Počet poskytnutých hypoték trhá letos rekordy. Jen za sedm měsíců půjčily banky lidem 259 miliard korun, což je o 5 miliard více než za celý loňský rok. Trend poskytování levných hypoték je ale zřejmě u konce, protože úroky začínají růst. Podle ekonomů to ale může prakticky pomoci lidem, kteří bydlení hledají. Sníží se totiž počet kupujících a na trhu by se tak měla objevit větší nabídka nemovitostí.
Americký prezident Joe Biden vědomě porušil ústavu. Kdyby to udělal jeho předchůdce Donald Trump, zahltila by nás hromada článků o konci americké demokracie, nástupu tyranie a o počátku právní anarchie. Vzhledem k tomu, že mainstreamová média nejen Bidena podporují, ale zároveň se jim jeho politika líbí, větší skandál to nevyvolalo. Jde o prodloužení moratoria na vystěhování.
Bytová krize nekončí a zdaleka se neblíží konec, po kterém by měl být dostatek nemovitostí na trhu. V červnu sice stavební produkce meziročně vzrostla, problémem ale je dokončování staveb, u kterého došlo dokonce k poklesu. Na vině jsou rostoucí ceny stavebního zboží, které vystřelily během koronavirové krize. Stále také rostou ceny nových i starých bytů. V červnu se například v Praze pohybují ceny nových bytů okolo 118 tisíc korun za metr čtvereční.
Stavební firmy si zoufají. V posledních měsících prudce zdražují stavební materiály jako dřevo nebo střešní tašky, největší nárůst je ale u železa. Cena tohoto kovu vzrostla oproti únoru až o 150 procent, u oceli asi o 80 procent. Růst cen by přitom podle některých výrobců stavebnin měl dál pokračovat a mohl by se zastavit až ke konci roku. Problémy může situace na trhu představovat například pro lidi zvažující investici do bydlení.
Až čtvrtinu nových bytů v Praze pohltí v neveřejných předprodejích investoři. Vyplývá to z dat realitní kanceláře Lexxus, která patří mezi největší prodejci nemovitostí v metropoli. To spolu se stále převyšující poptávkou dále snižuje dostupnost bydlení. Meziročně ceny nových bytů poskočily téměř o deset procent a za metr čtvereční se v průměru platí přes 118 tisíc korun, jak ukázaly analýzy developerů Trigema, Skanska Reality a Central Group.
Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostly v průměru o 9,4 procenta na 118.480 korun za metr čtvereční. Proti prvnímu čtvrtletí stouply ceny o 5,6 procenta. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. Růst cen podle nich zrychlil kvůli převisu poptávky nad nabídkou, odrážejí se v něm i zvyšující se ceny stavebních materiálů.
V Česku rostou ceny bydlení mnohem rychleji než ve zbytku Evropy. Od roku 2015 podražily byty o 59,5 procent zatímco v EU o 29,4 procent. Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Nový byt v ČR vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu, o rok dříve to bylo 11,4 platu. Vyplývá to ze studie Deloitte. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Irové, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,1 ročního platu.
O víkendu zemřel významný pražský developer a investor Tomáš Tamir Winterstein, bylo mu 72 let. Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy a časopis Forbes. Winterstein se svou společností Lighthouse Group vybudoval v hlavním městě řadu administrativních budov a stovky bytů především v okolí libeňské O2 areny nebo v Holešovicích. Wintersteina pojilo přátelství s bývalým premiérem Janem Fischerem. V roce 2013 mu pomohl vyřešit dluhy po neúspěšné kandidatuře na prezidenta.
Obyvatel Prahy by na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vydělával 14,9 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Dokazuje to ze studie developerské společnosti Central Group. Jde o údaje na konci prvního čtvrtletí. Z porovnávaných měst v regionu je to nejvíce. Před rokem to bylo 14,2 roku. Na konci třetího čtvrtletí 2014, odkdy developer údaje eviduje, to bylo necelých deset let. Při regionálním srovnání za Prahou následují Bratislava (12,5 roku), Mnichov (12,3 roku), Berlín (8,7 roku), Vídeň (8,3 roku) a Varšava (8,2 roku).
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) přiblížila kontroverzní plány sociální demokracie danit neobývané byty. Maláčová plánuje majitele neobsazených bytů trestat pokutami ve výši „jednotek procent ceny bytu“, což vzhledem k aktuálním cenám nemovitostí znamená výdaje ve výši několika desítek tisíc korun ročně. Podle Maláčové se to má dotknout tisíců bytů v ČR, zejména pak v Praze.
Průměrná úroková sazba hypoték v květnu stoupla na 2,06 procenta z dubnových 1,98 procenta. Sazba stoupla potřetí v řadě, předtím 11 měsíců v řadě klesala. Nad hranicí dvou procent byla naposledy v říjnu 2020. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Banky v květnu sjednaly 12.984 hypotečních úvěrů za 40,555 miliardy Kč. Objem poskytnutých hypoték sice vzrostl proti dubnu o 1,375 miliardy, za rekordním březnem ale zaostal o více než čtyři miliardy korun.
Členové rady České národní banky (ČNB) se domnívají, že růst cen bydlení a nemovitostí obecně, který není patrný pouze v Česku, ale i v ostatních vyspělých zemích, v následujících čtvrtletích s vysokou pravděpodobností zpomalí. Ceny bytů jsou podle rady v současnosti nadhodnocené. Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda však předpokládají další růst.
Přes střední Evropu se už několik let valí zateplovací vlna, po níž tady zůstávají domy, ze kterých se staly dunící barevné krabice jako ze hry pro slabomyslné děti. Chvíli jsem uvažoval nad tím nekorektním a necitlivým přirovnáním, ale je to tak. Zateplování debilizuje podobu našich měst, městeček a vesnic, bere jim ducha, paměť a inteligenci.
Cesta k vlastnímu bytu je v České republice nejtěžší z celé Evropy. Byla těžká před covidem a po něm bude podle všeho ještě náročnější. Ceny bytů a domů v Praze i dalších větších městech letí prudce vzhůru. Na pořízení vlastního bytu o rozloze 70 metrů čtverečních potřebuje Čech podle studie Property Index poradenské firmy Deloitte 11,4 ročního průměrného platu. Němec na srovnatelné vlastní bydlení dosáhne za 5,1 roku.
Mladá rodina žije a pracuje v Praze. Chce si pořídit vlastní bydlení. V hlavním městě je to pro ni nedosažitelné. Zkouší najít domek, něco do padesáti kilometrů od hlavní města. Denně visí na realitních serverech. Naposledy najde něco v dezolátním stavu, ale se zahradou v Benátkách nad Jizerou. Hned jak inzerát objeví, ozvou se realitnímu makléři. Inzerát totiž po dvou dnech mizí z nabídky, protože o něj projevilo zájem přes sto lidí. Nemá smysl, aby byl nabízen déle.
Trh s byty a domy se otřásá pod velkým náporem zájemců. Neodrazuje je ani stoupající cena nemovitostí, která roste posledních několik let. Poptávce napomáhají nízké úrokové sazby hypoték a také strach ze znehodnocení peněz z důvodu inflace. Realitní trh ale stále naráží na nedostatečnou výstavbu bytů a domů. I z tohoto důvodu v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostly ceny nejvíce za posledních deset let. Růst navíc zaznamenávají i starší byty.
Vlastnictví jiných nemovitostí podle Prahy 1 nebylo důvodem k vyřazení z privatizace, a nemuselo se proto dokládat. Radnice centrální městské části to uvedla k pochybnostem o koupi bytu ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem (za ANO) v roce 2019. Na ty upozornila Televize Seznam. Ministr podle ní získal byt s ordinací o rozloze 245 metrů čtverečních v Bolzanově ulici za 11,5 milionu korun. Arenberger na twitteru po vyjádření Prahy 1 napsal, že doufá v to, že se mu Seznam Zprávy omluví a uvedou informace na pravou míru.
Prodejní ceny starších bytů v Česku na konci prvního čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 22,5 procenta na 80 367 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (104 103 korun za metr čtvereční), nejlevnější Ústecký kraj (25 819 korun). Vyplývá to z údajů společnosti Bezrealitky. „Ani rok s koronavirem nezastavil růst cen staršího bydlení. Rekordy a zásadní milníky padly napříč republikou. Starší byt v Praze se prodává za více než 100 000 korun za metr čtvereční.
Češi berou hypotéky útokem i v novém roce a dál tak spolu s poklesem výstavby tlačí na růst cen nemovitostí. Podle odborníků jsou za tím zřejmě především obavy z možného růstu úrokových sazeb. S tím je spojený i rekordní zájem o refinancování, na kterém banky tratí miliardy. Březen se tak stal co do objemu hypoték nejsilnějším měsícem v historii České republiky. Objemy obchodů bank za první tři měsíce roku ukazují, že zájem klientů o hypotéky je stále enormní.
Pražský magistrát si chce pronajímat byty, které jejich majitelé dosud nabízeli ke krátkodobým pronájmům. Hlavní město tak chce po vzoru Lisabonu rozšířit svůj bytový fond a zároveň získá možnost omezit služby typu Airbnb. V první fázi chce Praha získat 50 bytů, které by sloužily seniorům nebo lidem z azylových domů, píší Hospodářské noviny (HN). Plán pronájmu bytů od soukromých vlastníků je v pokročilém stadiu přípravy.
Ceny nájmů setrvale klesají a zejména v Praze se o jejich propad zasloužil úbytek turistů. Do oběhu se totiž uvolnily tisíce bytů původně určených ke krátkodobému pronájmu. Levnější nájmy pak podle Asociace českých stavebních spořitelen přejí i stěhování mladých lidí od rodičů. Podle odborníků jde však o dočasný trend a s ústupem pandemie mladým lidem hrozí návrat do „mamahotelů“. „V podstatě již nyní (vlastníci) stříhají metr a těší se, až budou moci skokově zdražovat,“ uvedl pro Echo24 ekonom Štěpán Křeček.
Dopady pandemie na stavebnictví budou prohlubovat bytovou krizi v Česku. V pandemii se staví o desetinu méně bytů a bydlení tak výhledově bude dále zdražovat. Navíc poptávka výrazně převyšuje nabídku, kterou komplikuje složitý proces stavebního povolení. V lednu se produkce ve stavebnictví meziročně snížila o 5,2 procenta a počet zahájených staveb bytů klesl o 11,3 procent. Stavebnictví v lednu nepomohlo kromě pandemie ani chladnější počasí.
Dlouhodobé zmrazení nájmů byl jen první krok. Rudý Berlín rychle kráčí vpřed. Ve městě se schyluje k vyvlastnění tisícovek bytů. Tento pátek začal sběr podpisů pro referendum o vyvlastnění velkých soukromých bytových komplexů v hlavním městě Německa jako Deutsche Wohnen nebo Vonovia. Informoval o tom server Die Welt. Správu nad byty by mělo poté převzít jakési OPBH.
V Česku se letos přestěhuje zhruba desetina obyvatel. Vychází to z prognózy Raiffeisen stavební spořitelny, která uvádí, že většinou jde o plánované stěhování. Přesto se u zhruba sto tisíc lidí jedná spíše o snahu ušetřit a stěhují se tedy spíše z nutnosti. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy takových lidí letos ještě přibude. Odborníci pro Echo24 uvedli, že ani konec pandemie nemusí znamenat oživení ekonomické aktivity.
Česká národní banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné další dva limity pro poskytování hypoték obnovit a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték.
Na okraji rakouské metropole probíhá jeden z nejambicióznějších a nejrozsáhlejších projektů svého druhu v celé Evropě – výstavba kompletně nové městské čtvrti pro dvacet tisíc obyvatel. Obdivuhodný projekt se zároveň stává laboratoří pro zavádění a testování mnoha progresivních řešení, která naplňují vizi udržitelných měst 21. století.
Sněmovna stvrdila zrušení daně z nabytí nemovitostí.
Trh s nemovitostmi se chová jako kdyby se žádná koronavirová krize nestala.
Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci 1. pololetí meziročně vzrostly v průměru o 6,1 procenta na 108 261 korun za metr čtvereční. Tempo zdražování vzrostlo z 1,6 procenta na konci března.
Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Proti původnímu vládnímu návrhu a přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Vláda chtěla tuto možnost od roku 2022 zrušit.
