Rozhodnutí Ústavního soudu

Revoluce ve zdravotnictví. Členy do orgánů pojišťoven budou volit i pojištěnci

Rozhodnutí Ústavního soudu
Revoluce ve zdravotnictví. Členy do orgánů pojišťoven budou volit i pojištěnci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Způsob volby členů správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se musí změnit. Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o resortních, oborových a podnikových zdravotních pojišťovnách a celou související vyhlášku. Svůj zásah však časově odložil přibližně o rok. Norma i vyhláška tak zůstane v aktuálním znění v platnosti ještě do 30. září 2019. Pak budou moci do volby zasahovat i pojištěnci a hlasovat tak pro své kandidáty.

Úterním nálezem ÚS částečně vyhověl návrhu skupiny senátorů, kterým se zabýval od roku 2015. Systém podle senátorů upřednostňuje při tvorbě správních a dozorčích rad velké podniky. Také ÚS dospěl k závěru, že současný způsob voleb vytváří nerovnost mezi pojištěnci a je výhodný pro velké zaměstnavatele.

Třetinu členů správních a dozorčích rad jmenuje vláda. Dvě třetiny členů jsou volené, a to půl na půl z kandidátů navržených organizacemi zaměstnavatelů a odborovými organizacemi. Právě tato základní pravidla navrhování kandidátů ÚS ze zákona s časovým odkladem vyškrtnul.

Platnost za rok pozbude také celá vyhláška, která stanovuje podrobnosti volby a volební řád. Podle vyhlášky určují volitele, kteří pak vybírají z obou skupin kandidátů, velké podniky. Počet volitelů se totiž odvíjí od toho, jaký podíl mají odvody konkrétního podniku na celkovém pojistném připadajícím na danou pojišťovnu. Za půl procenta jsou dva volitelé.

Ostatní zaměstnavatelé, kteří na pojistném odvádějí menší objemy peněz, volitele dosud určovat nemohli, stejně jako jednotliví pojištěnci.

ÚS připomněl, že takzvané zaměstnanecké pojišťovny v současnosti už poskytují pojištění nejen určité skupině zaměstnanců, ale širšímu portfoliu klientů. Navzdory svému označení jsou v podstatě také „všeobecnými“ zdravotními pojišťovnami.

„Za těchto okolností neexistuje věcný důvod, pro který by část pojištěnců měla být upřednostňována v přístupu k funkci členů orgánů zaměstnaneckých pojišťoven jen z toho důvodu, že jsou navrženi organizacemi zaměstnavatelů nebo odborovými organizacemi, a který by v tomto ohledu bylo možno považovat za legitimní cíl,“ rozhodl ÚS.

Výhrady měl soud také k vyhlášce. „Umožňuje totiž, aby dvě třetiny členů uvedených orgánů byly zvoleny většinou delegátů zastupujících ‚velké‘ zaměstnavatele a aby tak tito zaměstnavatelé měli dominantní vliv na činnost zaměstnaneckých pojišťoven,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

„Uvidíme, jak si zákonodárce poradí s novým řešením, ale samozřejmě ten aktuální nález povede k nějaké změně,“ řekl advokát skupiny senátorů Štěpán Holub. Nález by podle něj mohl výhledově pomoci k většímu vlivu na pojišťovny třeba malým podnikatelům a osobám samostatně výdělečně činným.

„Vhodným modelem by mohl být model německý, kde pojištěnci do správních rad volí a mohou být sami voleni,“ řekl v reakci na nález odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál z PwC Legal. Poukázal na to, že správní rady byly podle nálezu dlouho obsazovány rozporuplným způsobem.

„Po více než deset let byly zdravotní pojišťovny svým způsobem v zajetí osob nominovaných nesprávně, a tedy jejich rozhodnutí během tohoto období lze považovat za problematická, ale to je ovšem spíše věcí politiků, jak na tuto záležitost zareagují,“ uvedl Dostál.

,