Tag: Sametová revoluce

Články k tagu

Třicet pět let poté: dvě legendy a dva extrémy

Na podzim 2024 budeme jednou vzpomínat jako dnes na podzim 1989, kdy padla železná opona. Tehdy i dnes jsme svědky nástupu něčeho jiného. Přesné obrysy nové politiky zatím neznáme, ale cítíme, že nepůjde jenom o prostou výměnu garnitur. Ve středu 6. listopadu 2024 jsme byli svědky tří událostí, které předznamenají zítřejší posuny v evropské a světové politice. Brzy ráno probíhalo sčítání výsledků amerických prezidentských voleb. Zvolení Donalda Trumpa může být interpretováno různě. Rozhodně je to signál o nástupu odlišné politiky, nesené jinými společenskými a ekonomickými zájmy než dosud.

V generaci 89 bylo fanoušků cenzury málo, to je dnes horší

Pětatřicet let od 17. listopadu 1989 znamená pětatřicet 17. listopadů, kdy se připomínal hrdinný průvod studentů Prahou. Posledních deset let, ale možná i déle, buď od roku 1999 (Děkujeme, odejděte!), nebo nejpozději od roku 2014 (Červená karta pro Zemana), se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Za „vzpomínkový průmysl“ do Salonu Echa dorazil Martin Kroupa. Pracuje v organizaci Post Bellum, která byla mezi partnery oficiální vzpomínkové akce Korzo Národní. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. Sestavu doplňuje influencer a youtuber Jan Špaček.

Cenu Paměti národa obdrželo pět lidí, kteří čelili nacistům a komunistům

Cenu Paměti národa obdrželo dnes večer v Národním divadle pět osobností, které čelily nacistům či komunistům. Ocenění získali Marta Neužilová a Pavel Záleský z Česka, Ladislav Szalay a Karol Dubovan ze Slovenska a Olha Hejková z Ukrajiny. Cenu Paměti národa každoročně uděluje společnost Post Bellum pamětníkům zlomových momentů minulého století, loni ji rozšířila i na hrdiny současného dění. Od roku 2010 získalo ocenění 66 osobností.

Pavel: Neměli bychom si idealizovat sametovou revoluci a Havla. Chybí mu sebekritika, vzkázala Marvanová

K připomínce 35 let svobody se na Národní třídě vyjádřil i prezident republiky Petr Pavel. V rozhovoru pro Českou televizi varoval, před dojímáním se nad sametovou revolucí a idealizováním svého předchůdce Václava Havla. Za tento výrok se dočkal ostré kritiky od bývalé disidentky a současné senátorky Hany Kordové Marvanové. Ta na sociální síti X uvedla, že takové hodnocení si Václav Havel nezaslouží.

Fiala na Národní: Koalice Spolu musí volby vyhrát, jinak to nedopadne dobře

Premiér a předseda ODS Petr Fiala označil volby do sněmovny v příštím roce za zásadní pro další osud ČR. Na Národní třídě v Praze novinářům s odkazem na vzrůstající údajný populismus řekl, že koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) musí volby vyhrát - jinak to nedopadne dobře. K odpůrcům, kteří ho u památníku 17. listopadu 1989 hlasitě kritizovali, uvedl, že v roce 1989 by pískat na stejném místě nemohli. Stejně jako nyní v Moskvě. Nabytou svobodu, o níž je třeba se starat a bránit ji, vyzdvihli i lídři TOP 09 a KDU-ČSL Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný.

Babiše vypískali na Národní třídě. „Dnešní demokraté používají metody komunistů. Jde jim o koryta!“

Na Národní třídu dorazil už i šéf hnutí ANO Andrej Babiš a jeho pravá ruka Karel Havlíček. Z davu se ozval silný pískot a skandování "Hanba!" či "Babiše do koše!" Máte tu hezkou společnost, komentoval Babiš. Na síti X už dnes uvedl, že lidé, kteří se dnes označují za jediné demokraty a elitu, používají stejné metody jako komunisté před listopadem 1989. "Společnost jen straší, přitom jim jde jen o jejich koryta," napsal při příležitosti 17. listopadu Babiš, který byl za normalizace členem KSČ.

Listopad: jak to bylo mimo Prahu

Uplynulo třicet pět let od sametové revoluce a dnes stejně jako v mnoha předešlých letech se ukazuje, že je to jediný státotvorný a občanský svátek v průběhu českého roku, který společnost přijala plně za svůj. O jehož konsekvencích a významu nepřemýšlí, nýbrž který radostně a účastně prožívá. To samozřejmě znamená, že k oslavám patří také nějaká dávka kýče, jemuž se oslavenci neváhají oddat. I to je v pořádku. Ale jako by se celé oslavování zužovalo jenom na Prahu a Národní třídu – jako by to byl svátek enormně pragocentrický. Asi logicky, protože v Praze všecko začalo. A jako by to byl svátek především jedné generace, té nyní prostřední, tehdy studentské.

Stál jsem na křižovatce a hnal dav do centra, říká pamětník 17. listopadu

Byli 17. listopadu 1989 v průvodu nějací estébáci? Spousta lidí se domnívá, že ano. Podle předběžných závěrů jedné z analýz ji možná i částečně řídili. To si ale nemyslí Robert Šimarek. Ten se protikomunistických demonstrací účastnil a svůj podíl měl pak i na kříšení zdecimované sociální demokracie.

Po revoluci jsme měli pocit, že můžeme všechno, říká režisérka Třeštíková

Muzeum paměti XX. století pořádá již V. ročník filmového festivalu Nezlomní a obětovaní v pražském kině Atlas od 5. do 8. listopadu. Letos je program věnován 35. výročí sametové revoluce v Československu a ostatních státech sovětského bloku. Režisérka dokumentárních filmů Helena Třeštíková v rozhovoru hovoří nejen o metodě časosběrného natáčení a filmech, které vznikaly v roce 1989.

„Bylo by to potvrzení teorie.“ Průvod 17. listopadu 1989 vedli estébáci

Historik Jiří Suk nemá odhalení projektu „Blaničtí rytíři“, který ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek (ABS) přišel s novými informacemi o událostech 17. listopadu 1989, za úplně převratné. Výsledky nové analýzy dosud nezveřejněných fotografií z průvodu studentů naznačují, že v čele průvodu mohli být příslušníci IV. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), tedy Správy sledování Státní bezpečnosti (StB). Zástupci projektu představili na konferenci v tomto týdnu detaily své dosavadní práce.

Symboly 17. listopadu byly ukradeny, řekl Klaus. Se Zemanem si vyměnili kontakty

Symboly 17. listopadu 1989, který odstartoval pád komunistického režimu v tehdejším Československu, byly podle někdejšího prezidenta Václava Klause ukradeny lidmi, kteří si to nezaslouží. Podle bývalého prezidenta Miloše Zemana nebylo násilné potlačení studentské demonstrace komunistickou policií před 34 lety masakrem. Celospolečenská podpora změnám se zvedla až po dezinformaci o úmrtí jednoho ze studentů. Klaus a Zeman to dnes uvedli ve společném rozhovoru pro CNN Prima News.

Zástupy spravedlivých

Při jednání s prezidentem Spojených států stanul Masaryk před vážnou otázkou: má Wilsona informovat, že příští československé území obývají kromě asi šesti milionů Čechů ještě dva miliony Slováků, sedm set tisíc Maďarů, přes sedmdesát tisíc Poláků, ale hlavně více než tři miliony Němců, kteří k nové vládě sotva zaujmou loajální postoj? Dalo se očekávat, že americký vyznavač národního sebeurčení by v takovém případě kladl důraz na patřičný zřetel k zájmům menšin.

Nejšťastnější generace

Dvaatřicet let. V roce 1980 uplynula stejně dlouhá doba od Vítězného února, oficiálního „dňa rožděnija“ komunistického režimu v Československu. Soudruzi ještě neměli tušení, vlastně nikdo neměl, ale vstupoval do své poslední dekády, koncem léta začala stávka v Leninových loděnicích v Gdaňsku a vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který ten konec výrazně přiblížil.

Říkám si obecní sochař

Jednou mu kolega v nadsázce řekl: „Socha má být vážná a tvrdá, ty je děláš veselé a měkké, to nejsou sochy.“ Kurt Gebauer toho naštěstí nedbal a dál vytvářel objekty, které působí, že je s nimi člověku lépe. Jsou nejen měkké a veselé, ale také živé a vtipné a přátelské – tedy ne všechny, na takové trpaslíky si musíme dávat pozor.

Chtěli se mít líp

Z listopadu 1989 zůstaly desítky obrazů zachycených fotografiemi nebo filmem. Jsou na nich často docela veselé výjevy lidí, kteří někam hledí, někoho poslouchají, něco volají. Tváří se většinou nadějně, někdy až dychtivě, jsou, dalo by se říct, v očekávání, že věci se dějí správně a jdou tak, jak jít mají.

„Národní třída jako po boji“

Zásah bezpečnostních složek v pátek 17. listopadu 1989, nasazení útvarů Veřejné a Státní bezpečnosti a odboru zvláštního určení v centru Prahy a zejména na Národní třídě nepochopitelně patří k nejméně známým událostem této převratné doby našich novodobých dějin. Stranou pozornosti ještě třicet let po zásahu zůstává jak komplikovaná organizace a řízení celé akce, tak zároveň identifikace nasazených jednotek.

Kudy dál

Před třiceti lety vypukla revoluce, která ukončila socialistický experiment budování komunismu. Experiment napáchal fatální morální škody na společnosti, přinesl bezpráví, nespravedlnosti, zločiny, změnil společenské vztahy a ekonomicky zdecimoval tehdejší Československo.

Proč vůbec řešit MFD?

Deník Mladá fronta DNES připomíná blížící se třicáté výročí listopadu 1989 sérií rozhovorů s pamětníky a aktéry tehdejších událostí, mimo jiné vyzpovídal tehdejšího svazáckého funkcionáře Jiřího Jaskmanického a studenta DAMU Pavla Chalupu. Na text reagovaly prohlášením různé veřejně činné osobnosti, také bývalí disidenti a významní účastníci revolučního dění.