Ondřej Šmigol

/

Články autora

Prohra Trumpa, výhra DeSantise, Biden zatím pořád v sedle

V amerických volbách do Kongresu ještě není spočítáno, ale podle průběžných výsledků to vypadá na špatnou noc pro republikány. Předvolební průzkumy věštily vítězství ve Sněmovně reprezentantů a těsný souboj v Senátu. To se nezměnilo. Republikáni jsou stále favorité ve sněmovně a Senát je na ostří nože. Jenže vypadá stále pravděpodobněji, že se žádné republikánské tsunami nekoná. Zápasy, které měli republikáni vyhrát, prohrávají, volby, o kterých republikáni snili, jsou v nedohlednu. Jediné dobré zprávy přicházejí z Floridy, kde drtivě zvítězil republikán Ron DeSantis.

Muskův zápas s orlem

Pondělí 4. dubna 2022 je klíčovým datem v historii sociálních sítí. Tehdy satirická stránka Babylon Bee tweetovala, že za muže roku vybrala Rachel Levinovou. Ta je náměstkyní ministra zdravotnictví. Proslula především jako nejvýš postavená transosoba v americké federální vládě. Je také na ní velmi dobře poznat, že se narodila jako muž, vypadá prostě jako chlap v šatech, z čehož si Babylon Bee evidentně dělala legraci. Twitter ale příliš smyslu pro humor neprojevil a Babylon Bee zablokoval účet. Celé kauzy si všiml jeden velmi vlivný fanoušek Babylon Bee, nejbohatší člověk na světě Elon Musk.

Čeká nás divoká noc

Ve Spojených státech budou kongresové volby. Jelikož spadají doprostřed prezidentského funkčního období, přezdívá se jim midterms. Volí se celá Sněmovna reprezentantů, dále 35 (třetina) senátorů, 39 guvernérů, parlamenty na úrovni států a mnoho dalších politiků. Jejich výsledek může zásadně ovlivnit administrativu Joea Bidena, který doposavad vládl za pomoci nakloněného Kongresu. Jaká jsou hlavní témata voleb a jaké mohou mít dopady, rozebral Peter Rough z think-tanku Hudson Institute. V minulosti Rough působil i v Bílém domě George Bushe mladšího a pracoval pro vedení Republikánské strany. O americké politice má perfektní přehled.

Cenzura v Americe. Jak úřady tlačí na Facebook a Twitter

Při diskusích ohledně moderování či cenzury na sociálních sítích se jejich zastánci ohání argumentem, že svoboda slova je dvoustranná. Vy si sice na internet můžete psát, co chcete, ale majitel platformy nemusí vaše výlevy jakkoli tolerovat. Nutit sociální sítě publikovat všechno, co uživatelé chtějí uveřejnit, by bylo naopak potlačením jejich svobody slova. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security, zkratka DHS) je americkou obdobou ministerstva vnitra. Vzniklo v roce 2002 jako reakce na teroristické útoky 11. září.

Kanye West. Perverzní pohled na antisemitu

Většina světových celebrit inklinuje spíše k levici, v americkém kontextu k Demokratické straně. Dobře je to vidět například na Oscarech, které se každý rok proměňují v agitku za zrovna ta nejmódnější politická témata. Když tedy nějaká celebrita projeví trochu pravicové názory, republikáni po ní ihned skočí, celí nadšení, že někdo slavný je má rád. Často to však končí rozpačitě. Třeba jako nyní v případě Kanyeho Westa.

Již nechtějí skrývat svoji moc

V nejlidnatější zemi světa celý minulý týden probíhal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny. Tradiční akce, opakující se každých pět let, tentokrát měla zvláštní účel, stvrzení pokračování generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v úřadě. Jde o přelomovou událost v historii strany. Po smrti Mao Ce-tunga strana usoudila, že jeho katastrofální vláda se již nesmí opakovat. Zavedla proto vnitřní brzdy, které měly zabránit tomu, aby jakýkoli další vůdce Číny získal tak obří osobní moc.

Dno americké politiky. Šarlatán kandiduje proti bramboře

Za 12 dní budou v Americe volby. Volí se celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu. Zatímco všeobecně se očekává, že republikáni získají sněmovnu, souboj o Senát bude velmi těsný. Je pravděpodobné, že obě dvě strany by se v takovém případě snažily nasadit co nejlepší kandidáty. Přesto senátní zápas v Pensylvánii dosti pokulhává za ideálem volebního střetu mezi giganty státnosti. Proti sobě kandidují šarlatán a brambora.

Příliš mnoho kmenů

Jeden britský vtipálek na Twitteru upozornil, že Margaret Thatcherová vládla něco přes 4000 dní, John Major a David Cameron zhruba 2000 dní, Theresa Mayová a Boris Johnson něco přes 1000, Liz Trussová pak 50. Pokud trend vydrží a exponenciálu protáhneme, příští rok v březnu bude nový konzervativní premiér každých pár sekund. Žert však upozorňuje na jednu důležitou skutečnost. Britská politika byla známá svou stabilitou.

Rishi Sunak, netypický typický konzervativec

„Boris Johnson utekl z Elby, přistál v Cornwallu a táhne na Londýn.“ Tak zněl jeden z vtipů, které kolovaly o víkendu po sociálních sítích. Po rezignaci premiérky Liz Trussové se všeobecně očekával velký návrat Borise Johnsona. Toho politická krize zastihla v Dominikánské republice na dovolené. Skočil na první letadlo a vydal se zpět do Spojeného království. Britská média informovala o každém jeho kroku.

Meteorit Trussová. Konzervativci jsou na vymření

Dnes Velká Británie slaví Trafalgar Day, výročí bitvy u mysu Trafalgar, kdy admirál Horatio Nelson 21. října 1805 rozdrtil francouzsko-španělskou flotilu a zajistil tím britskou námořní dominanci na století a půl. Tehdy Británie zahajovala svůj nástup ke statusu supervelmoci, kterého po napoleonských válkách nepochybně dosáhla. Ve stínu této slavné historie působí dnešní dění ve Spojeném království obzvláště tragikomicky. Nicméně i nyní se tvoří dějiny.

Horký týden na Ukrajině

Před invazí na Ukrajinu byla ruská armáda hodnocena jako druhá nejmocnější na světě, ihned po americké. Toto tvrzení stálo hlavně na dvou faktorech. Zaprvé na zdánlivé modernizaci ruské armády. Na přehlídkách na Rudém náměstí Rusové prezentovali svoje nejmodernější zbraně. Vojenští experti psali o nových ruských hračkách, jako je tank Armata. Úspěšná operace na Krymu vzbudila zdání, že Rusové jsou mistři nového, „hybridního“ způsobu vedení války. Dá se předpokládat, že nyní se hodnocení ruské armády o pěkných pár příček propadne.

Mistrovská díla pod útokem

V pátek dvě aktivistky za boj proti fosilním palivům vylily konzervu rajčatové polévky na van Goghovo mistrovské dílo Slunečnice a následně se přilepily ke stěně. Další komplic celou akci natáčel, takže dramatické video okamžitě obletělo sociální sítě a přebrala ho média. O propagaci měli postaráno. Jestli však své kauze nějak pomohli, je nanejvýš pochybné.

Detektivové z podcastu

Po 23 letech vyšel 19. září z vězení Adnan Syed, v roce 1999 odsouzený za vraždu své bývalé přítelkyně Hae Min Leeové. Nikdy nepřiznal vinu a část jeho okolí také tvrdila, že se nikdy nemohl daného zločinu dopustit. Ti, kteří v jeho vinu věřili, tak činili z důvěry v justiční systém, mnohdy přiznávali překvapení nad tím, že se takového zločinu mohl dopustit zrovna Syed. O mnoho let později se o Syedově případu doslechla novinářka Sarah Koenigová. V roce 2014 o případu natočila dokumentární podcastovou sérii s názvem Serial. Zrodil se nepředstavitelný fenomén.

Procitnutí Josepa Borrella

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, neformálně známý jako ministr zahraničí EU, není zrovna pozice, která by se těšila hluboké úctě. A to přestože jde o jednoho z nejvyšších funkcionářů EU. Částečně je na vině fakt, že posledních pár držitelů úřadu nepřesvědčovalo zrovna svou odborností, spíše se z toho stalo odkladiště vysloužilých levičáků.

Bezmocně agresivní Putin

Po útoku na most přes Kerčskou úžinu a následné ukrajinské reakci je jasná jedna věc. Ukrajinci mají plán, jak válku ukončit, Rusové nikoli. Poškození mostu je významné hlavně ve dvou rovinách. První je symbolická. Most byl před válkou jediným přímým spojením okupovaného Krymu s pevninským Ruskem. Představoval nedělitelnost této násilím vynucené unie. Koneckonců ho v roce 2018 otvíral sám Putin. Zadruhé akce má jasný vojenský cíl. Jde o hlavní zásobovací trasu pro ruská vojska na jihu Ukrajiny. Konec přepravy přes most by znamenal jejich částečné odříznutí.

Putinovi docházejí mosty a možnosti

Po útoku na Kerčský most je jasné, že Putin hledí do propasti a nemá před sebou žádné dobré možnosti. Spektakulární poškození mostu přes Kerčskou úžinu je hlavně připomenutím, že Ukrajinci se nebojí. K útoku se zatím nikdo oficiálně nepřihlásil, lze ale celkem obstojně předpokládat, že šlo o akci ukrajinské armády či tajných složek. Ukrajinští představitelé také významně pomrkávají, že opravdu šlo o jejich operaci. Ta má především dva cíle. První je symbolický.

Když vyhrává levice, je to demokracie, když pravice, tak její ohrožení

V zářijových italských parlamentních volbách celkem jasně zvítězila středopravicová koalice. Její nejvýraznější součástí, a nyní největší stranou v italském parlamentu, jsou Bratři Itálie (Fratelli d’Italia), vedení pětačtyřicetiletou Giorgiou Meloniovou. Ti mají svůj původ v postfašistickém Italském sociálním hnutí. Jejich vítězství tudíž provázelo zděšení, varování před návratem fašismu a titulky o nástupu extrémní pravice. Jak to tedy strana s fašismem má, proč uspěla ve volbách a co lze očekávat od nové italské vlády, vysvětluje poslanec Evropského parlamentu za Bratry Itálie Pietro Fiocchi.

Konec thatcherismu, začátek válečného komunismu

V roce 1981 britský ministr financí Geoffrey Howe předstoupil před parlament, aby představil nový státní rozpočet. Ještě během jeho řeči část vládních konzervativních poslanců znechuceně opustila sál. Lídr opozice Michael Foot prohlásil, že rozpočet je receptem na 3 miliony nezaměstnaných. V deníku The Times vyšel dopis podepsaný 364 význačnými ekonomy tvrdící, že rozpočet „nemá oporu v ekonomické teorii“ a ohrožuje britskou „sociální a politickou stabilitu“.

Nord Stream jako koňská hlava v posteli

Dění týkající se války na Ukrajině tento týden notně nabralo na obrátkách. V okupovaných oblastech proběhla pochybná „referenda“ o připojení k Rusku. Výsledky 97 až 99 % pro připojení napovídají, že zafungovala Stalinova poučka „není důležité, jak kdo hlasuje, ale kdo hlasy počítá“. Podle všeho oblasti by Rusko mělo anektovat dnes, tedy v pátek. To nebrání Ukrajincům v úspěšných bojových operacích. U Lymanu se stahuje ukrajinská smyčka a ruské jednotky se odtamtud musí buď stáhnout, nebo jim hrozí obklíčení.

Putinův zoufalý tah

Rusko válku na Ukrajině prohrává. Protiofenzivou u Charkova započala její nová fáze. Ukrajinci převzali inciativu, osvobodili území o velikosti Walesu a tváří se, že jim to nestačí. Nejrůznější experti a bývalí velitelé začali předpovídat ukrajinské vítězství. Například americký generál ve výslužbě David Petraeus, bývalý velitel v Afghánistánu a exředitel CIA, prohlásil, že Ukrajina válku vyhraje. Podobně mluví další americký generál Ben Hodges a jiní.

„Proruská lobby je v Německu stále velmi silná.“ Polský europoslanec pro Echo

Začátkem září předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost a de facto nejmocnější muž ve státě Jarosław Kaczyński oznámil, že Varšava bude po Německu požadovat odškodné za utrpení způsobené ve 2. světové válce. Škody napáchané tehdejším nacistickým režimem odhadla speciální komise na 6,2 bilionu zlotých (cca 32 bil. Kč). Proč se polská vláda k tomuto kroku odhodlala nyní, víc než 77 let po válce, a jak jsou na tom polsko-německé vztahy, hovoří prof. Zdzisław Marek Krasnodębski.

Karel III., stavitel, tradicionalista a ekolog

Kdykoli se prý Winston Churchill zahleděl na fotografii mladé princezny Alžběty, rozplakal se dojetím nad představou, že tato mladá žena bude jednou královnou. Těžko si představit, že kdokoli uronil slzu dojetí při pomyšlení, že jednou na trůn usedne princ Charles, přestože jeho čekání bylo násobně delší než jeho matky. Zdálo se, že nadšení z budoucího krále Karla III. nesdílí ani britská veřejnost. Dlouhodobě si jen okolo 30 % Britů myslelo, že bude úspěšným monarchou. Ještě před šesti měsíci to byl názor 31 % z nich, nyní jeho popularita vystřelila prudce nahoru.

Minikašmír v Británii ukazuje nástrahy multikulturalismu

Kdysi Británie určovala politiku celého indického subkontinentu. Nyní se role obrací a bývalá perla impéria začíná čím dál více ovlivňovat dění v Británii. Narůstá extremismus a radikalismus mezi přistěhovaleckou menšinou. Jenže se nejedná o muslimy, většinou z Pákistánu, ale o Indy, donedávna považované za příkladně integrované. V uplynulých dvou týdnech město Leicester a okolí zažily rvačky a potyčky mezi hinduisty a muslimy, 47 lidí bylo zatčeno, 16 policistů zraněno.

Kadyrovci, wagnerovci, gardisté... Řítí se Rusko do éry warlordů?

Podle legendy lýdský král Kroisos požádal delfskou věštkyni o radu, zda má zaútočit na Persii. Orákulum odpovědělo, že pokud Kroisos půjde do války, „zničí velkou říši“. Což se také stalo. Kroisos zaútočil, byl poražen a jeho království se rozpadlo. Tento příběh se nyní možná honí hlavou Vladimiru Putinovi. Není vyloučeno, že Rusko potká stejný osud jako Lýdii. Věštit rozpad Ruské federace je samozřejmě velmi předčasné. I pokud válku prohraje, nemusí to ohrozit jeho územní celistvost.

Trojí rozloučení s královnou

Ve filmu Nejtemnější hodina (2017) britský premiér Winston Churchill bojuje s tlakem svých appeaserských ministrů, aby přistoupil na vyjednávání s Adolfem Hitlerem. Nejdříve za ním přijde král, jenž mu oznámí, že má jeho plnou podporu. Pak Churchill uteče do londýnského metra, kde se setká s prostými Brity, kteří jsou ochotni bojovat do samého konce. Nakonec svým slavným projevem Nikdy se nevzdáme získá na svou stranu i parlament. Je to úsměvný sled scén, Churchill nikdy metrem nejel, ale vyjadřuje důležitou myšlenku o tom, co tvoří britský stát. Totiž koruna, lid a parlament.

Rusko nemá jak eskalovat

Pokaždé když ve válce Ukrajina dosáhne nějakého úspěchu, veřejným prostorem prolítne nervózní zachvění. Co když Putin bude eskalovat? S tím se pojí dobré rady Kyjevu. Válku prý stejně nemůže vyhrát, Západ je údajně ochoten „bojovat do posledního Ukrajince“, Putin dosud „bojoval na půl plynu“, nikdo si nemůže být jistý, co nyní Kreml rozpoutá. Přitom je to Ukrajina, která chce dále bojovat a neustále se obává ztráty západní pozornosti, případně konce zbrojních dodávek. Ani Rusko nemá příliš možností, jak dále eskalovat. Představa, že Rusové nyní začnou „doopravdy“ bojovat, je zcela mylná.

Nikdy nic nevysvětluj, nikdy se neomlouvej

Zesnulá královna Alžběta II. zažila za své panování patnáct premiérů. Prvním byl Winston Churchill, poslední, Liz Trussovou, jmenovala do úřadu dva dny před smrtí. Narození těchto dvou státníků dělí téměř 101 let. Tento fakt dobře ilustruje, že královna byla živoucím pojítkem s historií. Zaprvé s druhou světovou válkou, ale také s viktoriánskou érou. Viktoriáni ji vychovávali a v době jejího nástupu na trůn jich stále docela dost žilo.

Tolkienovi se ještě nikdo nevyrovnal

Nadnárodní konglomerát Amazon se rozhodl dobýt i Středozem. Koupil filmová práva a natočil nejdražší seriál všech dob. Cena jednoho dílu se odhaduje na 60 milionů dolarů. Mezi fanoušky J. R. R. Tolkiena se tato komercializace jeho díla nesetkala úplně s pochopením. Část se vylekala prohlášení, že Amazon chce vlastní Hru o trůny, tematicky značně odlišné dílo.

Skončil druhý alžbětinský věk, zlatá éra monarchie

Korunovace Alžběty II. 6. června 1953 byla první takovou akcí vysílanou živě. Přesto kamerám nebylo dovoleno natočit vše. V momentě, kdy nastal nejposvátnější moment celé ceremonie, totiž pomazání svatým olejem, se královna odebrala za závěs. Tento obřad, kdy je monarcha pomazán a tím je stvrzeno jeho vyvolení Bohem, byl považován za tolik posvátný a mystický, že se nehodilo, aby se odehrával před zraky celého světa.

Pokud se nevyřeší energetická krize, EU se rozpadne před očima

Rostoucí ceny energií, které se rychle vymykají i těm nejčernějším představám, se rychle stávají hlavním politickým tématem. Přesto se zdálo, že vláda je velmi pasivní, slibovala dílčí řešení, zatímco se šířily zprávy, že v zimě budou muset zavřít školy a nemocnice nebudou mít na zaplacení elektřiny. To se změnilo 26. srpna, kdy ve sněmovně rázně vystoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země,“ prohlásil. V roizhovoru dodal, že vláda musí nalézt způsob, jak zastropovat marže v energetice.

Novější články Starší články