Ústavní soud tvrdě zkritizoval praktiky úředníků Finanční správy. Z úterního nálezu, jehož hlavní část má Echo24 k dispozici, vyplývá, že správci daně manipulovali s důkazy a odstraňovali listiny ze spisu. Ústavní soud konstatuje, že ve spise chybí 65 procent listin a je patrné, že na některých stránkách došlo ke gumování čísel. Podle Ústavního soudu došla Finanční správa za hranu toho, co lze v právním státě od orgánu veřejné moci tolerovat. Pokud by se prokázalo úmyslné zkreslování důkazů, mohli by úředníci skončit před soudem.

Spor se táhne od roku 2015, kdy byl tehdejším ministrem financí Andrej Babiš a šéfem Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. 

Finanční úřad neuznal živnostníkovi nárok na odpočet DPH z nakoupené reklamy na kulturní akce. Úředníci tvrdili, že vylepené plakáty na fotografiích ve spisu jsou nečitelné a nelze poznat, zda je na nich logo festivalu. Přitom živnostník argumentoval, že předložil mnohem kvalitnější záběry, které však z daňového spisu zmizely.

Až Ústavní soud se za živnostníka postavil. V nálezu rozcupoval tvrzení Finanční správy a odsoudil její jednání. Ústavní soud tvrdě zkritizoval, že ve veřejné části daňového spisu prokazatelně chybí řada listin. „Ústavní soud také zjistil, že ostatní listiny jsou přečíslované, jejich pořadí je změněné a tvoří jinou číselnou řadu,“ uvádí se v nálezu.

„Jinými slovy řečeno, v neveřejné části spisu chybí oproti stavu ke dni 13. 4. 2015 více než 65 procent listin. Ústavní soud též zjistil, že zbývající listiny jsou přečíslované, jejich pořadí je změněné, tvoří jinou číselnou řadu a jedna listina byla přeřazena do veřejné části spisu. Ústavní soud též zjistil, že o uvedených změnách v daňovém spise neexistuje žádný úřední záznam ani jakákoliv jiná písemná zmínka. Naopak daňový spis předložený správcem daně „na první pohled“ vypadá jako řádně vedený, tvořící ucelenou číselnou řadu a bez dalších zásahů. Pouze „při bližším zkoumání“ lze na některých listinách vypozorovat „vygumovaná“ původní čísla pořadí listin, která jsou nahrazena novou číselnou řadou,“ uvádí nález.

„Ústavní soud shledává, že takové vedení spisové dokumentace jako v nyní posuzované věci již není tzv. na hraně, ale je daleko za hranicí toho, co lze v právním státě od orgánu veřejné moci tolerovat. Ústavní soud skutečně nerozumí tomu, jak vedlejší účastník může za takovéhoto skutkového stavu označit uplatněnou námitku stěžovatele „za účelovou“. Účelovým se naopak zdá vedení spisové dokumentace daňovými orgány,“ vytýká argumentaci Finanční správy Ústavní soud.

Podle advokáta Ondřeje Lichnovského, který živnostníka zastupuje, se jedná o skutečný exces. „Na druhou stranu nějaké drobné chyby se ve spisech objevují poměrně často. Ústavní soud zde řekl, že když jsou tyto chyby v určitých procentech, tak už se nedá hovořit o spravedlivém procesu,“ řekl pro Echo24 Lichnovský.

Podle něj tento nález znamená, že ať už bude jakýkoliv orgán veřejné moci ve správním řízení u soudu, tak by měl mít své spisy v pořádku. „Jinak jim po právu bude vytčeno toto pochybení a po právu prohrají svůj spor,“ dodal Lichnovský.

Člen Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek k tomuto případu dodává, že nález Ústavní soud se odkazuje k vícero rozsudkům Nejvyššího správního soudu, kde se řešila obdobná situace. „Takže to bohužel není nijak výjimečný případ, kdy k soudu doputuje neúplný spis. Je to velký nešvar a stávat by se to nemělo,“ řekl pro Echo24 Hajdušek.

Podle iHNed finanční úřad i po nálezu Ústavního soudu vážné pochybení popírá. Nebude ani zjišťovat, kdo konkrétně důkazy ze spisu odstranil. Mluvčí úřadu Veronika Dvořáková uvedla, že úředníci ze spisu vyřadili pouze listiny, které pro posouzení případu nebyly podstatné.

„Jako nešťastné je možné shledat to, že o jejich vyřazení není ve spise veden úřední záznam,“ připustila. Finanční správa podle ní nyní musí spis doplnit a Nejvyšší správní soud bude znovu rozhodovat, zda daň byla doměřena správně.