Slib premiéra Petra Fialy (ODS), že vláda „nenechá občany padnout“ a využije příspěvku na bydlení k pomoci všem s nadměrně vysokými náklady na bydlení, se zdá být dalším dílkem ze zmatečné vládní komunikace. Lidé za bydlení nebudou platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii, řekl Fiala. Příspěvek na bydlení má však nastavená poměrně přísná kritéria. Jedním z nich jsou tzv. normativy, tedy limity, nad které peníze žadatelům vyplácet již nelze. Kabinet se vzápětí začal ohánět tím, že normativy hodlá navyšovat.

Jak jsme psali zde, komunikace vlády je plná zmatků, které následně musí složitě vysvětlovat. Ať už jde o debatu tom, které daně a zda vůbec se mají zvedat či zavádět, o změny podmínek pomoci v energetické krizi, ale například i o kritizovaný pětitisícový příspěvek na děti, u kterého se vláda musela s argumentem, že jde o pomoc pro nákup školních pomůcek, vyhýbat srovnání s předvolebními dary důchodcům z dílny bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

„Chci zdůraznit, co už vláda řekla: nenecháme občany padnout. V praxi slova znamenají, že občané zaplatí za bydlení maximálně 30 procent, respektive v Praze 35 procent, ze svých příjmů, a to včetně všech poplatků za vodu a energie. Veškeré náklady na bydlení nad 30 procent jejich příjmu je jim stát připraven uhradit, a to prostřednictvím příspěvku na bydlení,“ prohlásil Fiala po jednání vlády.

Premiér však už nezmínil, že podoba příspěvku na bydlení, kterým stát domácnostem pomáhá především s drahými energiemi, má nastavené limity, nad které stát již nic neproplácí. Jedná se o tzv. normativy, což jsou finanční částky odvíjející se od počtu osob domácnosti, od velikosti obce, kde daná domácnost bydlí a od toho, zda jde o byt nájemní, nebo v osobním či družstevním vlastnictví.

Bez normativů by příspěvek na bydlení v podstatě ztratil smysl. Pokud by vláda skutečně proplácela veškeré náklady na bydlení nad jednu třetinu příjmů, mohlo by lehce docházet ke spekulacím. Obyvatelé bytů by se dohodli s majiteli, že nájem bude například ve statisících měsíčně, a pak by tyto peníze požadovali po vládě.

„Jestliže by všichni takhle stát „dojili“, ten by rychle zbankrotoval. Normativy tedy mají svůj smysl. Samozřejmě, tématem pro debatu je to, zda by nemohly být třeba i poměrně výrazně vyšší, zvláště když nyní tak vydatně zdražují energie. Ovšem bezbřehá pomoc státu bez ohraničení normativy, jak ji včera mylně předestřel premiér, je sci-fi,“ řekl k tomu pro Echo24 ekonom Lukáš Kovanda.

Mluvčí vlády Václav Smolka hned poté, co se začaly ve veřejném prostoru objevovat zpochybnění Fialova vyjádření, trval na tom, že se premiér vyjádřil správně. „Vláda toto nastavení upravila v minulých měsících tak, aby na příspěvek dosáhla širší skupina lidí. V současné době je kladně vyhodnoceno zhruba 70 procent žádostí oproti 50 procentům v minulosti,“ sdělil následně redakci Echo24 mluvčí vlády Václav Smolka.

Fiala až později oznámil, že vláda chce co nejdříve jednat o navýšení normativů příspěvku na bydlení. Smolka k tomu řekl, že by k tomu mělo dojít příští týden na dalším zasedání vlády. Navýšené normativy by pak měly platit zpětně od prvního července.

Zmatky panují i kolem hlavní vládní pomoci lidem s vysokými cenami energií. Jedná se o tzv. úsporný tarif, tedy určitou plošnou slevu. Na pomoc má z rozpočtu jít asi 66 miliard, 40 miliard z toho pro domácnosti. Vláda odmítala představit jakoukoliv přesnější podobu úsporného tarifu, což se jí nakonec vymstilo, když se začaly šířit informace o tom, že slibovaných „až sedmnáct tisíc“ pro domácnost na elektřinu či plyn, se konat nebude a že každá domácnost dostane plošně slevu zhruba dva tisíce.

Konečná podoba má být konečně známá do konce srpna. Zřejmě však bude platit, že z balíku 40 miliard domácnosti do konce tohoto roku dostanou prostřednictvím tarifu jen čtvrtinu, zbytek se bude čerpat až od února příštího roku. Od října se všem odpustí také poplatek na obnovitelné zdroje, to znamená 599 korun za každou MWh spotřebované elektřiny.