Na přiznání k dani z nemovitosti zbývá už jen několik dní a za nedodržení termínu hrozí sankce za každý den prodlení. Od minulého roku přitom platí řada nových pravidel, která znamenala v loňském roce rozšíření povinnosti na další desítky tisíc lidí. Kromě toho i letos využila tisícovka obcí novou možnost navýšit daň na svém území. Pouze deset z nich pak sáhlo na možnost daň naopak snížit.
Na živnostníky, kteří se prvně rozhodnou přestoupit do tzv. režimu paušální daně, může čekat na počátku skrytá „nástraha“. Stává se totiž, že živnostníci očekávají od finanční správy potvrzení o vstupu do nového režimu. To však nepřijde, plátcem paušální daně se totiž OSVČ stává momentem, kdy to úřadu oznámí. A s tím už pro něj také platí povinnost za pár dní uhradit první platbu. Ta se meziročně zvýšila o více než tisíc korun, může za to rekordní růst odvodů způsobený vládním konsolidačním balíčkem.
Finanční správa zavedla nový kontrolní mechanismus, který jí pomáhá odhalovat vícekrát použité nebo upravované účtenky. Drobnými doklady si podnikatelé snižují daňový základ a od státu pak mohou někteří žádat i vrácení DPH. Do nové databáze teď putují vystavené účtenky naskenované v rámci kontrol i data od takzvaných „spolupracujících subjektů“, kteří poskytují náhled do svého účetnictví dobrovolně. Takových firem je zatím necelá desítka.
Zrušili jste penzijní spoření, ale stále využíváte daňového odpočtu, nebo jste zapomněli doplatit zpětně daň? Takových lidí bylo jen v uplynulém roce podle Finanční správy asi 4700. Prvním stovkám lidí tak rozeslala v úterý a ve středu do datových schránek dopis, ve kterém je úředníci na možnou nesrovnalost upozorňují Projektem „Daňové echo“ chce správce daně klást důraz na dobrovolné plnění daňových povinností a efektivní výběr daní namísto represí.
Finanční správa se zaměřila na podnikatele, kteří provozují v Praze a dalších velkých městech flotily taxíků poskytujících služby zpravidla prostřednictvím elektronických platforem. V rámci „Akce Cháron“ si vytipovala 37 nejrizikovějších subjektů, u kterých prokázala chybějící daň v objemu 80 milionů korun na DPH. Podle informací deníku Echo24 souvisí akce s policejní razií ze začátku listopadu, při které jihočeská daňová kobra zajistila bezmála 30 milionů korun.
Nacpat do účetnictví co možná nejvíc drobných výdajových dokladů. To je obvyklá cesta, jak si podnikatelé mohou snížit daňový základ a odvést méně na dani z příjmů. Navíc pak mohou po státu chtít ještě vyšší odpočet na DPH. Potíž je, když se ukáže, že tyto účtenky jsou duplicitní, nebo dokonce fiktivní. Podnikatelům pak hrozí sankce. Stát tímto způsobem přichází ročně minimálně o stovky milionů korun. Kontroloři Finanční správy se stále více zaměřují na úniky přes zjednodušené daňové doklady
Firmy běžně využívají možností, jak si snížit daňový základ, tedy odvést na daních méně. Jde to i přes tzv. převodní ceny používané typicky mezi dvěma propojenými společnostmi. Například když si firma od své sesterské společnosti půjčí peníze nebo když si vzájemně fakturují zboží a služby. Často přitom firmy vůbec nemusí vědět, že něco dělají špatně, a nejde o podvody. Pro Finanční správu jsou ale převodní ceny zlatým dolem, protože při kontrolách na nich „vytříská“ dost peněz do rozpočtu.
Specializovaný finanční úřad podal stížnost proti rozhodnutí policie, kterým na začátku března odložila takzvanou reklamní větev kauzy Čapí hnízdo. Důvodem je, že nedostal dostatečný čas na prostudování spisu, uvedl dnes server Seznam Zprávy. V případu policie prověřovala podezření na údajné daňové úniky u plateb od firem z holdingu Agrofert za reklamu kongresovému areálu Čapí hnízdo. Na počátku března věc odložila, protože nebylo prokázáno podezření z trestného činu.
Finanční správa chce vybudovat nový informační systém, který by měl mimo jiné pomoct k efektivnějšímu výběru daní a zjišťování daňových úniků. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekla nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. Systém by měl být uveden do provozu na přelomu let 2025 a 2026. "My se potřebujeme rozvíjet v rámci nového systému, pracujeme na finalizaci zadávací dokumentace, abychom se posunuli v digitalizaci do 21. století," řekla Hornochová.
Nejvyšší správní soud musí znovu rozhodnout v citlivé otázce, zda mohou finanční úřady ke kontrolám podnikatelů využívat také informací z automatického kamerového systému policie. Ústavní soud v únoru zrušil jeho loňský rozsudek a vrátil mu k projednání případ podnikatele z Ústecka, jemuž finanční úřad právě na základě záznamů o průjezdech ze silničních kamer neuznal odpočet na DPH ve výši zhruba 400 tisíc korun.
Policejní kamery ve dne v noci monitorují provoz na silnicích a dálnicích. V Česku jsou jich stovky. Policii mají sloužit především k pátrání po odcizených vozidlech. Ukázalo se však, že se mohou stát také nástrojem finančních úřadů ke šmírování a kontrolování podnikatelů. Automaticky pořízené záznamy o všech vozidlech uchovává policie ve své databázi až rok, bez ohledu na to, zda se řidič dopustil nějakého přestupku.
K paušální dani se letos přihlásily další tři desítky tisíc podnikatelů. Kdo z nich však čeká na nějaké potvrzení, že k dani přistoupil, může narazit na nepříjemné překvapení. Přihlášením se totiž podnikatel automaticky stává plátcem daně. Jak Finanční správa deníku Echo24 potvrdila, stále platí, že jakoukoliv reakci dostanou pouze ti, u kterých existuje nějaký problém.
S novým rokem přišel po šesti letech i konec projektu elektronické evidence tržeb (EET). Té se od roku 2016 měly v rámci Finanční správy věnovat téměř čtyři stovky úředníků. Když došlo k pozastavení evidence na jaře roku 2020, stát si nadále úředníky držel mimo jiné na nově vzniklé a jednorázové „covidové“ úkoly. Podle ministerstva financí tak nelze dnes říct, zda došlo skutečně ke zrušení všech míst spojených s agendou EET, jako důležitější však vidí násobně vyšší počet zrušených míst v rámci Finanční správy.
Pondělí je posledním dnem, kdy se živnostníci a podnikatelé mohou přihlásit k paušální dani na letošní rok. Výhodou je, že odpadají starosti s vyplňováním daňového přiznání, vyplňování přehledů a také k posílání platby na jeden účet. Letos také dochází k navýšení měsíční platby, kterou živnostníci posílají. Aktuálně tak bude paušální daň vycházet na 5 994 korun. Současná vládní koalice ale chystá změny, za které je chválí i opozice. Mělo by totiž dojít k rozšíření paušální daně a navýšení limitu z jednoho milionu na dva miliony korun.
Finanční správa dříve ujišťovala, že se podnikatelé nemusejí bát a žádat o kompenzační bonusy v době koronavirové krize. Berňák ale nyní nepřestává s podáváním trestních oznámení, které míří na možné podvodníky. Podle finanční správy se u žádostí o kompenzační bonusy objevily i organizované skupiny, které se snažily získat peníze ze státní kasy. Zavedení těchto bonusů pro podnikatele a živnostníky na začátku provázela protichůdná vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO).
Sněmovní rozpočtový výbor se bude na středečním zasedání opět zabývat tím, jak finanční správa uplatňuje vůči daňovým poplatníkům zajišťovací příkazy. Stojí to v pozvánce na jednání výboru. Člen výboru a zpravodaj k tomuto bodu Václav Votava (ČSSD) řekl, že chce slyšet informace například o probíhajících soudních sporech nebo o odškodňování firem, kterým dá soud za pravdu. Výbor se příkazy zabýval již v minulém volebním období. Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky.
Na dani z příjmu právnických osob stát loni nejvíce získal od České spořitelny. Na druhém místě žebříčku, který sestavuje ministerstvo financí, je pojišťovna Kooperativa. Třetí skončila Komerční banka. V předchozích čtyřech letech první Škoda Auto klesla na čtvrté místo. Páté místo patří ČSOB. Ministerstvo financí sestavuje žebříček jako ocenění podniků, které se nejvíce podílejí na plnění veřejných rozpočtů. Žebříček sestavuje ministerstvo na základě výše plateb, které obdrží v průběhu roku.
Vlajkový projekt vládního hnutí ANO a Andreje Babiše elektronická evidence tržeb je nyní na dva roky u ledu.
Kompenzační bonus pro dohodáře se jeví jako totální přešlap v nabízené vládní pomoci. Drtivá většina dohodářů totiž nesplňuje podmínky, které nastavilo ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (za ANO).
Finanční správa dál pokračuje v tvrdém postupu proti možným podvodníkům.
I když je nyní elektornická evidence tržeb dočasně pozastavená, stále vyvolává velké emoce.
I přes ujištění, že se poškození živnostníci a podnikatelé nemusejí bát zažádat o kompenzační příspěvek, rozjela finanční správa smršť trestních oznámení. Zatím se počet zastavil na 49 podaných trestních oznámení, u které má finanční správa podezření, že mohlo dojít k podvodu. Zavedení kompenzačního příspěvku přitom provázela protichůdná vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové, po kterých nebylo podnikatelům jasné, zda o Pětadvacítku mohou s čistým svědomím zažádat, či ne.
Finanční správa se svým tvrdým postupem znovu narazila.
Pomoc pro dohodáře se měla dostat k více jak sto tisícům lidí, reálně má peníze po měsíci fungování programu jen dva tisíce pracovníků.
Letošní odevzdání daňového přiznání může být ve znamení tvrdých sankcí a úroků z prodlení. Kvůli koronavirové krizi se totiž již dvakrát posunul termín k odevzdání formuláře a poslední možnost mají lidé do úterý 18. srpna. Kdo se zpozdí byť jen o jediný den, vypočte se mu pokuta spolu se sankcí, která nabíhá už od dubna. Ministerstvo financí totiž sankce nezrušilo ale pouze dočasně prominulo. Kromě odevzdaného přiznání musí být také do úterka zaplacena daň. Interaktivně mohou plátci daně vyplnit přiznání pomocí formulářů zde.
Finanční správa si po rozsudku Nejvyššího správního soudu přičítá další přešlap, kdy necitlivě zakročila proti podnikateli. Berní úředníci totiž vyměřili více jak dvou milionovou pokutu nemocnému muži, který neodevzdal včas oznámení o osvobozených příjmech. Podnikatel přitom docházel obden na několikahodinovou dialýzu a několikrát musel být v nemocnici kvůli selhávajícím ledvinám.
Ústavní soud tvrdě zkritizoval praktiky úředníků Finanční správy. Z úterního nálezu, jehož hlavní část má Echo24 k dispozici, vyplývá, že správci daně manipulovali s důkazy a odstraňovali listiny ze spisu. Ústavní soud konstatuje, že ve spise chybí 65 procent listin a je patrné, že na některých stránkách došlo ke gumování čísel. Podle Ústavního soudu došla Finanční správa za hranu toho, co lze v právním státě od orgánu veřejné moci tolerovat. Pokud by se prokázalo úmyslné zkreslování důkazů, mohli by úředníci skončit před soudem.
Poslance rozlítila informace, že finanční úřady mají kvóty na uvalené zajišťovací příkazy a dražby zabaveného majetku. Podle toho se pak hodnotí daný finanční úřad, zaznělo v reportáži serveru Seznam Zprávy. Poslanci, včetně těch z koaliční ČSSD, vyzvali ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby „příkazy shora“ vysvětlila. Podle některých zákonodárců by měli šéf krajského finančního úřadu ve Zlíně i ministryně rezignovat. Finanční správa považuje reportáž za účelovou konfrontaci úředníků.
Ministryně financí po koronavirovém vypnutí ekonomiky promarňovala jednu příležitost udělat správnou věc za druhou. Alena Schillerová není ekonomka.
Ještě horší byrokracie než při úvěrech Covid se odehrávala při žádostech o ošetřovné. Úředníci chtěli třeba potvrzení, že škola, kam dítě chodí, je skutečně zavřená. Vzhledem k tomu, že vláda už v půlce března zavřela všechny školy, to působilo jako Hlava XXII.
