KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Summit v Paříži. K čemu je dobré Macronovo ego

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Summit v Paříži. K čemu je dobré Macronovo ego

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pozornost světa v pondělí poutal narychlo svolaný válečný summit do Paříže. Francouzský prezident Emmanuel Macron pozval do Elysejského paláce západní spojence, aby urgentně řešili situaci na Ukrajině. Reklamu setkání zařídil slovenský premiér Robert Fico, když prohlásil, že součástí agendy má být vyslání vojáků NATO přímo na Ukrajinu. Slováky ujistil, že ničeho takového se účastnit nebudou, a svolal bezpečnostní radu státu.

„Není jakákoli shoda na tom, že by evropské země měly poslat svoje vojáky na Ukrajinu,“ prohlásil Macron. Nevyloučil ale, že taková možnost může nastat, aby Evropa zabránila ruskému vítězství, čímž zděšeným spekulacím příliš nepomohl. Polský prezident Andrzej Duda potvrdil, že „nejbouřlivější diskuse byla o vyslání vojáků na Ukrajinu“. Nicméně polská vláda naprosto vylučuje, že by chtěla na Ukrajinu vojáky vyslat. Stejně hovoří premiér Petr Fiala. Vůbec po summitu se vlády předhánějí ve vylučování přímého armádního zásahu na Ukrajině. Duda také uvedl, že „v této věci nebyla absolutně žádná shoda; názory se různí a absolutně žádná taková rozhodnutí neexistují“. Vyslání jednotek NATO odmítl i generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Co se tedy v Paříži vlastně stalo?

Co se týče vyslání vojáků na Ukrajinu, nelze si nevšimnout, že nejhlasitěji o tom mluví především dva lidé, Robert Fico a Emmanuel Macron, oba z domácích důvodů. Zatím nevíme, kdo otázku vyslání jednotek na pomoc Kyjevu vůbec nadnesl. Pokud ale můžeme spekulovat, nebylo by překvapivé, kdyby to byl sám Macron. Fico spustil poplach poté, co dostal agendu summitu, kterou nejspíše připravovali Francouzi.

Samotný Macron je klíčová osoba k pochopení celého sjezdu. Zjevně vycítil možnost, jak upevnit své postavení na mezinárodní scéně. Přístup Paříže ke Kyjevu je dost rozporuplný. Před válkou Macron proslul svými dlouhými telefonáty s Vladimirem Putinem, kdy se ho pokoušel odradit od invaze. V posledním roce Francie zase blokovala nákupy munice pro Ukrajinu v zahraničí. Tyto kroky vynesly Macronovi nálepku „appeasera“. Francie sice dodala Ukrajině potřebné houfnice Caesar a bojová vozidla AMX-10 RC, ale v porovnání s ostatními její pomoc není nijak velká. Čítá asi 0,07 % francouzského HDP, Británie poslala 0,55 % a Polsko 0,69 %. Macronův ultrajestřábí postoj je tak značně neobvyklý.

Macron ale není příliš populární doma. Zároveň se uvolnilo místo evropského válečného lídra. Tím byl Boris Johnson, jenž nejhlasitěji vyjadřoval podporu Kyjevu. Ale Johnson rezignoval a nový britský premiér Rishi Sunak nemá takové charisma, aby ho v této neoficiální funkci nahradil. Jediný další kandidát, německý kancléř Olaf Scholz, nedávným neschválením předání raket Taurus Kyjevu dal jasně najevo, že o pozici nestojí. Svoláním summitu tak Macron může prezentovat své lídrovství Evropy a zároveň odklonit debatu od domácích problémů.

Znamená to, že celé setkání bylo jen Macronovým PR divadlem? Nikoli, přineslo několik pozitivních bodů. Nejkonkrétnější a nejpozitivnější je zpráva, že existuje velká podpora pro český plán nakoupit statisíce kusů munice pro Ukrajinu v zahraničí. Finance prý přislíbilo 15 zemí. Nedostatek dělostřeleckých nábojů je momentálně největší problém ukrajinské armády. Rusové je dokáží přestřílet deset ku jedné a Ukrajinci uvádí nedostatek munice jako jeden z hlavních důvodů stažení od Avdijivky. Dodávky munice jsou tak pro udržení ukrajinské bojeschopnosti naprosto klíčové. Překvapivě otočili i Francouzi, kteří ještě nedávno vylučovali nákup munice mimo EU, s odůvodněním, že je třeba peníze využít na výstavbu evropského obranného průmyslu. Pokud se tento projekt podaří dotáhnout do konce, již jen kvůli tomu lze prohlásit summit za úspěch.

Dále summit měl demonstrovat západní odhodlání stále podporovat Ukrajinu. Měl být signálem, že šířící se zprávy o evropském defétismu jsou předčasné. Také měl poslat zprávu do Washingtonu. Tam v poslední době sílí hlasy, že Evropané by měli více přispívat k vlastní obraně i k podpoře Ukrajiny. Pařížské setkání tak mělo Američanům ukázat evropskou bezpečnostní samostatnost a možná je tím i podnítit ke schválení balíčku pomoci Ukrajině, který leží v Kongresu.

Macron tak svolal státníky na summit z egoistických důvodů, nakonec ale může napáchat mnoho dobrého.