INFLACE VE SVĚTĚ

Británie, USA i Evropa zvyšují úroky. Michl to odmítá, ČNB má být „pevná kotva“

INFLACE VE SVĚTĚ
Británie, USA i Evropa zvyšují úroky. Michl to odmítá, ČNB má být „pevná kotva“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Při zvyšování úroků byla nicméně tento měsíc méně razantní než centrální banky ve Spojených státech, eurozóně a některých dalších zemích. Česká národní banka o zvyšování úrokových sazeb nadále neuvažuje. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová by k němu přistoupila pouze v případě výrazného růstu med. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla neexistuje jednoduchá souvislost mezi výší sazeb a inflací.

Centrální banka předpokládá, že hrubý domácí produktu (HDP) Británie vykáže za třetí čtvrtletí pokles o 0,1 procenta. Stejným tempem se HDP podle údajů britského statistického úřadu snížil už ve druhém kvartálu. Britská ekonomika by tak podle prognózy centrální banky vstoupila do recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.

Meziroční míra inflace v Británii se v červenci vyšplhala na 10,1 procenta, maximum za 40 let. V srpnu ale meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 9,9 procenta. Inflace tak vykázala první pokles téměř za rok.

Americká centrální banka (Fed) ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Také Evropská centrální banka (ECB) tento měsíc zvedla základní úrok o 0,75 procentního bodu, a to na 1,25 procenta.

Dnes zvýšila o 0,75 procentního bodu svůj základní úrok i švýcarská centrální banka, a to z minus 0,25 procenta na 0,50 procenta. Ukončila tak éru záporných úrokových sazeb v Evropě.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) začátkem září ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Míra inflace v Česku dosahuje 17,2 procenta.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová ve čtvrtek prohlásila, že by o zvyšování úrokových sazeb uvažovala pouze v případě výrazného růstu mezd. "Výrazný růst mezd je pro mě hlavní proinflační faktor, který bych potenciálně spojovala se zvyšováním sazeb," řekla Zamrazilová pro Deník N.

Tento týden se k výši úrokových sazeb vyjádřil i guvernér ČNB Aleš Michl. Podle něj neexistuje žádná "jednoduchá souvislost" mezi výší sazeb a inflací.

"Měnová politika by měla svým nastavením především zajistit ukotvenost inflačních očekávání. Proto jsme na posledním měnové jednání zvolili stabilitu úrokových sazeb. Centrální banka musí být teď pevnou kotvou stabilizující podmínky v ekonomice," napsal Michl v pondělí pro iDnes.

 

 

 

 

, tms