Německý ústavní soud vyzval, aby zákonodárci umožnili zavedení třetího pohlaví v úředních dokumentech. V současnosti je v Německu možné zaznamenat při narození dítěte jako pohlaví buď mužské, ženské, nebo kolonku nechat nevyplněnou. Ve zveřejněném rozhodnutí ústavní soudci požadují, aby mohly údaj o pohlaví vyplnit i intersexuální osoby, jejichž orgány nejsou typicky mužské, ani typicky ženské.

Zavedení takzvaného třetího pohlaví by mělo podle ústavního soudu umožnit intersexuálním osobám zanést svou pohlavní identitu do úředních dokumentu „pozitivně“ a nikoli jen vynecháním kolonky, jak umožňuje zákon od roku 2013. Ve svém rozhodnutí se soudci odvolali na ústavou chráněná osobnostní práva.

Konkrétní zákon, který by zanesení třetího pohlaví do registrů umožňoval, musí podle ústavního soudu zákonodárci schválit do konce příštího roku. V kolonkách by se tak mohlo kromě „mužské“ a „ženské“ objevovat napříště třeba „inter“, „divers“ či jiné „pozitivní označení pohlaví“.

Ústavní soud se případem registrace intersexuálních osob zabýval na základě stížnosti občana, který úřady požádal o změnu záznamu o svém pohlaví. V úředních dokumentech byla tato osoba vedena jako dívka, podle předloženého chromozomatického testu ale nebyla ani ženou, ani mužem. S žalobou, kterou osoba po zamítavém stanovisku úřadů podala, ale neuspěla ve všech instancích včetně nejvyššího soudu. Rozhodnutí ústavního soudu je tak přelomové.

Podle odhadů žije v Německu kolem 80 000 intersexuálních osob. Pokud parlament třetí pohlaví do konce příštího roku skutečně schválí, stalo by se Německo v Evropě první zemí, která tak učiní. Například francouzský nejvyšší soud letos v květnu třetí pohlaví uznat odmítl. Existenci takzvaného třetího pohlaví uznává mimo Evropu například Austrálie, Malajsie, Kanada či Nepál.