Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Sněmovna to ve středu opětovně schválila. Odmítla návrh Senátu, aby za čtyři pětiny dlužného nájemného ručil stát. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.
Vláda nejdříve zavedla přísná opatření proti šíření koronaviru, kvůli kterým se mnoho lidí dostalo do potíží s placením nájmu.
Ani v letošním roce se zájemci o koupi bytu nedočkají příznivějších podmínek, očekává se totiž další zdražování hypoték.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se navzájem předhánějí nápady, jak zlepšit situaci na zamrzlém trhu s bydlením. Jejich návrhy, tedy regulace nájemného a změny daní u prodeje nemovitostí, se však setkávají s velkým nepochopením, protože by v současném stavu trh s nemovitostmi ještě více poškodily. Jediným zaručeným receptem zůstává změna stavebního zákona, která se však značně komplikuje.
Se svou chystanou novinkou zatím tvrdě naráží ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Berlín na pět let zmrazí výši nájemného.
V posledních letech Německo masivně přechází na vyrábění elektřiny přes obnovitelné zdroje, mimo jiné výstavbou větrných elektráren.
Některé pražské městské části plánují v příštím roce zvyšovat nájmy v obecních bytech. Další tak již učinily letos, stejně jako pražský magistrát. Vyplývá to z informací radnic. Významnější zdražování plánují například Praha 5, Praha 6 a Praha 8. Další městské části chtějí nastavit vyšší nájemné jen při prodlužování stávajících smluv a uzavírání nových. Nájmy u městských bytů se v Praze pohybují obvykle mezi 60 a 150 korunami za metr čtvereční a měsíc, průměrné tržní nájem přesahuje 300 korun za metr.
Čím blíž metru je nový byt v Praze, tím spíš roste jeho cena. V průměru o čtyři tisíce korun za metr čtvereční.
Důchodcům a lidem s nezaopatřeným dítětem hrozí nečekané kontroly od úředníků, kteří budou v bytech kontrolovat počty kartáčků a kusů oblečení. Podle kritiků to hrozí kvůli schválené změně u příspěvku na bydlení, který nyní pobírá 168 tisíc příjemců. Návrh na zpřísnění podmínek podala poslankyně hnutí ANO Jana Pastuchová, která chce zamezit podvodům při získávání příspěvku. Přílepek je však přidaný k zákonu, který řeší vyšší rodičovský příspěvek pro mladé rodiny na příští rok.
Pro jistou vrstvu voličů z Prahy a dalších větších měst, především těch mentálně přináležících k moderní progresivní levici, je Berlín inspirativní místo. Má pro ně jistou měkkou sílu. Víc než Londýn, New York nebo Paříž. Není to nijak dynamická metropole. Velký byznys tady na rozdíl od Londýna, Paříže nebo Mnichova nesídlí. V posledních letech se tu konečně ve větším začal rozjíždět technologický byznys a kultura start-up firem.
Bytová krize a zdražování nemovitostí je v České republice neustále přetrvávajícím problémem. Odblokovat současný stav má změna stavebního zákona, na které však stále pracují úředníci z ministerstva pro místní rozvoj. Alarmující stav v oblasti bydlení pak dokládá řada průzkumů a žebříčků, které Českou republiku řadí na třetí místo na světě v oblasti nejrychlejšího zdražování cen nemovitostí. Jiný žebříček pak dokládá, že je Česko jednou z nejpomalejších zemí v rámci povolování staveb.
Ceny starších bytů v Česku na konci třetího čtvrtletí vzrostly meziročně v průměru o 18,6 procenta na 65 628 korun za metr čtvereční. Rodinné domy zdražily o 12,4 procenta na 33 941 korun za metr čtvereční. Nejméně stouplo nájemné, o 3,8 procenta na 247 korun za metr čtvereční měsíčně. Vyplývá to z údajů serveru Bezrealitky.cz.
Berlín se předevčírem přiřadil k několika evropským velkoměstům, kde politici zastropovali výši nájmů.
Zájem o státní půjčky na bydlení pro mladé lidi do 36 let nadále klesá.
Pražský developer se švýcarským pasem Sebastian Pawlowski si stěžuje, že v době, kdy Praha trpí akutním nedostatkem bytů, nemůže postavit satelitní městečko pro přibližně 3500 lidí v Benicích u Prahy. Podle něj mu investici zmařili úředníci, a vede proto s Českou republikou arbitráž o částku, která již s úroky přesáhla pět miliard korun. Praha si nechala k problému vypracovat externí posudky, které však odmítá i na základě zákonu o svobodném přístupu k informacím vydat. Podle magistrátu nelze posudky vydat právě s ohledem na arbitráž.
Tak rychle a dlouho platy v historii České republiky ještě nikdy nerostly. Země má za sebou rekordně dlouhou a silnou éru prosperity, která se tentokrát vůbec poprvé projevila i velmi silným růstem platů. Nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí Evropy a nedostatek lidí přinutily firmy přetahovat se o ně nabídkami čím dál vyšších platů. Od chvíle, kdy se země v roce 2013 dostala z recese a ekonomika začala rychle růst, se platy zvedly o 36 procent.
Nájemné v bytech v Praze se bude v příštích letech přibližovat cenám ve větších městech v Německu nebo Rakousku. Příčinou je přibližování průměrných mezd a rostoucí atraktivita Prahy pro zahraniční investory, které budou lákat především vyšší výnosy z pražských nájmů proti západoevropským metropolím. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti KPMG, kterou má ČTK k dispozici.
Mohou pořádat happeningy, připomínat si, co zažili jejich předchůdci 17. listopadu 1989 na Albertově a Národní třídě. Vést rozhovory s pamětníky. Nebo se ptát: Jací jsme? V čem jsme jiní než oni a další generace, které se narodily před námi? Na ten druhý, originálnější styl vsadili studenti vysokých škol, většinou z pražské Univerzity Karlovy v projektu Svobodný listopad. Zadali sociologům z agentury Median, aby se na reprezentativním vzorku zeptali mladých lidí z generace 18 až 30 let, co si myslí o světě a své roli v něm. Je to v českých poměrech první velmi detailní pohled na tuto generaci.
Drahé byty a přísné podmínky pro sjednání hypotéky odrazují zájemce o úvěry. Už osmým měsícem klesá průměrná úroková sazba, která se z původních tří procent dostala v srpnu na 2,61 procenta. Spolu s tím klesá i samotný zájem o hypotéky, kdy ve srovnání se srpnem loňského roku došlo k propadu o více než 25,5 miliard. To je celá třetina trhu.
Vyvlastnění tisíců bytů, po němž volají aktivisté i některé německé levicové strany, je v souladu s německou ústavou i federálními zákony. Vyplývá to z právního posudku, který si nechala zpracovat strana Levice (Die Linke.). Berlín by musel za byty zaplatit kompenzaci, podle autora posudku Joachima Wielanda by se však nemuselo město řídit tržní cenou bytů, ale mohlo by je odkoupit levněji.
Správce veřejného osvětlení v Praze se rozhodl vypořádat s desítkami schránek na klíče, které na pražské lampy umisťují poskytovatelé sdíleného bydlení Airbnb. Boxů na klíče už odstranily pracovníci Technologie hlavního města Prahy (THMP) z ulic desítky a vyzývají veřejnost, aby nahlašovala další. Umisťování schránek je podle THMP nejen protiprávní, ale navíc to značně komplikuje údržbu osvětlení.
Pokračující bytová krize spolu s neustálým přibýváním nových obyvatel hlavního města přinesla nový trend. Začal klesat podíl Pražanů, kteří si byty kupují. Ti se podílejí na celém trhu ze 71 procent, před rokem to bylo o dvě prtocenta více. Místo nich stále více přibývá zájemců z řad lidí z Vysočiny, Středočeského kraje nebo Karlovarského kraje.
Spotřebitelské ceny letí vzhůru kvůli nákladům za bydlení, potraviny nebo vodné a stočné. Srpnová inflace dosáhla 2,9 procent, tedy stejně jako minulý měsíc. Podle dřívějších odhadů však měla být znatelně mírnější, kdy Česká národní banka (ČNB) odhadovala růst 2,6 procenta a ministerstvo financí 2,7 procenta. Podle ekonomů se vysoká hodnota okolo tří procent bude pohybovat i nadále, protože se počítá s navýšením spotřebních daní.
Stoupající ceny nemovitostí v Česku způsobují, že se prodávají čím dál menší byty. Zájem mají lidé hlavně o garsonky a byty 2+kk. Ještě před třemi lety se jich prodalo 59 procent, letos se číslo vyšplhalo na 70 procent. Nejrychleji roste zájem o nejmenší byty 1+kk, za prvních šest měsíců roku 2019 tvořily 30 procent prodaných nových bytů v Praze.
Sociální dávky tvoří více než 40 procent výdajů státního rozpočtu, který dosáhl v srpnu schodku 15,4 miliard korun. Vysoké výdaje děsí i ministerstvo práce a proto už od února chystá změnu, která by postihla třetinu z jedenácti sociálních dávek. Zatímco navýšení podpory se chystá u rodičovské a příspěvku na živobytí, tak příspěvek a doplatek na bydlení se má sloučit. Kromě úspory peněz má dojít tímto krokem také k tomu, aby se zabránilo obchodníkům s chudobou vydělávat na nejchudších zájemcích o bydlení.
Jako nemorální označuje část politické scény daň z nabytí nemovitosti. Ve sněmovně proto leží senátní návrh, který navrhuje tuto daň, která prodražuje již tak předražené ceny bydlení, zrušit.
Průměrné bytové nájemné bez poplatků v Praze ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostlo o 3,8 procenta na 327 korun za metr čtvereční měsíčně. V mimopražských regionech stouplo v průměru o 8,1 procenta na 200 korun za metr čtvereční. Nejdražší byl Jihomoravský kraj (246 korun), nejlevnější Ústecký kraj (159 korun). Vyplývá to z údajů developerské společnosti Trigema, které má ČTK k dispozici.
S radikálním návrhem na omezení výše nájemného v německé metropoli přišla místní radní za stranu Levice Katrin Lompscherová. Počítá s tím, že by si téměř nikdo za pronájem bytu nemohl účtovat více než osm eur (207 Kč) za metr čtvereční. V některých městských částech se dnes přitom byty pronajímají i za více než dvojnásobek, a například v Praze je průměr 340 korun za metr čtvereční. Berlínské koaliční strany jsou k návrhu přinejmenším zdrženlivé, opozice ho cupuje a tvrdí, že je protiústavní.
Banky se o zájemce o hypotéky nadále perou. Průměrná úroková sazba klesla minulý měsíc z červnových 2,76 procenta na 2,68 procenta. Sazby hypoték tak klesají už šestý měsíc po sobě.
