Finanční správa dál pokračuje v tvrdém postupu proti možným podvodníkům. Úřad pro Echo24 uvedl, že do minulého pondělka bylo v souvislosti s vyplácením Pětadvacítky podáno na 70 trestních oznámení a další se chystají. Živnostníci a podnikatelé o tento kompenzační bonus mohli dříve žádat a mezi osoby samostatně výdělečně činné se tak dostalo na 22 miliard korun.

Program Pětadvacítka a následné prodloužení kompenzačních bonusů pro OSVČ byl mezi podnikateli hodnocen velmi pozitivně. Zejména pro svou jednoduchost a rychlou výplatu peněz, které byly na účtech poškozených podnikatelů a živnostníků během pár dní. Stát sice nejdříve uváděl, že se poškozené osoby samostatně výdělečně činné nemusejí bát žádost podat. Na druhou stranu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) varovala, že kdo požádá neoprávněně, tak bude proti nim tvrdě zakročeno.

Přitom Schillerová nespecifikovala, kdo na příspěvek nemá nárok. Před senátory například zmínila fotbalisty, kteří ale nemohli vykonávat svou profesi a jednoznačně měli na peníze nárok. K minulému pondělku je tak už podáno na sedm desítek trestních oznámení.

„Finanční správa podala k 5. říjnu celkem 70 trestních oznámení o podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s žádostmi a výplatami kompenzačních bonusů s celkovou škodou přesahující 46 milionů korun,“ řekla pro Echo24 Klára Křehlová z tiskového oddělení finanční správy. Berňák navíc nerozlišuje, zda jsou trestní oznámení podána na OSVČ nebo také na dohodáře, který o příspěvek také mohou žádat.

Přitom před měsícem finanční správa uvedla, že je podáno na 49 trestních oznámení kvůli možnému podvodu. Úřad přitom avizoval, že se nebudou konat žádné plošné kontroly. Trestní oznámení by navíc měly padat jen v těch nejvážnějších případech. „Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu. Finanční správa proto podává zpravidla trestní oznámení na vylákání daňové výhody. Jak bude jednání kvalifikováno z hlediska trestně právního, je samozřejmě v pravomoci orgánů činných v trestním řízení,“ řekl dříve pro Echo24 Lukáš Heřtus z finanční správy.

Berňák na začátku vyplácení kompenzačních bonusů také hrozil, že s přihlédnutím k nouzovému stavu se sazba u tohoto podvodu pohybuje od 2 do 8 let odnění svobody. „Kompenzační bonus podléhá režimu daňového řádu, tzn. kontrola je možná 3 roky. Těm, kdo bonus dostali, aniž na to měli nárok, může finanční úřad dodatečně vyměřit daň ve výši neoprávněně vyplaceného bonusu,“ dodal Heřtus.

Zatím nejznámější případ řeší zlínští kriminalisté, kde dva lidé podávali fiktivní žádosti o vyplacení příspěvku. Z finanční správy tak vylákali více než 700 tisíc korun a nyní jim za to hrozí léta vězení. Co se týká kompenzačního příspěvku, tak se jedná o zatím první trestní stíhání. Podle policie si muž se ženou tipovali podnikatele z různých krajů, u nichž z veřejně dostupných zdrojů zjistili potřebné identifikační údaje. Bez vědomí podnikatelů pak podávali jejich jménem fiktivní žádosti o vyplacení.

Příspěvek byl po zavedení podnikateli a živnostníky hodnocen velmi kladně. Na druhé straně se brzy objevily nejasnosti, kdo si o příspěvek může vůbec zažádat. Důvodem byly prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové, která vyhrožovala kontrolami a zpětným zdaněním pro ty, kteří budou čerpat částku neoprávněně.

Podmínky tak byly a velmi nejasné a kritizovali to především odborníci, podle kterých se do žádostí vnesl zmatek. „Největší problém ale je, že stát a zejména paní ministryně financí Alena Schillerová svým prohlášeními a výroky vyvolala obrovskou nejistotu. Myslím si, že je to úmysl, aby to řadu podnikatelů odradilo. Je to taková ostrakizace,“ řekl pro Echo24 předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.