Vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV UK v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze (1994) pracoval jako redaktor Lidových novin. Na jaře roku 1996 nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odchází do vydavatelství Stratosféra, aby založil a vedl svůj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický tabloid, opouští po necelém roce. Pracuje opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 je jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stává šéfredaktorem časopisu Týden. Za jeho působení se zvedl prodaný náklad časopisu Týden trojnásobně (z 16 200 v roce 2000 na 57 800 v roce 2003), Týden získává ocenění Časopis roku. V roce 2002 zakládá časopis Instinkt a stává se mediálním ředitelem vydavatelství Mediacop. Časopis Instinkt po roce úspěšného vydávání získává ocenění Hvězda roku. Z vydavatelství Mediacop odchází v lednu 2009 do představenstva mediální skupiny MAFRA, kde byl tři roky zodpovědný internetové aktivity skupiny a deník Lidové noviny, jehož byl zároveň šéfredaktorem. V polovině listopadu 2013 z Mafry odchází. Počátkem roku 2014 zakládá vydavatelství Echo Media a.s., která vydává internetový deník Echo24.cz.
Už delší dobu si na redakční poradě říkáme, že by stálo za to, popsat posun významu slov, který přinesl digitální věk. Je taky dost dobře možné, že nejde o běžnou společenskou změnu, kterou má každá doba, ale že jsme ve fázi digitální revoluce, a tedy i společenské revoluce.
Andrej Babiš se stal rekordmanem v neschopnosti sestavit vládu. Ve spolupráci s prezidentem Milošem Zemanem nechali zemi nejdéle v její polistopadové historii bez vlády s důvěrou.
Za pár měsíců budou komunální volby, které sice nepatří k vrcholům politické sezony, ale protože se v nich volí také v Praze, což je stát ve státě, mohou být významným testem nejen Babišovy politické divize ANO, ale především tradičních demokratických stran a jejich schopnosti čelit nájezdu slovenského zbojníka.
Minimálně v jednom ohledu zahraniční politiky se Česká republika chová posledních dvacet osm let konzistentně a zásadově, a to ve vztahu k Izraeli.
V minulém století procházela společnost mnohem horším obdobím, než je druhá fáze úřadování prezidenta Miloše Zemana. Po výstupu, jaký předvedl minulý týden v televizi Barrandov se svým příspěvkem ke kauze novičok, která zmrazila britsko-ruské vztahy, je lepší párkrát se nadechnout, neskočit mu do další pastičky a nevyrážet do zteče na Hrad.
Osud dvouletého britského chlapce Alfieho Evanse, který skonal minulý týden, vyvolal obrovskou pozornost. Těžce nemocné dítě v průběhu hospitalizace dokonce mohlo být léčeno za hranicemi své země, jejíž justice rozhodla, že má být odpojeno od přístrojů, které ho udržovaly při životě. Smutný příběh opět rozvířil řadu etických otázek, na které se těžko hledá jednoznačná odpověď. Dochází ke střetu s vírou a poznatky vyspělé medicíny, ukázal také kulturní rozdíly při vnímání lidského života mezi protestantským severem Evropy a spíše katolickým jihem.
Spisovatel Pavel Kohout je jedinečný úkaz. Každému, kdo by se jako on dostal na práh devadesáti let bohatého a barvitého života, bych přál, aby byl v tak výtečné mentální a fyzické kondici, v jaké je on. Přiznávám, že ho sám pro sebe začínám rehabilitovat až v posledních letech.
Za pár dní uteče půl roku od vyhlášení parlamentních voleb, a země stále nemá vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Andrej Babiš sice ukazuje silnou touhu po moci, ale nebyl schopen najít partnery, se kterými by sestavil vládu a své touhy mohl realizovat.
Takzvaný boj s korupcí je úspěšný politický marketingový tah nejen v našich zemích, funguje i na jihu Evropy. Nikdy by mě nenapadlo tvrdit, že u nás korupce není nebo že ji nevnímám jako problém, ale o korupci se více mluví, než se prokazuje a následně potírá. První na ní vybudoval kariéru Miloš Zeman, který kampaň své sociální demokracie už na konci devadesátých let postavil podle italského vzoru Čisté ruce
Přiznám se, že v posledních týdnech hledám energii a smysl psaní o čemkoli, ale naštěstí to není moje hlavní role. Tu vytrvale a s neutuchajícím entuziasmem plní moji kolegové, které pak povětšinou s potěšením čtu.
Slovensko se dostalo do nejvážnější krize, jakou kdy vláda Roberta Fica zažila. Vyvolala ji nepochopitelná vražda Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. K odstoupení, předčasným volbám nebo alespoň k rekonstrukci vlády ho vyzývají všechna zavedená slovenská média, opozice a nakonec tak učinil i prezident Andrej Kiska. Ten dokonce ve svém nedělním vystoupení prohlásil, že by premiér Fico měl k rekonstrukci vlády přistoupit, ať už k vraždě mladého slovenského novináře a jeho dívky došlo z jakéhokoli důvodu. Tuhle příležitost si nenechal ujít Robert Fico, využil prezidentovy nepochopitelné formulace a nepřímo ho následně obvinil ze spiknutí osnovaného s nejbohatším aktivistou na světě Georgem Sorosem.
Děsivá zpráva přišla v pondělí ráno ze Slovenska, kde byl zákeřně zavražděn novinář internetového deníku Aktuality.sk Ján Kuciak a jeho dívka Martina Kušnírová.
Zopakoval se fenomén z loňských podzimních sněmovních voleb, ve kterých se nenašel silný soupeř k Andreji Babišovi.
Skončily rozběhy, začíná finále. Prezidentská volba je na novém startu a rozhodnou voliči neúspěšných kandidátů, respektive to, zda lidé chtějí nadále prezidentem Miloše Zemana, nebo někoho jiného. Tím jiným má být bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš.
Jeden z vrcholů letošní politické sezony se blíží do svého finále. Voliči rozhodnou, kdo bude příštích pět let prezidentem republiky.
Už několik týdnů skoro každý den si lze na nějakém kanále či síti pustit k obědu skupinu osmi mužů, jak sedí srovnáni v řadě a odpovídají na nějaké otázky, na které už odpověděli asi osmnáctkrát.
Jeden z největších favoritů letošních prezidentských voleb Jiří Drahoš není vůbec nadšený, že Evropská komise aktivovala vůči Polsku článek 7 Lisabonské smlouvy kvůli vládní reformě tamní justice. Podle Jiřího Drahoše se tak prohlubuje příkop mezi Evropskou unií a některými jejím členskými zeměmi.
Facebooku se podařilo v Česku prosadit, aby mohl sbírat osobní údaje od třináctiletých dětí.
Když vznikla polemika k poslednímu českému knižnímu vydání Knihy smíchu a zapomnění, vycítil jsem příležitost se předvést. Milan Kundera je totiž autor, jemuž jsem věnoval své jediné dvě diplomové práce, a tak se v zástupu jiných považuju za jeho znalce. Byl jsem mu ochoten dát hodně do chvíle, než jsem zjistil, že život je jinde.
Směřování a poměry v naší zemi se zásadně mění, i když pro někoho zatím jen plíživě. Ale první indicie jasně naznačují, že je zpochybněno demokratické a prozápadně orientované směřování republiky. Není mnoho těch, kteří si rozsah nastupujících poměrů ve své plné nahotě uvědomují.
Andrej Babiš se učí, co je to demokracie, a jako vítěz voleb se snaží sestavit vládu. Vyvěšuje sice inzeráty, že maká, ale žádné konkrétní výsledky nemá a jen povzlykává, že s ním do holportu nikdo jít nechce.
Témat, která v posledních dnech rezonují v české společnosti, je hned několik. Ta nejdůležitější se samozřejmě snažíme postihnout i v tomto vydání. Samozřejmě je to sestavování vlády Andreje Babiše a role nových nastupujících formací. Vedle Tomia Okamury a jeho fašizující party z SPD to jsou Piráti, jejichž kooperaci by si z mnoha důvodů budoucí premiér přál.
Do hry o Hrad vstoupil bývalý premiér Mirek Topolánek a volby dostaly nečekaný emocionální náboj. Žádný z dosavadních kandidátů nevyvolal tak bouřlivé reakce, málokoho jeho ohlášená kandidatura nechala chladnou.
Andrej Babiš vyhrál. Vyhrál hodně. Nečekali jsme to a zřejmě to nečekal ani on. Nevyhrál ale tolik, aby se mu snadno podařilo sestavit novou vládu.
Ještě nikdy v dosavadní historii života obyvatel českých zemí se lidé neměli tak dobře jako nyní. Nežijeme v ideální společnosti. Ale to nebudeme žít nikdy.
Až mi zase někdo bude vyprávět, jak jsou veřejnoprávní média garantem nezávislosti, otevřenosti a demokracie, budu mu vyprávět následující příhodu, která se odehrála dnes, v pátek odpoledne. Už čtrnáct dní předem jsem byl s spolu s komentátorem Bohumilem Doležalem, šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským a komentátorem MF Dnes Lubošem Palatou pozvaný do pořadu ČRo Plus Názory a Argumenty, tématem měla být předvolební situace.
Nedělní výsledek parlamentních voleb v Německu ukázal, že i ekonomicky nejstabilnější evropská země a lídr Evropské unie není imunní vůči novým nastupujícím formacím.
Jak se definuje dezinformační web? Je to ten, který je tzv. proruský a podporuje Putinovu politiku, atakuje základy Evropské unie?
Česká veřejnost projevila nebývalý zájem o události v sousedním Polsku. Ve své většině vyjadřuje obavy o demokratický vývoj v zemi, varuje před nástupem autoritativního režimu, opět vytváří paralely k Viktoru Orbánovi.
Začínají filmové Vary a do nich se opět trefují dva významné svátky, a proto jsme pro vás letos poprvé připravili rozšířené dvojčíslo, ve kterém jsme se snažili omezit informace o politickém dění na nejnutnější míru. Letos si politiky ještě užijeme.
