Poslanci rozpočtového výboru Evropského parlamentu požadují na rok 2025 takový rozpočet Evropské unie, který se zaměří na zlepšení života lidí, zvýšení konkurenceschopnosti a řešení současných problémů. V návrhu usnesení, který navazuje na hlasování o rozpočtových číslech ze 7. října, se poslanci Rozpočtového výboru Evropského parlamentu (BUDG) vyslovili pro spolehlivý, robustní, flexibilní a investičně orientovaný rozpočet EU.
Ministrům financí zemí Evropské unie se znovu nepodařilo shodnout na reformě rozpočtových a dluhových pravidel. Reformu navrhla Evropská komise už loni a původně se o ni mělo hlasovat už v říjnu, rozpory mezi státy ale zůstávaly velké. Ministři financí se znovu setkali ve čtvrtek v Bruselu a očekávalo se, že při večeři by mohlo být dosaženo dohody. Ani po osmi hodinách jednání se ale nepodařilo najít kompromis. Jednání ministrů financí pokračovalo i v pátek dopoledne, fiskální pravidla ale budou muset být tématem některého z dalších zasedání.
ÚHEL POHLEDU: Akademici vyšli do ulic. Výše jejich platů je neúnosně nízká. Někteří vědci s titulem vydělávají méně než třicet tisíc hrubého. Nejhorší je situace na filozofických fakultách. Akademici říkají dost. Ke svým stížnostem by ale měli dodat i druhou část pravdy. Málokde panuje tak nepřehledný systém odměňování jako v akademické sféře. Někteří akademici mají díky tomu platy vyšší než prezident. Univerzity mají autonomii, tudíž si musejí poměry napravit samy. Moc se k tomu ale nemají.
Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu v pátek schválila návrh zákona o vládních výdajích v objemu 1,66 bilionu dolarů (37,9 bilionu korun). Zahrnuje i 45 miliard dolarů pro Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden podle agentury Reuters řekl, že návrh podepíše, jakmile ho dostane na stůl.
Státy Evropské unie se v pondělí večer shodly s Evropským parlamentem na rozpočtu unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu Kč). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu.
Nástup nového Fialova kabinetu znamená s největší pravděpodobností konec pro armádu úředníků z dob Babišovy vlády. Od roku 2014 totiž každým rokem docházelo k nabírání dalších a dalších státních zaměstnanců. Stopku vystavila nová vláda tím, že neschválila státní rozpočet navržený končící ministryní financí Alenou Schillerovou. Na další nabírání tak prozatím nejsou prostředky. Nabírání totiž v poslední době zanechaly v rozpočtu miliardové výdaje, které nová vláda slibovala osekat.
Pokud Brusel odstřihne Polsko od výplaty unijních peněz a bude dál stupňovat spor kolem dodržování principů právního státu, měla by Varšava přestat platit příspěvky do rozpočtu Evropské unie a blokovat klíčová jednání v rámci sedmadvacítky. V rozhovoru, který dnes zveřejnil list Financial Times, to řekl polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, tvář kontroverzních změn v justici, které prosadila současná národně-konzervativní vláda.
Převod pěti miliard korun z rozpočtové rezervy ministerstvu obrany vláda na pondělním zasedání schválila. Na twitteru to tom informoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Peníze kabinet armádě sliboval od konce loňského roku, Metnar za nejzazší termín převodu označil konec března. Pět miliard chce armáda použít především na platy vojáků. "
Sněmovna reprezentantů USA ve čtvrtek schválila návrh vojenského rozpočtu na příští finanční rok ve výši 716 miliard dolarů (15,7 bilionu korun). Součástí návrhu je zvýšení platů vojáků v průměru o 2,6 procenta, což je nejvíc za posledních devět let. Objemný a komplikovaný zákon obsahuje řadu ostře sledovaných paragrafů. Jsou to například kroky proti čínskému telekomunikačnímu gigantu ZTE nebo zmocnění hlavy státu, aby zrušila sankce proti zemím, které si v minulosti opatřily ruské zbraně, ale rozhodly se nakonec pro zbraně americké.
Česká republika nebude po nynějším summitu NATO upravovat a zrychlovat svůj plán týkající se výdajů na obranu, řekl na závěr vrcholné schůzky v Bruselu novinářům premiér Andrej Babiš. Praha tak dál počítá s tím, že obranné výdaje vzrostou ke dvěma procentům hrubého domácího produktu v roce 2024. Rychlejší cestu k této dvouprocentní hranici, domluvené v roce 2014 na aliančním summitu ve Walesu, ve středu i ve čtvrtek tvrdě prosazoval americký prezident Donald Trump.
Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout. Francouzský prezident Emanuel Macron však popřel, že by se špičky aliance na schůzce dohodly na zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP.
Severoatlantická aliance je nyní silnější než před dvěma dny, spojenecké země souhlasily s tím, že rychle zvýší své výdaje na obranu, řekl novinářům na závěr summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. USA jsou podle něj alianci oddány a není třeba, aby jeho země NATO opouštěla, ačkoliv on má jako prezident možnost o takovém kroku rozhodnout.
Ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) považuje za optimální hranici výdajů na obranu dvě procenta HDP. Napsal to ČTK v reakci na požadavek amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se výdaje členských států NATO zvýšily na čtyři procenta jejich HDP. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) považuje Trumpovo vyjádření za dlouhodobý apel. Zopakoval, že českým cílem jsou dvě procenta HDP do roku 2024. Požadavek amerického prezidenta na dotaz ČTK odmítli i členové sněmovního výboru pro obranu.
Německý ministr financí Olaf Scholz se po sporu s ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou o financování armády rozhodl v rozpočtu pro nadcházející rok uvolnit o 675 milionů eur (17,6 miliardy korun) více, než se dosud plánovalo. V pondělí o tom informoval list Handelsblatt s tím, že v nadcházejícím roce by měla armáda hospodařit s 42,9 miliardy eur (1,1 bilionu korun), což je o čtyři miliardy eur více, než má vojsko k dispozici letos.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že nepodporuje dlouhodobý rozpočet Evropské unie, který vyčleňuje prostředky na pomoc migrantům. Varoval přitom, že Maďarsko by nemuselo takový rozpočet schválit.
Premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš bude muset kvůli slíbeným slevám na jízdné pro důchodce a studenty škrtat peníze různým resortům. Tvrdí přitom, že to není pravda. Prý bude brát jen ty peníze, které jednotlivá ministerstva neutratila. Těch se podle něj za poslední roky nakumulovalo 160 miliard. Jenže ty existují jenom na papíře. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu nemají tyto „peníze“ finanční krytí.
Čínský rozpočet na obranu vzroste oproti loňsku o 8,1 procenta. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy vydané u příležitosti nedělního zahájení výroční schůze Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu). Čínský premiér Li Kche-čchiang při této příležitosti řekl, že čínská armáda by měla být "silná jako kámen". Výdaje Číny na obranu ostře sledují nejen její sousedé, ale také Washington, neboť naznačují širší strategické záměry Pekingu.
Že má spolková kancléřka Angela Merkelová díky svému východoněmeckému původu empatii pro nás postkomunisty, z toho už se dávno stala mantra českých diplomatů i politiků. Pokud to tak skutečně je, nechci vidět, jak to bude vypadat, až v Berlíně nastoupí někdo vůči nám empatický ještě méně. Protože už tato vstřícná kancléřka se v únoru 2018 dopracovala k otevřenému vyhrožování.
Kvalita vládnutí v Česku klesá, naštěstí nový kabinet Andreje Babiše zajistí obrat k lepšímu. Se slibem designovaného premiéra jsou v rozporu jména ministrů, které navrhuje. Deset z nich bylo v minulé vládě nejméně v pozici náměstků a na úpadku státu se podíleli. Bude úpadek pokračovat, anebo se státní správa zhroutí úplně?
Rozpočet Evropské unie pro rok 2018 počítá se závazky ve výši 160,1 miliardy eur (přes 4,24 bilionu Kč) a platbami 144,7 miliardy eur (3,84 bilionu Kč). Po mnohahodinovém jednání se na tom nad ránem dohodli vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu.
