Byly to volby v nejtěžším momentu v historii České republiky. Dost pravděpodobně i v nejtěžším momentu svobodné éry po roce 1989. V době, kdy země zažívá největší historický propad životní úrovně, která se za tento rok mnohým sníží víc než o pětinu. V době, kdy jsme poprvé v historii přišli o cenovou stabilitu a inflace šplhá ke dvaceti procentům. V době, kdy jsou ceny elektřiny a plynu tak zdivočelé, že se lidé obávají, jak vysoké budou mít účty. A i po vládním stropu na tyto ceny, který přišel doslova v hodině dvanácté, ne-li po ní, mnohým porostou faktury za energie na násobky.

V této atmosféře se dají výsledky vládních stran v komunálních a senátních volbách považovat za úspěch. Měřeno v absolutních číslech mandátů i v trendu proti posledním volbám před čtyřmi lety to úspěch není a někteří politici Spolu jsou v kuloárových komentářích skeptičtí. A to i u výsledků v Praze, která je jediná jistým proxy hřištěm celostátní politiky. Koalice Spolu tam zvítězila s necelými 25 procenty se značným náskokem před druhým ANO s téměř 20 procenty. I lidé z ODS ale přiznávají, že čekali víc. Výsledek nad třiceti procenty. „Praha se doslova promrhala. Okresy jsou katastrofa. Nelze vidět jen velká města. Senát zatím dobrý,“ říká jeden z členů vedení ODS. Za fasádou úsměvů Petra Fialy pro kamery úplná spokojenost nepanuje.

Referendum o vládě, jak tvrdil před volbami Andrej Babiš, to opravdu nebylo. Vládním stranám jejich voliči neutíkají za červenou dělicí linii k opozici. Jsou přesvědčeni, že nemají alternativu. Přestože nejsou spokojeni s tím, jak vláda řeší energetickou krizi, jsou rádi, že u moci není Andrej Babiš, který by to podle jejich názoru dělal ještě výrazně hůř. Řada z nich ale podle vnitřních průzkumů stran váhala, jestli kvůli nespokojenosti s vládou půjde v komunálních volbách volit koaliční strany. V těch těžkých podmínkách jich ale nakonec přišlo dost.

Pražská progresivní cykloburžoazie

Strany vládní koalice ovládly s přehledem Prahu a Brno. Ve dvou největších a s náskokem nejbohatších městech mají pohodlné většiny, aby městské koalice mohly kombinovat vládní sestavu. Ne všude kandidovaly pohromadě. Zatímco v Praze ano, v Brně šli do volebního boje lidovci samostatně. Ukazuje se ale, jak hlavně v Praze bude pro koalici Spolu s ústřední rolí ODS stále těžší udržet pozice. Celkově zvítězila s 24,72 procenta hlasů. To je pohodlný náskok před druhým ANO s 19,34 procenta. Výsledek se v případě koalice úplně nedá srovnávat s pražskými volbami před čtyřmi lety, kdy se kandidovalo v jiných koalicích. ODS sama a TOP spolu se STAN jako Spojené síly pro Prahu. Když se ale sečte podpora koalice Spolu a samostatně kandidujících Starostů, je letošní výsledek slabší.

Jestli bylo něco ve volbách referendem, tak Praha pro Piráty a Prahu sobě Jana Čižinského. A v tom referendu obě strany uspěly. Piráti získali 17,73 procenta, což je skoro stejný výsledek jako 17,07 procenta v roce 2018. Praha sobě mírně oslabila z 16,57 na 14,72 procenta. Na to, že nesli odpovědnost za to, co se v posledních čtyřech letech v Praze dělo, se to dá považovat za vyjádření spokojenosti jejich voličů. Metropole přitom žádný velký rozvoj nezažila. Nezačaly se stavět žádné velké infrastrukturní stavby jako nové linky metra, tunely nebo okruhy, které by ulevily od dopravních zácp. Místo toho se naopak ještě některá místa zužovala. O to víc péče se věnovalo cyklostezkám. Pražanům se to ale zjevně líbilo a Pirátům i Praze sobě dali další šanci. Čižinského spolek navíc posílil i v městských částech, což jsou samostatné obce.

SPD na vzestupu

I v Praze se ale projevil trend, který je silně vidět především v chudších oblastech na severu Čech i Moravy. Tím je posílení SPD Tomia Okamury. Vůbec poprvé se se ziskem 5,19 procenta dostala do pražského zastupitelstva i do zastupitelstva Prahy 6, jedné z nejbohatších částí metropole. Výrazný vzestup SPD se ale odehrává právě na severu. Jsou to teprve druhé komunální volby, kde Okamurova strana kandidovala. A podařilo se jí zvednout počet zvolených zastupitelů na čtyřnásobek. Úspěšná byla i v regionech, kde v minulosti vůbec neměla šanci. Třeba na Liberecku, které volí výrazně strany z vládního tábora a poslední dobou tam dominuje STAN pod vedením Martina Půty. V zastupitelstvech v Liberci nebo Jablonci nad Nisou měla SPD až do těchto voleb jediného zastupitele. Teď jich tam bude mít osm. Po čtyřech v každém městě. Sám Půta upozorňuje, že SPD úspěšně surfovala na vlně strachu z drahých energií a potravin.

Tomio Okamura nabízí skutečně radikální řešení ekonomické krize. Volá po tom, aby politici jeli za Putinem do Moskvy poprosit o levnější plyn. Bez ohledu na to, co Rusko předvádí na Ukrajině. Právě na vzestupu SPD se ukazuje velké riziko radikalizace společnosti ve chvíli, kdy se lidé kvůli zdražování dostávají do složité existenční situace. A přestože má česká společnost velmi silný odpor k tomu, co páchá Vladimir Putin, v kritické chvíli, kdy prudce rostou ceny, mohou lidé podobnému vábení, jaké předvádí Okamura, často v zoufalství a strachu podlehnout. Právě to je největším rizikem příštích měsíců. Vláda Petra Fialy by si měla každý den při rozhodování o energetické krizi uvědomovat, že čím méně lidí se dostane do situace, kdy jim drahé energie seberou podstatně větší část rodinného rozpočtu, tím více budou ohroženi svody typu nákupu levného plynu od Putina à la Okamura.

Města jsou Babišova

Andrej Babiš se označuje za vítěze voleb, protože se mu až na několik výjimek jako Praha, Brno nebo České Budějovice podařilo ovládnout krajská města. Vládní strany tady proti předchozím volbám ztrácely. Posílení ANO je vidět i v metropoli. Jediným velkým městem, kde ANO proti minulým volbám oslabilo, je Brno, kde kleslo z 23 na 20 procent.

Prezident Miloš Zeman zhodnotil výsledky voleb v televizi Prima tím, že ANO označil za vítěze. Zároveň už komentoval šance hnutí ANO do prezidentské volby, kam se podle všeho nechystá jít Andrej Babiš, protože mu průzkumy neukazují, že by měl šanci na zvolení ve druhém kole. Na to má příliš mnoho odpůrců, kteří by ve finále proti němu dali přednost v zásadě jakémukoli protikandidátovi. Babiš proto do veřejného prostoru vypouští testovací balonky v podobě svých straníků, kteří by do prezidentské volby mohli za ANO nastoupit. Na horní příčce se už pár týdnů objevuje exministryně financí Alena Schillerová. V televizi ji podpořil Miloš Zeman, který prohlásil, že by byla dobrou prezidentkou. Schillerová si svou osobní popularitu otestovala v komunálních volbách v Brně. Šla z posledních míst kandidátky a propadla. Ve volbách na brněnský magistrát i ve své městské části Komín. Žádné preferenční hlasy ji do čela nevynesly. Komentovala to slovy, že žádné osobní ambice neměla a chtěla jen podpořit kandidátku.

Fenomén Pospíšil a propadák paní Schillerové

Jenže právě na preferenčních hlasech ze zadních míst se ukazuje, kdo je pro voliče skutečně atraktivní. Jako osobnost. Ne jako straník. Pak je takový člověk často zvolen i ze zadních míst kandidátky. Klasickým příkladem je nynější europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil. Ten tradičně v komunálních volbách v minulosti ještě v Plzni ostentativně kandidoval z posledních míst. A byl s obrovským množstvím preferenčních hlasů zvolen. Že má Pospíšil svou pevnou skupinu fanoušků, se ukázalo i nyní v Praze, kde z druhého místa sebral rekordní počet preferenčních hlasů. Potvrdilo se, že na přitažlivosti pro voliče mu neubralo ani zapletení s podsvětím kolem podivného podnikatele Michala Redla. Schillerová podle volebních výsledků žádným podobným kouzlem pro voliče nedisponuje. Zatím nic neprokazuje její osobní popularitu. Lidé ji zjevně berou jako odvozeninu a věrnou služebnici Andreje Babiše.

Důležitým trendem voleb je úzká vazba mezi posilováním Babiše a Okamury. Tam, kde sílí ANO, jde nahoru i SPD, což se typicky projevilo v Praze. Obě opoziční síly k sobě nepřetahují voliče vládních stran, ale daří se jim zjevně přitahovat nevoliče.

Pro Fialovu vládní koalici to byly poslední velké volby před těmi parlamentními. V této chvíli to vypadá, že na prezidentskou volbu obě koalice rezignovaly a nepošlou do ní své kandidáty. Premiér už ohlásil, že Spolu podpoří hned několik z kandidátů, kteří to zkoušejí sami za sebe. Jména zatím nepadla. Petr Fiala je chce zveřejnit po druhém kole senátních voleb.

Tím, že na dohled není žádný další volební test, má vláda volné ruce k tomu, aby skutečně naplno začala řešit inflaci a energetickou krizi. Jen tím si pojistí, že ji ještě před řádnými volbami za tři roky nesmete společenský výbuch. Vzestup SPD s jeho aktuálně velmi radikální rétorikou není dobré podceňovat. U zásahu do cen energií má před sebou kabinet ještě spoustu práce, aby dokázal dostat vývoj cen pod kontrolu. Teď vybral energetickou zatáčku stropem na ceny pět minut po dvanácté.