Byly to volby v nejtěžším momentu v historii České republiky. Dost pravděpodobně i v nejtěžším momentu svobodné éry po roce 1989. V době, kdy země zažívá největší historický propad životní úrovně, která se za tento rok mnohým sníží víc než o pětinu. V době, kdy jsme poprvé v historii přišli o cenovou stabilitu a inflace šplhá ke dvaceti procentům. V době, kdy jsou ceny elektřiny a plynu tak zdivočelé, že se lidé obávají, jak vysoké budou mít účty.
Ve všeobecném zdražování vystupují v posledních týdnech především stoupající ceny mouky, pečiva a také cukru. Neukazuje se to jen v číslech Českého statistického úřadu (ČSÚ), ale také už na cenovkách v obchodech. Pekaře a cukráře k tomu tlačí zdražení surovin i energií, za které platí v porovnání s loňskem o 350 až 400 procent více. Ve většině případů se na ně ovšem nevztahuje vládní zastropování.
Pokles své životní úrovně vnímá sedm lidí z deseti. Každý druhý Čech začal kupovat levnější zboží. Podle reálných dat Češi omezili výdaje například na oblečení ve prospěch výdajů na jídlo, energie či dopravu. Vyplývá to z dat Banky Creditas o reálných finančních tocích klientů a z průzkumu agentury Ipsos. Zhoršení celkového stavu české ekonomiky vnímají téměř podle průzkumu všichni (98 procent), zhruba třetina lidí má ale za to, že média přehánějí a vytvářejí paniku.
Na otázku, kde jsou aktuálně nejstabilnější ceny z celé Evropské unie, by málokdo intuitivně odpověděl správně. Němcům, kteří se vždy inflace báli jako málokdo a považovali ji za projev nezvládnutého hospodaření, musí připadat těžko uvěřitelné, že ve Francii je už řadu měsíců inflace výrazně nižší než u nich. Ceny zboží a služeb aktuálně ve Francii stoupají meziročně o 5,9 procenta. V Německu rostou o 7,9 procenta. Průměrná inflace v zemích eurozóny dosahuje 9,1 procenta. Ve srovnání s námi, kteří máme se 17,2 procenta stále čtvrtou nejvyšší inflaci z celé Unie, je francouzský vzestup cen skoro třikrát nižší.
Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Při zvyšování úroků byla nicméně tento měsíc méně razantní než centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a některých dalších zemích. Česká národní banka o zvyšování úrokových sazeb nadále neuvažuje. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová by k němu přistoupila pouze v případě výrazného růstu med. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla neexistuje jednoduchá souvislost mezi výší sazeb a inflací.
Lidé se kvůli zvyšujícím cenám vrací k levnějším variantám stravování. Podle odborníků bude mít zdražování za následek přechod lidí zpátky k pšeničné mouce a bílému pečivu. Po období, kdy lidé v posledních pěti letech začali jíst zdravější potraviny, se nyní vrací například ke klasickému rohlíku. Podle posledních statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2021 se celková spotřeba mouky v Česku snižuje.
Toaletní papír na internetu podle analýzy portálu Heureka.cz v srpnu meziročně zdražil o 23 procent. Češi kupují větší balení, prodejům v současné době vévodí ta po 48 a 32 kusech. Podobný trend je patrný u dětských plen, u kterých proti loňskému srpnu v on-linech obchodech cena vzrostla o 16 procent, nejprodávanější jsou balení 170 kusů. Meziroční inflace v srpnu podle dat ČSÚ dosáhla 17,2 procenta. Ceny zboží ve srovnání s osmým měsícem loňského roku úhrnem vzrostly o 19,6 procenta.
Průměrný starobní důchod by se měl od ledna 2023 zvýšit o 852 korun. Návrh nařízení o valorizaci penzí zveřejnila vláda na svém webu. Od ledna se navýší i zásluhový díl o 500 korun za vychované dítě. Tento bonus dostane ten z rodičů, který hlavně o potomka pečoval. V Česku to budou většinou ženy. S tímto výchovným by se v lednu měl průměrný starobní důchod podle ministerstva práce dostat na 19.500 korun. Díky všem letošním valorizacím naroste penze za jediný rok penze naroste o 3222 korun.
Rozhovor s Václavem Klausem vznikal v pátek, souběžně s jednáním evropských ministrů hospodářství, kteří se na popud českého ministra Jozefa Síkely v Bruselu dohadovali, jak krotit ceny energií. Podle bývalého prezidenta jsou to podružné technikálie, které se vyhýbají podstatě problému: přeregulovanosti energetického trhu, zelené a klimatické politice. Ve zlomové době, jako je tato, lze dělat radikálnější věci. Jaké a jak?
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii. V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 procenta, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Tempo růstu tak zpomalilo po 13 měsících. Zmírnil zejména růst cen pohonných hmot, naopak zdražování potravin mírně zrychlilo. Vliv mělo i dražší bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 procenta, což je nejmírnější meziměsíční nárůst v letošním roce. Údaje v pondělí zveřejnil ČSÚ. Analytici odhadovali srpnovou meziroční inflaci blízko červencových 17,5 procenta.
Britská premiérka Liz Trussová slíbila zastropovat od 1. října na dva roky ceny energií pro domácnosti, aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Nejméně na půl roku slíbila podporu i firmám, oznámila to v projevu v Dolní sněmovně. Vláda zruší dosavadní zákaz frakování, což je technika těžby plynu a ropy z břidlicových hornin, a schválí další těžbu ropy v Severním moři, informovala agentura Reuters a stanice BBC.
Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce. K přerušení dodávek ropy a ropných produktů do zahraničí by Rusko mohlo přikročit coby k „odvetnému opatření“, reagoval dnes podle agentury TASS Peskov
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali.
Do Česka se rozšířila myšlenka, kterou v srpnu překvapil francouzský řetězec Carrefour. Tedy zmrazení ceny některých produktů, které tak mají ulevit v době vysoké inflace peněženkám zákazníků. Internetový obchod s jídlem Rohlík.cz oznámil, že u několika základních potravin bude v příštích měsících určitým způsobem garantovat stejnou cenu. Obchodní řetězce oslovené deníkem Echo24 zmrazení cen potravin nechystají. Jde podle nich jen o marketingové heslo, které skrývá běžnou praxi.
Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, zdražuje od 1. října většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 korun na půllitru. Změny se týkají balených i čepovaných piv. Informace přišla od hostinských a obchodních řetězců a potvrdil ji mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj jsou důvodem zdražení piva především prudce rostoucí náklady na energie i obaly v posledních měsících.
České domácnosti zatím ještě zboží nakupují, protože často spěchají, než stihne zdražit. Může se ale stát, že v následujících měsících po dalším růstu cen dojde k náhlému ochlazení zájmu lidí o utrácení a spotřebitelské úvěry. Pro Echo24 to řekl analytik České spořitelny Michal Skořepa. Prudký růst cen energií vytváří podle Skořepy jednoznačně čím dál větší tlak na rozpočty českých domácností.
Vláda se chlubí tím, že patří v krizové pomoci mezi ty nejštědřejší v Evropě. Jenže podle některých odborníků, ale i zástupců krajů je to pomoc nepříliš funkční. Zatímco vládní strany dříve z opozice tvrdě kritizovaly plošné příspěvky, nyní s nimi sami nešetří, zvyšují platy státním zaměstnancům či posílají pětitisícové částky domácnostem. Pomoc je tak podle kritiků značně neefektivní, navíc podle některých kvůli tomu často i zbytečně drahá. A žádají proto razantní politická rozhodnutí.
Způsob, jakým se v USA přijímají zákony, by náš Ústavní soud shledal protiústavním. Zapomeňte na nějaké přílepky, velké zákony jsou zpravidla přímo koncipovány tak, aby nikdo nemohl pořádně vědět, co v nich je. Tomu poslednímu dal Bílý dům název „zákon na zmírnění inflace“ a podle analýzy jednoho nezávislého institutu zákon v prvních dvou letech inflaci nesníží vůbec a pak možná, ale nikoli statisticky významně (to proto, že dalším pravidlem je, že některé položky zákona, hlavně ty méně populární, vstupují v platnost až později). Tento nový zákon například řeší dohromady novou daň pro firmy, přijetí desítek tisíc nových zaměstnanců daňové správy, nákup léčiv a investice do energetiky – to jen namátkou.
Inflace za letošní rok už v prognózách překročila 16 % a může pokračovat i výš. A na firmy, domácnosti i samotný stát může nepříjemně dopadnout i v příštím roce a to tam, kde to lidé zatím moc nečekají. Za tím stojí takzvané inflační doložky, které umožňují zvyšovat nejen nájemné na základě loňského průměru inflace. Například na domácnosti tak v příšítm roce může čekat nepříjemný „skok“, který zvýší nájmy o tisíce. V případě státu se pak hraje i o miliardy. Inflační doložka se totiž týká například i církevních restitucí.
Vláda ustoupila tlaku odborů a rozhodla se od září přidat desítkám tisíc státních zaměstnanců navíc 10 procent. Celkově se tak zvednou platy zhruba 360 tisícům lidí. Někteří odborníci dlouhodobě varují před tím, že tak vláda sama přitápí pod kotlem inflace, která už i bez tohoto rozhodnutí míří v letošním roce k průměru přes 16 %. Odborový předák a prezidentský kandidát Josef Středula to označil za „těžký kompromis“.
Vláda se v úterý dohodla na navýšení platů jak zaměstnanců veřejného sektoru, tak ale i těch ve státní službě. Celkem jde o zhruba 365 tisíc lidí. Po jednání to řekl šéf vládních lidovců a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na zvýšení bude do konce roku z rozpočtu potřeba 1,1 miliardy korun. Dohoda na růstu výdělků zaměstnanců státu a veřejných služeb pro příští rok se nenašla. Podle ekonoma Lukáše Kovandy vytvoří tento krok nečekaně silný inflační tlak.
Ceny nájmů letí stále nahoru a tlačí je k tomu celá řada faktorů. Enormní zdražení hypoték, které pro řadu lidí znamenalo zapomenout na vlastní bydlení, návrat turistů i studentů do měst po pandemii covidu či poptávce válečných uprchlíků z Ukrajiny stojí dohromady s vysokou inflací a růstem cen energií za mixem, který zvrátil trend z posledních let.
Slib premiéra Petra Fialy (ODS), že vláda „nenechá občany padnout“ a využije příspěvku na bydlení k pomoci všem s nadměrně vysokými náklady na bydlení, se zdá být dalším dílkem ze zmatečné vládní komunikace. Lidé za bydlení nebudou platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii, řekl Fiala.
Česká národní banka v pátek zveřejnila zápis z měnověpolitického jednání své bankovní rady, které se uskutečnilo předminulý týden. Podle očekávání z něj plyne, že pro růst základní úrokové sazby, a to z úrovně sedmi na osm procent, zvedli ruku viceguvernér Marek Mora a radní Tomáš Holub. Oba ale nabízeli kompromis. Byli ochotni přistoupit na zvýšení v menším rozsahu než o jeden procentní bod. I tento kompromis ale zbylá pětice radních, včetně guvernéra Aleše Michla, odmítla.
Bank of England minulý týden varovala, že ekonomika Spojeného království vstoupí ve čtvrtém čtvrtletí do nejdelší recese od dob globální finanční krize v roce 2008. To povede k poklesu HDP o 2,1 %. Šéf makroanalýzy Saxo Bank Christopher Dembik uveřejnil v pondělí analýzu, podle které Británie „stále více vypadá jako rozvojová země“. Jediné, co ji prý odlišuje, je fakt, že britská měna - libra - drží pevně. Velká Británie čelí historické krizi. Rapidně rostou životní náklady a s tím zároveň prudce klesá životní úroveň.
Ze základních potravin si Češi od začátku roku zhruba do poloviny července podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíce připlatili za máslo. Za kilogram zaplatili o 34,6 koruny více, tedy 249,5 korun, v meziročním srovnání zdražil kilogram másla o 62,5 koruny. Po másle peněženky nejvíce zatížila cena sýru eidamská cihla, zákazníci za ni v půli červenci proti lednu vydali zhruba o 25 korun více, konkrétně 208,2 koruny za kilogram. V porovnání s loňskem zdražila o 44,9 koruny.
Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v meziročním růstu. Ten dosáhl hranice 17,5 procenta oproti červnovým 17,2 procenta, meziměsíční přírůstek je 1,3 procenta. Jde o nejnižší růst od února. Ceny rostly již 13. měsíc v řadě, nejvíce se zdražily energie a potraviny. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku.
Mezinárodní měnový fond přinesl žebříček, v kterých zemích o kolik drahé energie zvedly životní náklady. Vévodí mu s velkým náskokem Estonsko. Hned za ním následuje Česká republika. Naší úrovni se přibližuje ještě Nizozemsko a Velká Británie. Pak s velkým odstupem další země. Ten žebříček není překvapivý. Kopíruje to, že jsme zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v celé Evropské unii. V dohledné době se můžeme dostat na pozici země s úplně největším zdražováním. Před námi na prvních třech místech už jsou jen Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Česká národní banka po svém prvním zasedání v novém složení přiznala, že příští rok se bude zdražovat dvakrát rychleji, než čekala. Původní odhad ČNB očekával růst spotřebitelských cen pro příští rok o 4,1 procenta, v nově zveřejněné prognóze ale vzrostl na 9,5 procenta. Letos inflace podle nového odhadu vystoupá na průměrných 16,5 procenta. Pro příjmy lidí by to znamenalo v tomto a příštím roce propad životní úrovně o 26 procent. Bankovní rada přitom dnes nijak nezasáhla a nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
