Prezident Miloš Zeman zaslal Ústavnímu soudu intervenci podporující stanovisko stěžovatelů z bytového družstva Svatopluk v kauze H-System. V dokumentu píše, že je případem dotčen a znepokojen. V neprospěch družstva již dříve rozhodl Nejvyšší soud.
Způsob volby členů správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se musí změnit. Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o resortních, oborových a podnikových zdravotních pojišťovnách a celou související vyhlášku. Svůj zásah však časově odložil přibližně o rok. Norma i vyhláška tak zůstane v aktuálním znění v platnosti ještě do 30. září 2019. Pak budou moci do volby zasahovat i pojištěnci a hlasovat tak pro své kandidáty.
Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti vyhlášku ministerstva spravedlnosti, která loni snížila některé příjmy exekutorů. Neúspěšný návrh na zrušení tří pasáží zákona podala skupina deseti senátorů. Ministerstvo nález přivítalo, novela vyhlášky podle úřadu neměla negativní dopad na systém exekucí ani vymahatelnost práva. Exekutorská komora rozhodnutí respektuje.
Lidé z družstva Svatopluk zatím nemusejí vyklidit byty v Horoměřicích u Prahy. Ústavní soud (ÚS) odložil vykonatelnost červencového rozhodnutí Nejvyššího soudu do doby, než kauzu z podnětu družstva sám přezkoumá. Usnesení zpřístupnil na svém webu. Zdůraznil, že odkladem vykonatelnosti nepředjímá výsledek řízení, jen chce zabránit nevratným následkům.
Právník Lubomír Kincl, jenž zastupuje bytové družstvo Svatopluk, v pondělí podal ústavní stížnost proti verdiktu Nejvyššího soudu o vyklizení bytů v Horoměřicích u Prahy. Členové družstva si domky sami dostavěli, opustit je nechtějí. Ústavní soud (ÚS) požádali o odklad vykonatelnosti sporného verdiktu a také o rychlé projednání stížnosti „mimo pořadí“.
Stát by neměl přebírat zodpovědnost za ty, kteří kvůli kauze H-systemu nemohou bydlet. Myslí si to právník Josef Lžičář, který tak reaguje na slova předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala. Ten se po schůzce u prezidenta Miloše Zemana za průtahy omluvil a prohlásil, že stát v tomto případě selhal. „Ve vztahu k nám všem daňovým poplatníkůmby mně nesmírně vadilo, aby stát přejímal odpovědnost za to, že ti lidé nebydlí. Pokud jim stát nabídne náhradní byt, to je něco jiného. Odškodnění však nepřipadá v úvahu,“ řekl pro Echo24 Josef Lžičář.
Klienti H-Systemu, kteří se musí vystěhovat z bytů v Horoměřicích, podají ústavní stížnost. Ústavní soud poté rozhodne, zda odloží vykonavatelnost rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle ústavního právníka Jana Kysely však není situace tak jednoduchá. Sepsání samotné žaloby je dle něj komplikované, a také Ústavní soud potřebuje nějaký čas k případnému vydání předběžného opatření. Největší problém tak vidí v šibeničním termínu jednoho měsíce, dokdy se mají lidé vystěhovat.
Česko si od dob Rakouska-Uherska nese dědictví vrchnostenské mentality úředníků, jediným „protilékem“ je fungující správní soudnictví. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru s ČTK poukázal na význam Nejvyššího správního soudu (NSS), v jehož čele skončí v září Josef Baxa i místopředseda Michal Mazanec. Nástupce určí prezident Miloš Zeman, jména zatím nezveřejnil.
Bývalý ředitel Národní galerie (NG) Milan Knížák se musí omluvit současnému řediteli této instituce Jiřímu Fajtovi. Ústavní soud (ÚS) totiž zamítl Knížákovu stížnost proti rozsudku, jímž mu dříve Vrchní soud v Praze uložil omluvu za tvrzení, že Fajt v minulosti instituci zruinoval. Knížákova advokáta Jaroslava Hostinského rozhodnutí zklamalo, ale zdůraznil, že je nutné jej respektovat.
Ústavní soud (ÚS) zrušil takzvanou druhou restituční tečku, stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění. Zrušení novely schválené v roce 2016 úspěšně navrhla skupina 18 senátorů. Soud sporná ustanovení novely několika zákonů zrušil s platností ke konci letošního června.
Prezident Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle kterého má znovu rozhodnout o profesuře fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta. Původně je odmítl jmenovat. Důsledkem stažení stížnosti je to, že verdiktem Městského soudu v Brně už se nebude zabývat vyšší instance, tedy Nejvyšší správní soud, který řízení zastavil. Usnesení je dostupné na webu soudu.
Ústavní soud zamítl stížnost muže, který po rozvodu požadoval svěření dětí do takzvané střídavé péče. Soudy nižších instancí děti svěřily do péče matce, ona se ale od muže odstěhovala asi 200 kilometrů daleko. Soudy také rozhodly o placení výživného. Správně při tom zohlednily i vzdálenost, kterou musí muž za dětmi překonávat, uvedl v úterý soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.
Řidič běžného osobního auta podle Ústavního soudu (ÚS) nemá povinnost zajistit, aby se dospělý spolujezdec připoutal bezpečnostním pásem. ÚS v novém nálezu interpretoval zákonnou úpravu tak, že povinnost použít pásy v osobním automobilu dopadá především na svéprávného spolujezdce samotného. Řidič ale musí dbát na to, aby byly připoutané malé děti.
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení několika bodů takzvaného protikuřáckého zákona. Jednalo se například o úplný zákaz kouření v restauracích nebo zákaz prodeje alkoholických nápojů v automatech. Vyhověl jen drobné úpravě v několika paragrafech.
Daniel Lipšic je dnes právním zástupcem pozůstalých po zavražděném slovenském novináři Jánu Kuciakovi. V letech 2002–2006 byl ministrem spravedlnosti. Právě za jeho úřadování se – jako reakce na obrovskou nedůvěru vůči schopnosti slovenských prokurátorů a soudců vypořádat se s kriminalitou v nejvyšších patrech politiky a byznysu – zakládal Speciální soud a Speciální prokuratura.
Zeman neobhajoval, že instaloval vládu Andreje Babiše a že ji drží u moci tři měsíce, i když nezískala důvěru sněmovny. Nezmínil ani slib, že jí dá další měsíce bez důvěry.
Platbu kartou, ať na terminálu nebo přes internet, už nemusí podnikatelé zahrnout do evidence tržeb. Jedná se o jednu změn, která začala platit v souvislosti s EET. Další změnou je, že doklad o zaplacení nově nebude obsahovat DIČ. Ústavní soud totiž v prosinci zrušil některé paragrafy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Zastavil i třetí a čtvrtou vlna EET. Třetí měla započít právě 1. března.
Ústavní soud (ÚS) v novém nálezu kriticky poukázal na podnikání navázané na autonehody a na systém povinného ručení. Vyhověl stížnosti České pojišťovny ve sporu s firmou, která převzala pohledávku od účastnice nezaviněné nehody. Firma žádala maximální odškodnění za opravu auta. Ve skutečnosti vůz prodělal úspornější opravu, část nároku tak v podstatě byla fiktivní.
Zastupitel hlavního města Karel Březina (ČSSD) neuspěl s ústavní stížností proti rozsudku, podle kterého se dopustil podvodu v pražském dopravním podniku. Za to, že jako předseda dozorčí rady neoprávněně pobíral odměny v celkové výši 290 tisíc korun, dostal Březina roční podmíněný trest s patnáctiměsíční zkušební dobou. Jeho stížnost čekala na rozhodnutí Ústavního soudu téměř dva roky, nyní je odmítnutá, zjistila ČTK z veřejně dostupné databáze. “Žijeme v právním státě a rozhodnutí Ústavního soudu beru na vědomí,“ napsal Březina.
Symbolická moc prezidenta republiky se silně přeceňuje. Její vynášení a démonizace zbytečně vyhrocují atmosféru ve společnosti.
Zda Česká republika přijme euro, je jednou z největších politických otázek budoucnosti. Vliv na to bude mít i svým poradním hlasem Česká národní banka. Výběr členů její bankovní rady zcela záleží na prezidentovi. Hlava státu, která vzejde z druhého kola prezidentské volby, bude na podzim jmenovat dva viceguvernéry ČNB. Jmenování členů Bankovní rady ČNB je jednou z nejvýraznějších pravomocí prezidenta republiky. Ve výběru členů nepotřebuje ani kontrasignaci premiéra.
Restituční spor o vydání mobiliáře ze zámku Opočno Jerome Colloredo-Mannsfeldovi bude opět řešit Ústavní soud. Colloredo-Mannsfeld už minulý týden uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh na obnovu řízení podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Ústavní soud obdržel stížnost Terezie Holovské, která už dříve zpochybnila pětici kandidátů na prezidenta s vícenásobnými podpisy. Stížnost ve středu soud zveřejnil na svém webu, podle vedoucího analytického odboru Lubomíra Majerčíka stížnost přišla již na Štědrý den. Holovská už dříve z formálních důvodů neuspěla u Nejvyššího správního soudu.
Nerozhoduje zájem zákazníků či obchodníků, ale zákon. Velké obchody se zítra v poledne zavřou a otevřou až ve středu 27. prosince. A to kvůli rok a půl platnému zákonu, který nařizuje velkým obchodům o některých svátcích zavřít. Zákon kritizuje řada politiků a u Ústavního soudu dokonce leží návrh na jeho zrušení. Lidé jsou navíc zmatení, protože o jiných státních svátcích otevřené obchody jsou.
Ústavní soud rozbořil Andreji Babišovi elektronickou evidenci tržeb, kterou považuje za své hlavní dílo v předchozí vládě, v níž byl ministrem financí.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pátek krátce po deváté hodině oznámil, že soud s odloženou platností zruší část 38 paragrafů Zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Zrušil také „náběh“ třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb. Zákon však není protiústavní, rozhodl soud.
Německý ústavní soud vyzval, aby zákonodárci umožnili zavedení třetího pohlaví v úředních dokumentech. V současnosti je v Německu možné zaznamenat při narození dítěte jako pohlaví buď mužské, ženské, nebo kolonku nechat nevyplněnou. Ve zveřejněném rozhodnutí ústavní soudci požadují, aby mohly údaj o pohlaví vyplnit i intersexuální osoby, jejichž orgány nejsou typicky mužské, ani typicky ženské.
Prezident Miloš Zeman řekl, že je připravený nechat zemi klidně i celé čtyři roky s vládou, která nezíská důvěru sněmovny. A ačkoliv ústavní právníci opakovaně říkají, že je takový postup protiústavní, jedinou „pákou“ na prezidenta je žaloba. Ta ale mimo jiné vyžaduje podporu 120 poslanců, která by se s ohledem na výsledky voleb mohla hledat těžko.
Tři desítky senátorů navrhly Ústavnímu soudu zrušení zákona o registru smluv. Zdůvodnili to tím, že uplatňování normy by mohlo způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Ústavní soud by proto podle nich měl ze zákona odstranit alespoň pasáže, které zavedly povinnost zveřejňovat smlouvy pro stát, kraje, obce nebo jimi vlastněné firmy.
Andrej Babiš, stejně jako třeba ruská propaganda, se v tomhle podivném světě skvěle zorientoval, ví, že může říkat, co ho napadne, a zpochybňovat, co ho napadne, pokud přitom zůstane Andrejem Babišem.
