Ondřej Šmigol

/

Články autora

Jak impérium vrací úder Británii

Ve středu se vlády ve Walesu ujal labouristický politik Vaughan Gething. Na tom by nebylo nic divného, labouristé jsou tradičně ve Walesu dominantní stranou. Gething je ale napůl původem ze Zambie. Poprvé v historii tak ani jednu ze zemí, které tvoří Spojené království, nezastupuje bílý muž. Ve Skotsku vládne Humza Yousaf, potomek pákistánských imigrantů, v Severním Irsku Michelle O'Neillová a britským premiérem je Rishi Sunak. Pro rasisty je to důkaz již naprostého pádu Británie. Pro progresivisty důvod k oslavě.

Konec hry na demokracii

Vladimir Putin popáté vyhrál prezidentské volby. Při účasti 74,22 % získal přes 87 % hlasů. Tedy to jsou oficiální výsledky. Málokdo je totiž považuje za svobodné a spravedlivé. Žádnému relevantnímu oponentovi nebylo dovoleno kandidovat. Volby doprovázela přítomnost represivních složek. Na okupovaných územích na Ukrajině probíhaly přímo pod dohledem armády. Miliony státních zaměstnanců a studentů musely volit povinně. A hlavně v Rusku stále platí Stalinova poučka: „Není důležité, jak kdo hlasuje, ale kdo hlasy sčítá.“

K jednání o míru jsou potřeba dva

Že se Ukrajině na frontové linii nevede zrovna dobře, není žádným tajemstvím. Všeobecně tak sílí výzvy k vyjednávání. Ukrajina by měla uznat porážku a usednout k jednacímu stolu. Bude to tak pro všechny lepší. Kyjev se vyhne převálcování a ještě horšímu osudu. Západ se bude moci vrátit k normálním vztahům s Ruskem. Nejvýznamnější představitel, který veřejně formuloval tuto myšlenku, je papež František. Za neúspěšnou západní politiku na Ukrajině ale také označil bývalý poradce Borise Johnsona Dominic Cummings.

O vládcích Japonska

V šestnáctém století bylo Japonsko beznadějně rozděleno na nespočet de facto nezávislých panství, kterým vládli daimjóvé, což doslova znamená „velké jméno“. Tito velmoži a hlavy klanů mezi sebou vedli neustálé války o moc, jejichž konečným cílem bylo uchvátit titul šóguna a tím se stát pánem nad celým Japonskem. Pro tuto éru japonské historie se vžil název sengoku džidai neboli období válčících států. O konečné fázi tohoto zápasu vypráví nový seriál Šógun, dostupný na Disney+.

Panika v Americe

Tak je to oficiální, o Bílý dům se střetne současný prezident Joe Biden a jeho předchůdce v úřadě Donald Trump. Minulý týden proběhlo takzvané superúterý, den, kdy probíhaly primárky ve čtrnácti státech a v jednom teritoriu najednou. Trump v nich přesvědčivě zvítězil a jeho poslední vyzývatelka v souboji o republikánskou nominaci Nikki Haleyová z voleb odstoupila. Navzdory úspěchu primárky vyjevily zásadní Trumpovu slabinu.

Kam se poděla Kate? Monarchie v krizi

Když zemřela Alžběta II., mluvilo se o konci jedné éry. Málokdo ale mohl tušit, že se bude jednat o konec období tiché výkonnosti. Nebo že se královské rodině začne lepit smůla na paty. Jako by se s Alžbětou vytratilo boží požehnání. Jedním z projevů je rakovina krále Karla III. Ten čekal na trůn 73 let, jen aby mu vzápětí byla diagnostikována závažná nemoc. Buckinghamský palác se v tomto případě zachoval profesionálně a otevřeně. Zveřejnil královu diagnózu, i když neupřesnil, o jaký typ rakoviny se jedná. Tím se vyhnul nejrůznějším spekulacím a konspiračním teoriím. To samé se nedá říct o dění kolem Catherine, princezny z Walesu.

Nechme Slováky jít

Mírové rozdělení Československa bylo něco ve světových dějinách nevídaného. Zatímco na Balkáně se v krvavých orgiích rozpadala Jugoslávie, Češi a Slováci se domluvili na poklidném rozpuštění státu. Odměnou jim byly nějakých třicet let trvající nadstandardní vztahy. Nyní jsou ale obě země na pokraji války, tedy alespoň pokud můžeme soudit z reakcí na ohlášení premiéra Petra Fialy, že přerušuje společné konzultace s kabinetem Roberta Fica. Odůvodnil to rozdílnými názory na klíčová zahraničněpolitická témata, hlavně ohledně konfliktu na Ukrajině.

Umělá inteligence je splněný sen StB

Již je to víc než rok, kdy společnost OpenAI představila svou umělou inteligenci (AI) ChatGPT a laická veřejnost si poprvé uvědomila možnosti této technologie. Ta se od té doby zlepšuje mílovými kroky. Stále dokonalejší generátory obrázků i videí, napodobování hlasu, ale třeba i strach z ideologické manipulace, to vše je již součástí veřejného diskurzu. O zdánlivě rapidním vývoji AI a dopadech na společnost debatovali Josef Šlerka, Marian Kechlibar, Tomáš Rosa a David Heller.

Dobrá zpráva pro USA, Trump může dál kandidovat

Donaldu Trumpovi se podařilo překonat jednu z velkých překážek na cestě za prezidentským úřadem. Federální Nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že Trumpovo odstranění z kandidátky ve státě Colorado bylo nezákonné. Je to precedent pro podobná rozhodnutí ve státech Maine a Illinois. Bývalý a možná budoucí prezident tak může kandidovat ve všech padesáti státech a nepůjde do voleb s handicapem. Trumpa diskvalifikoval z voleb coloradský Nejvyšší soud. Při svém rozhodnutí se opíral o sekci 3 čtrnáctého dodatku ústavy.

Mnichovské dohody

Mnichovská bezpečnostní konference je nejprestižnější událostí svého druhu. Založil ji v roce 1963 německý aristokrat Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin, poslední přeživší Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi. Jeho cílem bylo shromáždit největší bezpečnostní experty, kteří by diskutovali, jak zabránit velkým konfliktům, jako byla druhá světová válka. Prvního ročníku se účastnilo 60 hostů, mezi nimi budoucí německý kancléř Helmut Schmidt a Henry Kissinger, tehdy profesor mezinárodních vztahů na Harvardu. Časem konference nabobtnala a stala se oblíbeným místem pro neformální vyjednávání a zásadní vyjádření.

Nepoučitelné New York Times

Komentář republikánského senátora Toma Cottona je již nechvalně proslulou událostí v dějinách The New York Times. V létě 2020 byla Amerika zmítána protesty Black Lives Matter a násilnostmi vyvolanými smrtí George Floyda. Dne 3. června deník vydal Cottonův názor, že proti rabujícím a ostatním, kdo porušují zákony, by měla být nasazena armáda. Komentář výslovně rozlišoval mezi poklidnými demonstranty a těmi páchajícími násilnosti, vojáci měli zasáhnout pouze proti těm druhým

Summit v Paříži. K čemu je dobré Macronovo ego

Pozornost světa v pondělí poutal narychlo svolaný válečný summit do Paříže. Francouzský prezident Emmanuel Macron pozval do Elysejského paláce západní spojence, aby urgentně řešili situaci na Ukrajině. Reklamu setkání zařídil slovenský premiér Robert Fico, když prohlásil, že součástí agendy má být vyslání vojáků NATO přímo na Ukrajinu. Slováky ujistil, že ničeho takového se účastnit nebudou, a svolal bezpečnostní radu státu.

Demokracie v Americe

Američané jsou v depresi. Tedy alespoň ti, kteří sledují politiku. To je můj závěr ze tří týdnů cestování po Spojených státech díky programu amerického ministerstva zahraničí International Visitors Leadership Programme, který má za cíl prohlubování vztahů s širším světem. Důvodem deprese jsou blížící se prezidentské volby. Nezdá se, že by kdokoli z nich byl příliš nadšený. Demokraté nijak nezakrývali svůj despekt až nenávist k Donaldu Trumpovi. Dávali jasně najevo, že Joe Biden je z jejich pohledu násobně lepší možnost. V podstatě okamžitě ale pokaždé následoval povzdech: „Je příliš starý.“

Podvolení po anglicku. Jak islamisté uplatňují násilné veto

Vládnou v Británii islamisté? To je otázka, kterou si klade Spojené království poté, co se hádka kolem parlamentní procedury proměnila v debatu ohledně výhrůžek a hrozeb, jimž čelí poslanci a ostatní politici. Vše nasvědčuje tomu, že tyto výhrůžky ovlivnily jednání Dolní sněmovny. V britském systému agendu parlamentu určuje vláda. Podle konvence ale opozice má právo vybrat dvacet dnů za legislativní období, kdy agendu určí ona. Těchto dvacet dnů se dále dělí mezi opoziční strany. Na labouristy, druhou největší partaj, připadá sedmnáct dnů, na Skotskou národní stranu (SNP) zbylé tři.

Deset let od Majdanu. Šlo tehdy o převrat CIA?

Již deset let trvá rusko-ukrajinská válka. Dvacátý únor 2014 je považován oběma stranami konfliktu za začátek okupace Krymu, tedy první vojenské akce války, která pokračovala boji na Donbase a před dvěma lety se ji Vladimir Putin rozhodl vyeskalovat masivní invazí. Je to také den, kdy snipeři z okolních střech postříleli přes sto lidí protestujících na kyjevském Majdanu proti tehdejšímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, čímž se ukrajinská revoluce dostala do nové, krvavé fáze. Události následně nabraly rychlý spád. Protesty ještě získaly na intenzitě a Janukovyč zmizel, dne 22. února ho ukrajinský parlament zbavil funkce, čímž byla ukrajinská revoluce završena.

Můžeme chodit nakupovat „k Vietnamci“?

Pokud jdete nakoupit do obchodu vlastněného Vietnamci, můžete říkat, že jdete „k Vietnamci“? Tento zásadní problém zaměstnával před pár dny celý český Twitter. Spor má původ v podcastu Studio N, kde moderátor Filip Titlbach s redakční kolegyní Anitou Haas Mejzrovou rozebírají školní projekt dvou barcelonských studentů, kteří došli k názoru, že říkat obchodům, barům a dalším podnikům podle národnosti majitele je mikrorasismus. Tento zlozvyk by se tedy měl eliminovat.

Vítěství Izraele na dosah

Izraelská armáda se chystá k obsazení Rafáhu, posledního města v pásmu Gazy, které je z velké části pod kontrolou teroristického hnutí Hamás. Jeho dobytím skončí hlavní fáze izraelské operace v Gaze, fáze, která probíhala neobyčejně úspěšně.

Trump bez dospěláků a NATO

Evropa na západ od Ukrajiny vděčí svému blahobytu obrannému deštníku Spojených států. Článek 5 severoatlantické smlouvy praví, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Válka s členem NATO tak znamená válku s nejmocnější armádou světa. Přes veškeré vychloubání Evropské unie, že zajistila mír na kontinentě po druhé světové válce, ve skutečnosti evropská integrace je jeho důsledkem, nikoliv příčinou.

Volební právo se vždy rozšiřovalo

Korespondenční volba je momentálně asi největší téma, které hýbe tuzemskou politikou. Přes zarputilé obstrukce opozice návrh spěje ke schválení v prvním čtení. O případných důsledcích zavedení korespondenční volby diskutovali ústavní právník Marek Antoš, politolog Ladislav Mrklas, sociolog a analytik společnosti Kantar Pavel Ranocha a ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra Tomáš Jirovec.

Intelektuální bída v Davosu

Včera skončil tradiční sjezd byznysmenů, politiků, novinářů, celebrit a dalších všemožných papalášů známý jako Světové ekonomické fórum. To je již tradičně v hledáčku konspiračních teoretiků. Když se mocní tohoto světa, od amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena přes francouzského prezidenta Emmanuela Macrona až po zakladatele Microsoftu Billa Gatese, sejdou ve švýcarském Davosu, je logické spekulovat o tom, co si mohou mezitím šuškat.

Americké volby začaly

V pondělí začal maraton, kterým jsou americké prezidentské volby. Ve státě Iowa se uskutečnily první prezidentské primárky. Po následujících šest měsíců budou republikáni vybírat, kdo se 5. listopadu střetne s Joem Bidenem o Bílý dům. Momentálně o republikánskou nominaci usiluje pět lidí. Seřazeni od toho, kdo má nejmenší šanci na úspěch, to jsou bývalý guvernér Arkansasu Asa Hutchinson, podnikatel Vivek Ramaswamy, guvernér Floridy Ron DeSantis, bývalá guvernérka Jižní Karolíny a bývalá velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová a Donald Trump.

Čína je odsouzena k úpadku

Dvacáté první století mělo být čínské. Po takzvaném století ponížení, tedy období zhruba mezi lety 1840 až 1940, kdy země byla hračkou Západu, po útrapách maoismu říše středu měla konečně dosáhnout svého přirozeného postavení ve světě. Lidnatá, bohatá a dravá Čína měla dosáhnout slávy starých dynastií Tchang a Ming, kdy země byla nejrozvinutějším a nejmocnějším státním útvarem na planetě.

Ti zlí a ti oškliví. Polský chaos při přebírání vlády pokračuje

V Polsku pokračuje střídání vlády, podobající se spíše dobytí nepřátelského území. Po krizi kolem televize, kdy nová vláda vyměnila vedení veřejnoprávních médií způsobem, který připomínal spíše puč, otevřel kabinet Donalda Tuska z Občanské platformy dvě nové fronty. První se týká poslanců z čerstvě opozičního Práva a spravedlnosti Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika. Ti jsou obviněni ze zneužití pravomocí a policie je zatkla přímo v prezidentském paláci. Druhou frontou je rozpoutání války mezi prokurátory.

Izrael před soudem

Tvrzení, že válka je peklo, je klišé, ale pravdivé klišé. Smutnou pravdou je, že v intenzivním konfliktu jsou civilní oběti nevyhnutelné a často převyšují ty vojenské. To dvojnásob platí pro hustě osídlené městské oblasti, kde nijak neoznačení ozbrojenci operují mezi civilním obyvatelstvem. Samotný fakt civilních obětí nestačí k obvinění z válečných zločinů, natož z genocidy. Přesto právě na tomto Jižní Afrika zakládá svou žalobu Izraele u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu. Tvrdí, že Izrael se v Pásmu Gazy dopouští genocidy.

Televizní krize po polsku

Poláci rádi jednají ode zdi ke zdi. Změna vlády není jen výměnou lidí na nejvyšších pozicích, ale příležitostí k hluboké a široké čistce na všech úrovních státního aparátu. Svým způsobem to dává smysl. Nominálně nezávislá stálá byrokracie může efektivně sabotovat vládní počiny. Dobrým příkladem je Británie, kde se nehybnost státní služby stala předmětem skvělého seriálu Jistě, pane ministře/premiére. Všechny vyházet a dosadit na jejich místa své lidí se může zdát jako logický postup. Na druhou stranu to často znamená ztrátu kontinuity a přeměnu každých voleb v téměř existenční souboj.

Zárodek lepšího světa?

Rok 2023 se nezapíše do dějin jako právě ten nejšťastnější. Na Ukrajině pokračovala brutální ruská invaze. Teroristické hordy Hamásu zmasakrovaly na 1200 nevinných Izraelců a vyvolaly tím tvrdou odplatu. Ekonomická situace je přinejlepším průměrná. Celosvětové vládne blbá nálada. Vlády jsou extrémně nepopulární třeba v Česku, ve Spojených státech nebo v Británii. Zároveň se nezdá, že možné alternativy by představovaly velké zlepšení. Rok 2023 ale může vejít do historie jako období, kdy lidstvo nastoupilo na cestu k nepředstavitelným výšinám.

Novější články Starší články