Druhá Evropská komise Ursuly von der Leyenové se minulý týden ujala úřadu. Nyní má 100 dní na to představit své klíčové priority, kterým se chce aktivně v tomto období věnovat. Jedná se například o takzvaný Clean Industrial Deal, který má doplnit Green Deal a posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu, dále se chystají například stamiliardové investice v oblasti obrany či klimatické cíle pro rok 2040.

Nová EK má nyní 100 dní na to, představit klíčové priority. Podle některých kritiků by EU potřebovala, aby Komise začala jednat mnohem rychleji i s ohledem na vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách. Jednou z reakcí na postupnou ztrátu konkurenceschopnosti evropského průmyslu má být takzvaný Clean Industrial Deal, který má svým způsobem doplňovat Green Deal. Druhá zmíněná iniciativa zůstává podle EK klíčovou prioritou s jasně nastaveným směrem.

Podle plánu komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU do roku 2030 ještě dále zvýšit a to na 40 procent místo dosud plánovaných 32 procent. Státy také mají výrazněji než dosud omezovat spotřebu energií a zaměřovat se na energetickou účinnost. Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.

Zmíněný Clean Industrial Deal vychází do velké míry z Draghiho zprávy o konkurenceschopnosti, která přišla jednak s analýzou současného stavu, ale také s návrhy řešení. Legislativa spojená s Green Dealem tlačí firmy k tomu, aby snižovaly emise, zaváděly moderní technologie a dodávaly cenově dostupné a vysoce kvalitní zboží – to vše v konkurenci čínských a amerických výrobců, kteří často těží z příznivějšího provozního prostředí.

Clean Industrial Deal, jehož podoba má být představena koncem února, se má zabývat zásadními otázkami: povolováním, energiemi a financováním. Má se jednat o základ úspěšné průmyslové strategie. Zpoždění při vydávání povolení dlouhodobě trápí evropský průmysl. Projekty nezbytné pro dekarbonizaci – ať už jde o zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo modernizované továrny – mohou být zastaveny na několik let. Zjednodušení těchto procesů není laskavostí vůči průmyslu, ale nutností pro dosažení evropských cílů v oblasti klimatu. Stejně tak náklady na energii v Evropě patří k nejvyšším na světě, což je zátěž, která přímo ovlivňuje konkurenceschopnost.

Ve financování je podle expertů nutně rozumněji využívat stávající finanční prostředky, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Finanční nástroje, jako jsou půjčky a záruky, musí nahradit neefektivní granty a zajistit, aby každé vynaložené euro podpořilo průmyslovou transformaci s dopadem.

Jednou z nejvíce kritizovaných částí norem je plánovaný zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory. Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v říjnu v debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. Evropský automobilový průmysl prochází podle analytiků i samotných automobilek krizí vyvolanou přechodem na nízkouhlíkové technologie, zhoršením dodavatelských řetězců, zvýšenou konkurencí z Asie a rovněž poklesem poptávky po elektrických modelech.

Velký třesk v obraně

V souvislosti s Trumpovým vítězstvím se do popředí i v rámci EU dostává jakási společná obranná strategie. Vznikla dokonce nová pozice eurokomisaře pro obranu, kterým se stal Litevec Andrius Kubilius. Ten má v prvních sto dnech představit takzvanou Bílou knihu (White Paper), která má shrnovat všechny zásadní kroky pro zvětšení evropského obranného trhu a také vylepšení vojenské mobility. EU by chtěla v příštích letech do obrany dát cca 500 miliard eur.

„Připravovaná Bílá kniha komisaře Kubiliuse předpokládá výrazné navýšení obranných výdajů, Kubilius mluví dokonce o ‚Velkém třesku‘. Akcentovat se zde bude role a možnosti evropského obranného průmyslu a zejména otázka financování. Ze strany komise je zde akcentována podpora vydání společných dluhopisů na financování společných zbrojních programů, jako je například společná protivzdušná obrana nebo investice do infrastruktury,“ řekl pro Echo24 bezpečnostní expert z Univerzity Obrany Richard Stojar.

Evropa musí podle von der Leyenové hrát silnější roli na Ukrajině, na Blízkém východě i v Africe. V této souvislosti zmínila zejména roli nové šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, ale také budoucího českého zástupce v komisi Jozefa Síkely, který bude mít na starost mezinárodní partnerství.

Chystá se také aktualizovaná Společná zemědělská politika, která by podle předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veroniky Vrecionové (ODS) měla odrážet celou řadu priorit. „Bude velký tlak zvyšovat rozpočet do zemědělství. Na rovinu říkám, že je to nereálné bez ohledu na to, zda je to moje priorita, nebo ne. V současnosti jde třetina unijního rozpočtu do zemědělství. Máme tady nové výzvy, bezpečnostní situace, migrace, energie, podpora zbrojení. Myslím, že budeme rádi, když udržíme ten stávající,“ uvedla pro Echo24 Vrecionová.

Dále bude podle ní velký tlak na to, aby se dotace do zemědělství postupně proměňovaly v jakési kompenzace za dodržování toho, co po nich společnost chce a co je pro ně ekonomicky nevýhodné. „To si částečně myslím, že je správně. Taková ta podpora na výrobu bude postupně klesat. Já bych osobně chtěla zastropovat celoevropské dotace. To je i dluh, který bychom měli splnit tady doma. Pokud se bavíme o tom, že se bude EU rozšiřovat o tak agrární země, jako je Ukrajina, tak bez zastropování by se ten rozpočet rozpadl. (eurokomisař pro zemědělství Christoph) Hansen uvedl, že on minimálně bude chtít degresivitu, tedy snižování plateb podle určité velikosti podniků. Explicitně řekl, že by neměly být podporované velké agroholdingy,“ dodala Vrecionová.