komentář

Pokračování v EET nemá oporu ani ve vládních číslech

komentář
Pokračování v EET nemá oporu ani ve vládních číslech

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

EET je pomník Babišovy tvrdohlavosti. Ve středu prohlasovala neformální vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM třetí a čtvrtou vlnu. Jestli všechno půjde podle vládních plánů, evidence tržeb se po majitelích restaurací, hotelů a obchodů s koncem roku rozšíří o svobodná povolání – lékaře, právníky a především o řemeslníky. Tuto část evidence tržeb přitom původně shodil Ústavní soud. 

Opozice nadále trvá na tom, že jde o šikanu živnostníků, což je hlavně u řemeslníků mimo realitu. Zakázky načerno jsou rozšířené po celé republice, ví to každý, včetně opozičních poslanců, i když se zrovna třeba jako Jan Skopeček z ODS v této souvislosti dovolávají presumpce neviny (Skopeček: „EET je nástroj, kterým se podnikatelé stávají automaticky podezřelými.“).

Něco jiného je praktická proveditelnost. Čtvrtá, řemeslnická  vlna bude v zásadě ještě hůř vymahatelná, kontroly budou ještě absurdnější než dosud. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík si už před časem ve sněmovně dělal legraci z představy, že po zákazníkovi v restauraci – provokatérovi, který vypije jedno pití a  zkoumá, jestli mu hostinský vydal účtenku, přijde do bytu malíř pokojů – provokatér a v rámci zkoušky poctivosti objednavatele vymaluje objednavateli pokoj. A ještě něco jiného je kontext. Elektronickou evidenci tržeb je třeba posuzovat v kontextu celkového Babišova vládnutí. Miroslav Kalousek z TOP 09 označuje EET za drahý a neúčinný kanon na vrabce. Je to tak. Podle oficiálních údajů ministerstva financí, které zřejmě budou nadsazené, loni EET donesla do veřejných rozpočtů 12,3 miliardy korun. Z toho do státního rozpočtu, tvrdí ministryně Alena Schillerová, šlo 9,5 miliardy. Pokud bude EET rozšířena o svobodná povolání, měly by třetí a čtvrtá vlna po naběhnutí do dvou let přinášet další až tři miliardy. V těch číslech jsou jak vyšší daně z příjmů jednotlivců i firem, tak z DPH. 

Od roku 2014, kdy má Babiš tak či onak pod sebou ministerstvo financí, a tedy hlavní kohoutek na státní výdaje, každým rokem roste počet státních zaměstnanců, celkově už víc než o desetinu. Jen náklady na platy státních zaměstnanců oproti loňskému roku vyrostou letos o 23 miliard korun. Z toho mají asi deset miliard spolknout vyšší platy pro učitele, což je správná věc. Ale zbytek, který je dán převážně nárůstem státních zaměstnanců, sám o sobě vymaže oficiální výnosy z EET. Rozpočty jsou po celou Babišovu éru sestavovány nehospodárně. Například na letošní rok vyčlenili tvůrci státního rozpočtu více než 20 miliard korun na pomoc konkrétním (velkým) firmám. Velkým (spoluhráčům z první byznysové ligy) se odpustí, na malé (živnostníky a podnikatele) se jde o to přísněji. 

EET byla Babišovým pilotním projektem, když v roce 2014 přišel poprvé do vlády. Oslovoval jejím prostřednictvím tzv. malé lidi, kteří tisíckrát v životě platili v obchodě a nedostali účtenku. V tom byla jejich hmatatelná zkušenost s nespravedlností a „bordelem“ ve státě. EET mnoha lidem navozovala iluzi nastolení spravedlnosti na „jejich“ každodenní úrovni, zatímco na celostátní úrovni systém bez větší pozornosti přecházel do oligopolu. Příjmy elektronické evidence do státního rozpočtu nejsou významné, to potvrzuje i oficiální statistika ministerstva financí. Ale Babišova voličská základna, která se za posledních pět let přeměnila podle jeho politiky a dnes se nachází nalevo, tuto symbolickou politiku stále oceňuje.