vliv prezidenta na přijetí eura

Drahoš, Zeman a přijetí eura. Příští prezident vybere viceguvernéry ČNB

vliv prezidenta na přijetí eura
Drahoš, Zeman a přijetí eura. Příští prezident vybere viceguvernéry ČNB

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zda Česká republika přijme euro, je jednou z největších politických otázek budoucnosti. Vliv na to bude mít i svým poradním hlasem Česká národní banka. Výběr členů její bankovní rady zcela záleží na prezidentovi. Hlava státu, která vzejde z druhého kola prezidentské volby, bude na podzim jmenovat dva viceguvernéry ČNB. Jmenování členů Bankovní rady ČNB je jednou z nejvýraznějších pravomocí prezidenta republiky. Ve výběru členů nepotřebuje ani kontrasignaci premiéra.

„Pánům Mojmíru Hamplovi a Vladimíru Tomšíkovi jejich druhý, a tudíž poslední mandát končí k 30. listopadu 2018. Noví členové bankovní rady budou jmenování s účinností od 1. prosince 2018,“ uvedla pro Echo24 Markéta Fišerové z odboru komunikace ČNB.

Prezident Miloš Zeman už se této pravomoci zhostil. Naposledy se rada centrální banky proměnila v únoru roku 2017, kdy Zeman jmenoval členy rady Oldřicha Dědka a Marka Moru. Dědek už v minulosti zastával funkci viceguvernéra ČNB (mezi roky 1999 a 2005). Mora byl ředitelem pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na generálním sekretariátu Rady EU. V minulosti pracoval v Evropské komisi, na ministerstvu školství či Úřadu vlády ČR.

Podle některých Zeman jmenoval do funkcí příznivce eura. „Je pravda, že nově jmenovaný bankovní radní Oldřich Dědek je dnes zřejmě nejzarytějším stoupencem eura v ČR,“ řekl loni v lednu pro server Echo24 hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Ten je nyní v poradním týmu Jiřího Drahoše.

Druhý prezidentský kandidát Jiří Drahoš se k této prezidentské pravomoci vyjádřil během volební kampaně. Členy Bankovní rady ČNB by vybíral tak, aby byla co nejpestřejší i z pohledu ekonomických škol a profesí. Drahoš to uvedl v lednové prezidentské debatě týdeníku Euro.

„Můžeme mít různý náhled například na intervence ČNB, ale já bych především dbal na vyvážené složení bankovní rady, a to nejen z praktiků, ale jmenoval bych do ní i lidi z akademického sektoru,“ uvedl Drahoš.

Pro přijetí eura Drahoš je. „Opakovaně říkám, že by současná vláda měla zahájit seriózní debatu o přijetí eura. Mandát vlády jsou čtyři roky, i to je realistická doba, aby se euro případně ke konci toho mandátu mohlo přijmout,“ uvedl Drahoš pro server Novinky.cz začátkem ledna.

Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních. Členové rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.

Rozhodnutí o viceguvernérech by mělo padnout přibližně na podzim. „Nové viceguvernéry, ať už z řad stávajících nebo nových členů, jmenuje prezident spolu s novými členy bankovní rady obvykle několik málo týdnů před začátkem platnosti mandátu nových členů bankovní rady, respektive funkce nových viceguvernérů,“ uvedla Fišerová.

„Přestože zákon načasování jmenování členů bankovní rady, guvernéra a viceguvernérů explicitně neřeší, postupuje se zde s ohledem na dosavadní zvyklosti a ‚zdravý rozum‘,“ dodala Fišerová na dotaz Echo24, zda by bylo možné, aby viceguvernéry jmenoval současný prezident Zeman v době do 8. března. Tedy do doby, kdy mu končí první a možná poslední prezidentské období.

Kolem kontrasignací prezidentských rozhodnutí premiérem se nejvíce diskutovalo v souvislosti se jmenováním guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy. V listopadu 2000 prezident Václav Havel přes nesouhlas vlády jmenoval Tůmu novým guvernérem ČNB. Podle vlády měl jmenování guvernéra Tůmy a viceguvernéra Luďka Niedermayera podepsat i premiér, kterým byl v té době Miloš Zeman. Kabinet se proto obrátil na ústavní soudce s tím, zda je při jmenování šéfa ČNB nutná kontrasignace. Soud se nejprve odmítl stížností vlády zabývat s vysvětlením, že mu nepřísluší obecný výklad ústavy. Vláda proto obecnou formulaci nahradila požadavkem, aby se soud vyjádřil přímo k platnosti Tůmova jmenování. V červnu 2001 pak ústavní soudci rozhodli, že Havlův krok byl v souladu s ústavou a spolupodpis premiéra není třeba.

Oproti tomu další významnou prezidentskou pravomoc jmenování soudců Ústavního soudu ČR, jeho předsedu a místopředsedy příští prezident podle všeho nevyužije. Soudci mají desetiletý mandát a žádnému ze současných by neměl až do roku 2023 vypršet. „Z této sestavy byli první soudci jmenováni v roce 2013, mandát je desetiletý. Příští prezident by podle všeho, pokud jeho mandát neskončí předčasně, by neměl vůbec vybírat soudce,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Ústavního soudu ČR Markéta Sedláčková.