Orbán chápe, kudy vedou nové dělicí čáry v politice
Jaký je vnitřní svět orbánismu? Pro odpověď jsme se obrátili na Balázse Orbána, ředitele výzkumu v nejstarším maďarském think-tanku, Nadaci Századvég.
Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Jaký je vnitřní svět orbánismu? Pro odpověď jsme se obrátili na Balázse Orbána, ředitele výzkumu v nejstarším maďarském think-tanku, Nadaci Századvég.
V posledních dnech a hodinách sledujeme dva různé děje, které je třeba vidět spojitě.
Andrej Babiš změnil během víkendu svůj názor na americko-britsko-francouzské údery v Sýrii, které přišly v noci z pátku na sobotu. Zatímco v sobotu ještě chválil útok slovem „nevyhnutelný“, v neděli už věděl, že „vojenský zásah nic neřeší“.
Server Lidovky.cz včera přinesl spekulaci o dalším působišti Adriany Krnáčové (ANO).
Věděli jste, že ve východním Německu se dalo do pohybu volné intelektuální hnutí, které se odvolává na Chartu 77? Po knize Benediktova cesta amerického konzervativce Roda Drehera, který se inspiruje Havlovou Mocí bezmocných a Bendovou Paralelní polis, je to v krátké době už podruhé, co se ke svobodomyslné tradici českého disentu hlásí konzervativci a politicky nekorektní pravice.
Čtenář snad promine, že text dávné písničky kapely Mňága a Žďorp je tu parafrázován u příležitosti něčeho tak vážného, jako je podezření na útok chemickými zbraněmi.
Kauza Skripal se stává den ode dne větším dada.
Po šokujícím zadržení katalánského prezidenta Carlese Puigdemonta v Německu minulou neděli se v Katalánsku, nejbohatší provincii Španělského království, opět vyhrotila situace. Novinkou bylo, že tentokrát při demonstracích po násilí nesahala už jen policie, ale ojediněle i demonstranti.
O velikonoční sobotě sledovali diváci prvního kanálu německé ARD v hlavním vysílacím čase kriminálku z Prahy. Český divák se z ní může dozvědět něco o tom, jak nás Němci, vědomě i podvědomě, vnímají.
Bývalý premiér Bohuslav Sobotka se vzdal poslaneckého mandátu a vrací se na Moravu. Jeho odchod má hluboký smysl: poté, co se loni konečně vymezil proti svému vládnímu konkurentovi Andreji Babišovi, nemůže dnes v takové koalici působit jako povolný pěšák. A protože jeho domovská ČSSD zjevně směřuje k podvolení, složit poslanecký mandát je čestné řešení.
Klíčovou bitvou, která ukáže, co si premiér Andrej Babiš může dovolit, je jeho tažení proti řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů. GIBS, v jejíž kompetenci je trestně stíhat policisty, má účinnou páku na jednotlivé detektivy. Může je odstavit od případů nebo úplně vytlačit ze sboru.
Pět měsíců po volbách se konečně naplno jedná o sestavení řádné vlády mezi ANO a ČSSD.
Říká se tomu nacionalismus bohatých, vzniká zpravidla tak, když je centrum v chudší části státu, odčerpává z bohaté periferie výrazně víc, než do ní posléze pošle, a když centrum ještě navíc místo projevů vděčnosti dává bohatým najevo, že kulturně, civilizačně, historicky leží kdesi pod ním.
Jaký je vlastně vztah mezi našimi státními zástupci a Andrejem Babišem?
Stahují se nad evropským projektem opět mraky – anebo, protože v Itálii nelze brát nic úplně vážně, se vlastně nic nestalo?
Ústřední problém české demokracie není dnes ani Miloš Zeman, ani Tomio Okamura, ani poslanec Zdeněk Ondráček, ale Andrej Babiš.
Americký konzervativec Rod Dreher (51) přijel do Prahy podpořit české vydání své knihy Benediktova cesta. Týdeník Echo s ním hovořil o jeho motivech, proč tuto radikální knihu napsal.
Přesně rok po americkém vydání vychází péčí nakladatelství Hesperion i česky kniha, která v USA vyvolala širokou diskusi v konzervativních kruzích. Benediktova cesta (v originále: The Benedict Option), jejímž autorem je spisovatel a komentátor Rod Dreher, se svým názvem vztahuje nikoli k papeži Benediktu XVI., jehož pět let po jeho rezignaci tolik postrádají právě konzervativnější kruhy v katolické církvi, ale přímo ke svatému Benediktovi.
Slovo populismus mění význam. Dřív znamenal nezodpovědnou sociální politiku, dnes nechuť voličů poslouchat elity. Dosud jsme byli zvyklí, že byť i v západní Evropě populismus sice roste, nikdy se tam nevylije z břehů. Čtvrtého března se to změnilo.
Německo bude mít téměř po půlroce vládu, opět velké koalice křesťanských a sociálních demokratů.
Na jaké pozice se Izrael staví v syrské válce, proč de facto uzavřel strategické partnerství se Saúdskou Arábií? Schyluje se k íránsko-izraelské válce?
Naopak Filipa může poškodit dojem, že KSČM byla redukována na pouhého dodavatele hlasů a že má předsedu, který unikátní pozici nedokázal zobchodovat.
V pondělí 5. března, kdy šlo toto číslo do tisku, nebyl znám žádný důkaz o tom, že vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové nějak souvisela s textem o nitkách italské mafie do slovenských vládních kruhů, který měl Kuciak rozepsaný. Přesto se na Slovensku všichni k tomuto nevyslovenému předpokladu vztahují.
Po týdnu, který uplynul od zprávy o vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, je na čase konstatovat jakousi celkovou nepochopitelnost toho, co na Slovensku kauza Kuciak spustila.
Že má spolková kancléřka Angela Merkelová díky svému východoněmeckému původu empatii pro nás postkomunisty, z toho už se dávno stala mantra českých diplomatů i politiků. Pokud to tak skutečně je, nechci vidět, jak to bude vypadat, až v Berlíně nastoupí někdo vůči nám empatický ještě méně. Protože už tato vstřícná kancléřka se v únoru 2018 dopracovala k otevřenému vyhrožování.
Andrej Babiš buď nakonec přece jen není tak inteligentní, jak vypadá, nebo je přetažený a dopouští se vážných chyb.
Už čtvrt roku uběhlo od chvíle, kdy prezident Zeman uvedl Andreje Babiše do úřadu premiéra, měsíc od prvního hlasování o důvěře a zřejmě budou muset uběhnout ještě dva měsíce, než nějaká regulérní vláda vůbec vznikne. Ministři vlády bez důvěry zatím vyměňují vysoké státní manažery pro ztrátu důvěry.
Česká policie asi nemá nic lepšího na práci než pomáhat tureckému prezidentovi Erdoganovi honit jeho nepřátele.
Minulý týden Krajský soud v Bratislavě odmítl žalobu Andreje Babiše. Ten se, jak známo, soudil s Ústavem paměti národa, že je, prý neoprávněně, evidován coby tajný spolupracovník StB.
Lidovci navrhují, aby Poslanecká sněmovna na své příští schůzi odvolala svého místopředsedu Tomia Okamuru. Ten v krátkém rozhovoru s redaktorkou DVTV na volební party prezidenta Miloše Zemana 27. ledna na její otázku k táboru v Letech u Písku za druhé světové války prohlásil, že řada jeho židovských přátel se diví, „proč v České republice stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech a vyhlazovací tábor v Osvětimi“.