V posledních dnech a hodinách sledujeme dva různé děje, které je třeba vidět spojitě. Ředitel GIBS – plukovník Michal Murín – včera po dvou měsících ostrého nátlaku ze strany premiéra Andreje Babiše rezignoval. Současně vrcholí (ale kdo si může u jednání, jichž se účastní Babiš, být jist tím, že někam spějí?) jednání o vládě mezi ANO a ČSSD. Před dvěma týdny jednání ve stejné sestavě ztroskotalo na tom, že sociální demokraté pro sebe, přesněji pro svého předsedu Jana Hamáčka, požadovali ministerstvo vnitra. Šlo to sice proti konvenčním představám – Hamáček by za normálnějších poměrů, než máme dnes, byl adeptem na zahraničí nebo na obranu, ale mělo to hluboký smysl: ukázat členům ČSSD, kteří o vládě ještě mají hlasovat ve vnitrostranickém referendu, že i účast v kabinetu s trestně stíhaným premiérem může mít státotvorný ráz, neboť Hamáček zaštítí policii, aby v případě Čapího hnízda a potenciálně i dalších podezření vůči Babišovu Agrofertu konala. 

ANO v pondělí nabídlo pět jiných křesel, než je ministerstvo vnitra, a na vnitro jako kompromis dlouholetého sociálnědemokratického činovníka Jeronýma Tejce. Socialisté sice včera o průběhu jednání s Babišem vesměs zachovávali bobříka mlčení, nicméně členům vedení, kteří u jednání přímo nejsou, vyjednavači garantují, že vnitro je pro stranu i nadále zásadní. Byl by z jejich pohledu tzv. kompromis Tejc přijatelný? 

Už při minulých jednáních – tedy před okamurovskou vsuvkou – létala vzduchem jména nominálních nebo historických členů socdem, kteří jsou současně přátelé Miloše Zemana a jeho přátel, tak jako Jan Kohout, potenciální ministr zahraničí. Vedení ČSSD si stanovilo, že žádného takového řadového nebo nedávného člena ČSSD, kdyby se měl ocitnout na seznamu členů vlády, nebudou počítat do svého kontingentu. 

Takže Jeroným Tejc, který se rozešel ještě s minulým sobotkovským vedením, kdy byl nejprve coby renegát odstaven a pak sám ukončil trápení a ze strany vystoupil, k ČSSD počítán být nemůže. Notabene když si ho před časem na pozici náměstka vzal k sobě Babišův ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Pokud současně platí, že přes vnitro pro ČSSD nejede vlak, že ho musí mít a že Tejc není její, musejí socdem to, co se jim prodává jako kompromis, odmítnout.

Murínova rezignace je pak připomínkou, o co Babiš hraje a jakými způsoby. Plukovník byl doslova uondán na konstrukci, kterou loni vystavěli státní zástupci z Olomouce plus státní zástupce v Liberci (a bradáčovec) Adam Bašný. V té konstrukci není žádné skutečné maso, které by svědčilo o Murínově neudržitelnosti. Murín nebyl v podezření, že by snad vyzrazoval z policie ven utajované skutečnosti, ale že naopak zprávu o vyšetřování vysokého policisty – náměstka policejního prezidenta! – ohlásil do systému (Bašnému, který ho obratem začal stíhat). Provinění spočívá v tom, že těmto novodobým inkvizitorům neřekl, odkud se informaci doslechl. 

V kanonádě Andreje Babiše a jeho novin se skrývá, že to je celé typická ištvanovina, věcně nesmysl. Náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube byl státními zástupci podezříván, že policejní reorganizací, na níž legálně pracoval, sleduje nějaké nekalé záměry. A tihle lidé se pak diví, že k nim někdo přistupuje s obezřetností, a tu obezřetnost se ještě snaží vyšetřovat. Podle toho, co víme, nemá premiér na Murína vážně nabito. A přece policejní důstojník, který se octne ve střetu s tímto konkrétním premiérem a s těmito konkrétními špičkami státních zastupitelství, může reálně dostat obavu, že proti němu například zahájí řízení, které povede k odebrání bezpečnostní prověrky, postavení a výsluh.

Prezident Zeman před časem s překvapivou lehkostí, dalo by se napsat i lehkovážností, slíbil Andreji Babišovi rovnou všechny tři pokusy o sestavení vlády. Tentýž Zeman Čapí hnízdo považuje za detail, jakými vysocí politici nemají být obtěžováni. Čtvrt roku od krachu prvního pokusu, čtvrt roku, kdy je Babiš nikoliv jmenován premiérem, ale pověřen jednáním o vládě, jsou pro něj darovaný čas, kdy může provádět zásahy ve složkách ve svůj prospěch a neohlížet se přitom na nějaké koaliční partnery. Kdyby za těchto okolností socialisté od požadavku na vnitro ustoupili, budou vypadat jako hladoví žebráci.