Evropský automobilový průmysl se už několik měsíců zmítá v krizi, která ohrožuje jeho budoucnost. Zpřísněné emisní limity, jež mají od roku 2025 snížit průměrné emise nových vozů na 93,6 gramů CO2 na kilometr, mohou pro mnohé automobilky znamenat vysoké finanční postihy. Odhady ukazují, že pokuty za nedodržení cílů mohou dosáhnout až 15 miliard eur. Výrobci se ale potýkají s poklesem poptávky po elektromobilech, které by měly přitom být klíčem k dosažení emisních cílů.

Mechanismus pokut, který stanovila Evropská unie, je přísný. Každý gram CO2 nad limit na kilometr znamená pokutu ve výši 95 eur za každý prodaný vůz. V případě velkých výrobců, jako jsou Volkswagen nebo BMW, se tak jedná o potenciální miliardové částky. Luca de Meo, generální ředitel Renault Group a prezident Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA), upozorňuje, že situace se jen tak nezmění.

„Nízká penetrace elektromobilů ohrožuje výrobce automobilů pokutami ve výši až 15 miliard eur. Rychlost elektrického náběhu je poloviční oproti tomu, co bychom potřebovali k dosažení cílů, které by nám umožnily neplatit pokuty,“ míní.

Zpráva organizace Transport & Environment poukazuje na nutnost zvýšení podílu elektromobilů na evropském trhu na 24 procent, což je výrazně více než současných 13,1 procenta. Výrobci jako Ford či Volkswagen jsou podle analytiků nejvíce vzdáleni splnění emisních limitů, zatímco Toyota díky vysokému podílu hybridních vozů je relativně blízko cíli.

Slabá poptávka po elektromobilech

Navzdory snaze automobilek uvádět na trh levnější modely, jako je Renault 5 nebo Citroën ë-C3, poptávka po elektromobilech v EU klesá. Data ukazují, že registrace bateriových elektromobilů v EU meziročně poklesly o 5,4 procenta. „Zájemci o nová auta se musí připravit na zvýšení cen vozů s motory na benzin nebo naftu, zatímco elektromobily by se mohly stát dostupnějšími díky levnějším modelům,“ poznamenal analytik Benjamin Kibies ze společnosti Dataforce.

Podle odhadů Sdružení automobilového průmyslu by v Česku musel prodej elektromobilů vzrůst o 60 až 80 procent, což znamená nárůst o 70 000 až 90 000 vozů ročně, aby tuzemští výrobci přispěli k plnění emisních cílů. V současné době však zůstává podíl elektromobilů na českém trhu zanedbatelný, v rámci několika jednotek procent.

Politický tlak na změnu pravidel

Někteří evropští politici a automobilky proto vyzývají k revizi emisních limitů a zmírnění hrozících pokut. Evropská lidová strana (EPP), největší frakce Evropského parlamentu, navrhuje zprůměrování emisních cílů na tříleté období a umožnění využití alternativních paliv, jako jsou e-paliva a biopaliva. „Navrhujeme konkrétní kroky, které by se měly zavést tak, aby automobilky v příštím roce pokuty neplatily, nebo je platily ve výrazně nižších řádech,“ uvedla česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která pomáhala formovat pozici EPP.

Podobný apel zaznívá i z národních vlád. Český ministr průmyslu Lukáš Vlček varoval před negativními dopady přísných emisních cílů na evropský automobilový průmysl: „Rigidní setrvání na stanovených cílech může vést k negativním dopadům na evropský automobilový průmysl, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Otevřel jsem proto téma na Radě ministrů pro konkurenceschopnost a vyzval k dřívější revizi pravidel.“

Evropská komise však zatím změny odmítá. „Ne. Odpověď je ne,“ prohlásil eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra na dotaz ohledně revize pravidel. Podle současného plánu se revize emisních cílů očekává až v roce 2026, což podle výrobců může být pro mnohé příliš pozdě.

Dopady na český průmysl

V České republice hrozí pokuty za nesplnění emisních limitů i místním výrobcům, kteří tvoří důležitou část evropského automobilového sektoru. Podle Sdružení automobilového průmyslu mohou tyto sankce představovat až 25 procent rozpočtu na výzkum a vývoj, což zpomaluje proces inovací. „Pokuty za nesplnění emisních limitů představují zásadní problém pro celý sektor. Bez investic do nových technologií bude dekarbonizace dopravy ještě složitější,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

Budoucnost evropského automobilového průmyslu tak zůstává nejistá. Bez politické flexibility a efektivnější podpory elektromobility hrozí prohloubení krize, která by mohla mít dalekosáhlé dopady nejen na výrobce, ale i na zaměstnanost a konkurenceschopnost celého sektoru. Evropské automobilky nyní stojí před zásadním dilematem: zvýšit tempo přechodu na elektromobily, nebo riskovat finanční ztráty a další ztrátu podílu na trhu vůči levnější konkurenci z Číny.