Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Od loňska se vynořuje otázka přijetí malého počtu syrských sirotků z Řecka. Nově se k neúnavné europoslankyni Michaele Šojdrové a fakticky proti premiéru Andreji Babišovi přidal ministr zahraničí Tomáš Petříček. Nejde tu jen o primitivní ano/ne v uprchlické debatě, ale i o to, jestli je ještě udržitelný striktně odmítavý postoj k režimu Bašára Asada.
Větou, že nejen předseda Babiš, ale i Faltýnek kandidoval bez vyzyvatele, je o hnutí ANO řečeno vše podstatné. Ambice jsou povoleny teprve od třetího patra dolů, tedy od úrovně řadových místopředsedů.
Divadlo Komedie v Praze, únor 2019: hra norského klasika Henrika Ibsena Nepřítel lidu (1882) o lékaři na malém městě, který marně bojuje s místním podnikatelem. Je to adaptace hry na „divokou ekoteroristickou jízdu“, která „nahlíží limity současné liberální demokracie i v ní obsažené fašistické tendence“, jak čteme na stránkách Městských divadel pražských.
Před Místodržitelským palácem v Brně je umělé kluziště, na jehož „ploše ledové víří / troufalí mužové čtyři“, jak zpíval nesmrtelný Jiří Bulis. Ve skutečnosti nejsou čtyři, ale je jich víc. A ne muži, nýbrž především pohlavně smíšená mládež. Za kluzištěm je Moravská galerie, jejíž stálá expozice starého umění se dlouhodobě přeskupuje, ale v přízemí je zatím otevřena výstava, kvůli níž stojí do Brna jet, protože ti, kdo jsou z Brna, na ní určitě už byli.
Měsíc co měsíc vede ve zveřejňovaných průzkumech ANO Andreje Babiše. Měsíc co měsíc sledujeme závod o druhé místo, který se vlastně vůbec neměl konat. Ale rozený vyzývatel, jakým by měla být ODS, se o druhé místo buď dělí, nebo dokonce prohrává s Piráty. Naposledy v průzkumu společnosti Kantar CZ za leden 2019 spadli modří o 2,5 na pouhých 13,5 procenta. Podle Kantaru tedy ODS během roku a půl od sněmovních voleb v říjnu 2017 posílila o celá dvě procenta. Jak to, že má méně než Piráti, kteří by soudě podle bilance pirátských stran v jiných zemích měli být přechodnou kuriozitou? Konkurenční Median za prosinec a leden občanským demokratům naměřil 15,5 bodu, pro změnu o dva body před Piráty.
Brněnský radní Bartík před prezidentskými volbami napsal, že prezident Zeman trpí konečnou fází rakoviny. Nebyla to pravda, ale podle státního zástupce to nebyla ani pomluva. Máme tu prvního kandidáta do soutěže o nesmysl roku.
V příští Evropské komisi má být opět Věra Jourová, premiér Babiš už je prý rozhodnut nabídnout jí jménem české vlády druhý mandát. Kandidatura Jourové ale z hlediska českých zájmů nedává smysl a je přímo proti Visegrádu, na nějž se Babiš jindy tak odvolává.
Velký rozruch vzbudil návrh zákona, který by kriminalizoval mazání příspěvků na sociálních sítích. Předkladatelé v čele s Václavem Klausem ml. navrhují, aby výmaz příspěvků, které nejsou v hrubém rozporu s dobrými mravy, českými zákony nebo mezinárodními smlouvami, k nimž se náš stát připojil, byl trestán – od pokuty (až do 50 milionů korun) po vězení až tříleté.
V tomto vydání Týdeníku Echo přinášíme už druhý Salon během pěti měsíců k zákonu o cenzuře na Facebooku. Návrh, který si vymyslel Václav Klaus ml., sněmovnou zřejmě neprojde, shodují se na tom i někteří spolupředkladatelé. Proti návrhu zaznívají jak politické, tak věcné námitky. Zatím se návrhem podařilo zvýšit publicitu pro Klause, ale taky pro dané téma. Protože politická cenzura především na Facebooku tu samozřejmě je.
Díky Hospodářským novinám víme o prémiích za přísnost, které se vyplácely na finančních úřadech. Nebyly to velké sumy, o to hrůznější zpráva to je.
Začíná se politika v Praze podobat politice v Brně? Tak jako se v moravské metropoli léta vedl pro zbytek republiky málo srozumitelný souboj o přestěhování vlakového nádraží, v Praze se náhle zjevil fantom vládní čtvrti v Letňanech. Rychle se z něj stal prubířský kámen, na němž primátor pirát měří síly a um s premiérem.
Soudě podle zpráv posledních měsíců a týdnů se nad klasickým automobilem stahují mraky. Švédská vláda zvažuje zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2030. Zákazy vjezdu pro „špinavé“ diesely avizovaly radnice v Paříži, Madridu, Kodani. První celoplošný zákaz pro „starší“ diesely platí od 1. ledna ve Stuttgartu. Souběžně s tím EU zásadně zpřísňuje limity pro emise CO2 u aut.
Orientace českého průmyslu na Německo je příliš velká. Teď nám přibyl další důvod, proč hledat nové hospodářské modely – Berlín o víkendu oznámil, že do roku 2038 se v Německu zavřou všechny uhelné elektrárny.
Nová francouzsko-německá smlouva o partnerství, kterou v úterý v Cáchách podepsali Emmanuel Macron a jeho hostitelka Angela Merkelová, směřuje k ještě užší spolupráci mezi Paříží a Berlínem než dnes – od prorůstání příhraničních regionů přes společné nákupy zbraní po pravidelnou konzultaci zahraniční a evropské politiky. Cášské smlouvě se příležitostně přezdívá Elysej 2.0., byla podepsána na den 56 let po slavné Elysejské smlouvě, jíž kdysi Charles de Gaulle a Konrad Adenauer slavnostně zakopali nepřátelství mezi svými národy.
Jaký význam pro český případ odebraných dětí Evy Michalákové má diplomatický incident, který propukl mezi Norskem a Polskem? Právní dopad ne, ale pro hledání pravdy o případu Michalákových důležitý je.
Už zítra v historií obtěžkaných Cáchách podepíší Angela Merkelová s Emmanuelem Macronem smlouvu o nejužším přátelství, jakého mohou státy na zeměkouli vůbec dosáhnout.
Prezidentství Miloše Zemana se vyznačuje neuspořádaností, jaká za obou jeho předchůdců v úřadě byla nepředstavitelná. Někdy se Zeman chová jako destruktivní politická síla a nebere žádný ohled na funkční struktury – mohli bychom vyjmenovávat různé jeho pozice, od pokusu o poloprezidentský systém k deklarovanému eurofederalismu, což v podstatě není nic jiného než přání nahradit nějak osvědčený český stát vzdáleným byrokratickým monstrem. Tady Zemanem cvičí nezvládnuté revolucionářské impulzy.
Tzv. genderový happening na gymnáziu v Blansku, na který upozornil poslanec SPD Radim Fiala, nastoluje obecnější otázku, zda jsou žáci na českých školách vystaveni politické indoktrinaci. V Salonu Týdeníku Echo hledají odpověď ředitel Centra občanského vzdělávání na Fakultě humanitních studií UK Ondřej Horák, středoškolský učitel, autor učebnic dějepisu a mediální výchovy Michal Kaderka, dlouholetý ředitel PORG v Praze, dnes předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus ml. (ODS) a ředitel ZŠ Vojanova v Děčíně Karel Rajchl.
Theresa Mayová pohořela v britské Dolní sněmovně se svou dohodou o odchodu z Evropské unie.
Nové zprávy z USA nám sugerují, že Trump nebo jeho volební tým skutečně pracovali v kampani s pomocí Ruska. Je to dokonalý mediální šum.
Recese přichází, klesne-li dvě čtvrtletí po sobě ekonomický výkon. Německo ve třetím čtvrtletí loňského roku (červenec, srpen, září) zaznamenalo mírný ekonomický pokles o 0,2 procenta HDP. Pokles zatím pokračuje. Může za to i masochismus, s nímž Němci rozkládají svůj automobilový průmysl.
Poslanci SPD Fialovi se nelíbil happening prváků na gymnáziu v Blansku. Ale je nošení sukní studenty a vojenských uniforem studentkami opravdu bojem proti strachu a nenávisti?
Matthias Matussek je autorem bestsellerů, které se v Německu přestaly recenzovat. Bývalý hvězdný novinář byl před třemi roky – přesněji řečeno od útoků v Paříži v listopadu 2015, které dal do souvislosti s politikou otevřených hranic Angely Merkelové – odložen na pomyslný pravý okraj společenského spektra.
Dnes už víme, že červen 2013 nebyl pro ÚOOZ plukovníka Roberta Šlachty dobrý měsíc. Nejenže se elitní policisté pustili do mezitím tragikomicky proslulé razie na Úřadu vlády, po níž zůstaly z trestněprávního pohledu maličkosti a z politického pohledu změna režimu od stranické demokracie k polooligarchii
Místo prezidenta odpřednášeli na Nový rok projevy předsedové obou komor parlamentu. Projev Jaroslava Kubery byl důležitější – obsahem i tím, jaké za ním dřímají ambice.
Nejznámější antikomunista světa Vladimír Bukovskij (78) žije dnes na okraji anglické Cambridge v půldomku se zarostlou zahrádkou. Několik posledních let pro něho bylo těžkých osobně – nemoci, operace srdce, před níž mu chirurg řekl, že se na 60 procent po operaci už neprobudí, vyšetřování pro údajné stahování „neslušných obrázků“ dětí v domácím počítači – i politicky. Západní svět, do něhož byl před čtyřiceti lety vyměněn za chilského komunistu Luise Corvalána, se podle Bukovského mění k horšímu a rychle v něm ubývá svobody. Náladu mu paradoxně zlepšuje to, co je mainstreamem označováno za nárůst populismu.
Přestože hnutí #MeToo povzbuzuje oběti sexuálního násilí, aby promluvily, policejní oddělení napříč USA vykazují čím dál menší pravděpodobnost, že případy znásilnění úspěšně uzavřou.
V Británii dokázal strach z dronu na 37 hodin paralyzovat letiště a desetitisíce pasažérů. Zčásti je to daň za pokrok technologií, zčásti za vyměknutí naší civilizace.
Autor následujícího textu před dvěma měsíci seděl v restauraci s kolegou ze slovenského webu Postoj.sk a s redaktorem německého listu Frankfurter Allgemeine. Slovák vymlouval Němcovi jeho představu, že Británie nemůže opustit Evropskou unii bez nějaké katastrofy, že odejít z EU je v podstatě nezvládnutelný úkol. „Když se za dva měsíce dokázali na rozdělení státu dohodnout Klaus s impulzivním Mečiarem, proč by to za dva roky nemohly zvládnout Brusel a Londýn.“
Teprve ex post jsme se dozvěděli, že se česká vláda připojila ke všem vládám světa minus vlády USA a Maďarska.
