Klienti H-Systemu, kteří se musí vystěhovat z bytů v Horoměřicích, podají ústavní stížnost. Ústavní soud poté rozhodne, zda odloží vykonavatelnost rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle ústavního právníka Jana Kysely však není situace tak jednoduchá. Sepsání samotné žaloby je dle něj komplikované, a také Ústavní soud potřebuje nějaký čas k případnému vydání předběžného opatření. Největší problém tak vidí v šibeničním termínu jednoho měsíce, dokdy se mají lidé vystěhovat.

Bytové družstvo Svatopluk, ve kterém jsou klienti H-Systemu z Horoměřic, podá stížnost k Ústavnímu soudu. Snaží se tak odložit vykonatelnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v pondělí rozhodl o tom, že se mají někteří klienti společnosti H-System do měsíce vystěhovat. Soud tak vyhověl dovolání správce konkurzní podstaty zkrachovalé společnosti H-System Josefa Monsporta.

Lidé, kteří jsou ohrožení vystěhováním pak vkládají naději do Ústavního soudu. Právník specializující se na ústavní právo Jan Kysela radí podobný postup. „Pokud byste dospěl k závěru, že pravomocným rozhodnutím Nejvyššího soudu dovolání bylo zasaženo do vašich ústavně zaručených práv a svobod, tak náš právní řád vám nabízí možnost obrátit se na Ústavní soud cestou ústavní stížnosti. Zákon o Ústavním soudu by v tomto případě možná mohl umožnit ještě něco navíc, tedy abyste současně s předložením ústavní stížnosti požádal o vykonatelnost toho jinak pravomocného rozhodnutí Nejvyššího soudu. V případě, že by vám to Ústavní soud umožnil, tak by to znamenalo, že ten rozsudek nemusíte plnit. Problém je v tom, že ten rozsudek máte splnit do třiceti dnů a to mám pocit, že není úplně jednoduché se na Ústavní soud vůbec stihnout obrátit, natož pak aby soud stihl rozhodnout,“ řekl pro Echo24 Jan Kysela.

Jako největší problém vidí právě v termínu, ve kterém se mají klienti odstěhovat. „Přeci jen vymyslet ústavní stížnost, respektive podat ji, není úplně snadné, protože musíte identifikovat to základní právo, do kterého vám bylo zasaženo. V tomto případě by to mohlo být právo vlastnické. Možná by vám mohlo jít i o právo na spravedlivý proces, protože byste argumentoval tím, že se spory vlečou dlouhou dobu a že ve sporech došlo ke změnám právních názorů jednotlivých rozhodujících soudů. V zásadě příprava stížnosti nebude úplně triviální. Jde také o to, jak rychle by Ústavní soud vašemu návrhu vyhověl. Tady mi připadá, že v těch třiceti dnech se nestihne,“ řekl Jan Kysela.

Sám ale dodává, že případ mu detailně není znám a neví, kdy rozhodnutí o odvolání nabude právní moci. „Soud sice rozhodl, to jsme zaznamenali, ale bude muset doručovat rozhodnutí účastníkům. To může nějakou dobu trvat, takže je to s malým otazníkem,“ řekl Jan Kysela.

Stěhování až 56 rodin

Klienti se sešli včera v podvečer s právníky, aby se poradili i o dalších možnostech. Žádný z obyvatel se totiž nechce v žádném případě vystěhovat. Domy si po krachu společnosti postavili svépomocí a za své peníze. Družstvo Svatopluk však mělo už v minulosti možnost odkoupit domy i s pozemky za celkových 140 milionů korun. Družstvo však nabídlo jen 20 milionů. Na takovou nabídku věřitelský výbor nekývnul.

Případné stěhování by se dotklo zhruba 56 rodin. V průměru by pak tehdy jedna rodina doplatila 2,5 milionu korun. „Pokud by akceptovali, tak to mělo proběhnout tím způsobem, že by zaplatili celkovou cenu domu a souběžně s tím já bych vyplatil z konkurzní podstaty to zhodnocení,“ řekl Josef Monsport.

Zmínil také opačnou situaci, která se odehrála pár kilometrů od Horoměřic ve Velkých Přílepích. Tam si lidé odkoupili nemovitosti v ceně nových a vyšších odhadů. Zohledňovaly ale jejich investice do výstavby domů. Tak to mělo být dohodnuté už s prvním správcem konkurzní podstaty v roce 1999 před zahájení dostavby domů družstvem. „Ti na to přistoupili, proběhlo to bez jakýchkoli problémů,“ řekl nynější správce konkurzní podstaty Josef Monsport.