Pět měsíců po volbách se konečně naplno jedná o sestavení řádné vlády mezi ANO a ČSSD. První jednání naostro bylo v úterý, druhé se odehrálo dnes. Ale všechno se vyvíjí dobře, tedy dobře v provozním slova smyslu, že se partneři dohodnou. Speciálně na menším z obou partnerů je vidět, jak moc si přeje ta jednání zdárně ukončit.

Pochopíme to srovnáním původního seznamu požadavků, s nimiž předseda sociální demokracie Jan Hamáček tento týden zahajoval a s nímž se obracel i na komunisty, a toho, co v úterý vypíchl jako nepodkročitelnou podmínku. Nepodkročitelnou podmínkou se stává… obnovení nemocenské v prvních třech dnech nemoci! Topolánkova vláda před deseti lety v rámci boje proti simulantům zavedla jak známo karenční dobu, kdy tři dny po onemocnění lidem jejich zaměstnavatelé neplatí žádnou mzdu. Hamáček dnes trvá na návratu před reformu tak, aby se první tři dny proplácelo 60 procent ze mzdy (a zaměstnavatelé adekvátně mohli snížit odvody za zaměstnance). Pro sociální demokraty to je, jak předseda řekl v úterý po jednání s odbory a před jednáním s ANO, „zásadní priorita“. ANO bude v něčem muset ustoupit, nicméně tohle je jen hra pro veřejnost, předdomluvený ústup.

Podívejme se na časovou linku. Sociální demokraté zrušení karenční doby podali už 25. února jako poslanecký návrh ve sněmovně. Během následujícího měsíce se stalo to, že Babišova vláda v demisi zaujala k návrhu kladný postoj jen s návrhy drobných úprav. Minulý pátek, na den měsíc od podání návrhu ČSSD, se náhle dozvídáme, že vláda je zásadně proti návrhu. Ministři argumentují tím, že pokud by se nemocenská opět vyplácela od prvního dne, hrozí zvyšování nemocnosti, a tedy větší díra ve veřejných financích. V úterý ale Hamáček zrušení karenční doby označuje za test víry a po schůzce s ANO spokojeně konstatuje, že u partnera našel vůli se dohodnout.

Co se naopak mezi nepodkročitelné podmínky nedostalo, je bankovní daň, celý loňský rok ústřední hit Lidového domu. A zatímco zrušení karenční doby má podle dnešních odhadů způsobit výpadek 2,3 miliardy korun ve veřejných rozpočtech, od bankovní daně si sociální demokraté loni slibovali naopak 11 miliard korun dodatečných příjmů ročně. Bankovní daň ale s Babišem nebude, nejen kvůli výhradám ekonomů, ale hlavně proto, že premiér, jehož Agrofert dluží bankám 30 miliard korun, a je tak jako každý velký podnik závislý na jejich ochotě ho průběžně financovat, proti finančnímu sektoru nepůjde. (Kde zůstala levicová ideologie? A spolknou komunisté svou třídní nenávist k bankéřům výměnou za to, že se jim dostane výsady držet u moci jednoho pochybného miliardáře?)

Stejně tak se mezi nepodkročitelné podmínky neprobojoval ani požadavek, aby v čele vlády nestála trestně stíhaná osoba. Pro předsedu Hamáčka Babišovo trestní stíhání bude i nadále těžký problém, ČSSD se s ním bude klidně trápit donekonečna, podstatné je, že už se s ním učí žít. Pokud nám tedy dění v prvním týdnu vyjednávání může být nějakým vodítkem, vzniká vláda sociálně rozhazovačná a politicky cynická. Z tohoto pohledu by určitě bylo lepší, aby sociální demokraté ze dvou silových ministerstev, na která si ukázali, nezískali finance, ale vnitro.