americkém politickém příběhu přestalo existovat. Pokud jde o Evropu, dojde-li k tomu, že Green Deal nebudou respektovat Spojené státy a už dnes ho nerespektují ani Rusko, Čína nebo Indie, no tak v takovém případě by se Evropa, pokud by v tom pokračovala, stala ekonomickým skanzenem. Máme příklad Německa, které vypnulo svoje nejenom uhelné, ale dokonce i jaderné elektrárny. Nu a ekonomický skanzen znamená pokles životní úrovně, protože turisté z Nového světa nás prostě neuživí.

Balšínek: A myslíte, že dojde k Evropě ke změně, nebo politici budou trvat na svém a ekonomika bude nejdřív muset dosáhnout zoufalého stavu, aby došlo k výměně elit a změně politiky?

Zeman: Tvrdím, že volič se rozhoduje podle své peněženky, a nikoli podle vznešených frází. Tvrdím, že Green Deal už teď snižuje životní úroveň, a je-li tomu tak, pak v nejbližších volbách zastánci Green Dealu v celé Evropě, nikoli pouze u nás, budou poraženi. A některé evropské země, asi ne všechny, se přiblíží tomu Trumpovu ideálu. Ale vy to pořád redukujete pouze na Green Deal. Já jsem uvedl zatím dva body – Green Deal a cla, kde s ním naopak nesouhlasím. A řekl bych, že je ještě třetí bod, a to je válka na Ukrajině. Docela bych se spolehl na to, že Trump se pokusí jednat s Putinem. Je to člověk sebevědomý, jeho kritici by řekli ješitný. Jako takový bude chtít vstoupit do dějin tím, že, řečeno slovy jeho samého, on války ukončuje, nikoli zahajuje. To myslím, že by Evropě prospělo. Odtlačení od Green Dealu by jí prospělo rovněž a celní válka, včetně reciprocity vůči americkým produktům, by ji naopak poškodila.

Kaiser: Já bych měl k tomu dvě poznámky, a současně tedy i dva dotazy. První je, jestli sdílíte názor, který u nás hlásá Petr Fiala a vlastně celý politický mainstream, že kdyby Rusko porazilo Ukrajinu, tak jeho tanky dojedu až sem do Evropy.

Zeman: To je strašení. Samozřejmě že Rusko bude mít určité ambice, například vůči pobaltským zemím. To, že Putin se vzdal snu být velkým reformátorem a místo toho tento sen nahradil snem o restaurování sovětského impéria, je smutná pravda.

Kaiser: A to víte odkud, že přijal sen o restauraci sovětského impéria?

Zeman: Tak pokud aspoň trochu sledujete jeho projevy, tak víte, že například rozpad Sovětského svazu Putin označil za největší geopolitickou katastrofu.

Kaiser: Já nejsem žádný Putinův fanoušek, ale od vás bych očekával, že znáte ty citáty v celé jejich šíři. Putin řekl, že to je katastrofa nikoli proto, že se rozpadl Sovětský svaz, ale proto, že asi 20 milionů etnických Rusů zůstalo mimo hranice Ruska.

Zeman: Dobře, ale na druhé straně jeho postoj nejenom vůči Ukrajině, ale například právě vůči pobaltským státům svědčí o tom, že by rád sovětské impérium nějakým způsobem obnovil. Váš argument o ruskojazyčných menšinách se dá velmi snadno vztáhnout například na Lotyšsko, kde je 40% ruská menšina – a v těch dalších pobaltských zemích to nebude o moc odlišnější. Ale víte, co já bych si tedy přál, a ruská historie mi v tom trochu napomáhá? Rusové ve své historii měli jednu naprosto nedoceněnou postavu. Ta postava se jmenovala Pjotr Stolypin. Byla obětí atentátu v kyjevském divadle – vidíte, zase ten Kyjev – v roce 1911 a byl to jediný skutečný reformátor v ruské historii. Kdyby se tedy podařilo, aby se tam místo Putina objevil stolypinský reformátor, pak by konec války na Ukrajině mohl vést ruskou věrchušku k tomu, aby se soustředila na vnitřní reformy. Protože oni nejsou tak blbí, aby si neuvědomovali svoje ekonomické zaostávání. HDP Ruska je dnes nižší než HDP Holandska nebo Itálie. To je tragédie, naprostá ekonomická tragédie. Ruský národ vymírá. Přitom car Alexandr III. kdysi řekl, že Rusko má dost vlastní země. To bylo v době, kdy Jermakovi kozáci dobyli Sibiř. Takže ono nemusí mít teritoriální expanzi. Ta je primitivní. Ale muselo by mít hlubokou expanzi ekonomickou, včetně otevření se zahraničnímu kapitálu a zahraničním investicím.

Kaiser: Ještě k té představě, že ruské tanky by dojely až kamsi do Karlových Varů.

Zeman: Já to označuji za šíření poplašné zprávy. Jak už jsem řekl, nemohu vyloučit, že Rusko by se právě kvůli ruskojazyčným menšinám pokusilo o jistou formu speciální, tedy vojenské operace vůči Pobaltí. Ale nedovedu si to představit v takové extenzi, v jaké se to u nás někdy hlásá i pro jiné země.

Kaiser: Proč si myslíte, že to hlásá třeba premiér Fiala?

Zeman: Snaží se vyvolat strach. Strach z nepřítele je jako spojovací tmel velice funkční. Podívejte se, on opravdu nemá co pozitivního nabídnout. Přece jak tu sedíme, nikdo z nás nebude brát vážně tu jeho vizi dohnání německých mezd za čtyři roky.
Ale vždycky máte možnost, chcete-li se udržet u moci, a to on samozřejmě chce, vyvolat strach z nějakého nepřítele. U Fialy je to složitější, protože tento nepřítel není jenom fiktivní. On je do jisté míry i reálný. Nepochybuji o tom, že kdyby se hroutilo kvůli vnitřním rozporům třeba Moldavsko, anebo některé jiné sousední země, tak by tam Rusko mohlo vpadnout. Koneckonců moje generace je traumatizována sovětskou okupací z roku 1968 a toto trauma minimálně u mě přežívá. Ale představa, taková ta stalinská představa, že ruské tanky dojedou ke břehu La Manche, což se kdysi také předpokládalo, tak ta už je podle mého názoru velmi, velmi přehnaná.

Kaiser: Druhá otázka s tou první souvisí: Konflikt Ruska a Ameriky nás podle některých přivedl na krok od jaderné války, což by byla třetí světová. Je to reálná obava?

Zeman: Nemyslím si. Tak především bych s vámi nesouhlasil, že osou celosvětového konfliktu je konflikt Amerika–Rusko, ve skutečnosti je to konflikt Amerika–Čína. To samozřejmě Trump, ale i další američtí politici dobře vědí. Zadruhé – řekl jsem už, že Trump se asi pokusí sehrát roli mírotvorce ve věci Ukrajiny, ale v životě nemůže sehrát roli mírotvorce ve věci Tchaj-wanu, protože by ztratil tvář, to je celkem evidentní. V Ukrajině žádnou tvář neztrácí, tam žádné explicitní americké závazky neexistují. Jinými slovy, pokud by hrozil jaderný konflikt, tak na ose Amerika–Čína, nikoli na ose Amerika–Rusko.

Balšínek: A v čem byl tedy zájem demokratické administrativy Ameriky ten konflikt udržovat, dodávat na Ukrajinu zbraně?

Zeman: Tak si vzpomeňte na poslední rozlučkový projev Dwighta Eisenhowera o vojensko-průmyslovém komplexu. No a zbrojní dodávky na Ukrajinu, byť vypadají jako nezištná pomoc, mohou tomuto komplexu vyhovovat.

Peňás: Dobře, ale připusťme důležitou věc, že tu byl v únoru 2022 napaden suverénní stát. A vy jste to odsoudil. Ukrajina byla suverénní stát. Samozřejmě že víme o tom, že východní oblasti byly proruské, respektive žili tam Rusové atd., to všechno je složitější. A že už konflikt běžel od roku 2014. Ale byl napaden suverénní stát a je docela přirozené, že světové společenství se proti tomu ohradí. A jakým jiným způsobem se proti tomu může ohradit, než že začne té zemi pomáhat? To se nedá nic dělat. Vy jste tehdy prostě, aniž jste zaváhal, tu agresi taky odsoudil. Čili je to agrese a ta bohužel nějakým způsobem dva a půl roku pokračuje.

Zeman: Počkejte, ale vy se vlamujete do otevřených dveří. Já jsem mnohokrát řekl, že je to agrese, a vy se teď tváříte jako kdybych ten fakt popíral. Teď jste slyšel citovaného Dwighta Eisenhowera o tom, že v amerických reáliích má velkou roli vojensko-průmyslový komplex, no a z toho vyplývá, že pro určité americké kruhy může být udržování konfliktu na Ukrajině výhodné. Jinak, i když pravda je, že je to snad zbytečné, znovu opakuju, že Putin se napadením Ukrajiny dopustil elementární geostrategické chyby, která mu dlouhodobě zlomí vaz. A nastoupí reinkarnace Pjotra Stolypina.

Peňás: Já si myslím, že to právě nevíme, nakonec se zdá, že Rusko úspěšně postupuje. A bude jednat s Trumpem z výhodné pozice. A to, v co jsme doufali, že Rusko se nějakým způsobem zhroutí, že to pro něj bude druhý Afghánistán, se bohužel neděje.

Zeman: Kolego, samozřejmě že Rusko se bude snažit substituovat nějakou formou vnější expanze svoje ekonomické zaostávání. Jenomže tohle nemůžete dělat donekonečna a já neustále opakuju tu základní myšlenku, že tady je latentní revoluční nálada, ani ne tak nálada byznysmenů nebo oligarchů nebo třeba nálada vojáků, protože samozřejmě ruská armáda na Ukrajině přesto, že nyní postupuje, ukázala, že není schopná vést blitzkrieg. A to je také docela významný poznatek. Tato deprese a zaostávání nakonec ruskou populaci, nebo aspoň její určitou část, nabudí k revolučním náladám, a tedy k výměně režimu. Proto neustále opakuju jméno Stolypin.

Štrunc: No, nevím. Měl jsem příležitost mluvit s člověkem, který se asi před třemi měsíci do Ruska podíval, a on tedy nepopisuje, že by tam byly prázdné regály, že jim chybí západní zboží. Ono se tam dostává přes třetí země, třeba přes Kyrgyzstán. Ano, byl to pohled člověka, který cestoval do jakéhosi města 200 kilometrů od Moskvy, takže vzhledem k velikosti Ruska viděl jen velmi malý vzorek. Ale neodnesl si z toho dojem, že by Rusko takzvaně rylo rypákem v zemi.

Peňás: Jedna možnost je věřit jako pan Zeman na Stolypiny, na příchod nějaké osvícené vlády, která pravděpodobně vznikne na základě nějaké revolty. Další možnost je, že prostě ruský netvor bude růst a růst a nějací Češi jsou pro toho netvora detail.

Balšínek: Ty máš pořád strach, že sem Rusové vletí.

Peňás: Já mám taky trauma z roku 1968.

Kaiser: To je naše dějinné zakletí, které, myslím, máš ty i Miloš Zeman. Pořád jste o jednu dějinnou éru pozadu. V době, kdy jsme se měli bát Hitlera, jsme se báli Habsburků. Když jsme se měli bát Stalina, tak jsme se báli Hitlera. Teď se bojíme Ruska a možná bychom se spíš měli bát Green Dealu. Miloš Zeman má, myslím, taky historický komplex z Ruska.

Zeman: Ale já se bojím daleko víc Green Dealu než Ruska! Rozuměl jste mi? Bojím se Green Dealu daleko víc než Ruska.

Balšínek: Já teda taky.

Peňás: Já se bojím víc Ruska.

Balšínek: Teď ještě něco málo o politických mrtvolách. Vy jste velmi silně sympatizoval s SPD. Je zřejmé, že víc věříte koalici Stačilo! Kateřiny Konečné. Myslíte si, že se dostane SPD opět do sněmovny? Nebo i vy cítíte, že Tomio Okamura už se vyčerpal?

Zeman: Samozřejmě že každá strana má dílčí neúspěchy. No tak dobře, tak Ivan David je europoslanec. A to přece není neúspěch, to je úspěch. Zadruhé, ta koalice, zatím koalice, kde kromě SPD je Trikolora, je tam Jindřich Rajchl a možná ještě, to nevím určitě, jestli tam budou Svobodní. Jsou? Nejsou. No tak dobře.

Balšínek: Svobodní půjdou s největší pravděpodobností s Motoristy.

Zeman: V každém případě toto uskupení bude muset buď jít jako SPD, která má na kandidátce i lidi z dalších dvou tří stran, nebo si bude muset vymyslet nějaký krycí název, jako má Kateřina Konečná Stačilo!. Ale ať tak či onak, proboha jen ať se vyhnou koalicím, protože pak by skutečně nastalo to, čeho si všichni obáváme, to znamená milion propadlých hlasů.

Balšínek: Nastala možnost položit poslední dotaz.

Peňás: Já už jsem téměř plně saturován, ale dobře. Když říkáte, že při životě vás udržují nepřátelé, kdo je teď pro vás nepřítel číslo jedna?

Zeman: No tak kdybychom mluvili o médiích, tak jsou to v první řadě takzvaní Bakalovi presstituti, to znamená všechna média vlastněná Zdeňkem Bakalou. Kdybychom mluvili o politických nepřátelích, tak je to v první řadě TOP 09, protože tu pokládám za nejhloupější část vládní koalice.